Centrální banka je hlavní banka státu, která má výhradní právo vydávat místní měnu a dohlíží na celý bankovní systém. V Česku to je Česká národní banka (ČNB).
Vlna studií o vlivu centrálních bank
Michael Howell: Jak centrální banky a debasement rozvrací finanční systémy v roce 2025
Mizící téma o
společenských pravidlech a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současné analýzy ukazují, že vysoká likvidita v roce 2025 převyšuje reálný hospodářský růst a postupně znehodnocuje peníze, což vede investory k převodu části portfolií do zlata, bitcoinu a technologických akcií jako ochrany proti inflaci [2].
Dřívější akademické studie zpochybňují tradiční pohled na roli centrálních bank: výzkum Sebastiana Hillenbranda naznačuje, že pokles dlouhodobých reálných úrokových sazeb je často časově vázaný na období jednání centrálních bank a že expanzivní měnová politika spíše nafukuje ceny aktiv než přímo podporuje dlouhodobý růst nebo spotřebu [1].
V českém kontextu tento mechanismus přispívá ke zvyšování cen aktiv (např. nemovitostí) a prohlubování ekonomické nerovnosti a politické polarizace; novější pozorování z roku 2025 doplňují, že zvýšená likvidita a preference investorů pro „bezpečná“ alternativní aktiva dále přetváří alokaci kapitálu a rizik v systému [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Michael Howell: Jak centrální banky a debasement rozvrací finanční systémy v roce 2025
29. 10. 2025: Likvidita v ekonomice roste nad reálný růst, což znehodnocuje peníze a žene investory k zlatu, bitcoinu a technologickým akciím jako ochraně proti inflaci.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká národní banka
ČNB je primárně cílem dopadů: má zvýšené rezervy, čelí tlaku na investiční alokaci rezerv a kritice za intervenční politiku; zároveň má rozšířené nástroje pro stabilizaci (nákupy aktiv) a klíčovou roli v tlumení následků inflace a finančních šoků.
Centrální banky (globálně)
Globální centrální banky jsou vystaveny rizikům: kvantitativní uvolňování a držba aktiv zvětšily bilance, vytvářejí rizika inflace, deformace trhů a politického tlaku.
Domácnosti (spotřebitelé a střadatelé v ČR)
Vyšší inflace a nízké reálné úroky erodují kupní sílu úspor; domácnosti tlakem přecházejí k rizikovějším investicím a čelí rostoucím nákladům na bydlení.
Investoři do akcií a alternativ (drobný i institucionální)
Rostoucí inflace a volatilita motivují přesun do akcií, nemovitostí a alternativ; vysoké ocenění akcií ale zvyšuje riziko korekcí a ztrát pro investory.
Emitenti a držitelé stablecoinů / digitálních aktiv (globálně)
Růst stablecoinů zvyšuje poptávku po státních dluhopisech a může posílit dolar; zároveň přináší regulační, likviditní a kybernetická rizika pro finanční stabilitu a suverenitu měn.
Vlády a fiskální instituce
Vlády těží z nižších sazeb (levnější dluh), ale rozpočtové uvolnění a vysoké deficity přispěly k inflačním tlakům a omezují manévrovací prostor centrálních bank.
Banky (komerční banky v ČR)
Komerční banky čelí tlaku z vyšších sazeb a volatility; na druhé straně těží z vyšších výnosů z úvěrů; sektor je však dle analýz relativně stabilní.
Majitelé nemovitostí a developerské firmy
Dlouhodobý růst cen nemovitostí zvyšoval bohatství majitelů a ziskovost developerů, avšak vysoké ceny snižují výnosnost pronájmů a zvyšují riziko korekcí.
Kontext
Dříve jsme psali...
Studie zpochybňují tradiční pohled na vliv centrálních bank na úrokové sazby
Nové studie ukazují, že centrální banky mají zásadní vliv na dlouhodobé úrokové sazby, ale místo stimulace růstu pouze nafukují ceny aktiv. Skrytý dopad na bydlení
Fakta
📅
500 let
Uplynulo 500 let od Koperníka
(29. 10. 2025)
👤
Paul Tudor Jones
Investiční doporučení
(29. 10. 2025)
🔄
pokles sazeb
Dlouhodobé sazby klesly v 3 dnech
(30. 6. 2025)
📍
Česko
Nízké sazby zvedly ceny nemovitostí
(30. 6. 2025)
📊
viz růst aktiv
Likvidita zvyšuje ceny aktiv
(29. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 1525
Mikuláš Koperník upozornil, že přebytek peněz snižuje jejich hodnotu a ohrožuje státy (zmíněno jako historické varování v článku).
od 1980 do současnosti
Podle práce Sebastiana Hillenbranda došlo k poklesu dlouhodobých úrokových sazeb v USA od 80. let; Hillenbrand tvrdí, že tento pokles se odehrál v krátkém třídenním okně kolem zasedání centrální banky (uveřejněno ve shrnutí 30. června 2025).
2025
Studie Banky pro mezinárodní platby ukázala, že udržování nízkých sazeb centrální bankou vede k vyšším úsporám a investicím místo ke zvýšení spotřeby, což zvyšuje ceny aktiv (zmíněno ve shrnutí 30. června 2025).
2025
V článku je jako konkrétní příklad uvedeno Česko: extrémně nízké sazby a intervence ČNB vedly spíše k růstu cen nemovitostí než ke zvýšení spotřeby (zmíněno ve shrnutí 30. června 2025).
2025
CrossBorder Capital (Michael Howell) a další zdůrazňují, že likvidita systému roste zásahy centrálních bank, vlád a bankovních půjček; zvýšená likvidita tlačí nahoru ceny aktiv (zmíněno ve shrnutí 29. října 2025).
2025
Oslabení dolaru zvyšuje dostupnost financí mimo USA a společně s vyšší likviditou přispívá k růstu cen aktiv jako akcie, nemovitosti, zlato a bitcoin (zmíněno ve shrnutí 29. října 2025).
2025
Doporučení investiční strategie: Paul Tudor Jones a další radí držet zlato, kryptoměny a technologické akcie; pro běžné investory doporučují pravidelné a dlouhodobé investování jako ochranu proti znehodnocování peněz (zmíněno ve shrnutí 29. října 2025).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Centrální banky nakupují/větší angažmá v aktivech (stablecoiny, dluhopisy, akcie)
Srovnání před a po
📋
Cíl měnové politiky a nástroje
PŘED
Centrální banky držely rezervy primárně v bezpečných likvidních aktivech (dluhopisy, devizy), zásahy do trhů omezené
PO
Rozšířená praxe: nákupy státních dluhopisů, akcií a podpora přes stablecoiny či kvantitativní uvolňování; aktivnější intervence
⚖️
Dopad na finanční stabilitu
PŘED
ČNB a jiné CB primárně hlídaly kurz a inflaci; podpora bank byla cílená a restriktivní
PO
Centrální banky mohou likvidovat paniku vykupováním aktiv; větší role jako věřitel poslední instance napříč aktivy|větší pravděpodobnost účetních ztrát a záporného kapitálu u CB
💰
Role měn a rezerv
PŘED
Rezervy centrálních bank drženy hlavně ve státních dluhopisech a zlatě; dolar dominantní v globálních rezervách
PO
Vznik a růst stablecoinů a digitálních aktiv zvyšují poptávku po dolarových aktivech; emisní subjektivita stablecoinů mění podobu mezinárodních rezerv a oslabuje měnovou suverenitu některých států
Klíčové postavy
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Rozšiřuje portfolio rezerv, intervence na devizovém trhu, nákupy aktiv (dluhopisy, akcie, zlato)
🏛️
Fed / americké instituce (SEC, Kongres)
Regulace a role stablecoinů; poptávka po dolarových aktivech a vliv na globální sazby a likviditu
🏢
Emitenti stablecoinů (Tether, Circle) a fintech firmy
Vydávání dolarově navázaných tokenů; rostoucí poptávka po rezervách krytých dluhopisy USA
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
💰
leden 2025
Vzrůstající likvidita v roce 2025 vede investory k přesunu části portfolií do zlata, bitcoinu a technologických akcií jako ochrany proti inflaci
Shrnutí CURRENT článků: vysoká likvidita v roce 2025 převažuje nad reálným růstem a podněcuje poptávku po „bezpečných“ alternativách (zlato, bitcoin) a technologických akciích.
Zvýšený odliv kapitálu do alternativních aktiv mění alokaci rizik a kapitálu v systému; může zvyšovat ceny těchto aktiv.
🥇
rok 2024
Centrální banky globálně nakoupily rekordní množství zlata (přes 1000 tun v roce 2023–2024)
CONTEXT: studie a články o nárůstu nákupů zlata centrálními bankami (ČNB i další země) jako reakce na geopolitická rizika a diverzifikaci rezerv.
Rostoucí zásoby zlata centrálními bankami mění kompozici rezerv a chování na trhu se zlatem.
🏦
30. dubna 2024
Stav devizových rezerv ČNB: 35,6 tuny zlata a 1,9 % podíl zlata na rezervách (údaj k 30. 4. 2024)
CONTEXT (Článek 2024-05-30): guvernér Michl formuloval cíl vybudovat „zlatý poklad“ až sto tun a stav rezerv k 30.4.2024 je v textu explicitně uveden.
Ukazuje rozsah potřebných dokupů zlata, pokud by ČNB sledovala zmíněný cíl; podklad pro debatu o alokaci rezerv.
📉
rok 2022
Kurzový závazek ČNB a jeho dopady na inflaci a ceny nemovitostí (2013–2017 a následky)
CONTEXT: texty popisují intervence ČNB v letech 2013–2017, jejich vliv na oslabení koruny a následný tlak na ceny nemovitostí a pozdější inflační epizodu.
Argumentace, že dřívější monetární zásahy přispěly k růstu cen aktiv (nemovitostí) a k nedávné inflační vlně; použito v současných diskuzích o měnové politice.
🧾
2020–2023
Období extrémně uvolněné měnové politiky před pandemií a během ní, kvantitativní uvolňování a nízké sazby
CONTEXT (více článků): BIS a výzkumy poukazují na dlouhodobé kvantitativní uvolňování, které snižovalo dlouhodobé sazby v sektoru vládních dluhopisů a mělo vedlejší efekty na ceny aktiv.
Souvisí s náhromaděním likvidity, posilováním cen aktiv a diskuzí o tom, že centrální banky nafukovaly ceny vládních dluhopisů a aktiv obecně.
📈
rok 2023
Vyšší inflace (globální) a následné zpřísňování měnové politiky centrálních bank (2022–2023)
CONTEXT a CURRENT: texty popisují inflační vlnu 2021–2023, zpětné hodnocení měnových rozhodnutí a diskuse o tom, zda sazby byly příliš nízko příliš dlouho.
Vedlo k rychlému zvyšování sazeb, přehodnocení role centrálních bank a dopadům na ceny aktiv a nerovnost.
₿
leden 2025
Masivní institucionální akumulace bitcoinu do ETF a firemních portfolií (institucionální nákup přes ETF až >1 milion BTC uváděno v CURRENT)
CURRENT (2025-07-10 a související): komentáře o institucionálních nákupech bitcoinu (ETF, MicroStrategy) a vlivu likvidity a oslabení dolaru na cenový tah BTC.
Zvyšuje institucionální poptávku po bitcoinu, mění jeho roli z čistě spekulativního aktiva k investičnímu „rezervnímu“ aktivu v některých portfoliích.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banka stanovuje základní úrokové sazby, které ovlivňují úroky komerčních bank a ceny půjček pro firmy i lidi. Sleduje množství peněz v oběhu, spravuje devizové a zlaté rezervy a může obchodním bankám poskytovat úvěry nebo je kontrolovat a udělovat jim licence. Také může zasahovat do měnového kurzu (např. vůči euru) a nakupovat nebo prodávat dluhopisy, aby ovlivnila peníze v ekonomice.
Proč je to důležité
Rozhodnutí centrální banky ovlivňují inflaci, růst ekonomiky a úrokové sazby, tedy i to, kolik zaplatíte za hypotéku nebo kolik dostanete na spoření. Nezávislá centrální banka pomáhá zabránit politickému zneužití tisku peněz, které by mohlo vést k vysoké inflaci nebo ekonomickému chaosu.
Co to je
Aktivum je něco, co firma (účetní jednotka) vlastní a co jí v budoucnu přinese ekonomický prospěch nebo jiný užitek. Patří sem věci jako peníze, zásoby, stroje, budovy, licence nebo pohledávky za odběrateli.
Jak to funguje
Aktiva se v účetnictví uvedou v rozvaze a třídí podle doby použitelnosti: dlouhodobá (např. stroj, dům) a krátkodobá (např. zásoby, peníze na účtu). V rozvaze se ukazuje i jejich hodnota po odečtení oprávek; u firem platí, že součet aktiv se rovná součtu pasiv (zdroje financování).
Proč je to důležité
Aktiva ukazují, co firma vlastní a jaké má zdroje pro zisk nebo provoz. Pomáhají investorům, věřitelům a manažerům posoudit zdraví firmy a rozhodnout, jestli je bezpečné půjčit peníze nebo investovat.
Otestujte se
Kvíz: Dopady vysoké likvidity a role centrálních bank (2025)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 31. 10. 2025 8:12:57