Vlna studií o vlivu centrálních bank

Banka UBS vydala unikátní studii o vývoji 35 světových trhů od roku 1900

Mizící téma o společenských pravidlech a ekonomice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější studie banky UBS ukazuje, že dlouhodobé vývoje kapitálových trhů od roku 1900 naznačují opakující se vzorce chování trhů a že současné trendy — včetně růstu ceny zlata a rozmachu AI technologií — nejsou historicky zcela ojedinělé [5].

Dřívější práce shrnují mechanismus, podle něhož expanzivní měnová politika snižuje dlouhodobé reálné úrokové sazby a často místo trvalé podpory ekonomického růstu spíše nafukuje ceny aktiv; tento závěr se objevoval v analýzách z roku 2025 a je základem diskuse o vlivu centrálních bank na formování bublin [1][2].

V posledních studiích se zároveň zvyšuje pozornost k energetickým dopadům aktiv spojených s bublinami: těžba Bitcoinu a provoz systémů umělé inteligence mají vysokou spotřebu elektřiny, což podle některých analýz vede k neefektivnímu využívání zdrojů; tato problematika byla zmiňována v souvislosti s bublinami a energetickými nároky v roce 2026 [4].

V diskusi o strategiích investorů během zvýšeného rizika tzv. AI bubliny zmiňují studie i tradiční „bezpečné přístavy“ (zlato, americké státní dluhopisy, hotovost) a alternativy jako Bitcoin či technologické akcie jako možné nástroje ochrany portfolia; UBS studie doplňuje tuto interpretaci tím, že současné pohyby na trzích lze chápat jako součást dlouhodobých cyklů trhu, nikoli pouze jako jednorázový výstřelek [3][5].

Zdroje:

  1. 35 trhů s daty od roku 1900. Co říká unikátní publikace o zlatě nebo nových technologiích

  2. Skutečný vliv centrálních bank na naše peněženky: Nafukují ceny realit, aniž by tím pomáhaly ekonomice?

  3. Říkal to už Koperník. Peníze ztrácí hodnotu, což rozvrací státy. Investoři jdou po zlatě a bitcoinu

  4. Bitcoin a umělá inteligence setrvale vysávají planetu. Jak identifikovat hranici, kde končí jejich práva

  5. Jaká je teď nejbezpečnější investice? Podívali jsme se, co fungovalo, když v minulosti praskaly finanční bubliny

Nejnovější
Banka UBS vydala unikátní studii o vývoji 35 světových trhů od roku 1900
18. 3. 2026: Studie ukazuje, že současné ekonomické trendy jako růst ceny zlata nebo AI technologie nejsou historicky ojedinělé a kapitálové trhy se opakovaně mění a vyvíjejí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Centrální banky (Fed, ČNB, ECB, Bank of England apod.)

Nové studie a CURRENT články poukazují, že měnová politika centrálních bank zásadně ovlivnila dlouhodobé reálné sazby, nafoukla ceny aktiv a přispěla k nerovnosti a finanční nestabilitě.

Američtí technologičtí giganti (např. Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta)

Silné ocenění a koncentrace expozice vůči AI zvyšují riziko prudké korekce; zároveň firmy dosahují zisků a částečně ospravedlňují valuace.

Investoři institucionální a drobní (globální investoři, ETF, retail)

Rostoucí likvidita a koncentrace do AI/zlata vedou k přecenění aktiv a zvýšenému riziku ztrát při splasknutí bublin; potřeba diverzifikace a řízení rizik se zvyšuje.

Spotřebitelé a domácnosti (zejména vlastníci nemovitostí a spořitelé)

Dlouhodobě nízké sazby zvýšily ceny nemovitostí a akcií, což zhoršuje dostupnost bydlení a zvyšuje nerovnost; při nárůstu sazeb hrozí vyšší splátky a finanční tlak.

Bankovní sektor a finanční instituce (komerční banky, úvěrové trhy)

Změny sazeb a velké investice do AI/datacenter zvyšují úvěrové riziko a mohou ohrozit stabilitu přes propojení dluhového financování; některé banky profitují přes přesun vkladů.

Politici a veřejné instituce (vlády, regulátoři)

Rostoucí nerovnost a cenové bubliny zvyšují politický tlak na regulaci a fiskální intervence; zároveň mají omezené možnosti efektivně regulovat bubliny bez vedlejších škod.

Trh se zlatem a komoditní hráči

Vyšší poptávka po zlatě jako bezpečném přístavu zvedá ceny a krátkodobě profitují těžaři, ETF a obchodníci se zlatem.

Firmy budující AI infrastrukturu (datacentra, výrobci čipů, poskytovatelé cloudů)

Silný investiční proud do AI a výstavby datacenter zvyšuje poptávku po jejich produktech/službách, ale financování na dluh zvyšuje ekonomická rizika.

Centrální banky rozvojových a rozvíjejících se zemí (nakupující zlato)

Akumulace zlata slouží jako diverzifikace rezerv a ochrana proti měnové a geopolitické nejistotě; zvyšuje jejich odolnost vůči měnovým otřesům.

Kontext
Dříve jsme psali...
Bitcoin a umělá inteligence výrazně zvyšují spotřebu elektřiny a vytvářejí ekonomické bubliny
Bitcoin a AI mají vysokou energetickou náročnost, která je dále zesilována ekonomickými bublinami, jež vedou k neefektivnímu využívání zdrojů.  pochopit ekonomii bublin
Gita Gopinathová a studie odhalují, jak ochránit investice před AI bublinou v roce 2025
V době rizika AI bubliny jsou tradiční bezpečné přístavy jako zlato, americké dluhopisy a hotovost nejdiskutovanějšími možnostmi ochrany portfolia.  Ochrana před krizí
Michael Howell: Jak centrální banky a debasement rozvrací finanční systémy v roce 2025
Likvidita v ekonomice roste nad reálný růst, což znehodnocuje peníze a žene investory k zlatu, bitcoinu a technologickým akciím jako ochraně proti inflaci.  Proč investovat do zlata?
Studie zpochybňují tradiční pohled na vliv centrálních bank na úrokové sazby
Nové studie ukazují, že centrální banky mají zásadní vliv na dlouhodobé úrokové sazby, ale místo stimulace růstu pouze nafukují ceny aktiv.  Skrytý dopad na bydlení
Fakta
👤

Sebastian Hillenbrand

Harvardský ekonom autor studie
(30. 6. 2025)

📊

3 dny

Pokles sazeb v krátkém okně
(30. 6. 2025)

💰

35 bil. $

Možná ztráta z expozice akciím
(15. 12. 2025)

📊

63%

Podíl železnic v roce 1900
(18. 3. 2026)

📊

13/28

Let s negativním zlatým výnosem
(18. 3. 2026)

📅

2026-02-05

Článek o spotřebě elektřiny
(5. 2. 2026)

Události
Co a kdy?
2025
Akademické studie začaly zpochybňovat tradiční pohled, že dlouhodobé reálné úrokové sazby nejsou ovlivňovány měnovou politikou; Hillenbrand ukázal, že pokles dlouhodobých sazeb v USA od 80. let nastal v krátkém třídenním okně kolem měnověpolitických zasedání centrální banky
2025-10-29
Rostoucí likvidita na trzích: CrossBorder Capital (Michael Howell) upozorňuje, že centrální banky, vlády a bankovní půjčky zvyšují likviditu, což tlačí ceny aktiv (akcie, nemovitosti, zlato, bitcoin)
2025-12-15
Varování mezinárodních institucí (MMF, BIS, Bank of England): riziko vzniku AI bubliny a potřeba diverzifikace portfolií kvůli možné ztrátě až bilionových hodnot na trzích
2026-02-05
Analýzy ukazují, že těžba bitcoinu a rychlý růst akcií firem zabývajících se AI mohou vést k nadměrnému čerpání elektřiny a neefektivní alokaci zdrojů, podobně jako bublinová poptávka
2026-03-18
Publikace studie Global Investment Returns Yearbook (Dimson, Marsh, Staunton) připomíná historické precedenty bublin a ukazuje, že podobné fenomény (např. dominance železnic) se v historii opakovaly, což je varování pro současné obavy z AI a zlata
Co to znamená
Co se děje

Reinterpretace role centrálních bank v ovlivňování dlouhodobých sazeb

Srovnání před a po
📅 Dopad měnové politiky na dlouhodobé reálné úrokové sazby
PŘED

Tradiční pohled: dlouhodobé sazby určují reálné faktory, ne měnová politika

PO

Nové studie ukazují, že centrální banky mohou zásadně ovlivnit dlouhodobé sazby (pokles v krátkém okně kolem zasedání)

💰 Efekt nízkých sazeb na reálnou ekonomiku a bohatství
PŘED

Očekával se stimulační efekt na spotřebu a růst prostřednictvím levných půjček

PO

Důkazy: nízké sazby vedou spíše k růstu spoření a investic do aktiv, růstu cen nemovitostí a aktiv, menšímu růstu spotřeby a vyšší nerovnosti

🏛️ Role centrálních bank ve finanční stabilitě a politické debatě
PŘED

Centrální banky vnímány primárně jako strážci cenové stability s omezeným dopadem na distribuci bohatství

PO

Centrální banky jsou považovány za důležité hybatele cen aktiv; kritika, že nekonvenční zásahy mohly prohloubit nerovnost a vyvolat politické napětí

Klíčové postavy
👤
Sebastian Hillenbrand
Harvardský ekonom, autor studie ukazující okamžité dopady zasedání centrálních bank na dlouhodobé sazby
🏛️
Banka pro mezinárodní platby (BIS)
Mezinárodní instituce vydávající analýzy o dopadech nízkých sazeb na spoření, investice do aktiv a nerovnost
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Příklad z praxe; intervence a nízké sazby v Česku vedly ke zvýšení cen nemovitostí spíše než spotřeby
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Bitcoin je otevřená P2P platební síť a digitální měna, která funguje na internetu bez potřeby bank nebo vlád. Je to decentralizovaný systém, kde si lidé mohou posílat peníze přímo mezi sebou. Bitcoin má předem dané omezené množství a nikdo, ani autor nebo vlády, ho nemůže kontrolovat nebo neomezeně vytvářet.

⚙️
Jak to funguje

Všechny transakce jsou zaznamenány v sdílené databázi zvané blockchain. Uživatelé mají digitální peněženky s unikátními adresami pro posílání bitcoinů. Síť je udržována těžaři, kteří pomocí výpočetní síly ověřují transakce a vytváří nové bloky. Za to dostávají odměny v bitcoinech, což zajišťuje bezpečnost a fungování sítě bez centrální autority.

📝
Proč je důležité

Bitcoin umožňuje posílat peníze rychle a bez prostředníků, a to i přes hranice států. Je důležitý také tím, že není závislý na bankách ani vládách, což může chránit před inflací a znehodnocováním peněz. Investoři bitcoin často vidí jako alternativu k tradičním měnám, i když jeho cena může hodně kolísat.

💡
Co to je

Těžba je získávání surovin z přírody — například uhlí, rudy, ropy, zemního plynu, soli nebo kamene. Probíhá v dolech, lomech nebo vrtech a někdy zahrnuje i první úpravu suroviny (drcení, čištění).

⚙️
Jak to funguje

Těžba může být podzemní (v šachtách a chodbách) nebo povrchová (lomy, pásové dopravníky). Suroviny se vytěží, doprava na povrch je zpracuje (drcení, třídění) a pak se odvezou do továren. Různé suroviny mají specifické metody — např. ropa se čerpá vrty, sůl se buď doluje, nebo rozpuštěním a odpařováním.

🎯
Proč je to důležité

Těžba dodává suroviny pro průmysl, energii a stavebnictví, takže ovlivňuje ekonomiku a pracovní místa. Zároveň mění krajinu a může znečišťovat — toxické kovy v půdě nebo škody na rašeliništích mají dlouhodobé dopady. Proto se řeší dopravní spojení, životní prostředí a recyklace, aby se škody omezily.

Otestujte se
Kvíz: Dopady měnové politiky, AI bublina a energetická náročnost aktiv
Bitcoin

digitální peněžní měna

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 4:38:51