Bitcoin je otevřená P2P platební síť a digitální měna, která funguje na internetu bez potřeby bank nebo vlád. Je to decentralizovaný systém, kde si lidé mohou posílat peníze přímo mezi sebou. Bitcoin má předem dané omezené množství a nikdo, ani autor nebo vlády, ho nemůže kontrolovat nebo neomezeně vytvářet.
Vlna studií o vlivu centrálních bank
Banka UBS vydala unikátní studii o vývoji 35 světových trhů od roku 1900
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější studie banky UBS ukazuje, že dlouhodobé vývoje kapitálových trhů od roku 1900 naznačují opakující se vzorce chování trhů a že současné trendy — včetně růstu ceny zlata a rozmachu AI technologií — nejsou historicky zcela ojedinělé [5].
Dřívější práce shrnují mechanismus, podle něhož expanzivní měnová politika snižuje dlouhodobé reálné úrokové sazby a často místo trvalé podpory ekonomického růstu spíše nafukuje ceny aktiv; tento závěr se objevoval v analýzách z roku 2025 a je základem diskuse o vlivu centrálních bank na formování bublin [1][2].
V posledních studiích se zároveň zvyšuje pozornost k energetickým dopadům aktiv spojených s bublinami: těžba Bitcoinu a provoz systémů umělé inteligence mají vysokou spotřebu elektřiny, což podle některých analýz vede k neefektivnímu využívání zdrojů; tato problematika byla zmiňována v souvislosti s bublinami a energetickými nároky v roce 2026 [4].
V diskusi o strategiích investorů během zvýšeného rizika tzv. AI bubliny zmiňují studie i tradiční „bezpečné přístavy“ (zlato, americké státní dluhopisy, hotovost) a alternativy jako Bitcoin či technologické akcie jako možné nástroje ochrany portfolia; UBS studie doplňuje tuto interpretaci tím, že současné pohyby na trzích lze chápat jako součást dlouhodobých cyklů trhu, nikoli pouze jako jednorázový výstřelek [3][5].
Zdroje:
Banka UBS vydala unikátní studii o vývoji 35 světových trhů od roku 1900
Kdo si polepší, kdo tratí?
Centrální banky (Fed, ČNB, ECB, Bank of England apod.)
Nové studie a CURRENT články poukazují, že měnová politika centrálních bank zásadně ovlivnila dlouhodobé reálné sazby, nafoukla ceny aktiv a přispěla k nerovnosti a finanční nestabilitě.
Američtí technologičtí giganti (např. Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta)
Silné ocenění a koncentrace expozice vůči AI zvyšují riziko prudké korekce; zároveň firmy dosahují zisků a částečně ospravedlňují valuace.
Investoři institucionální a drobní (globální investoři, ETF, retail)
Rostoucí likvidita a koncentrace do AI/zlata vedou k přecenění aktiv a zvýšenému riziku ztrát při splasknutí bublin; potřeba diverzifikace a řízení rizik se zvyšuje.
Spotřebitelé a domácnosti (zejména vlastníci nemovitostí a spořitelé)
Dlouhodobě nízké sazby zvýšily ceny nemovitostí a akcií, což zhoršuje dostupnost bydlení a zvyšuje nerovnost; při nárůstu sazeb hrozí vyšší splátky a finanční tlak.
Bankovní sektor a finanční instituce (komerční banky, úvěrové trhy)
Změny sazeb a velké investice do AI/datacenter zvyšují úvěrové riziko a mohou ohrozit stabilitu přes propojení dluhového financování; některé banky profitují přes přesun vkladů.
Politici a veřejné instituce (vlády, regulátoři)
Rostoucí nerovnost a cenové bubliny zvyšují politický tlak na regulaci a fiskální intervence; zároveň mají omezené možnosti efektivně regulovat bubliny bez vedlejších škod.
Trh se zlatem a komoditní hráči
Vyšší poptávka po zlatě jako bezpečném přístavu zvedá ceny a krátkodobě profitují těžaři, ETF a obchodníci se zlatem.
Firmy budující AI infrastrukturu (datacentra, výrobci čipů, poskytovatelé cloudů)
Silný investiční proud do AI a výstavby datacenter zvyšuje poptávku po jejich produktech/službách, ale financování na dluh zvyšuje ekonomická rizika.
Centrální banky rozvojových a rozvíjejících se zemí (nakupující zlato)
Akumulace zlata slouží jako diverzifikace rezerv a ochrana proti měnové a geopolitické nejistotě; zvyšuje jejich odolnost vůči měnovým otřesům.
Dříve jsme psali...
Bitcoin a umělá inteligence výrazně zvyšují spotřebu elektřiny a vytvářejí ekonomické bubliny
Gita Gopinathová a studie odhalují, jak ochránit investice před AI bublinou v roce 2025
Michael Howell: Jak centrální banky a debasement rozvrací finanční systémy v roce 2025
Studie zpochybňují tradiční pohled na vliv centrálních bank na úrokové sazby
Sebastian Hillenbrand
Harvardský ekonom autor studie
(30. 6. 2025)
3 dny
Pokles sazeb v krátkém okně
(30. 6. 2025)
35 bil. $
Možná ztráta z expozice akciím
(15. 12. 2025)
63%
Podíl železnic v roce 1900
(18. 3. 2026)
13/28
Let s negativním zlatým výnosem
(18. 3. 2026)
2026-02-05
Článek o spotřebě elektřiny
(5. 2. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Reinterpretace role centrálních bank v ovlivňování dlouhodobých sazeb
Srovnání před a po
Tradiční pohled: dlouhodobé sazby určují reálné faktory, ne měnová politika
Nové studie ukazují, že centrální banky mohou zásadně ovlivnit dlouhodobé sazby (pokles v krátkém okně kolem zasedání)
Očekával se stimulační efekt na spotřebu a růst prostřednictvím levných půjček
Důkazy: nízké sazby vedou spíše k růstu spoření a investic do aktiv, růstu cen nemovitostí a aktiv, menšímu růstu spotřeby a vyšší nerovnosti
Centrální banky vnímány primárně jako strážci cenové stability s omezeným dopadem na distribuci bohatství
Centrální banky jsou považovány za důležité hybatele cen aktiv; kritika, že nekonvenční zásahy mohly prohloubit nerovnost a vyvolat politické napětí
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Všechny transakce jsou zaznamenány v sdílené databázi zvané blockchain. Uživatelé mají digitální peněženky s unikátními adresami pro posílání bitcoinů. Síť je udržována těžaři, kteří pomocí výpočetní síly ověřují transakce a vytváří nové bloky. Za to dostávají odměny v bitcoinech, což zajišťuje bezpečnost a fungování sítě bez centrální autority.
Proč je důležité
Bitcoin umožňuje posílat peníze rychle a bez prostředníků, a to i přes hranice států. Je důležitý také tím, že není závislý na bankách ani vládách, což může chránit před inflací a znehodnocováním peněz. Investoři bitcoin často vidí jako alternativu k tradičním měnám, i když jeho cena může hodně kolísat.
Co to je
Těžba je získávání surovin z přírody — například uhlí, rudy, ropy, zemního plynu, soli nebo kamene. Probíhá v dolech, lomech nebo vrtech a někdy zahrnuje i první úpravu suroviny (drcení, čištění).
Jak to funguje
Těžba může být podzemní (v šachtách a chodbách) nebo povrchová (lomy, pásové dopravníky). Suroviny se vytěží, doprava na povrch je zpracuje (drcení, třídění) a pak se odvezou do továren. Různé suroviny mají specifické metody — např. ropa se čerpá vrty, sůl se buď doluje, nebo rozpuštěním a odpařováním.
Proč je to důležité
Těžba dodává suroviny pro průmysl, energii a stavebnictví, takže ovlivňuje ekonomiku a pracovní místa. Zároveň mění krajinu a může znečišťovat — toxické kovy v půdě nebo škody na rašeliništích mají dlouhodobé dopady. Proto se řeší dopravní spojení, životní prostředí a recyklace, aby se škody omezily.
Kvíz: Dopady měnové politiky, AI bublina a energetická náročnost aktiv
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 4:38:51