Regulace je soubor pravidel a kontrol, které stanoví stát, aby usměrňoval různé oblasti společnosti nebo ekonomiky. Pomáhá zajistit, že soukromé zájmy nebudou škodit veřejnému dobru. Může jít například o zákony, normy nebo daně.
Rozšíření regulace kybernetické bezpečnosti v Česku
Jakub Ludvík a Zdeněk Grmela z T-Mobile varují před kyberhrozbami v éře umělé inteligence
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější články upozorňují, že rozvoj umělé inteligence zvyšuje sofistikovanost kyberútoků a že hlavní slabinou v obraně organizací zůstává lidský faktor, což zvyšuje potřebu školení a procesních opatření vedle technických investic [7].
V Česku vstupuje v platnost rozšířená legislativa (nZoKB, NIS2), která rozšiřuje povinnosti na tisíce subjektů včetně jejich dodavatelů; firmy budou muset provádět systematickou analýzu rizik a zavést technická, procesní i lidská opatření. Tato regulace zvyšuje poptávku po bezpečnostních službách a řešeních, což potvrzují komentáře dodavatelů a analytiků na trhu [2][1][3][6].
Malé nemocnice a další zranitelné subjekty vykazují nižší úroveň kyberobrany a budou muset posílit ochranná opatření podle nové regulace; dopady zákona budou umocněny hrozbou vysokých sankcí za nesplnění požadavků, což motivuje rychlou implementaci opatření i mezi méně připravenými organizacemi [5][1][4].
Společnost Eset očekává, že díky dopadům evropské směrnice NIS2 a rozšířené národní regulaci dosáhne příští rok miliardových tržeb, přičemž růst je tažen zejména poptávkou z veřejného sektoru; tento vývoj signalizuje rostoucí trh pro bezpečnostní firmy v kombinaci s rostoucími nároky na compliance [6].
Zdroje:
Kyberhrozby v éře AI: Proč je nejslabším článkem člověk a jak se bránit?
Pro splnění požadavků nového kyberzákona firmám stačí použít selský rozum
Slabý článek zdravotnictví: malé nemocnice v Česku selhávají v kyberobraně. Pomůže nový zákon?
Pro splnění požadavků nového kyberzákona firmám stačí použít selský rozum
Jakub Ludvík a Zdeněk Grmela z T-Mobile varují před kyberhrozbami v éře umělé inteligence
Přehled citací
Co se týká nákladů, snažíme se pracovat s principem přiměřenosti, aby na jednotlivé subjekty dopadla pouze ta regulace, jež je z pohledu jejich kybernetické bezpečnosti nutná
Do opatření (v rámci zavádění NIS 2) jsme dosud investovali nižší desítky milionů korun
Jedno z hlavních letošních témat bude určitě nedostatek kvalitních lidí se zkušenostmi v bezpečnosti a reakce firem na tuto skutečnost
Kdo si polepší, kdo tratí?
Malé a střední podniky (MSP)
Nová legislativa NIS2 a český zákon rozšiřují režim regulace na tisíce firem, především střední a některé menší, které často nemají zkušenosti, rozpočty ani odborníky na požadovaná opatření.
Nemocnice a zdravotnická zařízení
Jsou častým cílem ransomwaru; nový zákon jim ukládá povinnosti (hlášení incidentů, řízení rizik) a vysoké sankce, přitom řada menších nemocnic má omezené rozpočty a zastaralé IT.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)
Získává posílenou roli v dohledu a vymáhání nového zákona, včetně prověřování regulovaných subjektů a vymáhání opatření.
Poradenské a bezpečnostní firmy (např. Gordic, ANECT)
Rostoucí poptávka po analýzách rizik, outsourcingu SOC/MDR, aplikacích a školeních v důsledku NIS2/NZoKB poskytuje obchodní příležitosti.
Výrobní firmy (OT provozy)
Mnohé výrobní podniky mají staré OT systémy obtížně zabezpečitelné; transpozice NIS2 je pro ně náročná časově i nákladově a mohou zaostávat s implementací.
ESET (česká kyberbezpečnostní firma)
Očekává zvýšený zájem po službách kyberbezpečnosti a růst obratu díky rozšíření regulace, orientace na SMB dává konkurenční výhodu.
Poskytovatelé cloudových služeb a digitální infrastruktury
Během NIS2/DORA/CRA rostou požadavky na bezpečnost produktů a sdílenou odpovědnost; to znamená vyšší poptávku, ale i dodatečnou regulaci a auditing.
Spotřebitelé/pacienti/občané
Zvýšené regulace a povinnost hlášení incidentů by měly zlepšit ochranu dat a odolnost kritických služeb, snížit riziko výpadků a ztrát osobních údajů.
Dříve jsme psali...
Eset pod vedením Jana Urbíka míří k miliardovým tržbám díky evropské směrnice NIS2
Malé české nemocnice selhávají v kyberobraně, nový zákon přinese změny
Michal Trtil ze společnosti ANECT popisuje zákulisí boje s kybernetickými hrozbami a roli Security Operation Center.
Firmy čelí novým kybernetickým hrozbám a přísnější legislativě o kybernetické bezpečnosti
Vojtěch Hvězda z Gordic vysvětluje, jak firmy zvládnou novou legislativu NIS2 a nZoKB
14/měsíc
Průměr ransomwarů v Česku
(16. 6. 2025)
NIS2 vstupuje
Nový zákon zavádí NIS2
(16. 6. 2025)
až 10 mil. €
Max. pokuta pro nemocnice
(13. 10. 2025)
60%
SMB podíl na tržbách Esetu
(1. 12. 2025)
626 mil. Kč
Obrat Esetu za předchozí rok
(1. 12. 2025)
7.7/10
Prům. skóre nemocnic (2024)
(13. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Implementace NIS2 do českého zákona o kybernetické bezpečnosti
Srovnání před a po
Regulace dopadala na několik stovek subjektů (původní ZKB)
Rozsah se rozšiřuje na několik tisíc až ~6–10 tisíc firem, včetně středních podniků, nemocnic, dopravců, vodáren, pekáren apod.
Top management za kyberbezpečnost nenesl přímé sankční důsledky
Vrcholové vedení nese přímou odpovědnost; hrozí pokuty, zákazy výkonu funkce či další postihy
Méně přísné postihy | omezený počet pokut
Možnost vysokých pokut (miliony eur nebo % z obratu) | pozastavení či odebrání funkce managementu | vymáhání NÚKIB
Zaměření především na kritickou infrastrukturu a vybrané provozovatele
Povinnost systematické analýzy rizik, hlášení incidentů, řízení dodavatelů, zavedení technických a organizačních opatření; možnost prověřování a vyloučení dodavatelů
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Petr Šimša
kyberbezpečnostní expert"Ty tak budou muset zavést komplexní systém řízení rizik, pravidelně provádět bezpečnostní audity, zajistit školení zaměstnanců a mít jasně definované krizové plány"
Jan Pich
kyberbezpečnostní manažer"Tyto regulace představují pro evropské firmy a instituce významnou výzva, ale zároveň i příležitost ke zvýšení své odolnosti vůči stále sofistikovanějším kyberhrozbám"
Lukáš Kintr
ředitel"Co se týká nákladů, snažíme se pracovat s principem přiměřenosti, aby na jednotlivé subjekty dopadla pouze ta regulace, jež je z pohledu jejich kybernetické bezpečnosti nutná"
Martin Rehák
"Ve finanční kriminalitě, která se páchá pomocí AI, se ročně protočí stovky miliard dolarů, v praní špinavých peněz pak zhruba jeden až dva biliony dolarů"
Aleš Špidla
"Existuje bohužel stále hodně firem, které nemají pud sebezáchovy a kyberbezpečnost systematicky neřeší. NÚKIB přitom na svých stránkách poskytuje pomůcku pro audit kybernetické bezpečnosti, se kterou si může každá firma zjistit, jak si v tomto ohledu stojí"
Jiří Císek
managing partner"Transpozice evropské směrnice měla proběhnout do 18. října letošního roku a NÚKIB odvedl s návrhem příslušného zákona velmi dobrou práci. A přestože v legislativním procesu dochází ke zpoždění, bude Česko stále jednou z prvních zemí EU, která bude mít směrnici NIS2 transponovanou"
Jiří Císek
managing partner"Na provedení směrnicí vyžadovaných kyberbezpečnostních opatření budou mít organizace, na které se bude zákon nově vztahovat, ještě další 12měsíční lhůtu. Takže ještě máme čas se na transpozici směrnice připravit"
Aleš Špidla
"Takové útoky označujeme jako asymetrické, protože útočníka prakticky nic nestojí, na rozdíl od obrany, která je naopak velmi nákladná"
Václav Říčař
mluvčí"Do opatření (v rámci zavádění NIS 2) jsme dosud investovali nižší desítky milionů korun"
Jiří Panec
"Nutnost posilování kybernetické bezpečnosti dokládají hrozivé statistiky. Už v roce 2021 vzrostl v Česku počet kybernetických útoků o 20 procent. Loni v říjnu byl podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost počet DDoS útoků na české subjekty stejný jako za prvních devět měsíců roku předešlého"
Pavel Štros
"Velmi bych si přál, aby zafungovala připravovaná evropská směrnice kybernetické bezpečnosti NIS2, která klade větší důraz na ochranu uživatelů systémů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami. Aby to, co se daří prosazovat do státní sféry, se podařilo dostat i k soukromým subjektům"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát vytváří pravidla, která určují, co je povolené a co ne, například jak mají firmy dodržovat bezpečnost nebo jak mají být kontrolovány potraviny. Tyto zásahy mohou mít podobu zákonů, daní na škodlivé výrobky (jako je alkohol), nebo podpory školství a zdravotnictví. Regulace se často mění podle situace, ale někdy zůstávají i když už nejsou potřeba, proto se občas omezují (deregulují).
Proč je to důležité
Regulace pomáhá chránit zdraví, bezpečnost i životní prostředí a zabraňuje nespravedlivému chování na trhu. Bez ní by například mohly firmy podporovat krátkodobý zisk na úkor lidí nebo přírody. Ale příliš mnoho regulací může některé podniky zbytečně brzdit, proto je třeba najít správnou rovnováhu.
Co to je
Počítačová bezpečnost (kyberbezpečnost) je obor, který chrání počítače, sítě a data před neoprávněným přístupem, krádeží nebo poškozením. Cílem je zajistit dostupnost služeb, správnost (integritu) údajů a soukromí informací.
Jak to funguje
Ochrana probíhá ve třech krocích: prevence (blokování hrozeb), detekce (nalezení útoků nebo slabin) a náprava (oprava a obnovení). Konkrétně to zahrnuje omezení fyzického přístupu, silná hesla a vícefaktorové ověření, šifrování dat, aktualizace softwaru, zálohy, logování a testy (penetrační testy). Dále se řeší typické útoky jako phishing, DDoS, zadní vrátka, odposlech nebo zneužití chyb typu zero‑day.
Proč je to důležité
Bezpečnost brání finančním ztrátám, úniku citlivých dat a výpadkům služeb, které mohou poškodit firmy i občany. Správná opatření snižují riziko útoku a snižují náklady na řešení incidentů; to platí od domácího počítače až po banky či státní systémy.
Kvíz: Dopady NIS2 a nového zákona o kybernetické bezpečnosti v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 17:09:57