Přijímací zkoušky jsou testy, které školy používají k výběru uchazečů o studium. Mohou se konat na různých úrovních – od základní až po vysokou školu – ale nejčastěji u přijímání na střední a vysoké školy.
Nerovnost v přístupu ke střednímu vzdělání v Česku
Praha zvažuje platbu školného na soukromých školách kvůli nedostatku míst na středních školách
Živé téma o
vývoji a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že v Praze přetrvává akutní nedostatek míst na veřejných středních školách a městská radnice zvažuje kompenzační kroky, včetně návrhu, aby město hradilo školné na soukromých školách pro vybrané žáky.
V prvním kole přijímacích zkoušek 2026 uspělo celostátně 93,3 % deváťáků, přičemž úspěšnost v Praze byla výrazně nižší než v jiných krajích; ministr školství Robert Plaga a radní Antonín Klecanda opakovaně upozorňují na přetlak zájemců a nedostatek míst, který přetrvává i přes roční navyšování kapacit a problémy se stavebními povoleními a spádovostí škol[11][13][14][12].
Dlouhodobě vzdělávací šance silně korelují se socioekonomickým zázemím rodin: systém přijímacích zkoušek a rostoucí využívání placených přípravných kurzů znevýhodňují rodiny s nižšími prostředky, což experti a novináři uvádějí jako klíčový faktor prohlubující nerovnost; navrhovaná pražská platba školného ukazuje posun k dočasným tržním řešením namísto systémové reformy[3][5][6].
Dosavadní návrhy řešení se pohybují od systémových změn v přijímacím řízení a omezení role osmiletých gymnázií v kapacitně exponovaných regionech až po zrychlení plánování školských kapacit a zapojení soukromých zdrojů; nový návrh Prahy (placené školné pro vybrané žáky) rozšiřuje diskusi směrem k přímým finančním zásahům města, které mohou krátkodobě zmírnit tlak, ale nezbavují nutnosti dlouhodobých investic a změn přijímacího systému[4][8][10].
Zdroje:
Nejnovější
Praha zvažuje platbu školného na soukromých školách kvůli nedostatku míst na středních školách
07. 9. 2026: Hnutí Praha sobě navrhuje, aby Praha platila školné na soukromých školách pro vybrané studenty kvůli nedostatku míst na veřejných středních školách.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
18. května 2026
Vůbec bych se nebál. Loni v září jsem obcházel školy a na gymnáziích byla volná místa, a to nejen na soukromých, ale i našich veřejných gymnáziích
2
Vysoký dopad
15. května 2026
Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel mrhá potenciálem dětí
3
Vysoký dopad
20. května 2024
Řekl jsem to u ministra. Že když nám nic jiného nezbude, musíme najít mechanismus, jak upřednostnit děti našich daňových poplatníků
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Kraje (zejména Praha a Středočeský kraj)
Krajské zřizovatele středních škol tíží nerovnoměrné kapacity; Praha čelí nedostatku míst a Středočeský kraj akcentuje dojíždění, což zhoršuje přístup k maturitnímu vzdělání pro místní děti.
Rodiče uchazečů (sociálně silnější vs. slabší skupiny)
Rodiče taktizují při výběru přihlášek a investují do přípravných kurzů; to zvyšuje nerovnosti — majetnější rodiny si mohou dovolit soukromé školy nebo intenzivní přípravu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Resort je v centru debaty o přijímacích zkouškách a kapacitách škol; navrhuje změny (digitalizace, větší podíl lyceí/gymnázií) a zároveň je kritizován za pomalou reakci a nejednoznačnou koordinaci s kraji.
Pražský magistrát / radní pro školství Antonín Klecanda
Magistrát je pod tlakem kvůli nedostatečným kapacitám ve veřejných gymnáziích; prosazuje opatření (přístavby, nákup budov, výjimky pro větší třídy) a řeší konflikt s okolními kraji.
Cermat
Organizace připravující jednotné testy má klíčový vliv na přijímací proces; její formát testů a zveřejňování cvičných zkoušek ovlivňuje poptávku po doučování a vnímání spravedlnosti.
Soukromé střední školy / soukromý sektor
Soukromé školy nabízejí volná místa a tlumí přetlak veřejného sektoru, ale přispívají k prohlubování vzdělanostních nerovností kvůli školnému a selektivnímu přístupu.
Žáci uchazeči o střední školy (deváťáci a páťáci)
Žáci čelí vyšším bariérám vstupu do preferovaných oborů; kapacitní tlak a systém přijímání zvyšují stres a omezují přístup k maturitnímu vzdělání pro mnohé.
Česká školní inspekce
Inspekce poskytuje důkazy o nerovnostech a doporučení ke změnám přijímacího systému a obsahu zkoušek; ovlivňuje návrhy reformy, ale neřídí kapacity škol.
PAQ Research / odborné instituce (EDUin, IDEA)
Výzkumné organizace poskytují analýzy a doporučení (mapy, prognózy, návrhy změn), které pomáhají pochopit regionální nerovnosti a navrhovat cílená opatření.
Kontext
Dříve jsme psali...
Komentátor kritizuje politiky i společnost za tisíce dětí bez míst na středních školách
Český vzdělávací systém selhává v zajištění kapacit středních škol, což je důsledkem politické nezodpovědnosti a nedostatku celospolečenské solidarity. Kdo za to může?
Petr Honzejk rozebírá selhání systému přijímacích zkoušek a nedostatečné kapacity škol v Česku
Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol v Praze a středních Čechách brání talentovaným dětem dostat se na vhodná studia. Proč školství selhává?
Radní Antonín Klecanda vysvětluje, proč v Praze stále chybí tisíce míst na středních školách
Problém nedostatku míst na pražských středních školách přetrvává i přes roční navyšování kapacit kvůli dlouhému získávání stavebních povolení a absenci spádovosti. jak vyřešit přetlak
Česko mrhá talenty dětí, Praha má dlouhodobě nejhorší situaci v přijímání na střední školy
V Praze je velmi nízká šance na přijetí na střední školu a vzdělání je stále ovlivněno socioekonomickou situací rodiny. Proč ztrácíme talenty?
Plaga kritizuje Prahu za nedostatek míst pro zájemce o střední školy v roce 2026
V prvním kole přijímacích zkoušek uspělo 93,3 % deváťáků, ale Praha má výrazně nižší úspěšnost než ostatní kraje, zejména u víceletých gymnázií. Proč Praha ztrácí děti?
Fakta
📊
94%
Přijetí v 1. kole
(15. 5. 2025)
📊
37%
Úspěšnost na osmiletá gymnázia (Praha)
(15. 5. 2026)
📊
126000
Uchazeči o 4leté obory
(11. 3. 2026)
📊
145000
Celková kapacita míst
(11. 3. 2026)
💰
14 400 Kč
Průměr nákladů přípravy (Praha)
(4. 9. 2025)
📊
800
Nová místa v soukromém sektoru (Praha)
(15. 5. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Testování České školní inspekce z roku 2022 ukázalo velké regionální rozdíly ve vzdělávacích výsledcích a vliv socioekonomického zázemí na výkony žáků
leden 2025
Cermat nabídne cvičné přijímačky zdarma (oznámeno, budou v lednu 2025)
15. května 2025
Ministr školství Mikuláš Bek oznámil, že 94 % uchazečů bylo přijato v prvním kole přijímacích zkoušek a tři čtvrtiny se dostaly na školu první volby
3. června 2025
Zpráva České školní inspekce konstatovala, že jednotná přijímací zkouška více odráží rodinné zázemí než studijní předpoklady a doporučila přehodnotit systém přijímacích zkoušek
19. srpna 2025
Publikována analýza inspekce/ČŠI (uváděná v článku 19.8.2025) shrnula regionální rozdíly a navrhla vyšší financování škol s větším podílem žáků ze slabších rodin (novela školského zákona zmíněna jako plán)
4. září 2025
Zjištěno, že přípravné kurzy a soukromé doučování jsou velmi rozšířené; studie uvádí průměrné rodičovské výdaje za přípravu (např. 14 400 Kč) a rozsah zapojení žáků do kurzů
8. října 2025
Diskuse o financování terciárního vzdělávání: analýza poukázala na omezené veřejné investice do univerzit a potřebu větší zapojení soukromých zdrojů
11. března 2026
Publikována data o přihláškách a kapacitách (2024–2026) ukazující, že na čtyřleté obory se přihlásilo ~126 tis. žáků a kapacita činí ~145 tis. míst; interaktivní infografiky analyzují přetlak v regionech
16. března 2026
Analýza potvrdila velký přetlak u osmiletých gymnázií v Praze a silnou "přijímačkovou turistiku" ze Středočeského kraje (19 tis. přihlášek v Praze ze Středočech)
15. května 2026
V prvním kole přijímacích zkoušek uspělo 93,3 % deváťáků; byl oznámen termín druhého kola (podávání přihlášek 19.–25. května 2026) a možnost odvolání do tří pracovních dnů; systém DiPSy měl ráno výpadky
17. května 2026
Analýza regionů zdůraznila, že populační nárůst dětí (od 2008–2010) vytvořil dlouhodobý tlak na kapacity; Praha nabídla jen málo nových míst veřejných gymnázií v roce 2025 a v roce 2026 se jejich počet snížil
18. května 2026
Radní Antonín Klecanda uvedl, že získání stavebního povolení trvá průměrně osm let a představil rozpracované projekty na přístavby a nové školy v Praze
19. května 2026
Hospodářské noviny upozornily na nedostatečnou kapacitu středních škol a riziko ztráty potenciálu tisíců dětí; součástí je i podcast o problému
19. května 2026
Ve veřejné diskusi byly zmíněny návrhy řešení (využití kapacit soukromých škol, kompenzace školného, spádovost, velké programy na rozšiřování škol a školek) v kontextu blížících se voleb
7. září 2026
Probíhá politická debata o dlouhodobém řešení nedostatku míst v Praze; navrhované kroky zahrnují spolupráci s městskými částmi, Středočeským krajem a využití kapacit soukromých gymnázií (v článku z 7.9.2026)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná nová legislativa; tlak na změnu struktury školství
Srovnání před a po
📅
Přijetí na gymnázia a střední školy
PŘED
Jednotné přijímací zkoušky (Cermat) dominovaly; kapacity gyms nedostačovaly, zvlášť v Praze; rodiče taktizovali; na některé obory se hlásilo více uchazečů, než bylo míst
PO
Ministerstvo a kraje navrhují rozšířit všeobecná studia (gymnázia/lycea); elektr. přihlášky a více přihlášek v 1. kole; kraje mohou mírně navyšovat kapacity | možná zvýšení povoleného počtu žáků ve třídě (Praha výjimky až 34)
💰
Financování a role státu
PŘED
Výstavba kapacit brzděna komplikovanými povolovacími procesy a nedostatkem státních investic; školy zřizují kraje/obce; soukromý sektor vytváří místa za školné
PO
Návrhy na větší státní podporu (dotace, školský fond) a dotační výzvy pro kraje; finanční pobídky k otevírání lyceí a nových tříd; diskuse o využití soukromých kapacit (Praha návrhy na využití soukromých škol pro některé žáky)
📋
Proces přijímání
PŘED
Přihlášky papírově, taktizování rodičů, fronty, nelikvidní informace o volných místech
PO
Elektronizace přihlášek (systém DiPSy/Cermat), možnost 3–5 přihlášek, algoritmické přiřazení podle priorit, návrhy psát testy dříve než volit školy
👥
Dostupnost pro sociálně znevýhodněné
PŘED
Jednotné přijímačky a komerční příprava zvýhodňovaly děti z bohatších rodin; soukromé školy dostupné hlavně pro zámožné
PO
Návrhy na více lyceí a posílení podpory znevýhodněným školám (novela školského zákona, více financí pro psychology a sociální pedagogy); diskuse o zlepšení průchodnosti mezi obory
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo školství (ministr Robert Plaga, Mikuláš Bek)
Iniciuje změny: rozšíření lyceí/gymnázií, elektr. přihlášky, větší role školních kritérií
🏛️
Kraje (zřizovatelé středních škol, např. Středočeský)
Rozhodují o kapacitách a otevírání nových oborů; některé kraje se vzpírají masivnímu rozšiřování gymnázií
⚖️
Cermat (elektronický systém DiPSy)
Připravuje jednotné testy, provozuje elektronický systém přihlášek a cvičné přijímačky
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Antonín Klecanda
radní pro školství"Vůbec bych se nebál. Loni v září jsem obcházel školy a na gymnáziích byla volná místa, a to nejen na soukromých, ale i našich veřejných gymnáziích,"
Antonín Klecanda
radní pro školství"Dokud nebude spádovost i pro střední školy, budeme tento problém řešit každý rok,"
Robert Plaga
ministr školství"Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 % jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol..."
Robert Plaga
ministr školství"To je něco, co do české vzdělávací soustavy prostě nepatří,"
Antonín Klecanda
radní pro školství"Pokud nám ministerstvo školství schválí navýšení kapacit, od školního roku 2025/26 bychom do Vltavské chtěli umístit nové třídy Gymnázia na Zatlance a další postupně přidávat,"
Zdeněk Kovářík
radní pro finance"Řekl jsem to u ministra. Že když nám nic jiného nezbude, musíme najít mechanismus, jak upřednostnit děti našich daňových poplatníků,"
Renata Zajíčková
poslankyně"Těm návrhům rozumím, problémy by to vyřešilo, ale není to ideální řešení,"
Pecková
hejtmanka"Spádovost na středních školách není logická, některé obory jsou unikátní a jsou jen na několika místech v republice,"
Vít Hofman
"Kolik žáků v hlavním městě bude studovat, ale nejsme schopní ovlivnit, protože u středních škol neexistuje spádovost, jako je tomu u těch základních,"
Zdeněk Hřib
primátor"Je to dané původním požadavkem Hospodářské komory, že by demograficky silné ročníky, které teď přicházejí, měly v uvozovkách posloužit k naplnění těch oborů, které v dřívějších dobách nebyly tak atraktivní. Tím mám na mysli například učiliště,"
Jak šel čas
Historický kontext
🏫
2026
Proces: akutní nedostatek míst na veřejných středních školách v Praze a snaha řešit to krátkodobými i střednědobými opatřeními
Vyplývá ze CURRENT článků: nízká úspěšnost v Praze v prvním kole přijímaček (okolo 80–84 % pro čtyřleté obory), dlouhodobý přetlak zájemců z Prahy i dojíždějících ze Středočeského kraje, pomalé stavební povolení (až 8 let) a omezené finanční prostředky pro rychlé rozšíření kapacit.
Vyvolalo to řadu nouzových kroků (navýšení kapacit tam, kde to jde; výjimky pro větší třídy; hledání budov k přestavbě; návrhy hradit školné na soukromých školách pro vybrané žáky) a otevřelo politickou debatu o spádovosti i o roli soukromých škol.
📝
10. dubna 2026
První kolo přijímacích zkoušek 2026 – celostátně ~93–94 % přijatých; v Praze výrazně nižší úspěšnost (okolo 80–84 % na čtyřleté obory; 37 % u osmiletých gymnázií)
Informace z CURRENT shrnutí (výsledky prvního kola 2026 uvedeny v článcích publikovaných v květnu 2026).
Zvýraznil regionální nerovnosti a spustil tlak na město a kraje k navýšení kapacit a na ministerstvo k reformě přijímacího řízení.
Ukázalo se výrazné snížení úspěšnosti v Praze ve srovnání s jinými kraji (Vysočina 95 %, Moravskoslezsko 64 % u osmiletých).
🏗️
květen 2026
Politické a správní kroky Prahy: dohledávání a uvolňování volných míst, návrhy na nákup / přestavbu budov, výjimky pro vyšší počet žáků ve třídě (až 34)
CURRENT články popisují rozhodnutí radních Prahy, vyhledávání budov (Vltavská, Holešovice atd.), přehodnocení kapacit a záměry koupí či přestavby budov pro nové školy.
Krátkodobě umožnilo nabídnout stovky dalších míst (třetí kola), ale neřeší strukturálně dlouhodobý nedostatek a naráží na nedostatek učitelů a dlouhé lhůty stavebních povolení.
⚖️
29. dubna 2026
Návrhy ministerstva školství (Robert Plaga): snížení váhy jednotných testů Cermat z 60 % na 40 % a větší prostor pro vlastní kritéria škol
Z CURRENT (konec dubna 2026): Plaga oznámil změny v přijímacích kritériích a úvahy o plošném testování před podáváním přihlášek.
Může snížit tlak na placené přípravné kurzy a změnit chování žáků a rodičů při volbě škol; zároveň otevírá diskusi o spravedlnosti a provázanosti s kapacitami.
💸
květen 2026 (druhé poloviny)
Intenzivní politická debata o využití soukromého sektoru (návrh Prahy hradit školné na soukromých školách pro vybrané žáky)
CURRENT články popisují návrh Hnutí Praha sobě a diskuse s asociací soukromých škol; někteří zástupci varují před riziky (kvalita, učitelé).
Navrhované řešení by mohlo krátkodobě snížit tlak na veřejné školy, ale zvyšuje obavy ze zhoršování nerovností a není systémovou odpovědí.
🛠️
leden 2025 — 2026 (vývoj kapacit a plánů)
Systematické kroky: pilotní otevírání nových tříd a škol (vč. nového gymnázia Eduvia v Praze, projekty přístaveb a koupě budov) a úsilí o digitalizaci přijímacího řízení (DIPSy, plány MŠMT)
CURRENT a CONTEXT ukazují kontinuální snahy radnic a ministerstva (kupříkl. koupě budov, projekty gymnázií, digitalizace přihlášek), přičemž digitalizace je považována za klíč k lepší alokaci míst.
Postupné navýšení kapacit v řádu stovek až tisíců míst; digitalizace by měla snížit administrativní chaos a taktizování rodičů. Dlouhodobě však zůstává problém učitelů a financí.
📚
2022–2026 (dlouhodobý kontext)
Rostoucí poptávka po přípravných kurzech a komercializace přístupu k místům na gymnáziích
CURRENT články dokumentují masivní růst poptávky po placených přípravných kurzech (Praha: průměr 14 400 Kč; intenzivní doučování až 45 000 Kč) a jejich vliv na nerovnosti ve výsledcích přijímaček.
Zvýšení vzdělávacích nerovností mezi rodinami s různými socioekonomickými zdroji; politický tlak na změnu přijímacího systému a na rozšíření bezplatných přípravných možností (Cermat cvičné testy apod.).
Tento trend prohlubuje už existující regionální a sociální disparity, jak ukazují inspekční a výzkumné zprávy.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Škola stanoví kritéria a zadá test zaměřený na vědomosti nebo dovednosti. Uchazeči soutěží o omezený počet míst a podle výsledků se rozhodne, kdo se dostane dovnitř. V některých zemích se používají společné standardizované testy, jinde si školy dělají vlastní zkoušky nebo testy způsobilosti.
Proč je to důležité
Přijímací zkoušky ovlivňují spravedlnost přístupu ke vzdělání – rozhodují, kdo získá místo. Silná konkurence může vést ke komerčnímu doučování a tlaku na žáky, zatímco spolehlivé testy pomáhají porovnat uchazeče z různých škol a regionů.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Nedostatek míst na středních školách v Praze (2025–2026)
Robert Plaga
český politik a vysokoškolský pedagog
Povolání: vysokoškolský učitel, politik
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (4. října 2025 - dosud)
- ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (13. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- zastupitel Brna (11. října 2014 - 11. října 2018)
- náměstek ministra (Invalid Date - 13. prosince 2017)
- zastupitel Jihomoravského kraje (8. října 2016 - 21. listopadu 2016)
Narození: 21. července 1978
Místo narození: Ivančice
Státní občanství: Česko
Politická strana: ANO 2011 (2012 - 2020)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Antonín Klecanda
starosta městské části Praha-Kolovraty
Povolání: učitel na základní škole, vysokoškolský učitel, místní politik
Pozice:
- zastupitel městské části (Praha-Kolovraty)
- zastupitel hlavního města Prahy (2022 - dosud)
- radní obce v Česku (2023 - dosud) (Praha)
- starosta městské části/obvodu v Česku (2014 - 21. června 2023) (Praha-Kolovraty)
Narození: 1980
Politická strana: Starostové a nezávislí
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 7:54:53