Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
Ekonomický výzkum a inovace v centrálních bankách ČNB do roku 2028
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Česká národní banka (ČNB) aktualizovala výzkumné priority pro roky 2026–2028, aby lépe reagovala na globální šoky a technologické změny; to naznačuje vyšší důraz banky na analýzu strukturálních rizik a nástrojů měnové politiky v následujících letech [40].
Nízká celková inflace v Česku v prvních měsících 2026 (meziroční CPI v únoru 2026 klesla na 1,4 %) přetrvávala společně s vyšší jádrovou inflací kolem 2,7 %, což omezovalo prostor pro rychlé snižování sazeb; ČNB i nadále sleduje rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací při rozhodování o sazbách [2][31][34][37].
Mezinárodní faktory působí opačně: pokračující čínská deflace a slabší poptávka snižují importní inflační tlak na Česko, zatímco konflikt na Blízkém východě a růst cen energií zvyšují riziko obnoveného inflačního tlaku; instituce (ČNB, MF, OECD) upravily prognózy růstu a inflace pro rok 2026 směrem k vyšším inflačním odhadům a nižšímu růstu [33][1][13].
Česká ekonomika v roce 2025 rostla kolem 2,5–2,6 % tažena domácí spotřebou, přičemž pod povrchem zůstávají strukturální rizika (průmysl, veřejné finance); posun výzkumných priorit ČNB naznačuje, že centrální banka bude více zkoumat tyto strukturální kanály a možné dopady technologických změn na inflační dynamiku v letech 2026–2028 [11][24][35][40].
Zdroje:
ČNB mírní optimismus, očekává letos pomalejší růst a vyšší inflaci
Květnovou inflaci táhly nahoru hlavně potraviny a bydlení, ceny benzinu a nafty naopak klesly
Manévrovací prostor v rozpočtu není, říká radní Národní rozpočtové rady Petr Musil
Míra inflace v eurozóně přesáhla kvůli ropnému šoku inflační cíl Evropské centrální banky
Ceny importu naznačují vyšší inflaci i pro zbytek letošního roku
Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?
ČNB mírní optimismus, očekává letos pomalejší růst a vyšší inflaci
Ekonomický výzkum a inovace v centrálních bankách ČNB do roku 2028
Přehled citací
Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou
Podávám demisi k dnešnímu dni
Právě tato inflace se z pohledu centrální banky krotí hůře
Kdo si polepší, kdo tratí?
domácnosti (české domácnosti)
Nízkopříjmové domácnosti jsou nejvíce zasaženy zdražením potravin a bydlení; reálné příjmy většiny obyvatel dlouho klesaly a dostupnost bydlení je zhoršená.
domácnosti s nízkými příjmy
Nejchudší skupiny mají větší podíl výdajů na potraviny a energie, proto jsou disproporčně zranitelné vůči zdražování potravin a energií.
domácnosti (české domácnosti)
Domácnosti čelí vyšší inflaci u potravin a nájmů, ztrátě reálné kupní síly v minulých letech, ale zároveň těží z růstu reálných mezd a vysoké zaměstnanosti; vývoj se liší podle příjmových skupin.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB čelí složitému prostředí: jádrová inflace zůstává zvýšená, rozhodování o sazbách je náročné kvůli fiskálním impulsům a vnějším šokům; prognózy a modely mají vyšší význam a politický tlak.
vláda ČR / fiskální politika
Fiskální expanze a plánované rozpočtové sliby zvyšují schodek a mohou zintenzivnit inflační tlaky, což ztěžuje práci ČNB a zvyšuje riziko vyšších sazeb v budoucnu.
průmyslové firmy / exportéři
Průmysl je zasažen slabší zahraniční poptávkou (hlavně Německo), vyššími náklady na energie a americkými cly; to snižuje investice a ziskovost exportérů.
spotřebitelé potravin (jádro potravinářského sektoru)
Výrazná volatilita a meziroční zdražení potravin (vejce, ovoce, čokoláda) zvyšuje spotřebitelské výdaje a inflační nejistotu; měsíční šoky výrazně ovlivňují celkovou inflaci.
domácnosti-dlužníci s hypotékami
Vyšší sazby zvyšují měsíční splátky a zatěžují dlužníky, ale očekávané postupné snižování sazeb a konkurenční nabídky mohou část zátěže zmírnit; riziko závisí na refinančním okně a typu úvěru.
Dříve jsme psali...
ČNB varuje před návratem inflace kvůli rostoucím cenám energií v roce 2027
Čína hlásí nejslabší růst ekonomiky od pandemie s problémy v nemovitostech a energiích
Celková a jádrová inflace jsou klíčové pro rozhodování centrálních bank a investorů v roce 2026
OECD varuje, politici Česka stále selhávají v ekonomických reformách
Organizace OECD zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok
2,9%
Inflace v červnu 2025
(4. 7. 2025)
2,4%
Inflace v květnu 2025
(10. 6. 2025)
1,5%
Inflace — nejníže v 10 letech
(21. 7. 2026)
286 mld.
Návrh schodku rozpočtu
(5. 9. 2025)
2,6%
Růst HDP v roce 2025
(3. 3. 2026)
3,5%
Repo sazba ČNB (stabilní)
(30. 7. 2025)
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Kvíz: Vývoj inflace a priority ČNB 2026–2028
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 2. 9. 2026 6:10:42
