Demokracie znamená „vládu lidu“: o tom, kdo a jak bude vládnout, rozhoduje většina oprávněných občanů, nejčastěji volbami. Může být přímá (lidé hlasují přímo) nebo zastupitelská (lidé volí zástupce), dnes převládá kombinace obou forem. Ústava a zákony upravují, jak se volí a jak se chrání práva menšin.
Analýza vnímání krize demokracie a empatie
Pesimismus nad osudem demokracie v Česku a západním světě podle Leoše Kyši a dalších
Mizící téma o
společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnovější debata v Česku poukazuje na obavy z oslabení demokratických praktik: autoři jako Leoš Kyša varují, že ztráta schopnosti reálné diskuse a respektu k pravidlům může vést k postupnému úpadku demokracie v Česku i na Západě [2].
Sociální psycholog Adam Waytz ale upozorňuje, že mnohé populární narativy o „krizi demokracie“ a úpadku empatie nemusí potvrzovat data: podle něj jde často o vnímání vzorců tam, kde nejsou, což slouží ke zjednodušení složitého světa; některé údaje navíc ukazují stagnaci či návrat ke zlepšení v demokratických ukazatelích a nárůst empatie od roku 2009 [1].
Téma se tedy dělí mezi subjektivní vnímání rizika (politici, komentátoři poukazující na oslabení diskuse a norem) a empirické analýzy, které zpochybňují univerzální úpadek; nové i starší články proto ukazují paralelní diskusi o tom, co je reálný trend a co narativ sloužící k vysvětlení nejistoty [2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Pesimismus nad osudem demokracie v Česku a západním světě podle Leoše Kyši a dalších
23. 10. 2025: Současná demokracie je ohrožena ztrátou schopnosti reálné diskuse a respektu k pravidlům, což může vést k jejímu postupnému zániku.
Kontext
Dříve jsme psali...
Sociální psycholog Adam Waytz vysvětluje, proč věříme na krizi demokracie a úpadek empatie
Mnoho populárních společenských trendů, jako je krize demokracie nebo úpadek empatie, je spíše iluzí vzniklou z lidské potřeby jednoduchých odpovědí než objektivní realitou. Odhalte iluze trendů
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🔍
14. srpna 2025
Publikace analýzy zpochybňující masivní narativy o „krizi demokracie“ a úpadku empatie
Current článek shrnuje výzkumy (Little, Mengová a další) a komentář Adama Waytze, které ukazují, že mnohé varovné narativy vycházejí ze subjektivních vjemů a pareidolických tendencí a že některé empirické ukazatele stagnují nebo se zlepšují (např. empatie po roce 2009).
Zpochybnění dominantních mediálních a veřejných přesvědčení o lineárním úpadku demokracie a empatie; podpoření opatrnějšího, daty podloženého přístupu k hodnocení demokratických trendů.
Kontrast vůči populárním tvrzením o trvalém poklesu empatie a demokracie
⚠️
23. října 2025
Publikace komentáře varující před reálným úpadkem demokracie v Česku a Západě
Current článek představuje názor autora poukazujícího na erozivní praktiky v politickém diskurzu: překřikování, obstrukce, zpochybňování nezávislých institucí a vliv lídrů (uvedeni Trump, Babiš, Okamura). Cituje také odborníky (Rosenberg, Harari, Masarykovu definici demokracie jako diskuse).
Posílení veřejné obavy a naléhavosti pro „restart“ demokratických institucí a praktik; upozornění na možnost postupného posunu k autoritativnějším formám vlády.
Kontrastuje s empirickými analýzami, které naznačují stagnaci nebo zlepšení některých ukazatelů demokracie
🗳️
4. června 2025
Analýza faktorů formujících rozhodování voličů před říjnovými volbami v ČR
Context článek popisuje roli emocí, podvědomí a sociálních bublin v rozhodování voličů; uvádí vliv kampaní, pocitu ztráty kontroly a rezonance hodnot mezi voličem a politikem.
Objasnění mechanismů, které mohou zesilovat polarizaci a podporovat populisty; implikace pro to, jak kampaně ovlivňují demokratické procesy.
Podporuje tvrzení o emočním a iracionálním zabarvení volebního chování, na rozdíl od zjednodušených obvinění o „neznalosti“ voličů
🔥
17. května 2024
Esej varující před normalizací intenzivní polarizace a „kmenových soubojů“ v demokratických institucích
Context článek popisuje narůstající verbální (a někdy i fyzické) násilí, roli sociálních sítí a dopad konfliktu (např. válka na Ukrajině) na kvalitu politické diskuse; cituje Shawn Rosenberga i Masaryka.
Upozornění, že oslabení vzájemného respektu v diskusi ohrožuje samotné fungování demokracie; zvýšení vnímání rizika eroze demokratických norem.
Doplněk k aktuálnímu varování (říjen 2025) — stejný závěr o ohrožení diskuse jako jádra demokracie
📡
10. ledna 2019
Esej o efektu informační přesycenosti na nervozitu společnosti a ztrátu důvěry v instituce
Context článek analyzuje, jak 24/7 informační tok, aritmetizace života a odcizení institucí vedou k nervozitě, ztrátě důvěry a polarizaci.
Posíření pochopení, proč se mediální narativy o krizi snadno šíří a proč instituce ztrácejí legitimitu; vysvětluje mechanismy, které umožňují populistické mobilizace.
Doplňuje empirická zjištění o rozštěpení světa na informační bubliny a emoční mobilizaci
🌍
16. července 2025
OECD: Zpráva States of Fragility 2025 upozorňuje na šíření křehkosti i v bohatých demokraciích
Context článek shrnuje zprávu OECD o šesti dimenzích křehkosti (politická, společenská, bezpečnostní apod.) a výslovně konstatuje nárůst politické polarizace a ohrožení institucí i v západních zemích.
Mezinárodní potvrzení, že problémy polarizace, ztráty důvěry a nárůstu násilí nejsou jen lokální; zvýšení relevance otázek stability demokracie na politické agendě.
Podtrhuje, že současné trendy nejsou pouze subjektivním dojmem, ale mají měřitelné mezinárodní implikace (křehkost států)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
V praxi lidé volí politiky ve svobodných a rovných volbách; ti pak přijímají zákony a spravují stát. Ústava omezuje moc většiny a zaručuje základní svobody (např. svobodu projevu, shromažďování). Někdy se používají i referenda nebo místní hlasování — ale čistá přímá demokracie se ve státech běžně nepoužívá.
Proč je to důležité
Demokracie dává občanům možnost ovlivňovat veřejná rozhodnutí a mění politickou odpovědnost. Ovlivňuje každodenní věci — daně, školství, zdravotnictví — a chrání základní svobody. Kvalita demokracie se měří indexy (např. jak svobodné jsou volby); oslabení demokracie má přímý dopad na svobody a ekonomické prostředí.
Otestujte se
Kvíz: Debata o „krizi demokracie“ v Česku a na Západě
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Leoš Kyša
český spisovatel fantasy literatury a publicista
.jpg)
Povolání: spisovatel, povídkář, publicista, novinář
Pozice: předseda (2015 - 2018)
Narození: 4. listopadu 1979
Místo narození: Bruntál
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:39:09