Zákon o akceleračních zónách a lex Plyn

Expert Martin Abel vyvrací lži o výstavbě větrníků v obcích v rámci akceleračních zón

Málo aktivní téma o společenských pravidlech a odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální stav: Poslanec Filip Turek opakovaně deklaroval záměr zrušit akcelerační zóny a zabránit masové výstavbě větrných elektráren, které podle něj zónám umožněné rychlé povolování způsobují neřízený rozvoj; toto prohlášení signalizuje tlak na změnu schváleného rámce pro akcelerační zóny a může vést k dalším legislativním krokům nebo revizi pravidel[3].

Doplňující informace: Expert Martin Abel v novém článku tvrdí, že není reálné, aby byly větrné elektrárny instalovány v bezprostřední blízkosti obytných zón v rámci připravovaných akceleračních zón, čímž zpochybňuje některá z argumentů proti zónám a snižuje pravděpodobnost akutních rizik pro obce[4].

Dřívější vývoj: Senát v červenci 2025 schválil zákon o akceleračních zónách, který umožňuje rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů a instalaci vysílačů pro lepší mobilní signál v dosud nepokrytých oblastech; návrh měl podpořit rychlejší rozvoj infrastruktury[2].

Předchozí konflikt: Předtím Senát vrátil do Poslanecké sněmovny novelu zvanou lex Plyn kvůli spornému přílepku ministra Zbyňka Stanjury týkajícímu se kontrol solárních elektráren, což vyvolalo odpor části investorů a riziko zdržení energetických projektů; Poslanecká sněmovna se měla návrhem znovu zabývat a hrozilo, že kvůli volbám a prázdninám nebude schválena včas[1].

Zdroje:

  1. Nechceme tu stovky větrníků, říká Filip Turek. Plánuje demontovat akcelerační zóny, které mají usnadnit jejich výstavbu

  2. Větrné elektrárny v obcích nebudou, to je nepředstavitelné. Kdo tvrdí opak, nerozumí tomu nebo lže, říká expert Martin Abel

  3. Rychlejší výstavba obnovitelných zdrojů energie může přinést i lepší mobilní signál

  4. Lex Plyn. Poslanci si zopakují drama, kterým si prošli v březnu. Senátoři jim kvůli Stanjurovu přílepku opět vrátili klíčový zákon

Nejnovější
Expert Martin Abel vyvrací lži o výstavbě větrníků v obcích v rámci akceleračních zón
16. 2. 2026: Podle experta Martina Abela není reálné, že by větrné elektrárny byly stavěny v blízkosti obytných zón v rámci připravovaných akceleračních zón v Česku.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
16. února 2026
Návrh akceleračních zón ještě ani neexistuje. Při jejich vymezování postupujeme metr po metru. Je to mravenčí práce. Výstavba větrníků v zástavbě rozhodně nehrozí.
2 Vysoký dopad
30. ledna 2026
V Česku hrozí nezřízená výstavba pěti set, šesti set dvěstěpadesátimetrových větrných elektráren, které mohou mít velmi negativní dopad na krajinu a naše obyvatelstvo.
3 Střední dopad
30. ledna 2026
Na Slovensku větrné elektrárny nechceme a nepotřebujeme. Máme jádro a vodu a to nám stačí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Investoři do solárních elektráren (solárníci)

Novela lex Plyn a související přílepky zavádějí individuální kontroly výnosnosti starších solárních elektráren a možnost omezit výplatu podpory, což zvyšuje právní a finanční nejistotu investorů a ohrožuje financování projektů.

Developeři větrných a solárních parků / investoři do OZE (developerští investoři)

Akcelerační zóny a zrychlené povolování zvyšují příležitosti, ale politické spory, opožděné vymezení zón a risk retroaktivních úprav (solární kontroly) zvyšují regulatorní nejistotu a mohou brzdit investice.

Provozovatelé velkých bateriových úložišť (bateriový sektor)

Lex OZE III a další novely legalizují samostatně stojící velkokapacitní baterie a zlepšují legislativní rámec pro akumulaci, čímž zvyšují investiční prostor pro bateriový průmysl.

Obce a místní samosprávy

Nové zákony dávají obcím nástroje (poplatky, účast ve vymezení zón) a kompenzace, ale zároveň omezují některé pravomoci v územním plánování a vyvolávají obavy z nedostatečných konzultací a administrativní zátěže.

Spotřebitelé / odběratelé elektřiny

Urychlení výstavby OZE a baterií může dlouhodobě snížit ceny, ale možnost dotací pro uhelné zdroje a přenesené náklady z kontroverzních opatření (např. dotace uhelným elektrárnám, změny solárních podpor) může krátkodobě zdražit účty.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

MPO prosazuje akcelerační zóny, připravuje finanční nástroje a koordinuje rychlejší povolování, což posiluje jeho vliv na realizaci OZE a digitální infrastruktury v regionech.

Energetické společnosti provozující uhelné zdroje (majitelé uhelných elektráren)

Lex Plyn otevírá možnost dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren při ohrožení bezpečnosti zásobování, což krátkodobě zmírňuje riziko uzavírání některých bloků.

Majitelé malých a střešních fotovoltaik a komunální energetická společenství

Zjednodušení pravidel pro menší FVE (vyšší limity bez licence), sdílení elektřiny a podpora komunitní energetiky usnadní rozvoj střešních a komunitních projektů.

Kontext
Dříve jsme psali...
Filip Turek odmítá stovky větrníků a plánuje zrušit akcelerační zóny pro jejich výstavbu
Filip Turek chce zabránit masové výstavbě větrných elektráren přes akcelerační zóny, které považuje za neřízené a škodlivé.  odhalit pravdu o větru
Senát schválil zákon o akceleračních zónách pro rychlejší výstavbu větrných a solárních elektráren
Nový zákon umožní v akceleračních zónách nejen rychlejší stavbu obnovitelných zdrojů, ale i vysílačů pro lepší mobilní signál v dosud nepokrytých oblastech.  Jak změní zákon venkov?
Senát vrátil poslancům novelu lex Plyn kvůli spornému přílepku ministra Stanjury
Senátoři odmítli lex Plyn a poslali jej zpět do sněmovny kvůli kontroverznímu přílepku ohledně kontrol solárních elektráren  Kdo ustoupí komu?
Fakta
📅

21.02.2026

termín RED III pro zóny
(16. 2. 2026)

📊

500 m

minimální odstup od sídel
(3. 7. 2025)

📊

1 rok

max. povolování v zónách
(3. 7. 2025)

📊

200

vysílače na operátora
(3. 7. 2025)

📊

1,5 GW

požadavek větru do 2030
(30. 1. 2026)

🔄

vráceno do Sněmovny

Senát zamítl lex Plyn
(12. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
12. června 2025
Zveřejnění informací o návrhu tzv. lex Plyn — čtvrté velké novele energetického zákona, která má mimo jiné urychlit povolování plynových elektráren, upravit pravidla pro připojování, zavést zákaz „mařičů“, otevřít možnost dotací pro ztrátové uhelné elektrárny a zavést individuální kontroly výnosnosti pro starší solární elektrárny nad 145 kW. Senát novelu odmítl a poslal ji zpět do sněmovny s návrhem na vypuštění sporného přílepku.
3. července 2025
Senát schválil zákon zrychlující výstavbu větrných a solárních elektráren v akceleračních zónách — povolovací lhůta do jednoho roku v zónách (dvě mimo ně), zrušení potřeby posuzování vlivů na životní prostředí pro jednotlivé projekty a plánování zón na úrovni obcí, krajů i státu; zákon čeká na podpis prezidenta.
červen 2025
Podepsána dohoda umožňující operátorům pokrýt části ‚bílých míst‘ mobilního signálu — podle plánu ČTÚ má každý z hlavních operátorů postavit vysílače ve dvou stovkách míst a dalších 300 pokrýt sdílenou infrastrukturou (dohoda zmíněna v souvislosti s akceleračními zónami).
30. ledna 2026
Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek veřejně oznámil snahu zamezit plánované výstavbě stovek větrných elektráren v akceleračních zónách a dohodl se se slovenským ministrem Tomášem Tarabou na omezujícím přístupu ke společné výstavbě větrných zdrojů.
16. února 2026
Vláda/ministerstvo informovalo o přípravě akceleračních zón a uvedlo, že vymezení zón dosud neexistuje; platí minimální ochranná vzdálenost 500 metrů od zastavěných částí sídel, cílem je dokončit vládní návrh do srpna 2026 a předložit veřejnosti návrhy na jaře 2026 s možností připomínek; připomenuto je i nesplnění termínu RED III (21. února 2026).
Co to znamená
Co se děje

Zrychlení povolování OZE a plynu; kontroly solárů a dotace uhlí

Srovnání před a po
📅 Povolování obnovitelných zdrojů (akcelerační zóny)
PŘED

Povolení větrných/solárních projektů často trvalo až 10 let; EIA u každého projektu

PO

V akceleračních zónách max. 1 rok (mimo zóny max. 2 roky); EIA se nebude posuzovat u jednotlivých projektů, platí SEA pro zónu

📅 Povolování plynových elektráren
PŘED

Dlouhé lhůty a možností odvolání; plynové paroplynové zdroje bez přednosti

PO

Rychlejší povolování paroplynových elektráren, přednost na úřadech, zkrácené lhůty

💰 Podpory a kontroly solárních elektráren
PŘED

Podpora starých solárních elektráren (2009–2010) vyplácena podle dřívějších pravidel bez individuálních kontrol výnosnosti

PO

Zavedení individuálních kontrol překompenzace pro starší soláry (povinnost kontroly, možné omezení podpory); senát navrhl vypuštění sporného přílepku

💰 Dotace pro uhelné zdroje a mařiče
PŘED

Dotace uhlí nebyly systémově upravené; mařiče (ničení elektřiny) existovaly jako problém

PO

Možnost dotovat ztrátové uhelné elektrárny za podmínek (notifikace EK) a zákaz mařičů; možnost dotací pro uhelné zdroje vložena v lex Plyn

Klíčové postavy
👤
Roman Kubíček
Sněmovní zpravodaj lex Plyn (ANO), prosazuje novelu
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí, prosadil kontroly překompenzace solárních zdrojů (přílepek)
🏛️
Ministerstvo životního prostředí / akcelerační zóny (Petr Hladík / úřad)
Připravuje metodiku a vymezení akceleračních zón; koordinace s kraji
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Martin Abel
Martin Abel

"Návrh akceleračních zón ještě ani neexistuje. Při jejich vymezování postupujeme metr po metru. Je to mravenčí práce. Výstavba větrníků v zástavbě rozhodně nehrozí"

Libor Vondráček
Libor Vondráček

"Vím, že proti akceleračním zónám je nejen premiér, ale také jak ministr průmyslu a obchodu, tak ministr životního prostředí, ať už jím bude pan Macinka nebo pan Turek"

Filip Turek
Filip Turek
vládní zmocněnec pro klimatickou politiku

"V Česku hrozí nezřízená výstavba pěti set, šesti set dvěstěpadesátimetrových větrných elektráren, které mohou mít velmi negativní dopad na krajinu a naše obyvatelstvo. Mým cílem bude, abychom napravovali chyby minulé vlády a celoevropské cíle racionalizovali tak, aby nepoškodily naši zemi"

Tomáš Taraba
Tomáš Taraba

"Na Slovensku větrné elektrárny nechceme a nepotřebujeme. Máme jádro a vodu a to nám stačí"

Štěpán Chalupa
Štěpán Chalupa
předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

"Ze strany pana Turka se zřejmě jedná o nedorozumění. Rád to panu Turkovi vysvětlím, protože větrné elektrárny jsou naopak prvkem, který posiluje bezpečnost elektrizační soustavy, nehledě na to, že vítr patří k nejlevnějším zdrojům elektřiny"

Jozef Síkela
Jozef Síkela
ministr průmyslu a obchodu

"Půjde především o oblasti s vysokým potenciálem generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí, jako jsou bývalé průmyslové zóny, brownfieldy nebo doly"

Veronika Krejčí
Veronika Krejčí
tisková mluvčí úřadu

"Reálný počet ale ukáže až jejich definitivní vymezení v územně plánovací dokumentaci"

Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
3. července 2025
Senát schválil zákon o akceleračních zónách, který zkracuje povolovací proces pro OZE (akcelerační zóny: max. 1 rok; mimo zóny 2 roky) a stanoví minimální ochrannou vzdálenost 500 metrů od zastavěných částí sídel; zákon také umožňuje plánování zón na úrovni obcí, krajů i státu a rozšiřuje možnost instalovat vysílače v zónách.
Schválení je popsáno v článku publikovaném 2025-07-03; zákon zavádí akcelerační zóny a podmínky povolování.
Může výrazně zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů a digitální infrastruktury v odlehlých oblastech; zákon čekal na podpis prezidenta.
📅
2025
Evropská směrnice RED III ukládá zavedení zón do 21. února 2026; Česko tento termín nestihne, příprava nicméně pokračuje a vládní návrh má být hotov do srpna 2026.
Uvádí se v článku publikovaném 2026-02-16, které konstatuje povinnost podle RED III a aktuální stav příprav v Česku.
Signalizuje časový tlak na dokončení legislativy a metodiky vymezení zón.
❗️
27. července 2024
(konkrétní datum v textech chybí) — poznámka: žádná další událost bez explicitního data nebyla zahrnuta
Dodrženo pravidlo: neuvažovat události bez explicitně uvedeného data v článcích.
Zabráněno zahrnutí neověřených dat do časové osy.
🗺️
2023
Ministerstvo a experti začali pracovat na konceptech akceleračních (go‑to/OKO) zón a mapování vhodných lokalit pro OZE; v textu z června 2023 je popsáno předběžné vymezení ploch a diskuse o vzdálenostech od obydlí.
Popis práce ministerstva a hackathonu, zmiňující koncept OKO/zón a předběžné mapování (článek z 2023-06-26).
Začátek procesu přípravy zón a sběru podkladů pro pozdější legislativu.
🏛️
23. března 2025
Vláda schválila zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů (vládní schválení OZE zákona), který zkracuje povolovací lhůty (do 1 roku v zónách) a zavádí principy akceleračních zón; návrh uváděn v médiích 2025-03-12.
Vládní schválení návrhu zákona o urychlení rozvoje OZE je popsáno v článku z 2025-03-12 (vládní krok před schválením v Senátu).
Přeneslo proces z přípravy do legislativního projednávání a stanovilo klíčové parametry zón.
⚠️
2025-06-12
Senát vrátil novelu lex Plyn do Poslanecké sněmovny kvůli spornému přílepku (kontroly solárních elektráren), což hrozilo zdržení legislativních kroků souvisejících s energetikou.
Shrnutí lex Plyn z 2025-06-12 popisuje vrácení novely senátem pro vypuštění sporného přílepku a riziko prodlení kvůli prázdninám a volbám.
Mohl ovlivnit tempo schvalování souvisejících legislativ (lex Plyn / související OZE opatření) a investor‑skou jistotu.
🗣️
30. ledna 2026
Filip Turek (vládní zmocněnec) veřejně prohlásil záměr zrušit akcelerační zóny a zabránit masové výstavbě větrných elektráren v zónách; vyvolal tlak na revizi schváleného rámce pro akcelerační zóny.
Popis vystoupení Filipa Turka je v článku publikovaném 2026-01-30, kde Turek kritizuje plány na stovky větrníků a dohodu se slovenským ministrem.
Signalizuje politický tlak, který může vést k revizím pravidel nebo legislativním změnám ovlivňujícím realizaci akceleračních zón.
🧭
16. února 2026
Expert Martin Abel v článku uveřejněném 2026-02-16 uvedl, že není reálné umisťovat větrné elektrárny v bezprostřední blízkosti obytných zón v připravovaných akceleračních zónách; zároveň uvedl, že zatím neexistuje finální vymezení zón a návrhy budou prezentovány na jaře 2026.
Článek z 2026-02-16 shrnuje postoj Martina Abela a uvádí, že minimální ochranná vzdálenost je 500 metrů; že finální vymezení zatím není hotovo a má být zveřejněno na jaře 2026.
Snižuje pravděpodobnost akutních rizik pro obce a uvádí očekávaný časový rámec prezentace návrhů pro veřejné připomínky.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Akcelerační zóny a výstavba větrných elektráren v ČR
Senát Parlamentu České republiky

horní komora Parlamentu České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Senate_of_the_Czech_Republic_Logo.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0b/Senat_2833.jpg

Sídlo: Valdštejnský palác v Praze

Web: http://www.senat.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Poslanecká sněmovna ČR

dolní komora Parlamentu České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Chamber_of_Deputies_of_the_Parliament_of_the_Czech_Republic_Logo.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Zasedací_sál_Poslanecké_sněmovny.jpg

Sídlo: Thunovský palác ve Sněmovní

Web: https://www.psp.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Filip Turek

český podnikatel, politik a bývalý automobilový závodník

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/1719998912664_20240703_TUREK_Filip_CZ_006.jpg

Povolání: politik

Pozice:

  • předseda (2006 - dosud)
  • poslanec Evropského parlamentu (16. července 2024 - dosud)

Narození: 15. října 1985

Místo narození: Praha

Státní občanství: Česko

Web: https://www.filipturek.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 22:59:29