Český turismus v Polsku a ekonomické výzvy

Sklářská Poruba a Karpač lákají Čechy na moderní hotely, zatímco Poláci obdivují české sjezdovky

Mizící téma o životním stylu a ekonomice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

České zájezdy do Polska zůstávají aktivní i mimo letní sezónu: kromě pobřeží Baltského moře a Mazur se do popředí zájmu dostávají i polské horské oblasti jako Krkonoše (Sklářská Poruba) a Karpacz, které lákají Čechy moderními hotely a lepší dostupností[3]. Původní sezónní model — masový příliv k moři v létě a krátká hlavní sezóna kvůli vyšším cenám — přetrvává, ale nabídka se diverzifikuje směrem k horským destinacím a celoročním službám[1][3].

Inflace a rostoucí ceny v Polsku zvyšují tlak na provozovatele služeb: potraviny a ubytování v turistických regionech zdražují, restaurace na pobřeží čelí dražším surovinám a krátké sezóně, což ohrožuje jejich ekonomickou udržitelnost[1]. Současně existují praktické rady a svědectví od českých turistů, které ukazují snahu hledat méně exponovaná místa a alternativní destinace[2].

Nové články ukazují i opačný směr turismu: polští návštěvníci obdivují kvalitu některých českých sjezdovek, což zrcadlí konkurenční vztah v zimním lyžařském segmentu a ovlivňuje preference turistů v regionech u hranic[3].

Zdroje:

  1. Na druhé straně Krkonoš: proč Poláci říkají, že by sjezdovat jeli radši do Česka, a z čeho jsou čeští turisté naopak nadšení

  2. Čeští turisté objevují u sousedů zdánlivý turistický ráj, který pomalu zaniká

  3. Na druhé straně Krkonoš: proč Poláci říkají, že by sjezdovat jeli radši do Česka, a z čeho jsou čeští turisté naopak nadšení

Nejnovější
Sklářská Poruba a Karpač lákají Čechy na moderní hotely, zatímco Poláci obdivují české sjezdovky
13. 2. 2026: Polské Krkonoše lákají české turisty moderními hotely a dostupností, přesto mnozí raději jezdí lyžovat do Česka kvůli kvalitě sjezdovek.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Polští hoteliéři a ubytovatelé (pobřeží a horská střediska)

Zvýšený příliv českých turistů zvyšuje obsazenost a tržby, ale krátká sezona, rostoucí ceny dovozních surovin a problémy s vodou/udržitelností v některých střediscích snižují zisky a vedou k uzavírání provozů.

Polské restaurace (zejména rybí)

Omezení lovu v Baltu, dovoz ryb a rostoucí ceny surovin zvyšují náklady a ceny jídel, což tlačí marže dolů a snižuje konkurenceschopnost v nízkosezóně.

Polské maloobchodní řetězce (Biedronka, Lidl, další)

Těží z přílivu českých zákazníků díky konkurenceschopným cenám a slevovým nabídkám; zvýšené tržby od českých zákazníků ovlivňují prodeje a věrnostní programy.

Obchody v českém příhraničí

Odliv českých zákazníků do Polska kvůli nižší DPH a výhodnějším cenám snižuje tržby prodejců v příhraničí a ohrožuje některé provozy ziskovostí.

Čeští turisté

Rostoucí zájem Čechů o dovolenou a nákupy v Polsku přináší jim cenové úspory a širší nabídku služeb; zároveň jim klesá cena některých položek a rostou možnosti levných víkendových tras.

České cestovní kanceláře a portály (CK, Slevomat, Invia)

Rostoucí zájem Čechů o Polsko zvyšuje poptávku po zájezdech a prodává se více pobytů v Polsku, někteří operátoři rozšiřují nabídku polských hotelů.

Polská turistická organizace (a česká pobočka vedená Pavlem Trojanem)

Aktivní propagace a zlepšení nabídky (české weby, tipy) podporují příliv českých turistů a zvyšují povědomí o méně známých destinacích v Polsku.

Polská lokální infrastruktura a veřejné instituce v turismu (regiony jako Trojměstí, Hel, Kašubsko)

Investice do infrastruktury a rozvoj turistických služeb přitahují turisty a investory, avšak rostoucí ceny nemovitostí a tlak na životní prostředí/zdroje (voda, ochrana druhů) vytvářejí dlouhodobé výzvy pro udržitelnost regionů.

Kontext
Dříve jsme psali...
Expert Martin Ehl sdílí čerstvé tipy z dovolené v Polsku
Martin Ehl nabízí praktické rady a postřehy z dovolené v Polsku, včetně cen a míst čekających na objevení Čechy.  Tipy na skrytá místa
Čeští turisté v posledních letech masově objevují polské pobřeží a Mazurská jezera.
Polsko přestává být pro Čechy levnou turistickou destinací, ceny rostou a sezona se zkracuje.  Tipy na levné nákupy
Fakta
📊

12 km

Délka sjezdovek Szrenica
(13. 2. 2026)

📊

27 km

Sjezdovky Špindlerův Mlýn
(13. 2. 2026)

💰

99 Kč/kg

Kilo vepřové kotlety
(2. 8. 2025)

💰

12 Kč/kg

Kilo cukru
(2. 8. 2025)

📊

5.7%

Meziroční růst cen potravin
(2. 8. 2025)

📊

3.1%

Inflace v Polsku (červenec)
(2. 8. 2025)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🧭
2024
Začátek intenzivního objevování Polska českými turisty v 21. století
Článek z 13.11.2024 popisuje, že Češi začali intenzivně objevovat moderní polské destinace, zejména horské oblasti a pobřeží, díky investicím a zlepšení služeb.
Vedlo k růstu ubytování českých turistů a zmíněné „invazi“ do příhraničních obchodů; podpořilo rozvoj turistické nabídky v Polsku.
🛒
2022
Výrazný nárůst nákupní turistiky Čechů do Polska
Články z let 2022–2023 popisují nárůst českých nákupů v Polsku (např. červenec 2022 zvýšení návštěv o třetinu), podpořený cenovými rozdíly a DPH.
Češi pravidelně jezdí do příhraničních obchodů; tlumí místní české obchody u hranic.
🚗
2023
Masivní růst česko‑polské přeshraniční spotřeby a turistiky po roce 2019–2023
Článek z 16.8.2023 dokumentuje zvýšení kartových transakcí Čechů v polských obchodech (desítky až stovky procent) a rostoucí weekendové výlety.
Posílil pravidelné víkendové i sezónní cesty Čechů do Polska a změnil obchodní toky v příhraničí.
🏖️
2024
Rostoucí zájem cestovních kanceláří o Polsko a objev severního pobřeží (Balt)
Zprávy z 2024 uvádějí, že CK hlásí výrazný nárůst poptávky, Polsko se stává hitem; Baltské pobřeží a Mazury rostou v oblibě.
Cestovky rozšiřují nabídky do Polska; vyšší obsazenost ubytování a více organizovaných zájezdů.
🏗️
2024
Investiční a infrastrukturní rozvoj Polska z evropských fondů (dlouhodobý proces až 2010+)
Kontekstové články (Ekonom, 2013/2023) popisují využití EU fondů a výstavbu dálnic, letišť a infrastruktury od cca 2012 dál.
Zlepšená dostupnost a kvalita služeb přilákala české turisty a investory; umožnila vznik moderních resortů v horských oblastech.
📈
2025
Pokles inflace v Polsku, ale růst cen potravin (červenec 2025: inflace 3,1 %, potraviny +5,7 %)
CURRENT článek (publikováno 2.8.2025) uvádí data think‑tanku Polityka Insight: celková inflace klesla, potraviny rostly meziročně o 5,7 %.
Zvýšení cen v turistických regionech, tlak na provozovatele služeb; zhoršení cenové výhodnosti pro některé turisty.
⛰️
2025
Rostoucí celoroční turistická diverzifikace směrem k horským destinacím (Krkonoše, Szklarska Poręba, Karpacz)
CURRENT a CONTEXT články (2024–2026) uvádějí investice do horských areálů, nové hotely (např. Gołębiewski 2011) a lepší služby, díky nimž Češi jezdí i mimo letní sezonu.
Diverzifikace turistické nabídky, prodloužení sezony a zvýšení atraktivity polských hor pro české rodiny.
📊
2026
Vzrůst návštěvnosti Čechů v polských zařízeních (údaje o ubytování: 2023–2025 nárůst)
Data v článcích uvádějí nárůst českých ubytování v Polsku: např. 2022→2023 přes 360→ letní zvýšení; v roce 2023 v národním parku 2,3 milionu návštěv; v dalších zdrojích 2024–2025 rostoucí čísla.
Potvrzuje trend rostoucího přeshraničního cestovního ruchu a jeho ekonomický význam pro polské regiony.
Polsko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Flag_of_Poland.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Varšava (1795 - dosud)

Rozloha: 312.68 tis. km²

Populace: 37.56 mil. (30. června 2024)

Měna: zlotý (11. ledna 1924 - dosud)

HDP: 688.18 mld. PLZ (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Češi v polském turismu — trendy, dopady a čísla
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 11:22:36