Kybernetické útoky na české vodárenské objekty

Expert Jiří Dočekal varuje před kybernetickými útoky na českou vodárenskou infrastrukturu

Uzavřené téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Expert Jiří Dočekal varuje před kybernetickými útoky na českou vodárenskou infrastrukturu, které Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zaznamenal pravidelně v posledních třech letech. Útoky se zaměřují hlavně na úpravny vody a čistírny odpadních vod a probíhají často formou phishingu a falšování identity. Umělá inteligence zvyšuje riziko těchto útoků tím, že útočníkům umožňuje tvorbu přesvědčivějších podvodů a rychlejší detekci slabin.

Výrazné rozdíly v zabezpečení mezi velkými a malými vodárenskými firmami zvyšují zranitelnost menších provozů, což je klíčovým faktorem v jejich obraně proti kybernetickým hrozbám.

Zdroje:

    Nejnovější
    Expert Jiří Dočekal varuje před kybernetickými útoky na českou vodárenskou infrastrukturu
    12. 2. 2026: Kybernetické útoky na českou vodárenskou infrastrukturu rostou v četnosti i sofistikovanosti a ohrožují provoz i kvalitu vody.
    Řeklo se...
    Přehled citací
    1 Vysoký dopad
    12. února 2026
    To platí pro všechny sektory, tedy i pro vodárenský. Například britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti do roku 2027 výslovně předpovídá vyšší úspěšnost phishingu, rychlejší zneužívání známých chyb a prohlubující se digitální propast mezi těmi, kdo AI zavedou, a těmi ostatními
    2 Vysoký dopad
    12. února 2026
    Typickým příkladem je incident v Oldsmaru v USA v roce 2021, v němž neznámý aktér navýšil dávku hydroxidu sodného
    3 Střední dopad
    12. února 2026
    Poměrně časté jsou pokusy o průnik do interní sítě za pomoci různých phishingových praktik nebo pokusy o falšování elektronické identity, kdy uživatel obdrží e-mail zdánlivě od vysoce postaveného nadřízeného, ve kterém je žádost o urychlené zaplacení faktury
    Dopady
    Kdo si polepší, kdo tratí?

    Malé a střední vodárenské provozovny (obce, malé firmy)

    Menší provozovny jsou výrazně zranitelnější kvůli omezeným financím, nedostatku specialistů a reaktivnímu přístupu, což zvyšuje riziko výpadků a ekologických škod.

    Operátoři OT/řízení průmyslových systémů ve vodárenství

    Integrované OT systémy jsou technicky odlišné a zranitelné; útoky na ně mohou přímo narušit provoz čerpadel, ventilů a čistíren a způsobit ekologické škody.

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)

    NÚKIB je klíčovým koordinátorem detekce a varování před kybernetickými útoky na vodárenskou infrastrukturu a prosazuje opatření a legislativní rámce pro zvýšení ochrany sektoru.

    Vodárenské společnosti (velké provozovny)

    Velké vodárenské firmy mají lepší systematickou kyberbezpečnost, takže jsou méně zranitelné, ale zároveň čelí rostoucím sofistikovaným útokům (možnost přerušení dodávek nebo manipulace řízení).

    Obyvatelé a spotřebitelé (odběratelé vody)

    Riziko je zásadní — útoky mohou přerušit dodávky vody nebo manipulovat s dávkováním chemikálií, což ohrožuje zásobování a zdraví obyvatel.

    Geopoliticky motivované skupiny a ruskojazyční hacktivisté

    Aktivita těchto skupin představuje trvalé a cílené riziko pro vodárenskou infrastrukturu v ČR, zvyšuje frekvenci a sofistikovanost útoků.

    Personál vodárenských provozů (technici, dispečeři)

    Nedostatek kvalifikovaných specialistů v OT/kybernetické bezpečnosti zvyšuje provozní rizika a zpožďuje reakce na incidenty.

    Dodavatelé technologických řešení a IT/OT bezpečnostních služeb (včetně Deloitte)

    Rostoucí poptávka po zabezpečení vodárenské infrastruktury zvyšuje obchodní příležitosti pro dodavatele bezpečnostních řešení a konzultanty.

    Regulační orgány a tvůrci politik (EU/NIS2 implementace)

    Zavádění přísnějších pravidel (NIS2) zvýší požadavky na bezpečnost provozovatelů služeb, což by mělo zlepšit odolnost sektoru vůči útokům.

    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Fakta
    📊

    >=1/rok

    Incidenty ročně minimálně
    (12. 2. 2026)

    👤

    NÚKIB

    Hlavní hlásitel rizik
    (12. 2. 2026)

    🔄

    zvýšené

    Riziko v sektoru
    (12. 2. 2026)

    📊

    menší firmy

    Přístup: reaktivní ochrana
    (12. 2. 2026)

    📊

    IT vs OT

    Technologické rozdíly
    (12. 2. 2026)

    📍

    ČR

    Cíl útoků lokálně
    (12. 2. 2026)

    Události
    Co a kdy?
    Ještě není...
    International Comparison
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů

    💡
    Co to je

    Kybernetický útok je úmyslné zasažení do počítačových systémů nebo sítí s cílem poškodit, ukrást data nebo je zneužít. Může ho provést jednotlivec, skupina hackerů nebo cizí stát a často spoléhá na chyby lidí nebo slabá místa v softwaru.

    ⚙️
    Jak to funguje

    Útočníci používají různé metody: škodlivé programy (malware), šifrovací viry (ransomware), odposlech, falešné e-maily (phishing) nebo útoky z mnoha počítačů najednou (botnety). Někdy jen zneužijí neaktualizovaný software nebo chybu zaměstnance, jindy dlouho připravují útok, než zasáhnou. Vyšetřování viníků bývá složité, útočníci se často skrývají a útoky mohou probíhat skrytě.

    🎯
    Proč je to důležité

    Kybernetické útoky mohou zablokovat služby, ukrást citlivá data nebo způsobit finanční ztráty a narušit fungování firem či nemocnic. Pro veřejnost to znamená riziko ztráty soukromí, výpadky služeb nebo vyšší náklady na zabezpečení; pro firmy a stát jde o bezpečnostní i právní odpovědnost.

    Generuji kvíz...

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 11:20:43