S&P 500 je akciový index, který sleduje ceny akcií 500 největších amerických firem obchodovaných na burze. Tento index ukazuje, jak se daří americkému trhu s akciemi. Větší firmy mají v indexu větší váhu podle své velikosti na trhu.
Investice do vzdělání a její výnosy
Vzdělání, zdraví a vztahy vynášejí více než akciový index S&P 500
Mizící téma o
vývoji a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Data ukazují, že vysokoškoláci dosahují výrazně vyšších příjmů než jejich vrstevníci se středoškolským vzděláním. Na začátku kariéry vydělávají bakaláři o 12 % více než středoškoláci, zatímco magistři o 20 % více. Po deseti letech kariéry je rozdíl ještě výraznější a v celém životním horizontu mohou vysokoškoláci vydělat až o 58 % více[1]. Navzdory klesající hodnotě vzdělání po pěti letech praxe, jeho dlouhodobé příjmové výhody zůstávají významné.
Investice do vzdělání, zdraví a vztahů představují oblasti, které mohou poskytnout větší výnosy než tradiční investice do akciového indexu S&P 500[2]. Tyto nespočitatelné hodnoty dokládají nejen finanční zisky, ale též osobní rozvoj a kvalitnější život, což jsou důležité aspekty nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost jako celek.
Zdroje:
Nejnovější
Vzdělání, zdraví a vztahy vynášejí více než akciový index S&P 500
10. 8. 2025: Článek představuje pět oblastí, do kterých se vyplatí investovat více než do akciového indexu S&P 500, a to v každém věku.
Kontext
Dříve jsme psali...
Data ukazují, že vysokoškoláci vydělají za život až o 58 procent více než středoškoláci
Investice do vzdělání se vyplatí - vysokoškolák má po 10 letech praxe až o 45 % vyšší mzdu než středoškolák, přičemž největší hodnotu přináší bakalářský titul. Spočítejte si rozdíl
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
💰
rok 1937
Průměrná měsíční mzda dosáhla 764 Kč.
Historické srovnání vývoje mezd v článku o trhu práce.
💰
rok 1955
Průměrná měsíční mzda činila 1 192 Kčs.
Pokračování časové řady vývoje mezd z historického přehledu.
💰
rok 1970
Průměrná měsíční mzda dosáhla 1 915 Kčs.
Dlouhodobé srovnání průměrných mezd od meziválečného období po pozdní 20. století.
📈
roky 1992–1993
Průměrná mzda v Česku nejvíce vzrostla v letech 1992 a 1993 kvůli dramatickému růstu spotřebitelských cen.
Období vysoké inflace po ekonomických změnách začátkem 90. let (uváděno v historickém přehledu).
🏦
roky 1957–2023
Index S&P 500 dosáhl v období 1957–2023 průměrného ročního výnosu 10,26 % (s reinvestovanými dividendami).
Historický výnos akciového indexu použitý v modelových kalkulacích o investování (článek o spoření a investicích mladých).
Slouží v textech jako srovnávací referenční výnos pro ekonomické modely investování do lidského kapitálu či finančních aktiv.
S&P 500 (1957–2023) průměrně 10,26 % ročně
📈
roky 2000–2014
Průměrná mzda se zvýšila o 94,3 %, ze 13 219 Kč na 25 686 Kč.
Srovnání průměrných mezd mezi roky 2000 a 2014 v historickém přehledu.
Nárůst o 94,3 % mezi roky 2000–2014
📉
roky 2000–2023
Mezi lety 2000 a 2023 byla průměrná roční míra inflace 3,23 % (použito v modelu reálné hodnoty investic).
Použití historické inflace v kalkulacích reálné hodnoty úspor a investic v článku o investování mladých.
Umožňuje výpočet reálného růstu investic oproti držení úspor „pod polštářem“.
🏛️
roky 2007–2013
Pro období 2007–2013 byla pro ČR alokována z Evropského sociálního fondu částka 3,8 miliardy eur; čerpání prostředků bylo možné do konce roku 2013.
Zmínka o finanční podpoře firemního vzdělávání během ekonomické krize v letech po roce 2008.
Podpora ESF pomohla firmám udržet nebo rozšířit investice do vzdělávání zaměstnanců v krizových letech.
⚠️
roky 2008–2009
Mezi lety 2008 a 2009 se v Česku projevil nárůst nezaměstnanosti u lidí s nižším vzděláním v důsledku finanční krize.
Dopad globální finanční krize na domácí trh práce, uváděný ve statistické analýze.
Zvýšilo se riziko nezaměstnanosti pro osoby s nižším vzděláním, zatímco u vysokoškoláků byl dopad menší.
⚠️
roky 2011–2012
V letech 2011–2012 nezaměstnanost u lidí jen se základním vzděláním vzrostla z přibližně necelých 25 % na ~30 %.
Pokračující zhoršení trhu práce pro nízko vzdělané v období ekonomické recese, podle analýzy trhu práce.
Ilustruje vyšší zranitelnost nízkokvalifikovaných skupin při ekonomickém propadu.
🎓
rok 2012
Medián měsíčního příjmu vysokoškoláků činil 21 617 Kč.
Statistické rozdělení příjmů podle vzdělání v datovém přehledu trhu práce.
📊
rok 2014
V roce 2014 činil průměrný hodinový příjem u lidí se základním vzděláním ~90 Kč, u vysokoškoláků přes 200 Kč; v tomtéž roce byla míra nezaměstnanosti vysokoškoláků okolo 3 %.
Empirická data o rozdílech v příjmech a zaměstnanosti podle stupně vzdělání.
Potvrzuje, že vyšší vzdělání bylo spojeno s vyššími hodinovými výdělky a nižší nezaměstnaností v tomto roce.
🎓💶
rok 2016
V roce 2016 průměrné pracovní příjmy vysokoškoláků dosáhly zhruba 34,5 tisíce korun měsíčně.
Analýza mzdových trendů uváděná v souhrnném článku o mzdách a vlivu vzdělání.
Podtrhuje nominální výhodu vysokoškolského vzdělání na úrovni průměrných měsíčních příjmů.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Index zahrnuje vybrané společnosti podle přísných pravidel, například musí být z USA a mít dostatek akcií volně obchodovaných na burze. Hodnota S&P 500 se počítá tak, že se zohlední cena akcií i jejich velikost na trhu, což znamená, že větší firmy významněji ovlivňují změny indexu. Výsledkem je číslo, které odráží celkovou hodnotu trhu spojovaných firem.
Proč je to důležité
S&P 500 pomáhá investorům rychle vidět, jak se vyvíjí americký akciový trh jako celek. Mnoho lidí investuje do fondů, které tento index kopírují, protože věří, že jim pomůže vydělat na růstu největších úspěšných firem. Index také slouží jako důležité měřítko ekonomického zdraví USA.
Otestujte se
Kvíz: Přínosy vysokoškolského vzdělání a investice do lidského kapitálu
S&P 500
akciový index 500 největších obchodovatelných společností v USA
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 15:08:48