Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
Čína hlásí nejslabší růst ekonomiky od pandemie s problémy v nemovitostech a energiích
Mizící téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnovější data ukazují, že čínská ekonomika v 2. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla pouze o 4,3 % a čelí problémům v sektoru nemovitostí a energetiky, což signalizuje slabší globální poptávku a pokračující rizika pro importní kanál cenového tlaku [33].
V Česku se v prvních měsících 2026 celková inflace výrazně zpomalila (meziroční CPI v únoru 2026 1,4 %, celkový indikátor kolem 1,6 %), avšak jádrová inflace bez energií a potravin zůstává přetrvávající kolem 2,7 %, což omezuje prostor pro rychlé snižování sazeb ČNB; rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací se stal hlavním ukazatelem rozhodování centrální banky i investorů [2][31][34].
Mezinárodní vlivy se mísí: čínská deflace a nynější slabší růst Číny snižují importní inflační tlak, zatímco konflikt na Blízkém východě a rostoucí ceny ropy a plynu zvyšují inflační rizika; tyto protichůdné faktory vedly k revizím prognóz růstu a inflace pro Česko (OECD, ČNB, MF) směrem dolů [1][13][29].
Česká ekonomika v roce 2025 rostla kolem 2,5–2,6 % díky domácí spotřebě, ale pod povrchem přetrvávají strukturální rizika v průmyslu a veřejných financích, které společně s externími šoky zvyšují nejistotu pro rok 2026 a ovlivňují nastavení měnové politiky [11][12][27].
Zdroje:
Květnovou inflaci táhly nahoru hlavně potraviny a bydlení, ceny benzinu a nafty naopak klesly
Manévrovací prostor v rozpočtu není, říká radní Národní rozpočtové rady Petr Musil
Míra inflace v eurozóně přesáhla kvůli ropnému šoku inflační cíl Evropské centrální banky
Ceny importu naznačují vyšší inflaci i pro zbytek letošního roku
Drahá ropa a plyn rovná se vyšší ceny. O úrocích by to však platit nemělo
ČNB upravila svoji prognózu. Schodek rozpočtu by měl být pod dvěma procenty, mzdy porostou rychleji
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, ČSÚ vylepšil původní odhad
Nejnovější
Čína hlásí nejslabší růst ekonomiky od pandemie s problémy v nemovitostech a energiích
15. 7. 2026: Čínská ekonomika v druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 4,3 %, což je nejpomalejší tempo od pandemie covid-19, přičemž export výrazně zrychlil díky poptávce po elektromobilech a produktech AI.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
9. dubna 2026
Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 procenta a příští rok vzrůst na 2,8 procenta.
2
Vysoký dopad
8. února 2024
Ekonomika se na konci loňského roku odrazila ode dna. K růstu přispěla zahraniční poptávka a po několika čtvrtletích také spotřeba domácností. Domácí i zahraniční poptávka zůstávají stále slabé. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem.
3
Střední dopad
8. února 2024
Prognóza očekává, že do konce roku inflace setrvá v horní polovině tolerančního pásma a v příštím roce klesne k dvouprocentnímu cíli. Za celý letošní rok tak inflace v průměru dosáhne 2,6 procenta a v příštím roce zhruba dvě procenta.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
domácnosti (zejména nízkopříjmové)
Vysoká inflace, hlavně zdražení potravin, nájemného a energií, snižuje reálnou kupní sílu domácností, především u nízkopříjmových skupin.
české průmyslové firmy (exportéři)
Vyšší náklady energií, slabší zahraniční poptávka (zejména Německa) a silná koruna snižují konkurenceschopnost a marže exportérů.
Česká národní banka (ČNB)
Musí vyvažovat mezi utahováním měnové politiky kvůli jádrové inflaci a rizikem škodlivého dopadu vysokých sazeb na růst; navíc čelí politickému a tržnímu tlaku.
domácnosti s hypotékami a dlužníci
Vysoké úrokové sazby a pomalé snižování ČNB udržují drahé úvěry a hypotéky; riziko růstu splátek při dalším zvyšování sazeb.
vláda a veřejné finance
Fiskální expanze a vyšší výdaje (obnova POZE, sociální programy, obrana) zvyšují schodek a mohou posilovat inflační tlaky, ztěžují činnost ČNB.
spotřebitelský sektor potravin a maloobchod
Rostoucí ceny potravin a zvýšená poptávka domácností krátkodobě zvyšují tržby obchodníků a některých výrobců potravin.
bankovní sektor a věřitelé
Vyšší úrokové sazby zvyšují výnosy z vkladů a marže na úvěrech; zároveň jsou však vystaveni kreditním rizikům při zpomalení ekonomiky.
domácnosti s úsporami a investoři
Vyšší sazby zvyšují výnosy ze spoření a bezpečných dluhopisů (pozitivní), ale inflace snižuje reálné výnosy a zvyšuje volatilitu trhů (negativní).
Kontext
Dříve jsme psali...
Celková a jádrová inflace jsou klíčové pro rozhodování centrálních bank a investorů v roce 2026
Rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací ukazuje, jak měnová politika může reagovat na dočasné versus perzistentní inflační tlaky. Pochopte signály inflace
OECD varuje, politici Česka stále selhávají v ekonomických reformách
Česká ekonomika letos a příští rok poroste, přestože politici nedodržují důležitá doporučení OECD k fiskální konsolidaci a podpoře zaměstnanosti matek. Pochopit selhání politiků
Organizace OECD zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok
OECD snížila odhad růstu české ekonomiky v roce 2026 na 1,9 % kvůli vyšším cenám energií a potravin, které omezí spotřebu domácností. proč nás čeká zpomalení?
Česká bankovní asociace zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky
Česká bankovní asociace snížila prognózu růstu HDP pro rok 2026 na 2,0 % kvůli vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávky. Zjistěte prognózu ekonomiky
ČNB zhoršila prognózu růstu i inflace pro rok 2026 v Česku
ČNB snížila odhad růstu HDP na 2,5 % a zvýšila očekávanou inflaci na 2,2 % pro rok 2026. rozlušti novou prognózu
Fakta
📊
2,9%
Meziroční inflace v červnu 2025
(4. 7. 2025)
📊
2,4%
Meziroční inflace v květnu 2025
(10. 6. 2025)
📊
1,6%
Inflace na začátku roku 2026
(3. 3. 2026)
💰
286 mld.
Navržený deficit rozpočtu
(5. 9. 2025)
📊
2,6%
Růst HDP v roce 2025
(3. 3. 2026)
📊
43,5%
Státní dluh v % HDP (2025 prognóza)
(8. 8. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Otestujte se
Kvíz: Inflace a ekonomika Česka v kontextu mezinárodních rizik (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 18. 7. 2026 2:30:26