Přijímací zkoušky jsou testy, které školy používají k výběru uchazečů o studium. Mohou se konat na různých úrovních – od základní až po vysokou školu – ale nejčastěji u přijímání na střední a vysoké školy.
Nerovnost v přístupu ke střednímu vzdělání v Česku
Komentátor kritizuje politiky i společnost za tisíce dětí bez míst na středních školách
Málo aktivní téma o
vývoji a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že český systém zajištění kapacit středních škol nedostačuje; tisíce žáků nemají místo zejména u víceletých gymnázií v Praze a v některých okolních okresech, za což komentátoři i místní radní viní politickou nezodpovědnost, slabou spádovost škol a zdlouhavé stavební řízení[13][11][12].
V prvním kole přijímacích zkoušek 2026 uspělo 93,3 % deváťáků celostátně, přičemž úspěšnost v Praze byla výrazně nižší než v jiných krajích; ministr školství Robert Plaga a radní Antonín Klecanda opakovaně upozorňují na přetlak zájemců a nedostatek míst, který přetrvává i přes roční navyšování kapacit[9][11][12].
Dlouhodobě vzdělávací šance silně korelují se socioekonomickým zázemím rodin: systém přijímacích zkoušek a rostoucí využívání placených přípravných kurzů a soukromých alternativ zvýhodňují rodiny s vyššími prostředky, což odborníci a novináři opakovaně zmiňují jako faktor prohlubující nerovnost[1][5][6][4].
Návrhy řešení v dosavadních článcích zahrnují systémové změny v přijímacím řízení, větší investice do infrastruktury a zapojení soukromých zdrojů; diskuse se soustřeďuje zejména na omezení role osmiletých gymnázií v kapacitně exponovaných regionech a na rychlejší plánování rozšíření míst[3][8][10][7].
Zdroje:
Nejnovější
Komentátor kritizuje politiky i společnost za tisíce dětí bez míst na středních školách
19. 5. 2026: Český vzdělávací systém selhává v zajištění kapacit středních škol, což je důsledkem politické nezodpovědnosti a nedostatku celospolečenské solidarity.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
18. května 2026
Dokud nebude spádovost i pro střední školy, budeme tento problém řešit každý rok
2
Střední dopad
15. května 2026
Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel mrhá potenciálem dětí
3
Vysoký dopad
2. března 2026
To je něco, co do české vzdělávací soustavy prostě nepatří
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Žáci devátých tříd
Vysoký přetlak poptávky po místech na všeobecném a gymnaziálním vzdělání vede k tomu, že tisíce žáků se nedostanou na požadované obory a mnoho z nich má zhoršené šance nebo musí volit platené soukromé školy.
Pražský magistrát (hlavní město Praha)
Čelí kritice za nedostatečné navýšení kapacit veřejných gymnázií; řeší dlouhé stavební lhůty, tlak mimokrajových žáků a politické spory o spádovost.
Rodiče uchazečů
Musí vynakládat značné finanční a časové zdroje na přípravu dětí (kurzy, doučování) nebo platit soukromé školy; taktizují při volbě přihlášek a čelí stresu ze systému.
Středočeský kraj
Jako zřizovatel podstatné části uchazečů do Prahy čelí tlaku na spolupráci; navýšil některé kapacity, ale také čelí sporným nárokům a politickému tlaku kolem spádovosti.
Ministerstvo školství
Navrhuje změny (digitalizace, revize přijímaček, podpora lyceí), ale je kritizováno za omezené nástroje a pomalou implementaci; některá řešení (digitalizace, změny váhy testů) mohou systém zmírnit nebo naopak komplikovat.
Kraje (jako zřizovatelé středních škol)
Mají hlavní pravomoc nad kapacitami středních škol, ale jednání mezi kraji (Praha vs Středočeský) a pomalé rozhodnutí o navýšení kapacit vedou k systémovým selháním a regionálním nerovnostem.
Česká školní inspekce
Publikuje analýzy odhalující problémy přijímacího systému a doporučuje obsahové změny testů a lepší podporu znevýhodněných škol, čímž zvyšuje tlak na reformy.
Soukromé školy (střední)
Rozšiřují kapacity a absorbují část nedostatku míst, zvyšují nabídku, ale zároveň přispívají k prohlubování nerovností kvůli školnému dostupnému bohatším rodinám.
Kontext
Dříve jsme psali...
Petr Honzejk rozebírá selhání systému přijímacích zkoušek a nedostatečné kapacity škol v Česku
Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol v Praze a středních Čechách brání talentovaným dětem dostat se na vhodná studia. Proč školství selhává?
Radní Antonín Klecanda vysvětluje, proč v Praze stále chybí tisíce míst na středních školách
Problém nedostatku míst na pražských středních školách přetrvává i přes roční navyšování kapacit kvůli dlouhému získávání stavebních povolení a absenci spádovosti. jak vyřešit přetlak
Česko mrhá talenty dětí, Praha má dlouhodobě nejhorší situaci v přijímání na střední školy
V Praze je velmi nízká šance na přijetí na střední školu a vzdělání je stále ovlivněno socioekonomickou situací rodiny. Proč ztrácíme talenty?
Plaga kritizuje Prahu za nedostatek míst pro zájemce o střední školy v roce 2026
V prvním kole přijímacích zkoušek uspělo 93,3 % deváťáků, ale Praha má výrazně nižší úspěšnost než ostatní kraje, zejména u víceletých gymnázií. Proč Praha ztrácí děti?
Radní Antonín Klecanda a ministr Robert Plaga řeší masivní přetlak na pražská gymnázia
O čtyřleté obory letos usiluje 126 tisíc dětí, ale kritický nedostatek míst trvá u víceletých gymnázií v Praze. Zjistit šance teď
Fakta
📊
94%
Přijetí v 1. kole (2025)
(15. 5. 2025)
📊
93.3%
Uspělost deváťáků 1. kolo
(15. 5. 2026)
📊
126000
Žádosti o 4‑leté obory
(8. 10. 2025)
📊
145000
Celková kapacita míst
(11. 3. 2026)
📊
37%
Přijetí na 8‑leté v Praze
(15. 5. 2026)
📊
800
Nová místa v soukromém sektoru
(15. 5. 2025)
Události
Co a kdy?
15. května 2025
Ministr školství Mikuláš Bek oznámil, že v prvním kole přijímacích zkoušek bylo přijato 94 % uchazečů; tři čtvrtiny z nich se dostaly na školu první volby.
2025
Testování České školní inspekce z roku 2022 ukázalo, že rozdíly ve výsledcích žáků mezi okresy odpovídají několika školním rokům; inspekce rovněž konstatovala, že socioekonomické zázemí nadále zásadně ovlivňuje výsledky a navrhla novou novelu školského zákona pro cílené financování.
leden 2025
Cermat nabídne cvičné přijímačky zdarma (oznámeno v souvislosti s tím, že jejich výsledky loni zvýšily poptávku po doučování).
3. června 2025
Zpráva České školní inspekce konstatovala, že jednotná přijímací zkouška více reflektuje rodinné zázemí než studijní předpoklady; inspekce doporučila přehodnotit systém a zvážit větší důraz na čtenářskou gramotnost a lepší prostupnost oborů.
4. září 2025
Zjištěno, že přípravné kurzy k přijímacím zkouškám jsou velmi žádané; studie z roku 2023 ukázala, že přípravu začíná více než polovina žáků už v září a kurzy absolvuje přes 50 % žáků.
8. října 2025
Analýza financování vysokého školství zdůraznila omezené veřejné investice a potřebu zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů; současně ministerstvo poskytlo dodatečné finance pro psychologické obory.
19. srpna 2025
Inspekční testy z roku 2022 podrobněji ukázaly regionální rozdíly (např. lepší výsledky v Zlínském kraji, horší v Ústeckém a Karlovarském) a upozornily na nedostatek financí pro psychologické a sociálně-pedagogické služby; novela školského zákona má přinést více peněz školám s větším podílem žáků ze slabších rodin.
11. března 2026
Data ukázala, že letos usiluje o přijetí na čtyřleté obory přibližně 126 tisíc žáků a střední školy nabízejí skoro 145 tisíc míst; interaktivní infografiky porovnávají poptávku v letech 2024–2026.
16. března 2026
Analýza potvrdila velký přetlak u osmiletých gymnázií (dvojnásobný) a u šestiletých v Praze více než čtyřnásobný; také byla popsána "přijímačková turistika" středočechů do Prahy.
15. května 2026
Ve zprávách bylo uvedeno, že v prvním kole uspělo 93,3 % deváťáků; v Praze uspělo jen 84 % uchazečů o čtyřleté obory a pouze 37 % na osmiletá gymnázia; byly oznámeny termíny druhého kola (19.–25. května 2026) a lhůty pro odvolání (do tří pracovních dnů).
17. května 2026
Analýza poukázala na dlouhodobý populační nárůst dětí (od 2008–2010), který vyvolal tlak na kapacity škol; Praha nabídla jen pár nových míst na veřejných gymnáziích v roce 2025 a v roce 2026 se jejich počet snížil.
18. května 2026
Pražský radní Antonín Klecanda uvedl, že Praha za poslední tři roky přidala tři tisíce míst, ale problém přetrvává kvůli mimopražským žákům a dlouhé době získání stavebního povolení (v průměru osm let); navrhl zavedení spádovosti.
19. května 2026
Hospodářské noviny upozornily na riziko, že mnoho talentovaných dětí nebylo přijato na maturitní obory kvůli nedostatku kapacit a nevyhovujícímu systému přijímacích zkoušek; diskuse proběhla i v podcastu Ranní brífink.
19. května 2026
Komentář zdůraznil, že tisíce dětí zůstaly kvůli nedostatku míst na gymnáziích a středních školách ve vzdělanostním vakuu a obvinil politiky z neschopnosti plánovat kapacity.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Omezení osmiletých gymnázií a přesun míst na čtyřleté obory
Srovnání před a po
📋
Kapacity škol (gymnázia)
PŘED
Vysoký podíl míst na osmiletých gymnáziích; v Praze a některých krajích přetlak poptávky na všeobecné obory
PO
Vybrané kraje redukují třídy osmiletých gymnázií a otevírají místo nich čtyřletá gymnázia; Praha navyšuje některé čtyřleté třídy a otevírá nové gymnáziální třídy
📅
Přístup k místům pro uchazeče
PŘED
Silná časná selekce (přihlášky z 5. nebo 7. třídy) vedla k regionálním nerovnostem a potřebě soukromé přípravy
PO
Cílem je snížit časnou selektivitu přesunem kapacit k čtyřletým oborům; zároveň digitalizace přihlašování a možnost většího počtu přihlášek (3–5) má zlepšit proces
🏛️
Role krajů vs. státu
PŘED
Rozhodování o kapacitách a struktuře středních škol v kompetenci krajů; stát měl omezené páky
PO
Státní strategie (2030+) a doporučení podporují přesun k více všeobecnému vzdělávání; kraje některé třídy již redukují samy (Středočeský, Královéhradecký)
👥
Uchazeči z hlediska sociální nerovnosti
PŘED
Vyšší podíl šancí mají děti z více vzdělaných/bohatších rodin (soukromé kurzy, soukromé školy)
PO
Záměry směřují k větší nabídce všeobecného vzdělávání (více lyceí/čtyřletých gymnázií) a digitalizaci přihlášek; efekt na snížení nerovností zatím nejistý
Klíčové postavy
👤
Mikuláš Bek
Ministr školství (oznamuje změny kapacit a strategii)
👤
Antonín Klecanda
Pražský radní pro školství (navrhuje navyšování míst v Praze, spádovost)
🏛️
kraje (Středočeský, Královéhradecký, další)
Zřizovatelé středních škol rozhodující o přesunech kapacit (omezování osmiletých/otevírání čtyřletých)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Antonín Klecanda
radní pro školství"Vůbec bych se nebál"
Antonín Klecanda
radní pro školství"Dokud nebude spádovost i pro střední školy, budeme tento problém řešit každý rok"
Antonín Klecanda
radní pro školství"Za tři roky jsme přidali tři tisíce míst a situace je pořád stejná"
Robert Plaga
"To je něco, co do české vzdělávací soustavy prostě nepatří"
Antonín Klecanda
náměstek pro vzdělávání"Vypsali jsme třetí kola přijímacího řízení a navýšili jsme kapacity tříd"
Jana Pancířová Kopřivová
"Je zřejmé, že černé scénáře s beznadějně obsazenými školami se nenaplnily"
Jana ze Středočeského kraje
"Znám spoustu dětí, které šly tam, kde vůbec být nechtěly, a to jen proto, aby se na nějakou střední školu dostaly"
Aneta Lednová
"Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, naplněnost je zhruba 54 procent"
Aneta Lednová
"Na území hlavního města je v aktuálním probíhajícím 9. ročníku základních škol celkem 9691 žáků, nicméně nezanedbatelný je zájem uchazečů ze Středočeského kraje, kteří tvoří více než 30 procent z celkového počtu uchazečů o pražské střední školy"
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
květen 2026
Současný proces: akutní nedostatek míst na víceletých gymnáziích a nedostatečná kapacita veřejných maturitních oborů, zvláště v Praze; vysoký podíl neúspěšných uchazečů v prvním kole
Vyplývá z CURRENT shrnutí (výsledky prvního kola přijímaček 2026, rozdíly mezi kraji, kritika kapacit v Praze, přetlak u osmiletých gymnázií, migrační tlak ze Středočeského kraje).
Tisíce žáků bez místa v prvním kole, zvyšuje se role soukromého sektoru a přípravných kurzů; sílí tlak na rychlé systémové a infrastrukturní změny.
Výrazně horší situace v Praze než v jiných krajích (Praha: ~84 % úspěšnost u 4letých; Vysočina: 95 %)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Škola stanoví kritéria a zadá test zaměřený na vědomosti nebo dovednosti. Uchazeči soutěží o omezený počet míst a podle výsledků se rozhodne, kdo se dostane dovnitř. V některých zemích se používají společné standardizované testy, jinde si školy dělají vlastní zkoušky nebo testy způsobilosti.
Proč je to důležité
Přijímací zkoušky ovlivňují spravedlnost přístupu ke vzdělání – rozhodují, kdo získá místo. Silná konkurence může vést ke komerčnímu doučování a tlaku na žáky, zatímco spolehlivé testy pomáhají porovnat uchazeče z různých škol a regionů.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Kapacita středních škol a přijímací řízení v ČR (2025–2026)
Robert Plaga
český politik a vysokoškolský pedagog
Povolání: vysokoškolský učitel, politik
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (4. října 2025 - dosud)
- ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (13. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- zastupitel Brna (11. října 2014 - 11. října 2018)
- náměstek ministra (Invalid Date - 13. prosince 2017)
- zastupitel Jihomoravského kraje (8. října 2016 - 21. listopadu 2016)
Narození: 21. července 1978
Místo narození: Ivančice
Státní občanství: Česko
Politická strana: ANO 2011 (2012 - 2020)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Antonín Klecanda
starosta městské části Praha-Kolovraty
Povolání: učitel na základní škole, vysokoškolský učitel, místní politik
Pozice:
- zastupitel městské části (Praha-Kolovraty)
- zastupitel hlavního města Prahy (2022 - dosud)
- radní obce v Česku (2023 - dosud) (Praha)
- starosta městské části/obvodu v Česku (2014 - 21. června 2023) (Praha-Kolovraty)
Narození: 1980
Politická strana: Starostové a nezávislí
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 13:22:49