Projekt je časově ohraničené úsilí směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby. V kontextu PPP (Public-Private Partnership) jde o spolupráci mezi veřejným sektorem a soukromými firmami. Projekty jsou omezeny časem, cílem a zdroji, které společně tvoří tzv. projektový trojimperativ.
Obecní referenda o větrné energii a lokálních projektech
Lesy ČR a ČEZ od roku 2024 plánují větrné elektrárny v lesích, ale projekty se zpožďují
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že výstavba větrných elektráren v lesích plánovaná Lesy ČR a ČEZ od roku 2024 naráží na zpoždění kvůli pomalým povolovacím procesům a nutnosti biologických průzkumů chráněných druhů; to oddaluje uvedení projektů do provozu a může ovlivnit lokální diskuse i harmonogramy plánovaných investic [8].
Současně diskuse o lokálních větrných projektech zahrnuje i ekonomickou argumentaci o rychlé návratnosti energetických investic: nové analýzy ukazují, že větrné elektrárny v Česku vracejí vloženou energii zhruba během šesti měsíců provozu a za životnost produkují až 50násobek energie potřebné k jejich výrobě; tato data mohou posílit argumenty zastánců výstavby, ale jejich dopad závisí na místní větrnosti a dalších podmínkách [7].
Lokální rozhodnutí a regionální přístupy se liší: některé obce (např. Anenská Studánka) schvalují rozšíření větrné elektrárny v referendu (74 % pro), zatímco v Ralsku ČEZ zastavil plánovaný větrný park kvůli nízké větrnosti a Liberecký kraj místo toho plánuje fotovoltaickou elektrárnu 30 MW pro pokrytí až poloviny spotřeby krajských budov [6][5][4].
Lokální projekty často narážejí na střet zájmů a regulační omezení: soukromý projekt Jipocar Power Green u Vlašimi čelí odporu okolních obcí a rehabilitačního ústavu v Kladrubech, a Ústecký kraj připravil přísná pravidla pro Krušné hory, která zakazují výstavbu v ptačích oblastech a omezují provoz stávajících turbín; pomalé povolování a biologické průzkumy zmíněné v nejnovějším článku mohou být dalším faktorem zpomalujícím realizaci projektů i tam, kde je politická podpora [3][2][8].
Zdroje:
Nejnovější
Lesy ČR a ČEZ od roku 2024 plánují větrné elektrárny v lesích, ale projekty se zpožďují
23. 7. 2026: Výstavbu větrných elektráren v českých lesích brzdí především pomalé povolovací procesy a potřeba biologických průzkumů chráněných druhů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
23. července 2026
Na základě analýzy výsledků biomonitoringu jsme se rozhodli projekt v této lokalitě zastavit a věnovat se projektům na jiných, vhodnějších místech,
2
Vysoký dopad
16. prosince 2025
Většina perspektivních lokalit pro nové větrné elektrárny v Ústeckém kraji se nachází v Krušných horách. Navrhovaná úprava ZÚR tedy významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji.
3
Střední dopad
13. června 2024
Spolupracujeme v této oblasti s Lesy ČR a společně vytipováváme vhodné lokality. Obecně lze říci, že by se mělo jednat o oblasti po kalamitní těžbě nebo tzv. holiny, tedy lesní plochy, na kterých byl les vykácen a nový nebyl doposud vysazen.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Obyvatelé / místní komunity
Rozhodují v referendech, někde větrníky odmítají (NIMBY), jinde podporují pro přímé benefity; dezinformace ovlivňují postoje a výsledky.
Kraje (např. Ústecký, Pardubický, Středočeský)
Kraje nastavují zásady územního rozvoje, které mohou výstavbu větrníků omezit nebo umožnit; klíčoví aktéři při vymezování akceleračních zón.
Redwood Capital
Investor větrných projektů, který slibuje výrazné příjmy obcím a domácnostem; čelí riziku neuskutečnění projektů kvůli lokálním referendům a regulační nejistotě.
ČEZ
Velký hráč plánující rozsáhlé větrné a solární projekty (Ralsko, Ralsko větrné, piloty v lesích); projekty ovlivněny měřením větru, EIA a místní podporou.
Obce (např. Menhartice, Rataje, Ralsko, Kryštofovy Hamry)
Místní samosprávy rozhodují o projektech (referenda, plánovací smlouvy), získávají významné příjmy z projektů, ale čelí právní a politické nejistotě.
Dezinformační aktéři / protivětrné iniciativy (mezinárodní aktivisté, některé polit. subjekty)
Šíří nepodložené obavy (infrazvuk, zdravotní dopady), polarizují veřejné projednávání a brzdí povolovací procesy a akceptaci větrníků.
Noho Energy (Noho)
Developer úspěšně prosazuje projekty větrníků díky dobré komunikaci s obcemi; projekty mohou sloužit jako precedent pro realizaci dalších parků.
Česká společnost pro větrnou energii / Komora OZE
Profesní organizace lobbuje za rozšíření větrné energetiky, připravuje osvětu a podporu investorům a obcím; kritizuje restrikce v regulaci.
Kontext
Dříve jsme psali...
Energie z větrných elektráren se v Česku vrací již během šesti měsíců provozu
Větrné elektrárny v Česku vracejí vloženou energii zhruba během půl roku a za svou životnost vyprodukují až 50násobek energie potřebné k jejich výrobě. Pravda o větru
Anenská Studánka chystá výstavbu čtyř nových větrných elektráren za podpory obyvatel
Obec Anenská Studánka plánuje rozšířit stávající větrnou elektrárnu o čtyři nové turbíny s podporou 74 % obyvatel z referenda. přesvědčivá podpora obyvatel
Společnost ČEZ definitivně zastavila projekt největšího větrného parku v Ralsku kvůli slabému větru
ČEZ rozhodl nepokračovat ve výstavbě větrných elektráren v Ralsku, protože tam naměřil nedostatečnou větrnost pro ekonomickou udržitelnost projektu. Proč projekt padl?
Liberecký kraj plánuje v Ralsku obří solární elektrárnu pro pokrytí poloviny své spotřeby
Liberecký kraj plánuje fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 30 MW na bývalém vojenském letišti v Ralsku, aby pokryl až polovinu spotřeby elektřiny svých budov a příspěvkových organizací. překvapivé plány kraje
Společnost Jipocar Power Green naráží u Vlašimi na odpor obcí i léčebny v Kladrubech
Firma Jipocar Power Green plánuje u Vlašimi postavit pět větrníků, proti záměru se staví okolní obce i rehabilitační ústav. proč větrníky budí emoce
Fakta
📊
41
Počet obecních referend
(30. 9. 2025)
💰
60 000 Kč
Roční příjem na domácnost
(30. 9. 2025)
📅
2026-02-17
Plánovaný start výstavby
(17. 2. 2026)
📊
30 MW
Plánovaný výkon PV v Ralsku
(12. 3. 2026)
📊
6–8 měs.
Energetická návratnost turbín
(13. 7. 2026)
📊
430 MW
Potenciál Pardubicka celkem
(21. 6. 2026)
Události
Co a kdy?
rok 2021–2023
Energetická krize, po které zájem domácností o vlastní zdroje elektřiny poklesl (zmíněno jako kontext změn v poptávce po energiích)
konec roku 2024
Lesy ČR a ČEZ podepsaly memorandum o rozvoji větrných elektráren v lesních oblastech s prvním pilotním projektem mezi Chotěboří a Přibyslaví
listopad 2023
Referendum v Anenské Studánce, ve kterém se 74 % hlasujících vyslovilo pro stavbu větrníků (uváděno v souvislosti s projektem dokončovaným mezi koncem 2028 a začátkem 2029)
rok 2023
Nejvyšší správní soud zrušil původní regulaci Ústeckého kraje, která de facto znemožňovala stavbu větrníků na více než 99 % území kraje
konec roku 2024 – 2026 (počátek roku 2026)
V Liberci krajní úřad obdržel téměř 200 připomínek a tři petice k záměru ČEZ v Ralsku; ČEZ projekt větrných elektráren v lokalitě Ralsko nakonec ukončil poté, co měření větru ukázalo nedostatečný potenciál
17. února 2026
Jipocar Power Green oznámila plán (projekt Zelená koncepce Kosina) výstavby pěti větrných elektráren a uvedla předpoklad zahájení výstavby v první čtvrtině roku 2027, pokud budou získána všechna potřebná povolení
31. března 2026
Starostou Ralska bylo potvrzeno, že zastupitelstvo rozhodlo o ukončení jednání s ČEZ kvůli nespokojenosti s komunikací investora (souvisí s ukončením projektu ČEZ v Ralsku)
12. března 2026 (uváděno jako 2026)
Liberecký kraj představil projekt fotovoltaiky 30 MW v Ralsku; úspěch projektu má záviset na referendu iniciovaném městem Ralsko (uvedeno jako probíhající krok v roce 2026)
21. června 2026
Noho Energy připravuje výstavbu čtyř větrníků v Anenské Studánce s dokončením mezi koncem 2028 a začátkem 2029; krajský úřad Pardubického kraje posoudil, že projekt nemá významný vliv na životní prostředí a EIA není nutná
13. července 2026
Skupiny ČEZ a NOHO publikovaly údaje o energetické návratnosti větrných elektráren v českých podmínkách (6–8 měsíců) a o ekonomické návratnosti kolem deseti let; česká společnost pro větrnou energii plánuje informační kampaň proti dezinformacím
16. prosince 2025
Ústecký kraj připravuje novou regulaci po zrušení původních krajských zásad územního rozvoje; nová regulace má obsahovat omezení (např. posouzení krajinného rázu a vyloučení ptačích oblastí) a měla by být schválena nejdříve v druhé polovině následujícího roku (uvedeno v článku z prosince 2025)
2026 (obecný údaj)
V Česku neexistují zatím krajské větrné elektrárny vlastněné kraji; některé kraje (např. Jihomoravský) aktivně zkoumají větrnou energii a kraje provozují převážně solární a kogenerační zdroje
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Urychlení povolování OZE a akcelerační zóny
Srovnání před a po
📅
Povolovací lhůty pro OZE
PŘED
Povolování větrných/solárních parků často trvalo 7–10+ let, EIA se posuzovala pro každý projekt zvlášť
PO
V akceleračních zónách max. 1 rok; mimo ně max. 2 roky; SEA bude zásadní, EIA se řeší částečně pro zónu | princip fikce souhlasu (automatické schválení při prodlení úřadu) zaveden
📋
Role obcí a referend při výstavbě OZE
PŘED
Obce mohly prostřednictvím místního referenda nebo změny územního plánu efektivně blokovat projekty
PO
Pokud obec podepíše plánovací smlouvu s investorem, novela znemožní konání místního referenda během platnosti smlouvy; obce mají ale stále vliv přes územní plánování a participaci v dokumentech zón
📋
Vymezení lokalit pro rychlejší stavbu
PŘED
Žádný jednotný systém akceleračních zón; výstavba ztěžována krajskými omezeními (někde až zákaz)
PO
Stát vymezuje akcelerační zóny (související zásahy do územních plánů obcí/krajů); zóny nebudou v národních parcích/Natura 2000; některé zóny mají výškové limity pro větrníky, což ovlivní technologii
💰
Finanční kompenzace pro obce
PŘED
Obce dostávaly různé benefitní modely od investorů (roční platby, podíly, levná elektřina) bez sjednoceného pravidla
PO
Návrh zákona zavedl povinný poplatek 50 Kč/MWh (navrhováno poslaneckými úpravami) pro místní obce z provozu OZE jako standardní kompenzace (v textu aktuálně uváděno jako návrh/úprava)
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Připravuje zákon o urychlení OZE a akcelerační zóny; spoluautor legislativních návrhů
🏛️
Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
Vymezuje akcelerační zóny, zajišťuje SEA a environmentální posouzení; konzultuje s kraji
👤
Obce a krajské úřady
Schvalují územní plány, mohou přijímat/nepřijímat zóny; některé obce rozhodují referendy; nové plánovací smlouvy omezí možnost referend
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Martin Schreier
mluvčí Skupiny ČEZ"Na základě analýzy výsledků biomonitoringu jsme se rozhodli projekt v této lokalitě zastavit a věnovat se projektům na jiných, vhodnějších místech,"
Martin Schreier
mluvčí Skupiny ČEZ"Jde o standardní tempo rozvoje větrných projektů v ČR a současně o kroky nezbytně nutné pro základní jistotu investora, že projekt má smysl dále rozvíjet a investovat do něj,"
Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii"Z procesních důvodů k tomu nejspíše nedojde dříve než v druhé polovině příštího roku. Předtím je třeba schválit ještě jiné dvě změny ZÚR,"
Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii"Z většina perspektivních lokalit pro nové větrné elektrárny v Ústeckém kraji se nachází v Krušných horách. Navrhovaná úprava ZÚR tedy významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji. Takové omezení je v rozporu s českým i evropským právním rámcem, který výstavbu větrných elektráren v ptačích oblastech připouští - za podmínky individuálního odborného posouzení každého projektu,"
Martin Schreier
mluvčí Skupiny ČEZ"Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku,"
Jan Kalina
člen představenstva ČEZ"Vnímáme, že určujícím faktorem pro přijetí větrných elektráren je i vzdálenost od nejbližších obydlí. Věříme, že právě lesy jsou cestou, jak tyto výrobny bezemisní elektrické energie situovat do míst více akceptovatelných obyvatelstvem,"
Barbora Peterová
tisková mluvčí skupiny ČEZ"Spolupracujeme v této oblasti s Lesy ČR a společně vytipováváme vhodné lokality. Obecně lze říci, že by se mělo jednat o oblasti po kalamitní těžbě nebo tzv. holiny, tedy lesní plochy, na kterých byl les vykácen a nový nebyl doposud vysazen. O možnosti stavět větrné elektrárny v lesích jednáme v řadě lokalit, přičemž Vysočina postižená kůrovcem má potenciál stát se regionem, kde by mohl vzniknout pilotní projekt větrných elektráren na lesních pozemcích,"
Eva Jouklová
"Spolu s ČEZ nyní provádíme další lokální analýzy podle mnoha kritérií."
Jan Kalina
člen představenstva ČEZ"Ralsko má tu výhodu, že jde o bývalou vojenskou oblast a z hlediska populace je přijatelnost větrných elektráren výrazně jednodušší. Na druhou stranu jde o zalesněné území a v lesích dnes stále ještě není možné větrné elektrárny stavět,"
Pavel Cyrani
vedoucí obchodu a strategie (v textu)"Do velkých instalací budeme investovat, až tu pro ně bude vhodné investiční prostředí. Zatím se to nevyplatí,"
Vít Kurfürst
mediální zástupce bdp partners"To v konečném důsledku zcela zastavilo výstavbu nových zdrojů a nečekáme, že se něco v dohledné době změní,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Projekt má jasně definovaný konec z pohledu času i výstupu. Není to opakovaná činnost, ale unikátní aktivita s konkrétním cílem. Projekty jsou limitovány zdroji (finančními, personálními, technologickými) a jejich řízením se zabývá projektový management, který koordinuje činnosti projektového týmu.
Proč je to důležité
Projekty umožňují efektivně plánovat a realizovat složité záměry napříč různými obory. Existují mezinárodní organizace jako Project Management Institute nebo International Project Management Association, které poskytují metodické zázemí pro řízení projektů. V širším smyslu se projekty používají i pro grantové záměry, reformy nebo dlouhodobé společenské změny.
Co to je
Referendum je hlasování, ve kterém všichni občané (nebo obyvatelé daného území) rozhodují o konkrétní otázce, nikoli o tom, kdo bude vládnout. Jde o formu přímé demokracie, kdy lidé přímo schvalují nebo zamítají návrhy zákonů, ústavní změny nebo místní záležitosti.
Jak to funguje
Otázku do referenda může vyvolat stát, kraj, obec nebo občanská iniciativa podle pravidel daných zákonem. Hlasují všichni oprávnění voliči a výsledky mohou být závazné (musí se dodržet) nebo doporučující. V Česku existují místní a krajská referenda; platnost často závisí na minimální účasti a na tom, kolik procent všech voličů hlasovalo pro.
Proč je to důležité
Referendum dává lidem přímý vliv na důležitá rozhodnutí — od místních projektů po ústavní změny. Současně může mít velké dopady: nízká účast může znevýhodnit menšinu nebo vytvořit paradoxní výsledky, a autoritářští politici ho mohou zneužít k legitimizaci svého rozhodnutí.
Otestujte se
Kvíz: Lokální projekty větrné energetiky v Česku
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 8. 2026 17:03:29