Nárůst zahraničních studentů a pokles technických oborů na českých VŠ

V Česku stále chybí dostatek vysokoškoláků, rektorům hrozí omezení přijímání studentů

Živé téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

V Česku stále chybí dostatek vysokoškoláků; podíl mladých s vysokoškolským vzděláním je pod průměrem OECD a kvůli nedostatečnému financování vysokým školám hrozí omezení přijímání studentů, které by dále omezilo kapacity domácího vzdělávání[5].

Krátkodobě rostl podíl zahraničních studentů: mezi lety 2020–2024 přibylo více než 6000 zahraničních studentů a experti odhadovali, že by Česko potřebovalo dalších 25–30 tisíc zahraničních studentů, aby kompenzovalo deficit vysokoškolsky vzdělaných pracovníků[1].

Dlouhodobě pokračuje pokles zájmu o technické obory: od roku 2009 klesl počet studentů technických oborů z přibližně 65 tisíc na 37 tisíc, což ohrožuje průmyslový růst a zvyšuje závislost na dovozu talentů a zahraničních absolventů[2].

Navíc měnící se preference absolventů — větší důraz na smysluplnost práce, možnost učit se a vyšší nástupní mzdy — ovlivňují volbu oborů a mohou udržet nebo prohloubit strukturální nedostatek studentů technických programů, což naznačuje potřebu cílených opatření v nabídce studijních programů a financování vysokých škol[4][3][5].

Zdroje:

  1. Vysokou má dnes každý druhý a absolventi z "fildy" končí v Mekáči aneb Pět mýtů o vysokoškolácích v Česku

  2. Šest tisíc dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Tak ještě přidat dalších 30 tisíc

  3. Průmysl chce techniky, ale vysoké školy jich produkují stále méně. Jak tento trend zvrátit?

  4. Čemu dávají přednost absolventi technických vysokých škol při hledání práce? Výsledky průzkumu jsou překvapivé

  5. Vzdělanostní dluh se stává limitem české ekonomiky a polarizuje trh práce

Nejnovější
V Česku stále chybí dostatek vysokoškoláků, rektorům hrozí omezení přijímání studentů
01. 10. 2026: Česko má mezi mladými nízký podíl vysokoškoláků pod průměrem OECD a čekají se další omezení přijímání kvůli nedostatečnému financování vysokých škol.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
5. května 2026
Podle výzkumů poradenských společností mají více než dvě třetiny podniků problém obsadit volné pozice, zejména v oblasti analytiky, zpracování dat, inženýrství a specializovaných profesí.
2 Vysoký dopad
5. května 2026
Je to zásadní riziko nejen pro firmy, ale i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Český stát / ministerstva (MŠMT, MPO, MV)

Stát zvažuje politiky pro nábor zahraničních studentů a pracovníků, změny ve financování a strukturách studia; rozhodnutí zásadně ovlivní kapacity a návratnost investic do vzdělávání.

Zahraniční studenti

Zvýšení počtu zahraničních studentů přináší Česku ekonomické přínosy, naplňuje kapacity vysokých škol a částečně vyrovnává deficit terc. vzdělání; zároveň závisí na udržení absolventů v zemi.

České vysoké školy (univerzity a fakulty)

Univerzity profitují z navýšení zahraničních studentů a potřeby modernizace, ale čelí kapacitním, finančním a reputačním tlakům; musejí měnit nabídku (více profesních/krátkých cyklů) a lákat cizince.

Průmysl a výrobní firmy

Trpí chronickým nedostatkem technických pracovníků; expanze výroby a investice jsou limitovány nedostatkem odborníků, firmy proto nabírají ze zahraničí a požadují systémové změny ve vzdělávání a vízové politice.

Technické vysoké školy a fakulty (STEM)

Čelí dlouhodobému poklesu zájmu o technické obory, vysoké neúspěšnosti studentů a nedostatečné náborové základně; potřebují reformu výuky od základních škol a motivace studentů.

Učňovské a střední odborné školy

Mnohé odborné a učňovské obory jsou podkapacitní, mají nízký zájem žáků a hrozí neefektivita; je potřeba zlepšit propojení s praxí (duální systém) a restrukturalizovat nabídku oborů.

Zahraniční pracovníci (migranti)

Přivádějí okamžité uvolnění personálního napětí v průmyslu a stavebnictví; vyžadují ale rychlejší vízové procesy a lepší integrační opatření.

Studenti středních škol (uchazeči o VŠ)

Silné ročníky zvyšují poptávku po místech na VŠ; studenti se více zajímají o uplatnění a krátkodobá studia, což tlačí školy k rozšíření kapacit a nabídky.

Kontext
Dříve jsme psali...
Absolventi technických škol volí spíše smysluplnou práci než špičkové technologie
Studenti technických škol nejvíce ocení možnost učit se nové věci, nástupní mzdu a smysluplnost práce před technologickými inovacemi.  Proč záleží na detailech?
Česká ekonomika naráží na limity kvůli nízkému počtu vysokoškoláků
Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob omezuje růst české ekonomiky a zvyšuje rozdíly na trhu práce mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.  Proč česká ekonomika váhá?
České vysoké školy bojují s poklesem technických studentů od roku 2009
Počet studentů technických oborů na českých vysokých školách od roku 2009 klesl z 65 na 37 tisíc, což ohrožuje průmyslový růst země.  odhalit klíčový problém
Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl o více než 6000
Česko potřebuje ještě 25 až 30 tisíc zahraničních studentů, aby pokrylo chybějící vysokoškolsky vzdělané pracovníky a podpořilo ekonomický růst.  Jak získat talenty
Fakta
📊

>6000

Nárůst zahr. studentů 2020–2024
(13. 6. 2025)

📊

~20%

Podíl zahr. studentů celkem
(13. 6. 2025)

💰

17 mld. Kč

Roční ekonomický přínos
(13. 6. 2025)

💰

2,3 mil. Kč

Roční přidaná hodnota/absolv.
(13. 6. 2025)

📊

35%

Pokles techn. absolventů 10 let
(13. 6. 2025)

📊

24%

Podíl populace s VŠ vzděláním
(2. 6. 2026)

Události
Co a kdy?
rok 2020–2024
Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl o více než 6000 a nyní tvoří téměř pětinu všech vysokoškoláků v Česku.
2024
Zhruba polovina zahraničních absolventů v Česku zůstává i po ukončení studia.
13. června 2025
Publikována informace o ekonomických přínosech zahraničních studentů — vytvářejí asi 6000 pracovních míst a přinášejí do ekonomiky 17 miliard korun ročně; každý setrvávající absolvent vytváří ročně přidanou hodnotu přes 2,3 milionu Kč a stát získá 800 tisíc Kč na daních, návratnost investice do jejich studia do dvou let.
2009–2024
Počet studentů technických oborů klesl z 65 tisíc na 37 tisíc (pokles o ~35 % za posledních 10–15 let).
19. prosince 2025
Upozornění na chronický nedostatek technických pracovníků a návrhy na systémové změny ve vzdělávání a financování (včetně možné úspory až 3 miliardy Kč ročně změnou financování studijních délek).
rok 2025 (od ledna 2025 uvedeno jako cíl)
Cíl zvýšit podíl zahraničních studentů na 30 %, což by znamenalo přilákat dalších 25–30 tisíc lidí (navrženo jako řešení pro doplnění chybějící pracovní síly).
rok 2025–2026
Zvýšení státních investic do vysokých škol o 42 % za 15 let (uvedeno jako část širšího kontextu financování terciárního vzdělávání).
rok 2025–2026
Podíl lidí s terciárním vzděláním v populaci ČR zůstává nízký (24 % celkově); u věkové skupiny 25–34 let vzrostl na 36 % loni (tj. v roce 2025).
3. září 2026
Průzkum mezi studenty technických oborů ukázal, že technologie nejsou hlavním kritériem při výběru zaměstnání; studenti upřednostňují možnost učit se nové věci, výši mzdy a smysluplnost práce.
1. října 2026
Upozornění rektorů, že po příchodu větších ročníků bude nutné omezit počet studentů kvůli nedostatečnému financování; připravovaná novela zákona má umožnit nabízet krátké profesně orientované cykly i vysokými školami.
Co to znamená
Co se děje

Rozšíření profesně zaměřených, kratších VŠ programů

Srovnání před a po
📅 Forma vysokoškolského studia
PŘED

Většina bakalářských programů trvá 3 roky; krátké (1–2 roky) programy chyběly

PO

Zavedení krátkých profesních cyklů (1–2 roky) a více profesně zaměřených bakalářů; školy si samy nastaví akreditace

📋 Středoškolské zaměření
PŘED

Vysoký podíl žáků na odborných/učňovských oborech; gymnázií málo kvůli kapacitě

PO

Navrhované posílení všeobecného (gymnaziálního) vzdělávání; část odbornosti přesunout na VŠ

👥 Spolupráce škol a firem
PŘED

Praxe ve firmách je omezená; duální model využíván zčásti, učni často méně v podnicích

PO

Silnější provázání VŠ/VOŠ a firem v profesně zaměřených programech; větší role praxe a firemního financování

Klíčové postavy
🏛️
Mikuláš Bek / Ministerstvo školství
Iniciátor novely VŠ zákona a zavádění krátkých cyklů
⚖️
Národní akreditační úřad
Akreditace a hodnocení nových profesních programů na VŠ
🏢
Průmyslové firmy a Hospodářská komora
Zdroj poptávky, partner pro praxi a možné spolufinancování programů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Kryštof Míšek
Kryštof Míšek
hlavní ekonom společnosti Argos Capital

"Podle výzkumů poradenských společností mají více než dvě třetiny podniků problém obsadit volné pozice, zejména v oblasti analytiky, zpracování dat, inženýrství a specializovaných profesí"

Jiří Nouza
Jiří Nouza
prezident svazu

"Je to zásadní riziko nejen pro firmy, ale i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky"

Jak šel čas
Historický kontext
🎓
rok 2024
Růst podílu zahraničních studentů v Česku mezi lety 2020–2024 o více než 6000 studentů (téměř pětina vysokoškoláků)
Aktuální články uvádějí nárůst o 6000 zahraničních studentů v letech 2020–2024.
Zlepšilo to krátkodobě kapacity a ekonomické přínosy vysokých škol; stálo se to součástí doporučení na cílenou propagaci a zjednodušení vízových procedur.
Vyžadováno přibližně 25–30 tisíc dalších zahraničních studentů pro vyrovnání deficitu (odhad expertů z článků).
🔧
rok 2009
Pokles počtu studentů technických oborů na vysokých školách z ~65 tisíc na zhruba 37 tisíc (údaj popisující trend od roku 2009)
Context i CURRENT články uvádějí, že od roku 2009 klesl počet studentů technických oborů výrazně (uváděné hodnoty v textech).
Dlouhodobý úbytek zájmu o technické obory ovlivnil nabídku absolventů a zvýšil závislost na dovozu technických talentů a zahraničních absolventů.
Pokles o ~35 % za posledních 10–15 let (převzaté číslo z článků).
🏫
květen 2025
Zvýšené politické i institucionální úsilí o zvýšení všeobecného (lyceální) vzdělávání a o debatě o přetvarování středního školství
CURRENT a CONTEXT články (2024–2026) popisují návrhy a debaty o posílení lyceí, revizi oborů a přesunu části odborné přípravy na vyšší stupně vzdělávání.
Nastartování diskuse o přesunu části odborné přípravy na vysoké školy a o nutnosti přizpůsobit učňovské vzdělávání požadavkům praxe; regionální piloty a změny v některých krajích.
Návrhy navazují na strategie Vzdělávání 2030+ a dřívější koncepce, které se realizují postupně.
🌍
rok 2025
Schvalování a rozšiřování programů pro zahraniční studenty a zjednodušení vízových procesů (vládní a ministerské iniciativy)
CURRENT články (2025–2026) popisují vládní kroky a návrhy ministerstev k usnadnění náboru zahraničních studentů (víza, testy, stipendia).
Cílem bylo zvýšit podíl zahraničních studentů až na ~30 % a tím kompenzovat deficit vysokoškolsky vzdělaných pracovníků; opatření se stala součástí širší strategie náboru zahraniční pracovní síly.
Uvedená opatření doplňují dlouhodobé návrhy odborníků a NERV.
💼
rok 2025
Zájem českého průmyslu o zahraniční zaměstnance prudce roste; tlak na navýšení kvót a zrychlení víz (policy a svazy podniků)
CURRENT a CONTEXT uvádějí požadavky firem a svazů (např. návrhy kvót pro konkrétní země) a problémy s administrativou.
Krátkodobé rozšíření náboru ze zahraničí jako opatření k překlenutí deficitu technických pracovníků; zdůraznění potřeby lepší administrativy a adaptačních programů pro cizince.
Doplnění demografických scénářů, které odhadují potřebu stovek tisíc pracovníků do 2030–2040.
⚠️
2010
Dlouhodobé varování o poklesu zájmu o technické obory (archivní články a analýzy)
CONTEXT obsahuje řadu článků a analýz (2010–2018 i starší), které varují před úbytkem zájmu o technické obory a stárnutím odborníků (např. prognózy nedostatku energetiků, inženýrů).
Vytvořily podklad pro diskuse o reformě technického vzdělávání, podpoře učňů a influenci průmyslových politik; ovlivnily i pozdější politické návrhy.
Tyto varování se v průběhu 2010s opakovaně objevovaly a později potvrdily současné trendy v 2020s.
🔁
rok 2024
Návrh novely vysokoškolského zákona pro zavedení krátkých profesních cyklů a snadnější přechody mezi obory
CURRENT články (2024–2026) obsahují podrobnosti o návrzích zavést kratší programy (1–2 roky) a o možnostech flexibilnějších změn oboru na vysokých školách.
Cílem je rychlejší reakce vysokého školství na poptávku trhu práce a snížení bariér pro změnu studia; opatření má omezit riziko neaktuálních či úzce zaměřených kvalifikací.
Navazuje na praxi zahraničních systémů s profesně orientovanými programy (fachhochschule, polytechniky, NVQ apod.).
Otestujte se
Kvíz: Nedostatek vysokoškoláků a role zahraničních studentů v Česku
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 13:15:43