Vlna studií o vlivu centrálních bank

Bitcoin a umělá inteligence výrazně zvyšují spotřebu elektřiny a vytvářejí ekonomické bubliny

Mizící téma o společenských pravidlech a ekonomice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální výzkumy a analýzy spojují růst cen aktiv a formování bublin s politikami centrálních bank a s expanzivní likviditou; nově se k této diskusi přidává pozornost na energetické nároky aktiv spojených s bublinami, zejména těžba Bitcoinu a provoz systémů umělé inteligence, které zvyšují spotřebu elektřiny a vedou k neefektivnímu využívání zdrojů [4].

Dřívější studie z roku 2025 poukazovaly na to, že expanzivní měnová politika často snižuje dlouhodobé reálné úrokové sazby a místo trvalého podpírání růstu či spotřeby častěji nafukuje ceny aktiv; tento mechanismus byl použit k vysvětlení růstu cen aktiv a rostoucí nerovnosti v českém kontextu [1].

Analýzy z konce roku 2025 rovněž upozorňovaly na chování investorů při zvýšeném riziku tzv. AI bubliny: investoři vyhledávají „bezpečné přístavy“ jako zlato, americké státní dluhopisy a hotovost, případně alokují část portfolií do zlata, bitcoinu a technologických akcií jako ochranu proti inflaci a rizikům trhu [3][2].

Zdroje:

  1. Bitcoin a umělá inteligence setrvale vysávají planetu. Jak identifikovat hranici, kde končí jejich práva

  2. Skutečný vliv centrálních bank na naše peněženky: Nafukují ceny realit, aniž by tím pomáhaly ekonomice?

  3. Jaká je teď nejbezpečnější investice? Podívali jsme se, co fungovalo, když v minulosti praskaly finanční bubliny

  4. Říkal to už Koperník. Peníze ztrácí hodnotu, což rozvrací státy. Investoři jdou po zlatě a bitcoinu

Nejnovější
Bitcoin a umělá inteligence výrazně zvyšují spotřebu elektřiny a vytvářejí ekonomické bubliny
05. 2. 2026: Bitcoin a AI mají vysokou energetickou náročnost, která je dále zesilována ekonomickými bublinami, jež vedou k neefektivnímu využívání zdrojů.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Centrální banky (globálně)

Výzkumy a CURRENT články naznačují, že zásahy centrálních bank (nízké sazby, QE) významně ovlivnily dlouhodobé reálné sazby, podporovaly růst cen aktiv a přispěly k nerovnosti a politické polarizaci.

Centrální banka ČR (ČNB)

ČNB byla v kontextu nízkých sazeb kritizována za podporu růstu cen nemovitostí; současné zásahy (intervence, testy s BTC, nákupy zlata) mají smíšené dopady na stabilitu rezerv, inflaci a vnímání kredibility.

Investoři do AI a technologických akcií

CURRENT články varují před možným prasknutím AI bubliny, což by způsobilo významné ztráty institucionálním i drobným investorům a přenos rizik do finanční stability.

Spotřebitelé / domácnosti (ČR a Západ)

Dlouhodobě nízké sazby a kvantitativní uvolňování vedly k růstu cen aktiv (nemovitosti), znehodnocení reálné kupní síly a prohlubování nerovnosti, což snižuje životní standard většiny domácností.

Banka pro mezinárodní platby (BIS) a mezinárodní orgány

CONTEXT a CURRENT zdroje upozorňují, že BIS a další instituce varují před riziky politik centrálních bank a AI bublinou, čímž přispívají k identifikaci systémových rizik a podpoře regulace.

Investoři do zlata a bezpečných aktiv

V nejistých obdobích investoři přesouvají prostředky do zlata a státních dluhopisů; CURRENT články poukazují na role zlata a dluhopisů jako bezpečných přístavů během krizí.

Těžaři a provozovatelé datacenter / energetický sektor

CURRENT články upozorňují, že těžba bitcoinu a provoz AI spotřebovávají obrovské množství elektřiny, což zvyšuje poptávku po energii, ceny a environmentální náklady.

Česká národní banka - projekt nákupu bitcoinu (guvernér Michl)

Pilotní nákup BTC ČNB zvyšuje reputační riziko a neprokázal přesvědčivě přínos pro diverzifikaci rezerv; analýza ČNB upozornila na nízký diversifikační efekt.

Kontext
Dříve jsme psali...
Gita Gopinathová a studie odhalují, jak ochránit investice před AI bublinou v roce 2025
V době rizika AI bubliny jsou tradiční bezpečné přístavy jako zlato, americké dluhopisy a hotovost nejdiskutovanějšími možnostmi ochrany portfolia.  Ochrana před krizí
Michael Howell: Jak centrální banky a debasement rozvrací finanční systémy v roce 2025
Likvidita v ekonomice roste nad reálný růst, což znehodnocuje peníze a žene investory k zlatu, bitcoinu a technologickým akciím jako ochraně proti inflaci.  Proč investovat do zlata?
Studie zpochybňují tradiční pohled na vliv centrálních bank na úrokové sazby
Nové studie ukazují, že centrální banky mají zásadní vliv na dlouhodobé úrokové sazby, ale místo stimulace růstu pouze nafukují ceny aktiv.  Skrytý dopad na bydlení
Fakta
📊

35 bil. $

Potenciální ztráta z amer. akcií
(15. 12. 2025)

📅

500 let

Upomínka od Koperníka
(29. 10. 2025)

🔄

podotazováno

Role ČNB u dlouh.sazeb
(30. 6. 2025)

💰

negativní

Reálný výnos hotovosti
(15. 12. 2025)

📊

velké

Spotřeba el. bitcoin/AI vs státy
(5. 2. 2026)

👤

Sebastian Hillenbrand

Autor studie o sazbách
(30. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
2025
Akademické studie začaly zpochybňovat dosavadní pohled na roli centrálních bank a jejich vliv na dlouhodobé reálné úrokové sazby (výsledky shrnuty např. v pracích Sebastiana Hillenbranda a studiích BIS).
2025-06-30
Publikace článku shrnující práci Sebastiana Hillenbranda a závěry studií BIS o dopadech nízkých sazeb na spoření, investice a ceny aktiv (Česko uvedeno jako příklad).
2025-10-29
Článek shrnuje názory Michaela Howella (CrossBorder Capital) a doporučení Paula Tudora Jonese ohledně uchovávání hodnoty v aktivech jako zlato a kryptoměny v souvislosti s růstem likvidity a "debasementem" peněz.
2025-12-15
Mezinárodní měnový fond, BIS a Banka Anglie upozorňují na riziko bubliny v sektoru AI a potřebu diverzifikace portfolia; Gita Gopinathová varuje před závislostí na amerických akciích.
2026-02-05
Analýza upozorňuje na energetické a alokační důsledky bublin v bitcoinu a AI: vysoká spotřeba elektřiny těžbou bitcoinu a prudký růst cen akcií AI mohou vést k neefektivnímu čerpání zdrojů a environmentálním dopadům.
Co to znamená
Co se děje

Výzkumy zpochybňují roli centrálních bank v dlouhodobých sazbách

Srovnání před a po
⚖️ Vliv měnové politiky na dlouhodobé sazby
PŘED

Domácí i klasická hospodářská teorie připisovala dlouhodobé reálné sazby převážně reálným (ne-měnovým) faktorům

PO

Nové studie tvrdí, že pokles dlouhodobých sazeb byl vázán na zásahy centrálních bank a jejich zasedání (krátkodobé okno)|centrální banky mohou nízkými sazbami zvyšovat ceny aktiv a podporovat nerovnost

💰 Efekt nízkých sazeb na chování subjektů
PŘED

Předpoklad: nižší sazby stimulují spotřebu a růst přes úvěry a investice

PO

Studie BIS a empirické příklady ukazují, že nízké sazby vedou spíše k vyšším úsporám, nárůstu investic do aktiv (nemovitostí, akcií) a neutralizaci stimulace spotřeby, což zvyšuje ceny aktiv a nerovnost

🏛️ Regulační/politické důsledky
PŘED

Politická debata se soustředila na inflaci a sazby jako primární nástroj

PO

Závěry studií vedou k tvrzení, že nekonvenční zásahy centrálních bank měly nepředvídané distribuční účinky (nerovnost, polarizace) a vyvolávají diskusi o limitu měnových nástrojů a možném přehodnocení politiky

Klíčové postavy
👤
Sebastian Hillenbrand
Harvardský ekonom — autor studie ukazující vliv zasedání centrálních bank na pokles dlouhodobých sazeb
🏛️
Banka pro mezinárodní platby (BIS)
Instituce — publikovala studii o efektu nízkých sazeb na spoření, investice do aktiv a neutralizaci stimulačního efektu
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Národní centrální banka — lokální příklad, kde nízké sazby a intervence vedly k růstu cen nemovitostí, citováno v diskusi
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🟨
rok 2026
Identifikace probíhajícího procesu z CURRENT článků: formování a rizika tzv. "AI bubliny" a související přerozdělování likvidity do aktiv (akcie, bitcoin, zlato) a diskuse o dopadech na spotřebu, nezaměstnanost a alokaci energie
CURRENT shrnutí ukazuje, že nové studie a analytické zprávy propojují expanzivní měnovou politiku, velké množství likvidity a masivní investice do AI a kryptoměn; centrální banky, MMF a BIS varují před riziky AI bubliny a institucionální nakupování aktiv (bitcoinu, zlatých rezerv) se zmiňuje.
Zvýšené ceny aktiv, možné prasknutí bubliny, přesměrování investic do „bezpečných přístavů", tlaky na nerovnost a energetické nároky provozu AI a těžby bitcoinu mohou posílit politickou a finanční nestabilitu.
🏦
rok 2025
Pozorování a analýzy o vlivu expanzivní měnové politiky na ceny aktiv a dlouhodobé reálné sazby
CURRENT a CONTEXT články (BIS, studie z roku 2025, práce Sebastiana Hillenbranda, práce R. Reise a jiné) uvádějí, že kvantitativní uvolňování a nízké sazby snižovaly dlouhodobé výnosy a přesměrovávaly likviditu do aktiv (nemovitosti, akcie, zlato, bitcoin).
Tento mechanismus je v CURRENT použit k vysvětlení přehřívání cen aktiv, růstu nerovnosti a k riziku vzniku bublin.
rok 2025
Rostoucí institucionální akumulace Bitcoinu a vznik pilotních nákupů ze strany některých centrálních bank
CURRENT články zmiňují, že některé instituce (ETF, MicroStrategy, diskuse ČNB) hromadí bitcoin; ČNB vytvořila testovací pilotní portfolio bitcoinů.
Zvýšená institucionální poptávka může zintenzivnit cenová rizika kryptoměn a vyvolat debaty o vhodnosti držení krypta v rezervách.
⚠️
2025
Varování významných institucí (IMF, BIS, Bank of England) před rizikem AI bubliny a propojenými úvěrovými riziky
CURRENT články (IMF, BIS, Bank of England) poukazují, že masivní investice do AI infrastruktury (datacentra, dluhové financování) mohou vytvořit systémová rizika a šíření ztrát přes úvěrové trhy.
Možné šíření ztrát do finančního systému při korekci cen AI aktiv; zvýšené požadavky na řízení rizik a diverzifikaci portfolií.
🔌
2025-12-2025
Nárůst diskuse o energetických nárocích AI a těžby Bitcoinu a o jejich environmentálních dopadech
CURRENT 2026-02-05 článek uvádí odhady vysoké spotřeby elektřiny u provozu AI a bitcoinové těžby a debatu o neefektivním čerpání zdrojů způsobeném bublinovou poptávkou.
Zvýšený politický a veřejný tlak na regulaci energetického využití souvisejícího s těmito aktivy; možné náklady na energetiku a infrastrukturu.
💰
2025-11-2025
Rozšířené spektrum "bezpečných přístavů" v investičních strategiích: zlato, americké státní dluhopisy, hotovost, bitcoin v portfoliích
CURRENT a CONTEXT ukazují, že v době zvýšeného rizika investoři vyhledávají zlato, US treasuries, hotovost a částečně bitcoin jako zajištění proti inflaci a rizikům prasknutí bublin.
Zvýšená poptávka může vytvářet přetlak na ceny těchto aktiv a měnit alokaci portfolií; omezený diverzifikační přínos bitcoinu pro rezervy centrálních bank (ČNB analýza)
Nejvyšší zájem o zlato/bezpečné přístavy od dřívějších krizí (2008 apod.)
📉
2025-08-2025
Rostoucí obavy z přeocenění technologických firem a možného prasknutí AI bubliny (varování investorů jako Torsten Slok, Howard Marks, Bank of England)
CONTEXT články z poloviny a konce 2025 (analýzy, komentáře, Bank of England reporty) uvádějí signály přehřátí (Buffettův indikátor, P/E, Shiller CAPE) a varují před následnou korekcí.
Riziko prudké korekce technologických titulů, přerozdělení kapitálu, případné zotavení může trvat dlouho; tlak na centrální banky v reakcích monetární politiky.
Srovnání ocenění s dotcom bublinou (rok 2000)
📚
2024
Historické souvislosti: dřívější zkušenosti centrálních bank ukazují, že měnová politika nafukuje ceny aktiv a má omezenou schopnost propíchnout bubliny
KONTEXT články (Libich 2013, Roubini, další texty) uvádějí historické příklady (dotcom, realitní bublina) a argumentují limity centrálních bank při identifikaci a potlačování bublin; poukaz na přenos QE do aktiv.
Podpora názoru, že současné politiky mohly nechtěně přispět k růstu aktiv a nerovnosti; varování před politickými a finančními náklady špatného načasování měnových zásahů.
Srovnání s následky QE a nízkých sazeb v 2000–2010 obdobích
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Bitcoin je otevřená P2P platební síť a digitální měna, která funguje na internetu bez potřeby bank nebo vlád. Je to decentralizovaný systém, kde si lidé mohou posílat peníze přímo mezi sebou. Bitcoin má předem dané omezené množství a nikdo, ani autor nebo vlády, ho nemůže kontrolovat nebo neomezeně vytvářet.

⚙️
Jak to funguje

Všechny transakce jsou zaznamenány v sdílené databázi zvané blockchain. Uživatelé mají digitální peněženky s unikátními adresami pro posílání bitcoinů. Síť je udržována těžaři, kteří pomocí výpočetní síly ověřují transakce a vytváří nové bloky. Za to dostávají odměny v bitcoinech, což zajišťuje bezpečnost a fungování sítě bez centrální autority.

📝
Proč je důležité

Bitcoin umožňuje posílat peníze rychle a bez prostředníků, a to i přes hranice států. Je důležitý také tím, že není závislý na bankách ani vládách, což může chránit před inflací a znehodnocováním peněz. Investoři bitcoin často vidí jako alternativu k tradičním měnám, i když jeho cena může hodně kolísat.

💡
Co to je

Těžba je získávání surovin z přírody — například uhlí, rudy, ropy, zemního plynu, soli nebo kamene. Probíhá v dolech, lomech nebo vrtech a někdy zahrnuje i první úpravu suroviny (drcení, čištění).

⚙️
Jak to funguje

Těžba může být podzemní (v šachtách a chodbách) nebo povrchová (lomy, pásové dopravníky). Suroviny se vytěží, doprava na povrch je zpracuje (drcení, třídění) a pak se odvezou do továren. Různé suroviny mají specifické metody — např. ropa se čerpá vrty, sůl se buď doluje, nebo rozpuštěním a odpařováním.

🎯
Proč je to důležité

Těžba dodává suroviny pro průmysl, energii a stavebnictví, takže ovlivňuje ekonomiku a pracovní místa. Zároveň mění krajinu a může znečišťovat — toxické kovy v půdě nebo škody na rašeliništích mají dlouhodobé dopady. Proto se řeší dopravní spojení, životní prostředí a recyklace, aby se škody omezily.

Otestujte se
Kvíz: Měnová politika, bubliny a energetické nároky Bitcoinu/AI
Bitcoin

digitální peněžní měna

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 20:19:46