Dostupnost bydlení a růst nájmů v Evropě

Praha a další česká krajská města patří k nejméně dostupným v Evropě

téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejdostupnější vlastnické bydlení v Česku je omezené: Praha, Brno a Ostrava patří mezi evropská města s nejhorší dostupností — na koupi nového bytu je v těchto městech potřeba přes 14 hrubých ročních platů[7].[7]

Celkově v Evropě zůstává dostupnost kriticky omezená: studie Banabaka a Sielkerové ukazuje, že 70 % Evropanů žije v oblastech, kde si nemohou dovolit byt větší než 75 m² s třicetiletou hypotékou, jejíž splátky jsou do jedné třetiny příjmu[6].[6]

Dlouhodobý vývoj ukazuje zhoršující se dostupnost a rostoucí nájmy; v první polovině 2024 nájmy meziročně rostly a přísná regulace nájemného v některých městech vedla k omezení nabídky a zhoršení kvality bytů[1]. Předchozí analýzy ukázaly, že v Praze je na pořízení bytu potřeba přibližně 15 hrubých ročních mezd, což byla dřívější měřítka vysoké nesrovnalosti dostupnosti[2][3].[2][3]

Evropská komise připravuje plán na zlepšení dostupnosti bydlení s cílem podpořit výstavbu, digitalizaci a financování od roku 2028; experti z Housing Europe tuto iniciativu komentovali jako významný krok, avšak bez záruky rychlého efektu na trhu[5].[5]

Zdroje:

  1. Praha má druhé nejméně dostupné vlastní bydlení v Evropě. V první desítce jsou i další krajská města v Česku

  2. Praha má druhé nejméně dostupné vlastní bydlení v Evropě. V první desítce jsou i další krajská města v Česku

  3. Kde si ještě můžeme dovolit bydlet? Studie ukazuje, na jaké byty lidé nedosáhnou napříč Evropou

  4. Kde si ještě můžeme dovolit bydlet? Studie ukazuje, na jaké byty lidé nedosáhnou napříč Evropou

  5. Regulace nájemného nefunguje. Přesto se valí světem jako lavina

  6. Praha dohání v nedostupnosti bydlení Amsterdam a je třetí nejdražší ze 75 velkých evropských měst, uvádí studie Deloitte

  7. Česko a byty: vládní pomoc s bydlením poslala ceny nájmů raketově vzhůru, dostupnost žít ve vlastním kabinet nezlepšil

Nejnovější
Praha a další česká krajská města patří k nejméně dostupným v Evropě
13. 10. 2026: Pražané i obyvatelé Brna a Ostravy potřebují na koupi nového bytu přes 14 ročních platů, čímž jsou tato města v Evropě na špičce nejméně dostupného vlastního bydlení.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
25. listopadu 2025
Poprvé v historii se Evropská komise chystá představit plán dostupného bydlení.
2 Vysoký dopad
25. srpna 2025
I v letošním roce se Praha řadí mezi metropole s nejhorší dostupností vlastního bydlení v Evropě
3 Vysoký dopad
6. srpna 2024
Dostupnost bydlení je v Česku nejhorší v Evropě. Na pořízení nemovitosti je potřeba přes 13 ročních příjmů
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Nájemníci v Praze a velkých městech

Rostoucí nájmy a nedostupnost vlastnického bydlení zhoršují dostupnost bydlení zejména pro mladé domácnosti a střední třídu v Praze a dalších krajských městech.

Kupující (zájemci o vlastnické bydlení)

Koupě vlastního bytu se stává finančně nedostupnou — potřeba vysokého počtu ročních mezd a rostoucí hypotéční náklady omezují přístup, zejména pro mladé rodiny.

Mladé domácnosti / Generace Z

Nejhůře se projevuje na mladých: menší šance získat hypotéku, odkládání založení rodiny a preferování nájmu místo koupě.

Města a obce (samostatné municipalitní instituce)

Programy podpory dostupného nájemního bydlení dávají obcím možnost rozšířit bytový fond, ale realizace naráží na kapacity, byrokracii a financování.

Státní fond podpory investic (SFPI) a Ministerstvo pro místní rozvoj

Nabízejí dotační a úvěrové nástroje pro výstavbu dostupného nájemního bydlení a podporují obce expertní pomocí; zásadní pro rozšíření bytového fondu.

Investoři a realitní fondy (institucionální investoři)

Masivní nákupy investičních bytů zvyšují ceny a omezují dostupnost pro kupující, zároveň instituce mohou financovat výstavbu nájemního bydlení a přinést stabilitu trhu.

Developerské společnosti (developerský sektor)

Krátkodobě čelí nižší poptávce a zpomalení prodejů, ale mohou využít oživení poptávky a přesun do nájemních/BTR projektů; omezuje je byrokracie a zpožděné povolování.

Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS)

Aktivně rozvíjí projekty dostupného nájemního bydlení s nižším nájemným a přináší model spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Kontext
Dříve jsme psali...
Studie Selima Banabaka a Franzisky Sielkerové ukazuje kritickou dostupnost bydlení v Evropě
Sedmdesát procent Evropanů žije v oblastech, kde si nemohou dovolit bydlení větší než 75 metrů čtverečních na třicetiletou hypotéku se splátkami do třetiny platu.  Proč nemáte kde bydlet
Sorcha Edwards z Housing Europe komentuje plán EU na dostupné bydlení do roku 2028
Evropská komise připravuje historický plán na dostupné bydlení, který zahrnuje podporu výstavby, digitalizaci i financování od roku 2028.  Proč bydlení dál zdražuje?
Marek Cifr odhaluje mýty o dostupnosti bydlení pro mladé a kritizuje realitní roztleskávače
Mladý expert Marek Cifr vysvětluje, proč si mladí nemohou jednoduše koupit byt jen tím, že se vzdají drahého kávy, a varuje před škodlivým vlivem realitních roztleskávačů.  Prolomit mýty
Ceny bytů a nájmů v Praze i celé ČR za vlády Fialy a Babiše prudce rostly
Vládní zásahy a pomoc s bydlením v posledních letech vedly k prudkému růstu nájmů, zatímco dostupnost vlastního bydlení se nezlepšila.  Proč bydlíme dráž?
Praha je třetí nejméně dostupné město pro bydlení v Evropě podle studie Deloitte
Pražané potřebují na pořízení bytu v průměru 15 hrubých ročních mezd, což je třetí nejhorší výsledek mezi 75 evropskými městy.  Proč je Praha tak drahá?
Fakta
📊

6,5%

Meziroční růst nájmů Q1 2024
(13. 5. 2025)

📊

15

Počet ročních mezd na byt (Deloitte 2025)
(25. 8. 2025)

💰

440 Kč/m²

Prům. nájem v Praze Q2 2025
(25. 8. 2025)

💰

>20 mld. Kč

Výdaje státu na bydlení 2024
(23. 9. 2025)

📊

47%

Nárůst cen nemovitostí v EU/10 let
(25. 11. 2025)

📊

16,9

Ročních platů na byt (Property Index 2026)
(13. 10. 2026)

Události
Co a kdy?
první čtvrtletí 2024
Meziroční růst cen nájmů v Česku o 6,5 %, výrazně nad inflací (2,7 %)
2024
Výdaje státu na příspěvek na bydlení vzrostly z 6,6 miliardy (2021) na více než 20 miliard v roce 2024
2021–2024
Nárůst nájmů v Praze o cca 20 % od roku 2021
2025
Deloitte Property Index 2025: Praha mezi třemi nejméně dostupnými městy v Evropě; na průměrný byt je potřeba 15 hrubých ročních mezd
25. listopadu 2025
Evropská komise plánuje představit komplexní plán dostupného bydlení jako reakci na desetiletý nárůst cen nájmů o 19 % a cen nemovitostí o 47 % v EU
2025
Ministerstvo pro místní rozvoj (vedení Petra Kulhánka) usiluje o dokončení digitalizace a zjednodušení stavebních řízení do konce roku 2027
2025–2027
Program SFPI Dostupné nájemní bydlení funguje s dočasným přerušením kvůli nedostatku prostředků; města připravují velké projekty
2026
Property Index 2026 (Deloitte): Praha druhé nejméně dostupné město vlastního bydlení v Evropě; potřeba 16,9 ročních platů na nový byt
13. září 2026
(Zdroj 2026-09-09) Výzkum rakouských ekonomů: 44 % Evropanů žije v lokalitách, kde třetina příjmu postačí jen na malý byt do 50 m²; 39 % si nemůže dovolit ani pronájem malého bytu za doporučenou třetinu platu
Co to znamená
Co se děje

Programy a financování pro dostupné nájemní bydlení

Srovnání před a po
💰 Financování dostupného bydlení
PŘED

Dotace a zvýhodněné úvěry pro obce téměř chyběly; většina výstavby soukromá

PO

MMR/SFPI a EIB/NRB nabízejí dotace, zvýhodněné úvěry a koinvestiční nástroje; banky a penzijní fondy se zapojují

🏛️ Role veřejného sektoru
PŘED

Obce prodaly většinu bytového fondu; městská výstavba zanedbaná

PO

Města a městské developerské subjekty opět připravují projekty; programy MMR podporují obce projektově i finančně

📅 Proces výstavby a povolování
PŘED

Dlouhá a neefektivní povolovací řízení, územní plány zdržují stavby

PO

Plánované reformy územního plánování a digitalizace stavebního řízení (MMR), částečné dočasné bypassy; ale efekt bude postupný

👥 Cílové skupiny a podmínky nájmu
PŘED

Podpora primárně sociálního bydlení s omezeným rozsahem

PO

Programy cílí širší skupiny (mladí, profese, 1.–8. decil); nájemné má být pod trhem (např. −10 až −20 %) po stanovenou dobu

Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
Navrhuje a spravuje programy dostupného bydlení a dotační rámce (SFPI)
💰
Státní fond podpory investic (SFPI) / Národní rozvojová banka (NRB) / EIB
Poskytovatelé zvýhodněných úvěrů, dotací a koinvestičních nástrojů pro projekty dostupného bydlení
🏢
Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS) a developeři
Soukromí realizátoři pilotních projektů nájemního bydlení s nižším nájmem; experti na provoz a partnerství s obcemi
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Miroslav Linhart
Miroslav Linhart
vedoucí partner oddělení finančního poradenství v Deloitte

"I v letošním roce se Praha řadí mezi metropole s nejhorší dostupností vlastního bydlení v Evropě,"

Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Bydlení je místo, kde lidé bydlí a které jim dává přístřeší, soukromí a prostor pro rodinu a majetek. Má vliv na zdraví, vzdělání, životní úroveň a šance na trhu práce. Pro mnoho lidí je domov největší životní investicí a právo na dostupné bydlení je součástí základních lidských práv.

⚙️
Jak to funguje

Bydlení vzniká v různých formách: vlastnické, soukromé nájemní, obecní (sociální) a družstevní. Dostupnost řešíme dvěma směry: finančně (cena vůči příjmům a sociální podpora jako příspěvek na bydlení) a fyzicky (počet dostupných bytů, tedy výstavba). Stát, developeři a domácnosti ovlivňují nabídku; poptávka často převyšuje nabídku, což zvyšuje ceny.

🎯
Proč je to důležité

Dostupné bydlení ovlivňuje každodenní život rodin, šance na práci a vzdělání a celkovou stabilitu společnosti. Když jsou byty drahé nebo jich je málo, roste sociální napětí a lidé méně investují do budoucnosti. Politikami a podporou může stát zajistit lepší přístup pro nízkopříjmové skupiny a snížit ekonomické nerovnosti.

💡
Co to je

Evropská komise je hlavní výkonný orgán Evropské unie, který navrhuje nové zákony a dohlíží na jejich dodržování. Skládá se ze 27 komisařů, po jednom z každé členské země, a má rozsáhlý úřednický aparát s tisíci zaměstnanců. Sídlí v Bruselu a spravuje rozpočet EU i mezinárodní vztahy Unie.

⚙️
Jak to funguje

Komisaři jsou navrženi svými zeměmi, ale musí pracovat podle zájmů celé EU bez instrukcí od svých států. Komise pravidelně předkládá návrhy zákonů Evropskému parlamentu a Radě EU, které o nich rozhodují. Když některá země nedodržuje zákony EU, Komise může začít řízení a případně ji žalovat u soudů. Také dohlíží na hospodářskou soutěž a spravuje peníze EU.

🎯
Proč je to důležité

Evropská komise určuje, jaké zákony budou platit v celé EU, což ovlivňuje životy lidí i firem v členských zemích. Díky ní jsou dodržovány smlouvy a pravidla, která garantují spolupráci a obchod v rámci EU. Spravováním rozpočtu a mezinárodních dohod Komise zajišťuje jednotný postup a zájmy EU ve světě.

Generuji kvíz...
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 13. 10. 2026 2:46:42