Referendum je hlasování, ve kterém všichni občané (nebo obyvatelé daného území) rozhodují o konkrétní otázce, nikoli o tom, kdo bude vládnout. Jde o formu přímé demokracie, kdy lidé přímo schvalují nebo zamítají návrhy zákonů, ústavní změny nebo místní záležitosti.
Obecní referenda o větrné energii a lokálních projektech
Společnost ČEZ definitivně zastavila projekt největšího větrného parku v Ralsku kvůli slabému větru
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že plány na obnovitelné zdroje v regionech se diverzifikují: zatímco Liberecký kraj připravuje v Ralsku fotovoltaický park 30 MW pro pokrytí až poloviny spotřeby krajských budov, společnost ČEZ zrušila projekt větrného parku v Ralsku kvůli naměřeně slabému větru.[4][5]
Současně soukromé projekty větrné energetiky dál narážejí na lokální odpor; například Jipocar Power Green plánuje u Vlašimi postavit pět větrníků a proti záměru se staví okolní obce i rehabilitační ústav v Kladrubech.[3]
Významná lokální iniciativa se promítla i do vlny obecních referend: bylo naplánováno rekordních 41 referend ve stejný víkend jako volby, z nichž 18 se týkalo větrné energetiky a dalších místních projektů (hazard, domovy důchodců, skládky, spalovny).[1]
Krajská regulace může ovlivnit budoucí rozhodnutí: Ústecký kraj připravil přísná pravidla pro výstavbu a modernizaci větrných elektráren v Krušných horách, která zakazují stavby v ptačích oblastech a omezují provoz stávajících turbín; to může omezit nebo zvrátit některá lokální rozhodnutí o větrných projektech.[2]
Zdroje:
Nejnovější
Společnost ČEZ definitivně zastavila projekt největšího větrného parku v Ralsku kvůli slabému větru
31. 3. 2026: ČEZ rozhodl nepokračovat ve výstavbě větrných elektráren v Ralsku, protože tam naměřil nedostatečnou větrnost pro ekonomickou udržitelnost projektu.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
31. března 2026
Už minulý týden jsme vzali na vědomí vyjádření vedení Ralska nepokračovat dále v jednání o projektu větrného parku. S vedením města jsme opakovaně jednali a poskytli mu vždy veškeré aktuální informace o projektu.
2
Střední dopad
16. prosince 2025
Většina perspektivních lokalit pro nové větrné elektrárny v Ústeckém kraji se nachází v Krušných horách. Navrhovaná úprava ZÚR tedy významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji.
3
Střední dopad
20. července 2025
Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
ČEZ (Skupina ČEZ / ČEZ PV & Wind)
Velký hráč v OZE připravuje rozsáhlé projekty (fotovoltaika i větrné) v Ralsku, Tušimicích a dalších lokalitách; projekty přinášejí investice, ale narážejí na místní odpor a ekonomickou proveditelnost.
Obce a místní komunity (např. Menhartice, Rataje, Řimovice, Kryštofovy Hamry, Vojtěchov)
Rozhodují v referendech o realizaci projektů; mohou získat přímé příjmy nebo odmítnout projekty, což zásadně ovlivňuje realizaci a ekonomiku investic.
Krajské úřady / kraje (např. Ústecký, Středočeský, Liberecký)
Nastavují územní regulace a zásady územního rozvoje, které mohou stavbu větrníků a solárů zakázat nebo umožnit; klíčové pro vymezení akceleračních zón.
Ministerstvo životního prostředí / státní legislativa (akcelerační zóny, lex OZE)
Připravuje zákony a metodiky (akcelerační zóny, urychlení povolení), které výrazně ovlivní rychlost a místo výstavby OZE; jejich obsah i implementace zásadně mění podmínky pro stakeholdery.
Obyvatelé v referendech (spotřebitelé/voliči)
Veřejné hlasování o projektech (referenda) přímo rozhoduje o osudu projektů a představuje hlavní politický rizikový faktor pro investory i obce.
Redwood Capital
Investor větrných parků: nabízí obcím výrazné příjmy a benefity, ale čelí nejistotě z výsledků referend a místního odporu.
Investoři/developeři větrných a solárních projektů (Noho Energy, JRD, W.E.B, Jipocar, PV Consulting)
Soukromí developeři připravují projekty; nabízejí obcím benefity, přitom narážejí na referenda, právní spory a dlouhé povolování.
Kryštofovy Hamry / obce s rozšířenou příjmy z větrníků (příklad)
Obce s existujícími větrnými parky vykazují výrazné finanční přínosy (kompenzace domácnostem, rozpočet obce) a podporují další rozvoj.
Lesy České republiky
Potenciální partner ČEZ pro umisťování větrníků v hospodářských lesích; může poskytnout lokality méně konfliktní pro veřejnost.
Kontext
Dříve jsme psali...
Liberecký kraj plánuje v Ralsku obří solární elektrárnu pro pokrytí poloviny své spotřeby
Liberecký kraj plánuje fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 30 MW na bývalém vojenském letišti v Ralsku, aby pokryl až polovinu spotřeby elektřiny svých budov a příspěvkových organizací. překvapivé plány kraje
Společnost Jipocar Power Green naráží u Vlašimi na odpor obcí i léčebny v Kladrubech
Firma Jipocar Power Green plánuje u Vlašimi postavit pět větrníků, proti záměru se staví okolní obce i rehabilitační ústav. proč větrníky budí emoce
Ústecký kraj omezí rozvoj a modernizaci větrných elektráren v Krušných horách
Ústecký kraj připravuje přísnou regulaci výstavby větrných elektráren, která zakazuje stavby v ptačích oblastech a omezuje i stávající turbíny. pochopit spor o větrné elektrárny
Volby přinesou rekordních 41 obecních referend o větrné energii a lokálních projektech
O víkendu se současně s volbami uskuteční 41 obecních referend, především o větrné energetice, ale také o hazardu a dalších lokálních otázkách. Jak ovlivní větrníky kraj
Fakta
📊
41
počet obecních referend
(30. 9. 2025)
💰
60 000 Kč
příjem na domácnost (Menhartice)
(30. 9. 2025)
📅
2026-01-01
výstavba možná od 1. čtvrtletí 2027
(17. 2. 2026)
📊
30 MW
fotovoltaika Ralsko (instal.)
(12. 3. 2026)
📊
88.96–115.2 MW
navrhovaný výkon ČEZ (větrné)
(31. 3. 2026)
🔄
zrušeno
ČEZ ukončil větrný projekt
(31. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
2025
Nejvyšší správní soud zrušil původní regulaci Ústeckého kraje, která znemožňovala stavbu větrníků na více než 99 % území kraje
druhá polovina 2026
Očekávané nejdříve schválení nové regulace Ústeckého kraje povolující stavby větrníků vyšších než 35 metrů po odborném posouzení (podle krajního úřadu)
první čtvrtina 2027
Plánované zahájení výstavby pěti větrných elektráren projektem Jipocar Power Green v katastru Rataje, Řimovice a Trhový Štěpánov, pokud investor získá všechna potřebná povolení
2026
Liberecký kraj oznámil záměr vybudovat fotovoltaickou elektrárnu 30 MW na bývalém vojenském letišti v Ralsku; realizace závisí na referendu města Ralsko
proběhlo v březnu 2026
ČEZ PV & Wind oznámil, že po analýze větrných měření v lokalitě Ralsko není projekt 16 větrných elektráren ekonomicky udržitelný a jednání s ČEZ byla ukončena (oznámeno 31. 3. 2026)
2025-09-30
Vyhlášeno rekordních 41 obecních referend v pětisetlidových obcích; 18 z nich se týkalo stavby větrníků (s konkrétními příklady projektů jako Redwood Capital)
2008
U Pcher na Kladensku v provozu jediný větrný park Středočeského kraje tvořený dvěma větrníky
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Rostoucí výstavba OZE v Česku: akcelerační zóny a lokální spory (větrníky/soláry)
Srovnání před a po
📅
Povolení staveb OZE
PŘED
Dlouhá, často 7–10+ let trvající povolení (EIA, změny územních plánů, spory)
PO
Zákon o urychlení OZE + akcelerační zóny: v zónách max. 1 rok, mimo ně max. 2 roky; fikce souhlasu a zjednodušení EIA pro zóny
📋
Kdo rozhoduje o lokalizaci
PŘED
Silná role obcí a krajů (územní plány, místní referenda blokovaly projekty)
PO
Stát připravuje akcelerační zóny (mapy: červená/žlutá/zelená) a pravidla; kraje/obce budou zapojeny při vymezení zón, ale obce ztrácejí část nástroje (lex OZE změnil role)
💰
Finanční dopady pro obce a místní
PŘED
Obce mohly blokovat projekty výměnou za nic; investoři občas nabízeli jednorázové i pravidelné platby a levnější elektřinu
PO
Nově navržené kompenzace: např. poplatek 50 Kč/MWh (98 % obci) a nabídky podílů/levnější elektřiny; projekty ČEZ/Redwood atd. slibují významné obce příjmy
🏛️
Hlavní aktéři a investoři
PŘED
Mnoho lokálních investorů a developerů, role obcí zásadní; projekty často ztroskotaly
PO
Velcí hráči (ČEZ, JRD, Redwood, Noho Energy, W.E.B.) aktivně připravují velké fotovoltaické i větrné projekty; stát připravuje legislativní rámec a akcelerační zóny
Klíčové postavy
🏛️
ČEZ (vč. ČEZ PV & Wind, ČEZ ESCO)
Hlavní developer velkých fotovoltaických a větrných projektů v Česku
🏛️
Ministerstvo životního prostředí + MPO + MMR
Připravují zákon o urychlení OZE, metodiku akceleračních zón a mapy lokalit
👥
Místní obce a občané (referenda)
Rozhodují o lokálních projektech; často iniciují nebo blokují projekty v praxi
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Schreier
"Už minulý týden jsme vzali na vědomí vyjádření vedení Ralska nepokračovat dále v jednání o projektu větrného parku. S vedením města jsme opakovaně jednali a poskytli mu vždy veškeré aktuální informace o projektu. Stejně jako v případě našich ostatních projektů větrných elektráren v České republice jsme byli připraveni ho představit na veřejné debatě, a to v momentu, kdy by byly definitivně jasné jeho základní parametry,"
Magdalena Froňková
mlůčí kraje"Z procesních důvodů k tomu nejspíše nedojde dříve než v druhé polovině příštího roku. Předtím je třeba schválit ještě jiné dvě změny ZÚR,"
Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii"Většina perspektivních lokalit pro nové větrné elektrárny v Ústeckém kraji se nachází v Krušných horách. Navrhovaná úprava ZÚR tedy významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji. Takové omezení je v rozporu s českým i evropským právním rámcem, který výstavbu větrných elektráren v ptačích oblastech připouští – za podmínky individuálního odborného posouzení každého projektu,"
Martin Schreier
mlǔvič skupiny ČEZ"Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku,"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2026
Identifikace procesu: Lokální rozhodování o výstavbě větrných a solárních elektráren (projekční → veřejné projednání → anketa/referendum → EIA/územní/stavební řízení → realizace nebo zrušení)
Vyplývá z CURRENT shrnutí: v regionech probíhá diverzifikace projektů OZE; lokální projekty (větrné i solární) narážejí na ankety, referenda, krajské regulace a výsledky měření (vítr).
Určuje, zda projekty budou realizovány nebo zrušeny, ovlivňuje investiční rozhodnutí developerů i krajů.
🔆
rok 2010
Zprovoznění velké fotovoltaiky v Ralsku (dosavadní největší solární park v lokalitě)
Z CONTEXT: v bývalém vojenském prostoru Ralsko už od roku 2010 funguje největší fotovoltaická elektrárna v Česku provozovaná ČEZ.
Ukázková lokalita pro další solární projekty v Ralsku; podpořila zájem kraje o větší solární projekty.
🏘️
rok 2016
Rozvoj komunitních modelů a pilotních větrných projektů (počátky komunitních podílů)
Z CONTEXT: projekty typu Brniště/Rozstání - obce/obyvatelé získávají podíly nebo benefity z větrných projektů; návrhy komunitní energetiky v diskusi.
Ukázaly model spolupráce investor–obec a vliv benefitů na akceptaci větrníků.
⚡
rok 2021–2023
Energetická krize → zvýšený zájem o OZE, ale zdlouhavé povolení → stagnace větrné výstavby
Z CONTEXT: po energetické krizi 2021–2023 rostl zájem krajů a firem o vlastní zdroje (fotovoltaika i větrné), ale povolování větrníků trvá často 7–10 let; žádná/řídká výstavba větru v letech 2020–2022.
Pohnulo politikou (akcelerační zóny, lex OZE) a přimělo kraje a ČEZ k přípravě velkých solárních a větrných projektů.
🏛️
2023
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení přísné regulace Ústeckého kraje (otevřelo možnost modernizace/výstavby v Krušných horách)
Z CONTEXT: Nejvyšší správní soud v roce 2023 zrušil krajskou regulaci, která znemožňovala stavbu větrníků na >99 % území kraje.
Umožnilo to opět uvažovat o modernizaci a rozšíření parku v Kryštofových Hamrech; ovlivnilo regionální regulace.
📍
2024–2025
Příprava a diskuse akceleračních zón a změny legislativy (lex OZE / akcelerační zóny)
Z CONTEXT a CURRENT: MŽP/VÚKOZ připravují mapy zón pro urychlené povolování; MPO/MŽP připravují zákon o urychlení OZE; diskuse s kraji a obcemi probíhala v letech 2024–2025.
Navrhly zkrácení povolovacích lhůt (až na 1 rok v zónách) a změnily rámec, v němž lokální rozhodnutí (referenda/územní plány) ovlivňují realizaci projektů.
🌬️
14. května 2025
ČEZ oznámil plán na největší větrný park v Ralsku (16 VTE, až 115 MW) a zahájení EIA
Z CONTEXT (20.7.2025 článek popisující plány ČEZ v Ralsku): projekt vstoupil do procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
Vyvolal veřejné reakce, petice a potřebu veřejného projednání; ilustruje krok z developmentu do EIA v procesu realizace větrného parku.
🛑
31. března 2026
ČEZ oznámil ukončení jednání o větrném parku v Ralsku (projekt zrušen) – důvod: naměřeně slabý vítr
Z CURRENT: dobrovolné měření větru a nezávislé hodnocení ukázaly nízkou větrnost, proto ČEZ projekt větrného parku v Ralsku nezahájí; současně Liberecký kraj pokračuje v plánech na 30 MW fotovoltaiku v Ralsku.
Ukázalo klíčovou roli site-specific měření (fyzická data) a ekonomické udržitelnosti v rozhodovacím procesu; vedlo k přesunu zaměření kraje na fotovoltaiku.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Otázku do referenda může vyvolat stát, kraj, obec nebo občanská iniciativa podle pravidel daných zákonem. Hlasují všichni oprávnění voliči a výsledky mohou být závazné (musí se dodržet) nebo doporučující. V Česku existují místní a krajská referenda; platnost často závisí na minimální účasti a na tom, kolik procent všech voličů hlasovalo pro.
Proč je to důležité
Referendum dává lidem přímý vliv na důležitá rozhodnutí — od místních projektů po ústavní změny. Současně může mít velké dopady: nízká účast může znevýhodnit menšinu nebo vytvořit paradoxní výsledky, a autoritářští politici ho mohou zneužít k legitimizaci svého rozhodnutí.
Co to je
Energetika je průmysl, který získává, přeměňuje a rozvádí různé druhy energie – elektřinu, uhlí, ropu, plyn, biopaliva i sluneční, větrnou nebo vodní energii. Zahrnuje těžbu paliv, výrobu elektřiny v elektrárnách i distribuci sítí a výrobu energetických zařízení.
Jak to funguje
Paliva se těží nebo sbírají (např. uhlí, plyn, biomasa), pak se v elektrárnách či jiných zařízeních přemění na energii (elektřinu, teplo) a rozvede se přes přenosové a distribuční sítě k domácnostem a firmám. Do systému patří také regulace (licence, ceny) a investice do zdrojů — například stavba větrných parků, plynových elektráren nebo sítí pro ukládání energie.
Proč je to důležité
Energetika ovlivňuje ceny elektřiny a tepla, stabilitu dodávek a uhlíkovou stopu ekonomiky; změny zdrojů (od uhlí k obnovitelným zdrojům nebo jádru) mění náklady a zaměstnanost v regionech. Regulace a investice rozhodují, zda bude energie dostupná, levná a ekologická — proto jsou energetická témata častá v hospodářských zprávách.
Otestujte se
Kvíz: Lokální spory a plány obnovitelných zdrojů v regionech (větrné a solární projekty)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 21:47:14