Krušnohorský tunel a vysokorychlostní trať Praha–Drážďany

Správa železnic je hlavním připravovatelem trati, dokončuje dokumentaci a EIA, což jí dává klíčovou roli v realizaci projektu a získávání zakázek.

Vláda se zavázala k výstavbě vysokorychlostních tratí a politicky podporuje projekty i mezinárodní smlouvy, čímž nese finanční a legislativní zodpovědnost za jejich realizaci. Schválení přeshraniční smlouvy a následná ratifikace v parlamentu budou na vládě závislé kroky.

Ústecký kraj a jeho orgány rozhodují o územních zásadách a vedení koridoru; regionální spory o trasování (zejm. vedení centrem Ústí) mohou zásadně zdržet EIA a povolovací proces. Výběr koridoru má přímý dopad na další kroky projektu a termíny.

EU je klíčovým zdrojem financování, které může pokrýt velkou část nákladů; dostupnost dotací ovlivní ekonomickou únosnost projektu a rychlost realizace. Zároveň je projekt v souladu s evropskými cíli snížení emisí a zlepšení transevropské dopravy.

Projekt představuje rozsáhlé veřejné zakázky pro tuzemské i zahraniční dodavatele, což povede k výraznému růstu poptávky po inženýrských a stavebních pracích. Výběrová řízení a podíl dodavatelů budou mít celoevropský rozměr a mohou přilákat desítky firem.

Německá strana je klíčovým partnerem pro přeshraniční úsek; její schválení a technická příprava ovlivní tempo projektu, zároveň ale projekt posiluje přeshraniční propojení. Politické a bezpečnostní otázky (např. hraniční kontroly) mohou proces komplikovat.

Obce a obyvatelé v trase trati čelí zásahu do pozemků, hluku a možnému vyvlastnění, což vede k protestům a požadavkům na úpravy trasy. Lokální odpor může vést k dalším průtahům v přípravných fázích a dodatečným nákladům.

Nová trať zvýší kapacitu pro nákladní vlaky a umožní přesun části nákladní dopravy ze silnic na železnici, což zlepší efektivitu řetězců a sníží congestion na stávajících koridorech. V Krušnohorském tunelu však budou muset nákladní vlaky jezdit omezenou rychlostí, což ovlivní provozní parametry.