Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
Česká bankovní asociace zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky
Málo aktivní téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Česká bankovní asociace (ČBA) snížila prognózu růstu HDP pro rok 2026 na 2,0 % kvůli vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávce, což doplňuje dřívější zhoršené odhady ministerstva financí a ČNB.[1]
Celková inflace v Česku v první polovině roku 2026 se výrazně zpomalila (meziroční CPI v únoru klesla na 1,4 %; celkový indikátor kolem 1,6 %), přesto však jádrová inflace bez energií a potravin zůstává zvýšená (okolo 2,7 %), což omezuje prostor pro rychlé snižování sazeb ČNB.[2][3]
Na mezinárodní úrovni snižuje importní inflační tlak čínská deflace (opakované měsíce poklesu cen spotřebitelských a výrobních cen v Číně), zatímco konflikt na Blízkém východě a růst cen ropy a plynu zvyšují regionální inflační rizika; MMF zhoršil odhad globálního růstu na 3,1 %, přičemž pro Česko prognózu mírně vylepšil.[4][5]
Ekonomický vývoj v Česku za rok 2025 a začátek 2026 ukazuje solidní růst HDP (okolo 2,4–2,6 %) tažený domácí poptávkou, zatímco průmysl a export zaostávají; veřejné finance a možné fiskální impulzy spolu s riziky v dodávkách energií zůstávají zdrojem nejistoty pro budoucí inflaci a monetární politiku.[6][7]
Zdroje:
Nejnovější
Česká bankovní asociace zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky
21. 5. 2026: Česká bankovní asociace snížila prognózu růstu HDP pro rok 2026 na 2,0 % kvůli vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávce.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
21. května 2026
Květnová prognóza ČBA přináší méně příznivý výhled růstu českého hospodářství kvůli návratu spotřebitelské inflace do horní poloviny cíle centrální banky a v důsledku slabší zahraniční poptávky
2
Střední dopad
9. dubna 2026
Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 procenta a příští rok vzrůst na 2,8 procenta
3
Vysoký dopad
3. srpna 2023
Všechny možnosti jsou otevřené. Rizika jsou stále proinflační, jádrová inflace bude příští rok přes tři procenta, a tudíž tento výhled nedovoluje uvažovat o snižování sazeb
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Domácnosti (české domácnosti)
Růst cen potravin, nájemného a služeb a nejistota kolem energií a daní snižují reálnou kupní sílu a zvyšují tlak na rozpočty domácností; dostupnost bydlení a náklady na energie zhoršují jejich finanční situaci.
Česká národní banka (ČNB)
Musí vyvažovat riziko růstu inflace (zejména služeb a nájmů) s potřebou podpory růstu — vede k udržení relativně vysokých sazeb a opatrné komunikaci, což omezuje prostor pro rychlé uvolnění.
Vláda České republiky / Ministerstvo financí
Fiskální politika (výdaje, slevy na energie, superdávky) ovlivňuje inflaci a veřejné finance; konsolidační sliby i rozpočtové impulzy mají významný dopad na schodek a tlak na ČNB.
Průmyslové podniky a exportéři (zejména automotive)
Slabší zahraniční poptávka (z Německa), americká cla a energetické náklady snižují zakázky, marže a investice, ohrožují výrobu a zaměstnanost v klíčových odvětvích.
Spotřebitelé služeb a sektor služeb
Ceny služeb rostou rychleji než zboží a nájemné dále zvyšuje náklady domácností; to udržuje jádrovou inflaci a omezuje prostor pro uvolnění měnové politiky.
Firmy v potravinářství a prodeji potravin (retail)
Rostoucí ceny potravin a vysoká volatilita vytvářejí krátkodobé příjmové příležitosti, ale také riziko poklesu poptávky; některé položky (čokoláda, vejce) výrazně zdražily.
Spotřebitelé pohonných hmot a čerpací stanice
Ceny pohonných hmot meziročně klesají (tlumí inflaci), ale geopolitické šoky mohou rychle přinést zdražení; řada domácností a firem je tak vystavena kolísání nákladů.
Banky a finanční instituce (včetně věřitelů hypoték)
Udržení relativně vysokých sazeb a volatilita inflace ovlivňují úvěrové podmínky, poptávku po hypotékách a úvěrové riziko; regulace hypoték mění kreditní nabídku.
Kontext
Dříve jsme psali...
ČNB zhoršila prognózu růstu i inflace pro rok 2026 v Česku
ČNB snížila odhad růstu HDP na 2,5 % a zvýšila očekávanou inflaci na 2,2 % pro rok 2026. rozlušti novou prognózu
Mezinárodní měnový fond kvůli konfliktu v Íránu zhoršil odhad růstu světové ekonomiky
MMF snížil odhad letošního globální růstu na 3,1 procenta kvůli válce na Blízkém východě, Česku však prognózu vylepšil. Dopady války na peněženky
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové představilo první predikci s dražší ropou
Ministerstvo financí očekává, že drahá ropa povede letos k vyšší inflaci a slabšímu ekonomickému růstu. Odhalte rizika zdražování
Ministerstvo financí zhoršilo výhled české ekonomiky kvůli konfliktu na Blízkém východě v roce 2026
Ministerstvo financí snížilo odhad růstu HDP pro rok 2026 na 2,1 % a zvýšilo odhad inflace na 2,5 % kvůli válce na Blízkém východě. Jak krize mění Česko?
Ropný šok v roce 2026 zasáhne českou ekonomiku a HDP skrze čtyři hlavní kanály
Rostoucí ceny ropy v roce 2026 negativně zasáhnou český HDP přes vyšší náklady na energie, pohonné hmoty, exportní závislost a logistické komplikace. Jak přežít ropný šok
Fakta
📊
2,9%
Meziroční inflace červen 2025
(4. 7. 2025)
📊
2,5%
Průměrná inflace za 2025
(14. 1. 2026)
💰
286 mld.
Navrhovaný rozpočtový schodek
(5. 9. 2025)
📊
2,6%
Růst HDP v roce 2025
(3. 3. 2026)
📊
43,5%
Státní dluh v % HDP (2025)
(8. 8. 2025)
📊
3,5%
Repo sazba ČNB (uvedená)
(30. 7. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📉
květen 2026
ČBA snížila prognózu růstu HDP pro rok 2026 na 2,0 %
Uvedeno v CURRENT shrnutí a v článku z 21. 5. 2026 — Česká bankovní asociace aktualizovala prognózu kvůli vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávce.
Signalizovalo to horší výhledy pro ekonomiku, zhoršilo konsenzus prognóz napříč institucemi.
Snížení oproti únorovému odhadu ČBA 2,6 %.
📉
únor 2026
Meziroční inflace v Česku klesla na 1,6 % (předběžně)
Vstup do roku 2026 charakterizován výrazným poklesem cen energií a zrušením poplatku za obnovitelné zdroje, uvedeno v CURRENT článku z 3. 3. 2026.
Umožnilo tlak na postupné snižování sazeb ČNB, ale jádrová inflace zůstávala zvýšená (okolo 2,7 %), což omezovalo prostor pro rychlé snižování sazeb.
Nejnižší inflace od října 2016.
🗓️
březen 2026
ČSÚ: únorová inflace 1,4 % (předběžně) a oznámení oficiálních údajů 10. 3. 2026
CURRENT text z 4. 3. 2026 upozorňuje na zveřejnění oficiálních údajů ČSÚ 10. 3. a na rostoucí rizika kvůli rychlému zdražení energií z geopolitických šoků.
Potvrzení silného poklesu inflace, zároveň zvýšení pozornosti na možné vnější šoky (ropa, plyn) ovlivňující další vývoj.
Nejnižší únorová hodnota 1,4 % od října 2016.
📅
10. března 2026
ČSÚ oznámil zveřejnění oficiálních dat za únor
CURRENT článek 9. 3. 2026 upozorňuje, že ČSÚ 10. 3. zveřejní oficiální údaje o únoru, které pravděpodobně potvrdí zpomalení; zároveň se v textu zmiňuje, že data jsou „zastaralá“ kvůli geopolitickému šoku.
Formální potvrzení předběžných odhadů a podklad pro rozhodování ČNB.
—
⚠️
květen 2026 (publikace ČBA)
ČBA varuje: inflace podle ní zrychlí na 2,5 % v roce 2026 a HDP 2,0 %
ČBA prognóza z 21. 5. 2026 (CURRENT) — důvodem vyšší inflace geopolitika, slabší zahraniční poptávka a fiskální/monetární nejistoty.
Zvýšení varování před inflačním rizikem a tlaku na sazby ČNB; podpořilo konzervativní přístup trhu a tvůrců politik.
Zhoršení oproti únorovým odhadům.
🏦
7. května 2026 (květen 2026 publikace ČNB)
ČNB aktualizovala prognózu (duben/květen): odhad růstu HDP snížen na 2,5 %, inflace 2,2 % (aktuální revize zveřejněna 7. 5. 2026)
CURRENT článek z 7. 5. 2026 uvádí revizi prognózy ČNB: horší výhled HDP a vyšší inflace než v únorové predikci; guvernér zdůraznil inflaci 2–3 %.
Podpořilo opatrnější postoj ČNB k snižování sazeb; přispělo k revizi očekávání trhu a dalších institucí.
Snížení odhadů růstu (z 2,9 % na 2,5 %) a zvýšení odhadu inflace oproti únoru (1,6 %→2,2 %).
📊
3. 3. 2026
Oficiální oznámení: HDP za rok 2025 rostl o 2,6 % (předběžně)
CURRENT článek z 3. 3. 2026 uvádí, že česká ekonomika v roce 2025 vzrostla o 2,6 % a že data posílají signály o solidním domácím růstu taženém spotřebou.
Silnější než čekané loňský růst podpořil prognózy institucí, ale zároveň zdůraznil strukturální rizika (průmysl/export slabší), ovlivňující prognózy pro 2026.
Nejlepší roční výsledek od roku 2022.
📰
21. května 2026
ČBA zveřejnila prognózu (datum textu) — shrnutí prognózy použit v tématu
CURRENT topicSummary a článek z 21. 5. 2026 (viz vstupní data) uvádějí reformulaci výhledu: HDP 2,0 % a inflace 2,5 % pro 2026; důraz na geopolitická rizika, vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávku.
Zvýraznila se potřeba konzervativní měnové a fiskální politiky; ovlivnila debatu o možném udržení či zvýšení sazeb ČNB.
Nejistota a zhoršení oproti dřívějším odhadům (únor 2026).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Otestujte se
Kvíz: Výhled české ekonomiky 2025–2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 13:00:41