Rozhlasový a televizní poplatek (dříve koncesionářský) je povinná měsíční platba, kterou platí lidé i firmy na financování Českého rozhlasu a České televize. Poplatek stanoví zákon a platí se podle toho, zda osoba vlastní nebo užívá zařízení schopné příjmu rádia nebo televize.
Kritika politických stran a formy veřejné komunikace
Hospodářské noviny volají po návratu standardní komunikace vlády s médii
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je kritika neprofesionální a nedostatečně standardní komunikace vlády a politiků; Hospodářské noviny volají po návratu standardní komunikace a nabízejí pomoc redakcím, které podle nich čelí diskriminaci politiků[5].
V pokračování diskuse o formě veřejné komunikace se opakovaně navrhuje změna formátu televizních debat: komentátor doporučuje nahradit nedělní politické debaty České televize hloubkovými rozhovory a věcnými analýzami, protože současné debaty podporují povrchní a konfrontační formy komunikace[3].
Téma zahrnuje širší kritiku politického stylu a institucionálních příčin: sociolog Jan Hartl varuje, že strany upřednostňují marketingová hesla před skutečnými idejemi a ztrácejí kontakt s občany[1], a bývalý ministr Martin Stropnický upozorňuje, že v politice často uspějí provokativní osobnosti, což přispívá k povrchnosti veřejné diskuse[2]. Diskuse o českém modelu komunikace se také srovnává s dánskou praxí, kde rušení televizních poplatků podle autorů probíhá na základě konsensu a dlouhodobé dohody napříč spektrem, což autoři považují za projev koncensusálního přístupu, který v Česku chybí[4].
Zdroje:
Nejnovější
Hospodářské noviny volají po návratu standardní komunikace vlády s médii
05. 8. 2026: Hospodářské noviny kritizují neprofesionální komunikaci vlády a nabízejí pomoc redakcím postiženým diskriminací politiků.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Politické strany (české)
Strany jsou popsány jako odtržené od rozmanité společnosti, orientované na krátkodobé cíle a populismus, což oslabuje důvěru voličů a snižuje kvalitu veřejné politiky.
Vláda a politická elita (obecně)
Celkově vedení státu je kritizováno za nedostatek politické kultury, povrchní komunikaci a selhání v ochraně mediálních standardů, což ohrožuje stabilitu a důvěru v řízení státu.
Jan Hartl
Hartl kritizuje politickou elitu za uzavřenost a krátkodobé marketingové přístupy, což podle něj prohlubuje rozčarování veřejnosti a snižuje zájem o veřejné dění.
Voliči / občanská veřejnost (Česko)
Veřejnost se podle článků více od politiky odtahuje, klesá zájem o veřejné dění před volbami a roste rozčarování, což oslabuje občanskou participaci.
Veřejnoprávní média (ČT a další)
S postupem od tradičních formátů debat a tlakem na kvalitu vysílání čelí veřejnoprávní média výzvě přizpůsobit obsah (méně povrchních debat, více investigace a kvalitních rozhovorů).
Novináři a redakce (česká média)
Novináři čelí zhoršující se komunikaci vlády, odmítání a nerelevantním odpovědím, což omezuje schopnost vykonávat kontrolní funkci a zvyšuje riziko cenzury či diskriminace redakcí.
Úřad vlády a některá ministerstva
Vyhýbání se relevantním odpovědím a odmítání novinářů podkopává transparentnost vlády a důvěru veřejnosti v instituce.
Andrej Babiš
Autor kritizuje Babišův populistický marketingový přístup k problémům (jako je otázka televizních poplatků), který podle něj nepřispívá ke konstruktivnímu řešení a snižuje politickou kulturu.
Politici jako jednotlivci (např. Petr Macinka, Oto Klempíř)
Jednotlivé excesy a provokace politiků vytvářejí mediální chaos a mohou být projevem nejistoty, což zhoršuje veřejnou debatu a image politiky.
Kontext
Dříve jsme psali...
Politici v Česku selhávají, zatímco Dánové postupně ruší televizní poplatky
Dánský model rušení televizních poplatků je založený na dlouhodobé dohodě napříč politickým spektrem, což v Česku zatím chybí. Proč potřebujeme Dánsko
Komentátor navrhuje zrušit nedělní politické debaty České televize po konci Otázek Václava Moravce
Nedělní politické debaty na ČT jsou podle autora přežitým formátem, který by měly nahradit hloubkové rozhovory a věcné analýzy. Konec televizních hádek
Bývalý ministr Martin Stropnický varuje před povrchností a provokacemi v současné české politice
Martin Stropnický upozorňuje, že v politice často uspějí provokativní lidé zvláštního ražení a varuje před povrchností současné diskuse. Proč politici provokují?
Sociolog Jan Hartl kritizuje uzavřenost politických stran a ztrátu kontaktu s lidmi
Politici v Česku upřednostňují marketingová hesla před skutečnými idejemi a ztrácejí kontakt s běžnými lidmi. Jak to změnit?
Fakta
👤
Jan Hartl
Zakladatel STEM, komentář
(16. 6. 2025)
👤
Martin Stropnický
Bývalý ministr, veřejný komentář
(16. 2. 2026)
📅
2019–2021
Snižování poplatků v Dánsku
(24. 4. 2026)
🔄
zrušeny
Televizní poplatky v Dánsku
(24. 4. 2026)
🔄
klesající zájem
Zájem o veřejné dění před volbami
(16. 6. 2025)
🔄
odmítání odpovědí
Vláda nereaguje na dotazy médií
(5. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
rok 2019 – rok 2021
V Dánsku probíhalo postupné snižování televizních poplatků a současné zvyšování státního příspěvku v rámci širší mediální dohody, která vedla ke zrušení poplatků.
16. června 2025
Jan Hartl (STEM) varuje před odtržeností politických stran od společnosti, krátkodobým populismem a úpadkem diskuse; navrhuje dlouhodobé systémové řešení a výchovu k hodnotám svobody, demokracie a solidarity.
16. února 2026
Martin Stropnický vystupuje do veřejné diskuse, hodnotí vstup do vrcholné politiky v roce 2013 jako zlomový, kritizuje řízení politiky momentálními náladami a zdůrazňuje podporu veřejnoprávních médií.
17. března 2026
Komentář navrhuje ukončit tradici nedělních politických debat na veřejnoprávní obrazovce (Otázky Václava Moravce) a doporučuje místo nich hodinové kritické rozhovory a věcné highlighty z jednání parlamentu.
24. dubna 2026
Komentář přirovnává český přístup k mediální reformě k dánskému modelu a vyzývá politiky v Česku k odpovědnější, kooperativní a postupné dohodě o financování médií místo populistické rétoriky.
5. srpna 2026
Hospodářské noviny kritizují zhoršující se komunikaci vlády s médii, ilustrují případ odmítání novinářů na tiskových konferencích a vyzývají vládu k obnovení profesionálních mediálních standardů.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativní změna; posun v politické kultuře a komunikaci
Srovnání před a po
🏛️
Politická komunikace s médii
PŘED
Dřívější vlády dodržovaly mediální standardy a reagovaly na dotazy redakcí
PO
Některé ministerstva a Úřad vlády nereagují nebo posílají nerelevantní odpovědi, zhoršení komunikace; novináři čelí odmítání na tiskových konferencích
📋
Formát veřejnoprávních politických debat
PŘED
Existence tradičních nedělních debat (Otázky Václava Moravce) jako obvyklé platformy pro diskusi
PO
Návrh ukončit tradici nedělních debat ve prospěch věcných highlightů z jednání parlamentu a hodinových kritických rozhovorů s ministry či řediteli státních institucí
👥
Přístup politiků k dlouhodobým tématům
PŘED
V minulosti (a ideálu) politici slibovali étos a dlouhodobější přístup (zmíněno u vstupu ANO v roce 2013)
PO
Politici více reagují na krátkodobé impulzy, sociální sítě a marketing; preference populárních témat před dlouhodobým plánováním
Klíčové postavy
👤
Jan Hartl
Zakladatel agentury STEM; komentuje odtržení politiky od společnosti a navrhuje návrat k dlouhodobým hodnotám
👤
Martin Stropnický
Bývalý ministr; kritizuje současnou povrchní politiku, varuje před vlivem sociálních sítí a podporuje veřejnoprávní média
🏛️
Redakce a autoři veřejnoprávních médií (ČT) a Hospodářské noviny
Navrhují změny ve formátech politických debat, kritizují komunikaci vlády s médii a volají po profesionální a transparentní komunikaci
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
2026
Rostoucí kritika povrchní a marketingové politiky vedoucí k odcizení politiků od veřejnosti
Jan Hartl upozorňuje, že politické strany preferují krátkodobá populární témata a marketingová hesla před dlouhodobými tématy a návraty ke společenským hodnotám.
Podle Hartla vede k prohlubujícímu se rozčarování veřejnosti a klesajícímu zájmu o veřejné dění; volá po dlouhodobém a systematickém úsilí a vyšších nárocích na politiky i občany.
🔎
2013
Vstup Martina Stropnického do vrcholné politiky jako zlomový okamžik v jeho vnímání politického étosu
Stropnický popisuje rok 2013 jako období, kdy hnutí ANO nabízelo ideál a étos, které se později vytratily.
Upozorňuje, že změna étosu přispěla k současnému stylu politiky řízenému momentálními náladami a marketingem.
📺
2026-03-17
Výzva ke změně formátu nedělních politických debat České televize
Komentář doporučuje nahradit tradiční debaty hodinovými hloubkovými rozhovory a věcnými analýzami, které by lépe ověřovaly fakta a vysvětlovaly dění.
Cílem je snížit povrchnost a konfrontační styl debat a poskytnout veřejnoprávní službu lépe informovaným divákům; debaty mají podle autora smysl především před volbami.
🇩🇰
2026-04-24
Poučení z dánského způsobu rušení televizních poplatků jako příklad konsensuální a postupné mediální dohody
Analýza popisuje, že v Dánsku probíhalo snižování poplatků mezi lety 2019–2021 s paralelním růstem státního příspěvku a dohody napříč spektrem.
Autor navrhuje, aby čeští politici přijali podobný konsensuální přístup k řešení mediálních otázek místo populistické rétoriky.
Kontrast s ČR: v Česku převažuje populistická rétorika (zmíněni Andrej Babiš, Oto Klempíř).
🗣️
2026-02-16
Stropnického veřejné varování před povrchností politiky a podpora veřejnoprávních médií
Stropnický zdůraznil, že politika je nyní silně ovlivněna sociálními sítěmi, emocemi a potřebou obdivu; vyjádřil ochotu veřejně podpořit obranu veřejnoprávních médií.
Podpora veřejnoprávních médií má podle něj pomoci zlepšit kvalitu veřejné diskuse a omezit provokativní chování politiků.
📰
2026-08-05
Hospodářské noviny veřejně kritizují neprofesionální komunikaci vlády a nabízejí pomoc redakcím postiženým diskriminací
HN dokumentují odmítání novinářů na tiskových konferencích, absenci odpovědí od některých ministerstev a úřadu vlády a vyzývají k navrácení standardů komunikace.
Výzva má za cíl obnovení transparentnosti, důvěryhodnosti politiků a profesionálních mediálních standardů; HN odmítají bojkot, nabízejí podporu redakcím.
Autor připomíná, že předchozí vlády dodržovaly mediální standardy, které nyní podle nich přestávají platit.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Každá fyzická osoba platí jen jednou za domácnost, podniky platí podle počtu přijímačů nebo nově podle počtu zaměstnanců v pásmech. Poplatky se platí měsíčně (nebo čtvrtletně, pololetně, ročně) přímo ČT a ČRo nebo přes Českou poštu (SIPO). Kdo zařízení nemá nebo jej alespoň měsíc nepoužívá, může zaslat čestné prohlášení a poplatek neplatí.
Proč je to důležité
Poplatky tvoří většinu příjmů veřejnoprávních médií (okolo 94–95 %) a ovlivňují jejich rozpočet a nezávislost. Změny sazeb, pravidel evidence a vymáhání proto přímo ovlivňují financování programů, služby pro veřejnost a náklady domácností a firem.
Co to je
Politická strana je organizace lidí, která vystavuje kandidáty do veřejných funkcí pod svým jménem a prosazuje společný program nebo řešení nějakého problému. Strana obvykle usiluje o získání moci ve volbách, má dobrovolné členství a sdílí alespoň jeden společný zájem.
Jak to funguje
Strana sdružuje lidi s podobnými názory, sestavuje volební program a nominuje kandidáty do voleb. Po volbách se strana snaží uplatňovat svoje cíle v parlamentu či vládě, zároveň mobilizuje voliče, významně informuje veřejnost a vychovává nové politiky. Strany mohou být malé nebo masové, aktivní jen v čase voleb nebo nepřetržitě; liší se také podle orientace (pravice–levice) či podle témat (ekologie, regiony apod.).
Proč je to důležité
Strany propojují jednotlivé voliče s politikou, pomáhají tvořit veřejné rozhodnutí a zajišťují stabilitu vlády. Od toho, jaké strany v zemi fungují a jaké mají programy, závisí, jaké zákony se přijmou a jaké služby stát poskytne lidem.
Otestujte se
Kvíz: Kvalita politické komunikace a formát veřejných debat v Česku
Česká televize
česká veřejnoprávní televize
Země: Česko
CEO: Jan Souček (1. října 2023 - 7. května 2025)
IČO: 00027383
Zaměstnanci: 2.96 (leden 2022)
Sídlo: Praha
Bilance: 7.07 mld. (31. prosince 2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Dánsko
stát v Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kodaň
Rozloha: 42.93 tis. km²
Populace: 5.83 mil. (1. října 2019)
Měna: Dánská koruna (1875 - dosud)
HDP: 395.4 mld. DKK (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
rozhlasový a televizní poplatek v Česku
úprava financování veřejnoprávních médií v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 0:08:02