Diplomatický vliv Číny skrze půjčky

Mnohé rozvojové země se kvůli čínským úvěrům dostávají do dlouhodobé zadluženosti a ztráty manévrovací schopnosti v hospodářské i zahraniční politice. To zhoršuje jejich fiskální stabilitu a možnost restrukturalizace dluhů.

Srí Lanka je často uváděna jako příklad „dluhové pasti“ – ztráta kontroly nad strategickou infrastrukturou po neschopnosti splácet vedla k dlouhodobým závazkům vůči čínským subjektům. To představuje zásadní suverenitní a ekonomické riziko.

Černá Hora akumulovala velký dluh vůči čínským věřitelům kvůli infrastrukturním projektům, což vedlo k žádosti o pomoci od EU a politickému tlaku. To oslabuje veřejné finance a zvyšuje vnější závislost státu.

Pákistán čelí problémům se splácením čínských půjček spojených s energetickými projekty, což zatěžuje veřejné finance a způsobuje ekonomické napětí. To omezuje flexibilitu v energetické politice a státním rozpočtu.

Infrastrukturní projekty financované čínskými subjekty mohou způsobit ekologické škody a sociální dopady na místní komunity, včetně ztráty chráněných území. To oslabuje místní socioekonomickou stabilitu a důvěru v projekty.

Čína získala geopolitický vliv prostřednictvím půjček a infrastrukturních projektů, nyní však čelí dilematům při vymáhání dluhů bez poškození vztahů s dlužníky. Z dlouhodobého hlediska riziko reputačních a politických nákladů roste.

Čínské státní firmy a banky získávají kontrakty a výnosy z financování infrastrukturních projektů v zahraničí, čímž rozšiřují ekonomický a politický dosah Číny. Současně však nesou riziko nespolehlivých splátek a reputačního rizika.

Evropská komise je vystavena tlaku pomáhat zemím postiženým čínským zadlužením a zároveň řešit geopolitické důsledky rostoucího čínského vlivu v sousedních regionech. To zvyšuje diplomatické a rozpočtové nároky Unie.

Vyloučení čínských půjček z pravidel Pařížského klubu oslabuje tradiční mechanismy restrukturalizace dluhů a komplikuje koordinaci věřitelů. To zvyšuje nejistotu při řešení zadluženosti rozvojových zemí.