Nerovnost v přístupu ke střednímu vzdělání v Česku

Radní Antonín Klecanda a ministr Robert Plaga řeší masivní přetlak na pražská gymnázia

Mizící téma o vývoji a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že na čtyřleté obory letos usiluje 126 tisíc žáků a v Praze přetrvává kritický nedostatek míst na víceletých (osmiletých) gymnáziích, což zvyšuje tlak na pražské školy a vede politiky k urgování řešení kapacit (např. vyjednávání radního Ant. Klecandy a ministra Plagy)[8][7].

Přijímací řízení 2025 přijalo celkově zhruba 94 % uchazečů, avšak v Praze byl podíl přijatých do čtyřletých oborů kolem 80 %, což spolu s nedostatkem míst na osmiletých gymnáziích odhaluje výrazné regionální a socioekonomické nerovnosti a motivuje některé rodiny k volbě soukromých škol nebo drahé přípravě[1][6][5][7].

Analýzy České školní inspekce a regionální data ukazují, že výsledky přijímacího řízení více odrážejí kvalitu rodinného zázemí než čistý talent žáků; mezi okresy jsou velké rozdíly (např. Sokolov vs. Praha‑východ), přičemž některé oblasti dosahují lepších výsledků, než by odpovídalo jejich socioekonomickému profilu[2][3].

V debatě o řešeních se objevují návrhy na větší zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů ve financování vzdělávání i širší systémové reformy přístupu na střední a vysoké školy; tyto návrhy cílí na snížení vlivu rodinného zázemí a zároveň na zvýšení kapacit škol[6][4].

Zdroje:

  1. Jak je těžké dostat se na střední školu. Unikátní data ukazují, jak s čísly hýbe přijímačková turistika

  2. Náročná cesta na střední školu. Data ukazují, kde je největší přetlak

  3. Přijímačky 2025 opět potvrdily, že Česko má skvělé veřejné školství. Nejvíc se ale otevírá těm, kteří mají peníze

  4. Bez soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů české školství nedosáhne světové úrovně

  5. Boj o střední školy je v plném proudu. Za přípravné kurzy platí desetitisíce i rodiče těch nejnadanějších dětí

  6. Náročná cesta na střední školu. Data ukazují, kde je největší přetlak

  7. Přijímací zkoušky třídí žáky podle rodinného zázemí, ne podle předpokladů. V některých školách se problémy kumulují

  8. Rozdíl mezi žáky ze Sokolova a Prahy-východ je několik tříd. V jakých okresech mají lepší výsledky, než by se dalo čekat?

Nejnovější
Radní Antonín Klecanda a ministr Robert Plaga řeší masivní přetlak na pražská gymnázia
16. 3. 2026: O čtyřleté obory letos usiluje 126 tisíc dětí, ale kritický nedostatek míst trvá u víceletých gymnázií v Praze.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
23. září 2025
Pro schopné a motivované žáky je lepší být na víceletém gymnáziu, pokud tam míří další podobně schopní či motivovaní. Zároveň by ale bylo pro všechny nejlepší, kdyby tam nebyl nikdo.
2 Vysoký dopad
15. května 2025
Jsem dlouhodobě nakloněn tomu, abychom v místech, kde je velký převis poptávky, změnili dvacet let staré nastavení.
3 Střední dopad
12. března 2025
Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou děti s padesáti body. Navíc máme velký počet integrovaných dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, nejvíce dětí s odlišným mateřským jazykem a přeplněné třídy. Nadaným dětem se není čas věnovat.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Sociálně znevýhodněné rodiny a žáci z chudších regionů

Současný systém přijímacích zkoušek a náklady na přípravu zhoršují přístup ke kvalitnímu vzdělání a reprodukují vzdělanostní nerovnosti.

Uchazeči o střední školy (deváťáci a páťáci)

Velká část uchazečů čelí omezeným kapacitám u žádaných oborů (gymnázia, lycea), což snižuje šanci na přijetí a zvyšuje stres z přijímaček.

Rodiče uchazečů

Nutnost taktizování při výběru přihlášek a náklady na přípravu (kurzy, doučování) zvyšují finanční a psychologickou zátěž rodin, zejména méně majetných.

Veřejná gymnázia v Praze

Vysoká poptávka vede k přetížení kapacit, politickému tlaku na navyšování míst a riziku, že rozšíření ovlivní kvalitu; zároveň zvyšují nabídku míst částečně řešící nedostatek.

Ministerstvo školství

Iniciuje reformy (digitalizace přihlášek, návrhy na změny oborové struktury, novelu financování), ale čelí kritice za pomalou reakci na kapacitní tlak a nerovnoměrné rozložení míst.

Kraje (zejména Praha a Středočeský kraj)

Zřizovatelé škol jsou hlavně odpovědní za regionální kapacity; konflikty mezi Prahou a Středočeskem a pomalé navyšování kapacit zhoršují dostupnost škol.

Soukromé střední školy (gymnázia)

Rozšiřují kapacity a uspokojují poptávku, ale přístup k nim je často podmíněn školným, což prohlubuje nerovnost.

Dělnické/regionální průmyslové a odborné školy (učiliště)

Nedostatek zájmu uchazečů, nedostatečná prestiž a slabá vybavenost vedou k nevyužití kapacit a problémům s kvalitou absolventů pro trh práce.

Kontext
Dříve jsme psali...
O čtyřleté obory letos usiluje 126 tisíc žáků, osmiletá gymnázia v Česku ale kapacitně nestačí
Na čtyřleté obory letos usiluje 126 tisíc žáků, ale osmiletá gymnázia mají v celém Česku nedostatečnou kapacitu.  Poznej školní realitu
České školství potřebuje soukromé zdroje a spoluúčast studentů pro světovou úroveň
České vysoké školy nedosahují světové úrovně částečně kvůli nedostatečnému zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů na financování.  Proč platit za školu?
Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na střední školy lákají rodiče rekordně.
Rodiče platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby zvýšili šance svých dětí na přijetí na střední školy, přestože systém podle expertů zvýhodňuje hlavně ty z lepšího rodinného zázemí.  Kolik to opravdu stojí?
Evropské modely přechodu ze základní na střední školu bez stresujících testů
Zkušenosti z evropských států ukazují, že přechod na střední školu lze řešit i bez stresujících přijímacích zkoušek.  Inspirace z Evropy
Analýza České školní inspekce ukazuje propastné rozdíly mezi žáky v Sokolově a Praze-východ.
Výsledky žáků v různých okresech Česka se výrazně liší a závisí na socioekonomickém zázemí, přičemž některé regiony překvapují lepšími výsledky, než by odpovídalo jejich podmínkám.  Kde děti překvapily?
Fakta
📊

94%

Přijetí v 1. kole
(15. 5. 2025)

📊

80%

Přijetí v Praze (4r.)
(15. 5. 2025)

📊

47.6%

Úspěšnost na 8-letá gymn.
(26. 8. 2025)

📊

126000

Žádající o 4‑leté obory
(11. 3. 2026)

📊

145000

Celková kapacita míst
(11. 3. 2026)

💰

14 400 Kč

Prům. výdaje na přípravu (Praha)
(4. 9. 2025)

Události
Co a kdy?
15. května 2025
Ministr školství Mikuláš Bek oznámil, že v prvním kole přijímacích zkoušek bylo přijato 94 % uchazečů; tři čtvrtiny se dostaly na školu první volby. Zvlášť kritická je situace v Praze, kde bylo přijato pouze 80 % uchazečů na čtyřleté obory.
3. června 2025
Česká školní inspekce publikovala zprávu, která uvádí, že jednotná přijímací zkouška více odráží rodinné zázemí než studijní předpoklady; inspekce doporučila přehodnotit systém přijímaček a zvážit větší důraz na čtenářskou gramotnost.
2022
Testování České školní inspekce ukázalo, že rozdíly ve výsledcích mezi okresy (např. Praha-východ vs. Sokolov) odpovídají několika školním rokům; zpráva poukazovala na význam socioekonomického zázemí a potřebu více psychologů a sociálních pedagogů.
leden 2025
Cermat oznámil, že v lednu 2025 znovu nabídne cvičné přijímačky zdarma (zmíněno v kontextu poptávky po přípravných kurzech).
4. září 2025
Zpráva uvádí, že přípravné kurzy k přijímacím zkouškám byly velmi žádané; v Praze rodiče v průměru utráceli na přípravu 14 400 Kč a intenzivní doučování mohlo stát až 45 000 Kč. Studie z roku 2023 ukázala, že více než polovina žáků začíná s přípravou už v září.
8. října 2025
Diskuse o financování školství: článek zmiňuje, že veřejné finance se soustředí na regionální školství a mzdy, nikoli na dlouhodobé investice do univerzit; ministrstvo poskytlo dodatečné finance pro psychologické obory a naznačuje potřebu zvážit zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů.
19. srpna 2025
Článek shrnul výsledky testování a analýz České školní inspekce z roku 2022, včetně regionálních rozdílů výkonů (např. Ústecký a Karlovarský kraj s nejhoršími výsledky) a doporučení novely školského zákona přinést více peněz školám s větším podílem žáků ze slabších rodin.
26. srpna 2025
Mezinárodní srovnání ukázalo, že český model rané selekce (volba po 5. třídě; 19 416 dětí se hlásilo na osmiletá gymnázia, z nich uspělo cca 9,2 tisíce — 47,6 %) přispívá k reprodukci nerovností; po 9. třídě následují jednotné přijímací zkoušky, které významně ovlivňují šance žáků.
11. března 2026
Analýza dat o přihlášených do středních škol uvádí, že přibližně 126 tisíc žáků usiluje o čtyřleté obory při nabídce téměř 145 tisíc míst; infografiky sledují trendy poptávky v letech 2024–2026 a identifikují kritická místa s největším přetlakem.
16. března 2026
Aktuální data z roku 2026 uvádějí, že o čtyřleté obory usiluje 126 tisíc dětí a kapacita je 145 tisíc míst; osmiletá gymnázia mají dvojnásobný přetlak a v Praze je přetlak u šestiletých gymnázií více než čtyřnásobný. Statistiky v Praze jsou ovlivněny soukromými školami a výraznou přijímačkovou turistikou ze Středočeského kraje.
Co to znamená
Co se děje

Žádná legislativní změna v článcích

Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Tomáš Zatloukal
Tomáš Zatloukal
ústřední školní inspektor

"Naše analýza jasně ukazuje, že když je základní škola kvalitní, odchází z ní na osmiletá gymnázia méně žáků."

Miroslav Hřebecký
Miroslav Hřebecký
programový ředitel EDUin

"Pro schopné a motivované žáky je lepší být na víceletém gymnáziu, pokud tam míří další podobně schopní či motivovaní."

Renáta Schejbalová
Renáta Schejbalová
předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií

"Je to pochopitelný krok, pokud třídy nebyly naplněné a ředitelé museli přijímat i žáky s nízkými výsledky u přijímacích zkoušek."

Mikuláš Bek
Mikuláš Bek
ministr školství

"Jsem dlouhodobě nakloněn tomu, abychom v místech, kde je velký převis poptávky, změnili dvacet let staré nastavení."

Antonín Klecanda
Antonín Klecanda
radní pro školství

"Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou děti s padesáti body."

Šrámková
Šrámková

"Převis u všeobecného vzdělávání je obrovský, plýtváme talenty a hrajeme si s budoucností mnoha dětí."

Víť Hofman
Víť Hofman
mluvčí metropole

"Kolik žáků v hlavním městě bude studovat, ale nejsme schopní ovlivnit, protože u středních škol neexistuje spádovost, jako je tomu u těch základních."

Aneta Lednová
Aneta Lednová
mluvčí resortu

"Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, naplněnost je zhruba 54 procent."

Jak šel čas
Historický kontext
📚
2025
Proces: přijímací řízení na střední školy (přechod žáků ze základních na střední) — aktuální fáze: zveřejnění výsledků a řešení kapacitních nerovností
Na základě CURRENT článků: proběhlo první kolo přijímacích zkoušek 2025, Cermat zveřejnil výsledky; celostátně bylo přijato ~94 % uchazečů, v Praze je úspěšnost u čtyřletých oborů výrazně nižší (okolo 80 %); pokračují debaty o kapacitách, spádovosti a zapojení soukromého sektoru.
Zvýšený tlak na politická a krajská rozhodnutí o navyšování kapacit (otevírání tříd, výstavba škol), přetlak v Praze vede k přesunům do soukromého sektoru a k pokračující taktice rodičů při volbě škol.
Přijatých ~94 % uchazečů (první kolo 2025) • v Praze přijato do čtyřletých oborů ~80 %
🔍
rok 2025
Analýzy České školní inspekce a regionální data (přesné zprávy a analýzy publikovány v průběhu 2025) ukazují, že výsledky přijímaček silně odrážejí socioekonomické zázemí žáků
CONTEXT články a CURRENT shrnutí uvádějí, že ČŠI a studie (PAQ Research, EDUin) opakovaně zjišťují, že přijímačky kopírují rodinný statut a regionální rozdíly (Praha‑východ vs Sokolov apod.).
Posílení argumentů pro reformu přijímacího systému a pro zvýšení podpory slabším regionům (doučování, psychologická a sociální podpora).
Regionální rozdíly (např. Sokolov vs Praha‑východ) připomínány v analýzách 2025
📝
leden 2025
Cermat ohlásil program cvičných přijímaček a dostupnost tréninkových materiálů (opakující se nabídka cvičných testů)
CURRENT články uvádějí, že Cermat nabízí cvičné přijímačky zdarma v lednu 2025 a dřívější roky; online nástroje a aplikace (TAU, InspIS SETmobile) jsou hojně využívány.
Rostoucí komercializace přípravy (placené kurzy, doučování) a zároveň bezplatné zdroje vedou k nerovnostem v přístupu k přípravě.
Rodiče v Praze vynakládají průměrně 14 400 Kč na přípravu; intenzivní doučování i 45 000 Kč (2025)
🏙️
2024–2026
Demografické a poptávkové tlaky vedou k nárůstu uchazečů (silné ročníky) a k nerovnoměrnému rozmístění kapacit — kritické lokality: Praha a okolí
CURRENT i CONTEXT zdroje uvádějí, že silné populační ročníky (ročníky 2006–2008) a migrace do Prahy zvyšují poptávku; Středočeský kraj vysílá velké počty uchazečů do Prahy.
Politický tlak na navýšení míst v Praze, debaty o spádovosti, vznik soukromých kapacit (~800 míst v soukromém sektoru v Praze 2025), plánované otevření nových tříd a škol (např. Pražské gymnázium Eduvia oznámeno 2026).
Praha: silný přetlak; Středočeský kraj posílá do Prahy ~19 tisíc přihlášek z 58,6 tis.; v Praze podíl přijatých do čtyřletých oborů ~80 % (2025)
💻
rok 2022–2025
Digitalizace a změny systému přihlašování (zavedení elektronických přihlášek a možnosti tří přihlášek; plány na posun testů před podáváním přihlášek)
CURRENT/CONTEXT články: postupná elektronizace (systém DiPSy/DIPSy), možnost podat 3 přihlášky od 2024, návrhy psát testy před přihláškami (probíhá diskuse; realizace odhadnuta ministerstvem později).
Snížení front a administrativy, změna taktiky rodičů; návrh na psaní testů dříve slibuje snížení nervozity a taktizování, ale k plošnému zavedení je třeba legislativních a IT změn.
Do 2024 možnost 3 přihlášek (elektronicky), návrhy na více přihlášek a posun testů diskutovány v 2024–2025
🏫
rok 2023–2026
Politické a krajské kroky: snahy o zvýšení kapacit, otevření nových gymnázií a trendy v úpravě nabídky oborů (více lyceí/čtyřletých oborů místo víceletých)
CURRENT a CONTEXT uvádějí řadu krajských plánů: Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj navyšují místa, Praha otevírá nové gymnázium Eduvia (zmiňováno 2026), kraje řeší přesuny z osmiletých na čtyřleté (Středočeský a Královéhradecký diskutují redukce víceletých).
Regionální rozdíly v nabídce oborů, politické spory (spádovost, upřednostnění místních žáků), snahy o systémové reformy oborové nabídky (strategie ministerstva).
Pilotní navyšování míst v Praze i soukromém sektoru; některé kraje konverze osmiletých→čtyřletá (2025–2026)
💶
rok 2022–2025
Růst byznysu s přípravami na přijímačky a závislost úspěchu na soukromé přípravě
CURRENT články dokumentují rozmach placených kurzů a doučování (50+ % žáků absolvuje kurzy; v Praze 43 % deváťáků se přípravě věnuje téměř denně), náklady rodičů značné (průměr 14 400 Kč; intenzivní doučování až 45 000 Kč).
Prohlubování socioekonomických nerovností v přístupu k nejlepším školám; politická i veřejná debata o spravedlnosti přijímacího systému.
Poptávka po kurzech vysoká (2023–2025); dostupné bezplatné zdroje (Cermat testy, online aplikace) nedokáží plně kompenzovat placené služby
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Česká školní inspekce je státní úřad, který dohlíží na kvalitu škol a vzdělávání v Česku. Funguje nezávisle a kontroluje, zda školy dodržují pravidla a jak dobře učí děti a mládež. Vedoucím inspekce je ústřední školní inspektor, kterého jmenuje ministr školství.

⚙️
Jak to funguje

Inspekce hodnotí, jak fungují školy a jaký mají výsledky ve vzdělávání. Kontroluje také, jestli školy dodržují zákony a pravidla o školství. Výsledky zhodnocení jsou psané v inspekčních zprávách, a pokud se zjistí problémy, vytvoří kontrolní protokol. Inspekce také reaguje na stížnosti od rodičů a může pomáhat při přidělování dotací školám.

🎯
Proč je to důležité

Díky České školní inspekci máme přehled o tom, jestli školy opravdu dobře učí a jestli dodržují zákony. Pomáhá tak zlepšovat kvalitu vzdělání, což je důležité pro lepší budoucnost dětí i celé společnosti. Když školy pracují podle pravidel, rodiče i žáci mají větší jistotu ve výuku.

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Přijímací řízení na střední školy a kapacity v Česku (2025–2026)
Robert Plaga

český politik a vysokoškolský pedagog

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Plaga_2016.jpg

Povolání: vysokoškolský učitel, politik

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (4. října 2025 - dosud)
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (13. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • zastupitel Brna (11. října 2014 - 11. října 2018)
  • náměstek ministra (Invalid Date - 13. prosince 2017)
  • zastupitel Jihomoravského kraje (8. října 2016 - 21. listopadu 2016)

Narození: 21. července 1978

Místo narození: Ivančice

Státní občanství: Česko

Politická strana: ANO 2011 (2012 - 2020)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 4:39:37