Daň je peníze, které musí lidé a firmy platit státu podle zákona. Tyto peníze stát používá k financování důležitých věcí jako jsou nemocnice, školy, policie nebo silnice. Je to povinný příspěvek, který není vratný a za jeho zaplacení nedostanete přímo něco na oplátku.
Změny v daňové politice pro brigádníky a sezónní práce
Minimální odvody živnostníkům od července výrazně klesají díky novele zákona
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Od července 2026 se mění pravidla minimálních odvodů pro osoby vykonávající drobné podnikání: minimální měsíční odvod na sociální pojištění klesne z 5 720 Kč na 5 005 Kč, s možností vrácení přeplatků za první polovinu roku podle nové novely zákona [5].
V širším kontextu reformy daňového režimu a odvodů pro osoby s příležitostnými výdělky zůstává platný upravený plán Ministerstva financí: původní záměr zrušit srážkovou daň byl změněn tak, že od roku 2027 bude srážkovou daň nahrazovat záloha na daň a brigádníci budou mít možnost dobrovolně podat daňové přiznání a uplatnit daňové úlevy; tento návrh nahradil dřívější varianty zrušení povinnosti podávat přiznání[1].
Současně probíhá diskuse o zvláštních dohodách pro sezónní pracovníky v zemědělství: návrh ministra Mariana Jurečky počítá s dohodou o provedení práce pro ovocnáře a zelináře, která by zčásti osvobodila od sociálního a nemocenského pojištění (cca 7,1 %), avšak bez nároku na důchodové a nemocenské dávky, což rozšiřuje debatu o sociálních důsledcích nižších odvodů u sezónních prací[2].
Legislativní změny a administrativní volby (podepsání prohlášení poplatníka, volba paušální daně) nadále ovlivňují čistý výdělek z brigád i rozhodování živnostníků: minulá výzva k přihlášení k paušální dani do 12. ledna ukázala, že změny v režimech mohou mít významný dopad na kombinaci podnikání a brigádnických příjmů[4][3].
Zdroje:
Minimální odvody živnostníkům od července výrazně klesají díky novele zákona
Přehled citací
Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně ‚přepadají‘ z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor
Zhruba 60 procent živnostníků platí jen minimální sociální pojistné a jejich důchody jsou jen těsně nad hranicí 10 tisíc korun. Proto nám přijde rozumné navýšit hranici odvodů tak, aby do tří let odpovídala minimální mzdě
To ovlivní jen drobné OSVČ, kterých je většina, ale nijak to neovlivní ty, kteří pracují třeba jako programátoři na švarcsystém a mají nadprůměrné příjmy
Kdo si polepší, kdo tratí?
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) - drobní živnostníci
Opakované změny v minimálních zálohách, paušální dani a vyměřovacích základech zásadně mění jejich platební povinnosti a budoucí důchody; někteří získají administrativní úlevy (paušální daň), jiní platí výrazně víc.
Živnostníci s minimálními zálohami (nejnižší příjmová skupina OSVČ)
Opakované zvyšování minimálních záloh a vyměřovacích základů je disproporčně zatěžuje; zvýšení snižuje jejich čisté disponibilní příjmy a může vést k dlouhodobě nižším důchodům.
Zaměstnanci na dohodu (dohodáři)
Výrazné legislativní změny a povinná evidence zvyšují administrativu a riziko ztráty části odvodových či benefitních práv; některé úpravy omezují čistý příjem a nárok na nezbytné dávky.
OSVČ využívající paušální daň (paušalisté)
Paušální režim snižuje administrativu, ale zvýšení paušálu v prvním pásmu zhorší situaci části paušalistů a změní rozhodnutí stát se v systému nadále.
Stát / veřejné rozpočty
Legislativní změny (EET, dohody, odvody OSVČ, DPH, spotřební daně) výrazně ovlivňují daňové příjmy: některé reformy zvyšují výnosy, jiné (paušální daň, snížení odvodů) je snižují či posunují náklady na rozpočet.
Zemědělské podniky / sezónní zaměstnavatelé (ovocnáři, zelináři)
Návrh speciální DPP pro sezonní brigády uvolní náklady práce (snížení pojistných) a pomůže zlepšit dostupnost pracovní síly ve venkovských oblastech.
Malé obce / zastupitelé malých obcí
Zrušení srážkové daně původně hrozilo povinností podávat přiznání, pozměňovací návrhy částečně zachovávají administrativní výpomoc zaměstnavatele; změny limitů ovlivní náklady zastupitelů s malými odměnami.
Živnostníci v zemědělství a řemeslníci
U paušální daně a minimálních záloh jsou uvažovány zvýhodněné hranice (vyšší pásmo), které mohou výhodně rozšířit první paušální pásmo pro tyto profese.
Dříve jsme psali...
Pondělí 12. ledna je poslední možnost přihlásit se k paušální dani, experti radí důkladně přepočítat výhody
Letní brigády přinášejí nové legislativní povinnosti i možnosti výdělku pro všechny věkové skupiny
Sezónní práce v zemědělství má lákat na nižší odvody, ale bez důchodu a nemocenské
Stanjura ustoupil kritice a změnil plán na zrušení srážkové daně u brigád
zachováno
Srážková daň nahrazena zálohou
(29. 5. 2025)
11 500 Kč
Limit pro DPP odvody
(14. 8. 2025)
51–62 mil.
Roční výpadek sociál. pojištění
(2. 6. 2025)
7,1%
Sazba sociál. a nemoc. pojištění
(2. 6. 2025)
5 005 Kč
Nové min. odvody živn. měsíčně
(16. 6. 2026)
12.1.2026
Termín pro paušální daň
(8. 1. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení paušální daně pro OSVČ a změny sazeb/odvodů
Srovnání před a po
Neexistence jednotného paušálního režimu nahrazujícího daň+pojištění; OSVČ podávají daňová přiznání nebo používají výdajové paušály
Možnost dobrovolného paušálního režimu: jednorázová měsíční platba (daň 100 Kč + minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění); dotýká se především OSVČ s příjmy do 1 mil. Kč | Paušální daň ve 3 pásmech (měsíční platby uvedeny v článcích)
Minimální zálohy počítány z nižšího vyměřovacího základu (postupně 25→30→35→40 % prům. mzdy), nižší částky
V letech 2024–2026 růst vyměřovacího základu na 35–40 % prům. mzdy; konkrétní částky v textech: např. 5720 Kč (sociální) + 3306 Kč (zdravotní) pro 2026; později návrhy na návrat k nižší úrovni (5005 Kč) jsou v politickém procesu
Dohody se zčásti danily srážkovou daní; pojistné u podlimitních dohod často neodváděno; žádná centrální evidence
Povinná evidence dohod u ČSSZ od července 2024; od července 2025 platí pravidla sčítání dohod a odvody při překročení limitu (25 % prům. mzdy ~11,5 tis. Kč) | návrhy politicky diskutované: zrušení evidence nebo úprava režimu (veřejné diskuse 2025–2026)
Dvě snížené sazby (10% a 15%) plus základní 21%
Sjednocení snížených sazeb do jedné 12% sazby; přesuny položek mezi sazbami (potraviny, knihy, služby apod.)
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Česká správa sociálního zabezpečení
"Novou výši záloh na pojistné naleznete v první polovině července na ePortálu ČSSZ"
Jitka Drmolová
"Lhůta pro vrácení činí dva měsíce"
Jitka Drmolová
"Není nutné o nic žádat, částka bude spolu s dalšími zálohami na pojistné na rok 2026 započítána do uhrazeného pojistného při zúčtování přehledu"
Jiří Nesrovnal
člen prezidia Komory daňových poradců"Máme tady inflaci, pokud tyto parametry rostou, tak s tím nic nenaděláme"
Ondřej Macura
mluvčí ministerstva financí"Brigádníkům, studentům i dalším lidem s drobnými vedlejšími příjmy bude samozřejmě v rámci nové budoucí koncepce komfort při zdanění přivýdělků zachován. Jen bude zajištěn jiným, modernějším způsobem"
Petr Vilím
"Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více"
Josef Jaroš
předseda představenstva asociace"Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně ‚přepadají‘ z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor"
Josef Jaroš
předseda představenstva asociace"Živnostník na rozdíl od zaměstnance nemá nárok na ošetřovné člena rodiny, na nemocenskou, mateřskou dovolenou, na stravenky, daňovou uznatelnost odvodů nebo proplácení dnů dovolené"
Petr Janský
"To ovlivní jen drobné OSVČ, kterých je většina, ale nijak to neovlivní ty, kteří pracují třeba jako programátoři na švarcsystém a mají nadprůměrné příjmy"
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí"Zhruba 60 procent živnostníků platí jen minimální sociální pojistné a jejich důchody jsou jen těsně nad hranicí 10 tisíc korun. Proto nám přijde rozumné navýšit hranici odvodů tak, aby do tří let odpovídala minimální mzdě"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát stanoví, kdo a kolik má platit na daních, podle různých pravidel. Například daň z příjmu platí lidé ze svých výdělků, daň z nemovitosti zase vlastníci domů nebo pozemků. Daně se platí pravidelně, třeba ročně nebo při nákupu zboží. Když někdo daň nezaplatí, stát může uložit pokutu nebo jiné sankce.
Proč je to důležité
Daně jsou hlavním zdrojem peněz pro fungování státu a veřejných služeb, které využívá každý z nás. Díky nim financujeme třeba školství, zdravotnictví nebo obranu země. Bez daní by stát nemohl zajistit zákony, bezpečnost i rozvoj infrastruktury, což by ovlivnilo život všech obyvatel.
Co to je
Politika je způsob rozhodování a řízení společných věcí skupiny lidí nebo státu. Zahrnuje procesy, organizace (strany, vlády) a jednotlivé kroky (např. zákony nebo dotace).
Jak to funguje
Lidé a skupiny prosazují své zájmy přes volby, vyjednávání nebo přes zákony a pravidla. Politická moc vzniká buď demokraticky (hlasování, kompromisy) nebo násilím; rozhodnutí prosazuje autorita státu. Existují tři pohledy: struktura systému (jak je organizován stát), politický proces (kdo soupeří o moc) a politika jako konkrétní opatření (např. sociální nebo průmyslová politika).
Proč je to důležité
Politika ovlivňuje každodenní život — daně, dotace, regulace nebo investice, které formují trh a chování firem i spotřebitelů. V ekonomických zprávách je důležitá, protože konkrétní kroky státu (policy) mění poptávku, investiční prostředí a celkovou náladu na trhu.
Kvíz: Změny odvodů a daňový režim pro drobné podnikání a brigády (2024–2027)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 24. 6. 2026 9:39:42