Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026

Ekonomický výzkum a inovace v centrálních bankách ČNB do roku 2028

Živé téma o ekonomice a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Česká národní banka (ČNB) aktualizovala výzkumné priority pro roky 2026–2028, aby lépe reagovala na globální šoky a technologické změny; to naznačuje vyšší důraz banky na analýzu strukturálních rizik a nástrojů měnové politiky v následujících letech [40].

Nízká celková inflace v Česku v prvních měsících 2026 (meziroční CPI v únoru 2026 klesla na 1,4 %) přetrvávala společně s vyšší jádrovou inflací kolem 2,7 %, což omezovalo prostor pro rychlé snižování sazeb; ČNB i nadále sleduje rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací při rozhodování o sazbách [2][31][34][37].

Mezinárodní faktory působí opačně: pokračující čínská deflace a slabší poptávka snižují importní inflační tlak na Česko, zatímco konflikt na Blízkém východě a růst cen energií zvyšují riziko obnoveného inflačního tlaku; instituce (ČNB, MF, OECD) upravily prognózy růstu a inflace pro rok 2026 směrem k vyšším inflačním odhadům a nižšímu růstu [33][1][13].

Česká ekonomika v roce 2025 rostla kolem 2,5–2,6 % tažena domácí spotřebou, přičemž pod povrchem zůstávají strukturální rizika (průmysl, veřejné finance); posun výzkumných priorit ČNB naznačuje, že centrální banka bude více zkoumat tyto strukturální kanály a možné dopady technologických změn na inflační dynamiku v letech 2026–2028 [11][24][35][40].

Zdroje:

  1. ČNB mírní optimismus, očekává letos pomalejší růst a vyšší inflaci

  2. Květnovou inflaci táhly nahoru hlavně potraviny a bydlení, ceny benzinu a nafty naopak klesly

  3. Manévrovací prostor v rozpočtu není, říká radní Národní rozpočtové rady Petr Musil

  4. Míra inflace v eurozóně přesáhla kvůli ropnému šoku inflační cíl Evropské centrální banky

  5. Nižší růst, vyšší inflace. Ministerstvo zhoršilo letošní výhled české ekonomiky, může za to válka na Blízkém východě

  6. Válka v Íránu je předzvěstí energetické krize, varuje expert. Asie se vrací k uhlí, jaké možnosti má Česko?

  7. Ceny importu naznačují vyšší inflaci i pro zbytek letošního roku

  8. Inflace zpomalila na 2,5 procenta, dál klesají ceny energií

  9. Teflonová ekonomika: realita, nebo iluze odolnosti?

  10. Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?

  11. Pomalejší růst, rychlejší inflace. Ekonomické instituty upravily prognózu pro Německo, očekávají složité období

  12. ČNB mírní optimismus, očekává letos pomalejší růst a vyšší inflaci

Nejnovější
Ekonomický výzkum a inovace v centrálních bankách ČNB do roku 2028
31. 8. 2026: ČNB aktualizuje své výzkumné priority na léta 2026–2028, aby lépe reagovala na nové globální ekonomické šoky a technologické proměny.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
6. srpna 2026
Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou
2 Vysoký dopad
5. března 2026
Podávám demisi k dnešnímu dni
3 Střední dopad
19. prosince 2024
Právě tato inflace se z pohledu centrální banky krotí hůře
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

domácnosti (české domácnosti)

Nízkopříjmové domácnosti jsou nejvíce zasaženy zdražením potravin a bydlení; reálné příjmy většiny obyvatel dlouho klesaly a dostupnost bydlení je zhoršená.

domácnosti s nízkými příjmy

Nejchudší skupiny mají větší podíl výdajů na potraviny a energie, proto jsou disproporčně zranitelné vůči zdražování potravin a energií.

domácnosti (české domácnosti)

Domácnosti čelí vyšší inflaci u potravin a nájmů, ztrátě reálné kupní síly v minulých letech, ale zároveň těží z růstu reálných mezd a vysoké zaměstnanosti; vývoj se liší podle příjmových skupin.

Česká národní banka (ČNB)

ČNB čelí složitému prostředí: jádrová inflace zůstává zvýšená, rozhodování o sazbách je náročné kvůli fiskálním impulsům a vnějším šokům; prognózy a modely mají vyšší význam a politický tlak.

vláda ČR / fiskální politika

Fiskální expanze a plánované rozpočtové sliby zvyšují schodek a mohou zintenzivnit inflační tlaky, což ztěžuje práci ČNB a zvyšuje riziko vyšších sazeb v budoucnu.

průmyslové firmy / exportéři

Průmysl je zasažen slabší zahraniční poptávkou (hlavně Německo), vyššími náklady na energie a americkými cly; to snižuje investice a ziskovost exportérů.

spotřebitelé potravin (jádro potravinářského sektoru)

Výrazná volatilita a meziroční zdražení potravin (vejce, ovoce, čokoláda) zvyšuje spotřebitelské výdaje a inflační nejistotu; měsíční šoky výrazně ovlivňují celkovou inflaci.

domácnosti-dlužníci s hypotékami

Vyšší sazby zvyšují měsíční splátky a zatěžují dlužníky, ale očekávané postupné snižování sazeb a konkurenční nabídky mohou část zátěže zmírnit; riziko závisí na refinančním okně a typu úvěru.

Kontext
Dříve jsme psali...
ČNB varuje před návratem inflace kvůli rostoucím cenám energií v roce 2027
Nízká inflace v Česku je krátkodobý efekt vládních zásahů a do budoucna ji výrazně zvýší ceny energií a spotřební daně.  Proč inflace opět poroste?
Čína hlásí nejslabší růst ekonomiky od pandemie s problémy v nemovitostech a energiích
Čínská ekonomika v druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 4,3 %, což je nejpomalejší tempo od pandemie, přičemž export výrazně zrychlil díky poptávky po elektromobilech a produktech AI.  Proč růst klesá?
Celková a jádrová inflace jsou klíčové pro rozhodování centrálních bank a investorů v roce 2026
Rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací ukazuje, jak měnová politika může reagovat na dočasné versus perzistentní inflační tlaky.  Pochopte signály inflace
OECD varuje, politici Česka stále selhávají v ekonomických reformách
Česká ekonomika letos a příští rok poroste, přestože politici nedodržují důležitá doporučení OECD k fiskální konsolidaci a podpoře zaměstnanosti matek.  Pochopit selhání politiků
Organizace OECD zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok
OECD snížila odhad růstu české ekonomiky v roce 2026 na 1,9 % kvůli vyšším cenám energií a potravin, které omezí spotřebu domácností.  proč nás čeká zpomalení?
Fakta
📊

2,9%

Inflace v červnu 2025
(4. 7. 2025)

📊

2,4%

Inflace v květnu 2025
(10. 6. 2025)

📊

1,5%

Inflace — nejníže v 10 letech
(21. 7. 2026)

💰

286 mld.

Návrh schodku rozpočtu
(5. 9. 2025)

📊

2,6%

Růst HDP v roce 2025
(3. 3. 2026)

🔄

3,5%

Repo sazba ČNB (stabilní)
(30. 7. 2025)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.

⚙️
Jak to funguje

Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.

🎯
Proč je to důležité

Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.

💡
Co to je

Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.

⚙️
Jak to funguje

Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.

🎯
Proč je to důležité

Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.

Otestujte se
Kvíz: Vývoj inflace a priority ČNB 2026–2028
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Česká národní banka

centrální banka České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Česká_národní_banka_logo.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Praha_ČNB_vstup.jpg

IČO: 48136450

DIČ: CZ48136450

Sídlo: Praha

Web: https://www.cnb.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 2. 9. 2026 6:10:42