Přijímací zkoušky jsou testy, které školy používají k výběru uchazečů o studium. Mohou se konat na různých úrovních – od základní až po vysokou školu – ale nejčastěji u přijímání na střední a vysoké školy.
Nerovnost v přístupu ke střednímu vzdělání v Česku
České školství potřebuje soukromé zdroje a spoluúčast studentů pro světovou úroveň
Mizící téma o
vývoji a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Soukromé zdroje a spoluúčast studentů se v diskusi o kvalitě českého vzdělávacího systému objevují jako klíčová témata: nový článek upozorňuje, že české vysoké školy nedosahují světové úrovně částečně kvůli slabému zapojení soukromých zdrojů a nedostatečné spoluúčasti studentů na financování, což autoři navrhují řešit větším zapojením soukromého sektoru do školství [6].
Dosavadní zjištění ukazují, že přijímací zkoušky v roce 2025 odhalily nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu střednímu vzdělání: celkově bylo přijato 94 % uchazečů, ale v Praze se na čtyřleté obory dostalo jen kolem 80 %, což ukazuje regionální a socioekonomické rozdíly a tlačí méně majetné rodiny k volbě soukromých škol [1].
Analýzy České školní inspekce a regionální data potvrzují, že přijímací zkoušky více odrážejí kvalitu rodinného zázemí než skutečný talent žáků a že výsledky se mezi okresy (např. Sokolov a Praha‑východ) výrazně liší; některé regiony však dosahují lepších výsledků, než by podle socioekonomických poměrů čekali [2][3].
Rodiče masivně investují do přípravných kurzů a platí desetitisíce korun, aby zvýšili šance dětí na přijetí, což podle odborníků dále prohlubuje nerovnosti; kombinace tohoto tlaku a nedostatečného zapojení soukromých zdrojů ve financování středního i vyššího vzdělání stojí u jádra debat o reformách systému [5][6].
Zdroje:
Nejnovější
České školství potřebuje soukromé zdroje a spoluúčast studentů pro světovou úroveň
08. 10. 2025: České vysoké školy nedosahují světové úrovně částečně kvůli nedostatečnému zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů na financování.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
26. listopadu 2019
Určitě se na věci podepisuje i skutečnost, že výrazný vliv na fungování a financování základních škol mají obce a na střední školy kraje jako jejich zřizovatelé.
2
Vysoký dopad
6. října 2004
placení za vysokoškolské studium v podobě, kterou zavedli labouristé v Británii, si u nás dovede představit za patnáct let
3
Střední dopad
6. října 2004
Premiér v Betlémské kapli nenabídl pomoc, pouze vyjádřil přesvědčení, že na nutné kroky k nápravě můžeme čekat ještě dalších patnáct let.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Žáci ze sociálně znevýhodněných rodin
Systém přijímacích zkoušek a nedostatek podpory ve školách prohlubují vzdělanostní nerovnost a snižují jejich šance na maturitní obory a další vzdělávání.
Uchazeči o střední školy (deváťáci)
Silný přetlak poptávky po všeobecných oborech (gymnázia, lycea) vede k tomu, že mnoho uchazečů nedostane místo na preferované škole a je nuceno volit méně žádané obory.
Rodiče žáků
Musí taktizovat s přihláškami a platí často nákladné přípravné kurzy; tlak systému zvyšuje socioekonomické nerovnosti mezi rodinami.
Veřejná gymnázia (zejména v Praze)
Čelí nedostatku kapacit proti vysoké poptávce, což vytváří tlak na rozšíření míst a dysbalance mezi regiony; část poptávky navíc přechází do soukromého sektoru.
Kraje (zřizovatelé středních škol)
Nedostatečně plánují a nevyrovnávají kapacity středních škol dle demografického vývoje a poptávky, což zhoršuje regionální nerovnosti.
Ministerstvo školství
Navrhuje reformy (revize RVP, podpora lyceí, digitalizace přijímaček) a finance na cílené programy, ale realizace je částečná a omezená zdroji; dopad je smíšený.
České školní inspekce
Standardizovaná diagnostika poukazuje na vliv socioekonomického zázemí a doporučuje přehodnotit přijímací systém a posílit čtenářskou gramotnost a prostupnost oborů.
Soukromé střední školy a lycea
Rozšiřují kapacity a nabídku (cca 800 nových míst v Praze) a absorbují část poptávky, ale to může posílit nerovnost dostupnosti kvalitního vzdělání.
Kontext
Dříve jsme psali...
Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na střední školy lákají rodiče rekordně.
Rodiče platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby zvýšili šance svých dětí na přijetí na střední školy, přestože systém podle expertů zvýhodňuje hlavně ty z lepšího rodinného zázemí. Kolik to opravdu stojí?
Evropské modely přechodu ze základní na střední školu bez stresujících testů
Zkušenosti z evropských států ukazují, že přechod na střední školu lze řešit i bez stresujících přijímacích zkoušek. Inspirace z Evropy
Analýza České školní inspekce ukazuje propastné rozdíly mezi žáky v Sokolově a Praze-východ.
Výsledky žáků v různých okresech Česka se výrazně liší a závisí na socioekonomickém zázemí, přičemž některé regiony překvapují lepšími výsledky, než by odpovídalo jejich podmínkám. Kde děti překvapily?
Jednotné přijímačky na střední školy více zohledňují rodinné zázemí než talent
Česká školní inspekce zjistila, že přijímací zkoušky na střední školy třídí žáky především podle kvality rodinného zázemí, nikoliv podle jejich skutečných studijních předpokladů. Jak změnit systém?
Přijímačky 2025 odhalily propast mezi dostupností kvalitního vzdělání pro bohaté a chudé
Ačkoliv se 94 procent uchazečů dostalo na střední školu, systém zvýhodňuje sociálně silnější rodiny, zejména v Praze, kde nedostatek míst na veřejných školách nutí rodiče volit drahé soukromé vzdělávání. Jak napravit systém?
Fakta
📊
94%
Přijato v 1. kole
(15. 5. 2025)
📊
75%
Na školu 1. volby
(15. 5. 2025)
📊
80%
Přijato v Praze (4leté)
(15. 5. 2025)
📊
47,6%
Uspěl na 8leté gymn.
(26. 8. 2025)
💰
14 400 Kč
Průměr nákladů v Praze
(4. 9. 2025)
💰
45 000 Kč
Cena intenz. doučování
(4. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Rostoucí diskuse a analýzy o nerovnostech v přechodu ze základní na střední školu v Česku; články zmiňují dopady rané selekce, vliv sociálního zázemí a mezinárodní srovnání systémů
15. května 2025
Ministr školství Mikuláš Bek oznámil, že 94 % uchazečů bylo přijato v prvním kole přijímaček; tři čtvrtiny se dostaly na školu první volby, v Praze bylo přijato pouze 80 % uchazečů na čtyřleté obory
3. června 2025
Zpráva České školní inspekce konstatovala, že jednotná přijímací zkouška více odráží rodinné zázemí než studijní předpoklady a doporučila přehodnotit systém přijímacích zkoušek
2022
Testování České školní inspekce odhalilo velké regionální rozdíly ve výsledcích žáků (např. Praha-východ vs. Sokolov) a zdůraznilo vliv socioekonomického zázemí; novela školského zákona má přinést více prostředků školám s větším podílem žáků ze slabších rodin
2025
Zvýšená poptávka po přípravných kurzech k přijímačkám; studie uvádí, že více než polovina žáků začíná přípravu už v září a přes 50 % žáků absolvuje kurzy (v Praze rodiče průměrně platí 14 400 Kč za přípravu)
8. října 2025
Diskuse o financování terciárního školství: autor upozorňuje na nedostatečné dlouhodobé investice do univerzit a navrhuje větší zapojení soukromých zdrojů a spoluúčast studentů
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativní změna
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Münich
"Určitě se na věci podepisuje i skutečnost, že výrazný vliv na fungování a financování základních škol mají obce a na střední školy kraje jako jejich zřizovatelé."
Jak šel čas
Historický kontext
💰
2025
Rok, kdy se v diskusi o českém školství výrazně zvýšil důraz na zapojení soukromých zdrojů a spoluúčast studentů ve financování terciárního vzdělávání (návrh a argumentace v článku).
Současné články (CURRENT) zmiňují potřebu většího zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů pro zlepšení konkurenceschopnosti českých univerzit (Times Higher Education 2025: Karlova univerzita v pásmu 401–500).
Otevřely veřejnou debatu o alternativních zdrojích financování vysokých škol a o možném zavedení větší spoluúčasti studentů.
📊
rok 2022
Testování České školní inspekce (výsledky PISA 2022) odhalilo výrazné regionální a socioekonomické rozdíly ve vzdělávacích výsledcích žáků.
CURRENT i CONTEXT články opakovaně odkazují na šetření z roku 2022 poukazující na rozdíly mezi okresy (Praha‑východ vs. Sokolov) a silný vliv socioekonomického zázemí.
Podnítilo doporučení zlepšit podporu slabších žáků, více psychologů a sociálních pedagogů a návrhy na indexové financování škol.
Mapy ukázaly rozdíly odpovídající několika školním rokům (inspekční závěry)
📚
2023
Rostoucí zájem rodičů o přípravné kurzy k přijímacím zkouškám a masivní investice rodin do doučování (včetně dřívějšího nárůstu poptávky po soukromých kurzech).
CURRENT články popisují, že přípravné kurzy jsou široce rozšířené; studie uvádějí vysoké průměrné částky (např. v Praze 14 400 Kč) a začátek přípravy často už v září či osmém ročníku.
Dávají výhodu žákům z bohatších rodin a zvyšují nerovnosti v přístupu k žádaným středním školám.
Prohlubování vzdělanostních nerovností zaznamenaných i v dřívějších studiích (CONTEXT)
🏫
2024
Zvýšený zájem o všeobecné středoškolské obory (gymnázia, lycea) a nedostatek kapacit v regionech – zejména v Praze; souběžné rozšiřování nových lyceí.
CURRENT shrnutí uvádí, že většina deváťáků chce maturitní obory, v Praze je nedostatek míst na gymnáziích; ministerstvo podporuje otevření lyceí a nové typy všeobecných oborů.
Vyvolalo debatu o přizpůsobení nabídky středních škol poptávce a o nutnosti krajských zásahů do kapacit; tlak na rozšíření gymnázií/lyceí.
Největší poptávka po všeobecných oborech v porovnání s nabídkou od roku 2024–2025
📝
2025-01-15
Publikování článku (CURRENT) shrnujícího, že v prvním kole přijímacích zkoušek 2025 bylo přijato 94 % uchazečů; v Praze se na čtyřleté obory dostalo jen kolem 80 %.
Článek z CURRENT přímo uvádí konkrétní údaj o 94 % přijetí a poukazuje na regionální disproporce (Praha ~80 % na čtyřleté obory) a vznik ~800 míst v soukromém sektoru.
Potvrdilo rozsah regionálních nerovností v přístupu ke kvalitnímu střednímu vzdělání a zvýšilo tlak na řešení kapacit a financování školství.
Nejnižší přijímací úspěšnost v Praze ve srovnání s ostatními kraji (CURRENT)
🔎
2025-06-03
Zveřejnění zprávy České školní inspekce poukazující, že jednotná přijímací zkouška více odráží rodinné zázemí než skutečné studijní předpoklady.
CURRENT články citují inspekční zjištění a doporučení (např. větší důraz na čtenářskou gramotnost) a upozorňují na regionální rozdíly (nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji).
Posílilo argumenty pro revizi přijímacího systému a pro opatření na zlepšení prostupnosti mezi obory a pro podporu slabších žáků.
Inspekční doporučení v kontextu zhoršení gramotností v mezinárodních testech (CONTEXT PISA)
🎓
2025-10-08
Publikování textu (CURRENT) zdůrazňujícího, že bez zapojení soukromých zdrojů a spoluúčasti studentů nelze očekávat světovou úroveň českého terciárního vzdělávání (Times Higher Education 2025: Karlova univerzita 401–500).
Současný článek konstatuje omezené zastoupení českých univerzit v mezinárodních žebříčcích a poukazuje na strukturální limity veřejných financí (priority EU, demografie).
Zintenzivnil diskuzi o financování vysokého školství, o rolích soukromého sektoru a o možných reformách podpory univerzit.
Nejsilnější argumentace pro větší private/public mix financování v posledním období
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Škola stanoví kritéria a zadá test zaměřený na vědomosti nebo dovednosti. Uchazeči soutěží o omezený počet míst a podle výsledků se rozhodne, kdo se dostane dovnitř. V některých zemích se používají společné standardizované testy, jinde si školy dělají vlastní zkoušky nebo testy způsobilosti.
Proč je to důležité
Přijímací zkoušky ovlivňují spravedlnost přístupu ke vzdělání – rozhodují, kdo získá místo. Silná konkurence může vést ke komerčnímu doučování a tlaku na žáky, zatímco spolehlivé testy pomáhají porovnat uchazeče z různých škol a regionů.
Co to je
Česká školní inspekce je státní úřad, který dohlíží na kvalitu škol a vzdělávání v Česku. Funguje nezávisle a kontroluje, zda školy dodržují pravidla a jak dobře učí děti a mládež. Vedoucím inspekce je ústřední školní inspektor, kterého jmenuje ministr školství.
Jak to funguje
Inspekce hodnotí, jak fungují školy a jaký mají výsledky ve vzdělávání. Kontroluje také, jestli školy dodržují zákony a pravidla o školství. Výsledky zhodnocení jsou psané v inspekčních zprávách, a pokud se zjistí problémy, vytvoří kontrolní protokol. Inspekce také reaguje na stížnosti od rodičů a může pomáhat při přidělování dotací školám.
Proč je to důležité
Díky České školní inspekci máme přehled o tom, jestli školy opravdu dobře učí a jestli dodržují zákony. Pomáhá tak zlepšovat kvalitu vzdělání, což je důležité pro lepší budoucnost dětí i celé společnosti. Když školy pracují podle pravidel, rodiče i žáci mají větší jistotu ve výuku.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Nerovnosti a financování českého školství (2025)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2025 10:01:37