Nová pravidla pro stavební normy a použití BIM v ČR

Letos schválený zákon zavádí povinné využití BIM při velkých veřejných zakázkách v Česku.

Mizící téma o společenských pravidlech a technologii

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

V České republice se připravuje nová norma pro minimální rozměry bytů, kterou zpracovává Česká agentura pro standardizaci. Tato norma, která by nahradila předpis z 80. let, je zatím doporučující, ale obavy vyvolává možnost jejího budoucího začlenění do závazných předpisů, což by mohlo vést ke zdražení bydlení a komplikacím v povolovacím procesu výstavby. Institut plánování a rozvoje však uklidňuje veřejnost, že norma má sloužit pouze pro účely projektování [1].

Nejnovější vývoj v oblasti stavebních předpisů navíc zahrnuje povinnost využití informačního modelování budov (BIM) při veřejných zakázkách nad 135 milionů korun. Tento krok by měl přinést úspory, efektivnější spolupráci a nové požadavky na data od letošního roku [2].

Zdroje:

  1. A nábytek máte v normě? Stát doporučí nové standardy bytů, developeři se bojí regulace a tím i zdražení

  2. Co přinese povinný BIM: Investoři ušetří peníze, výrobci získají zpětnou vazbu

Nejnovější
Letos schválený zákon zavádí povinné využití BIM při velkých veřejných zakázkách v Česku.
25. 8. 2025: Všechny stavební projekty nad 135 milionů korun budou muset od letošního roku povinně využívat informační modelování budov (BIM), což přinese úspory, efektivnější spolupráci i nové požadavky na data.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
27. května 2025
Povede nejenom ke zkomplikování povolovacího procesu a výstavby nových bytů, ale také to prodraží samotné byty,
2 Střední dopad
27. května 2025
Pokud by dodržování normy vyžadovalo nařízení vlády či vyhláška, nebo dokonce zákon, ztratila by doporučující prvek,
3 Vysoký dopad
16. dubna 2024
Česko se rozhodlo, že v rámci metody BIM vytvoří takzvaný datový standard stavby, což je vlastně základ, aby si jednotlivé softwary mezi sebou rozuměly,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Developeři

Navrhovaná státní norma na minimální rozměry a vybavení bytů může zvýšit náklady na projekty a komplikovat realizaci, což přímně zasáhne developery. Zvýšené požadavky a možná závaznost norem mohou vést k dražším a zdlouhavějším projektům.

Spotřebitelé (kupující bydlení)

Možné zpřísnění norem pro minimální rozměry a vybavení bytů může vést ke zvýšení cen bytů a snížení dostupnosti bydlení pro kupující. Kritici varují před zdražením a omezením nabídky nových bytů.

Projektanti a stavební firmy

Nová norma i rozšíření BIM přinesou projektantům a stavebním firmám dodatečné požadavky a náklady na přizpůsobení procesů, zároveň ale digitalizace a BIM mohou zefektivnit práci a snížit chyby. Dopad je proto kombinace krátkodobých nákladů na školení a dlouhodobých úspor v přípravě a provozu.

Veřejní zadavatelé (státní instituce)

Pověření využívat BIM u nadlimitních veřejných zakázek zlepší koordinaci, průhlednost a efektivitu přípravy projektů, i když státní instituce budou muset investovat do kapacit a standardů. Zákonná povinnost zvyšuje jejich administrativní roli při implementaci digitalizace.

Česká agentura pro standardizaci

Agentura hraje klíčovou roli při tvorbě datových standardů a koncepcí (včetně zadání normy IPR), čímž posiluje koordinaci digitalizace a sjednocení pravidel. To jí dává zvýšenou odpovědnost a vliv na implementaci nových standardů ve stavebnictví.

Česká komora architektů

Autorky normy (mezi nimi i zástupci komory) aktivně obhajují, že norma má sloužit jako pomůcka projektantům, což posiluje vliv komory na standardy navrhování. To zvyšuje jejich roli v normotvorbě a profesním poradenství.

Výrobci stavebních komponent

Digitalizace a povinné využití BIM umožní výrobcům lepší prezentaci výrobků, sběr zpětné vazby a automatizované poskytování dat (např. přes QR kódy). To může zvýšit konkurenceschopnost a poptávku po digitálně popsaných komponentech.

Kontext
Dříve jsme psali...
Stát chystá nová pravidla pro velikost bytů a nábytku, developeři se obávají zdražení
Připravovaná státní norma má určit minimální rozměry bytů a nábytku v nich, což vyvolává obavy z možného povinného dodržování a následného zdražení bydlení.  Co přesně navrhují?
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2025
Schválení zákona zavádějícího povinnost využívat BIM u všech veřejných stavebních projektů s rozpočtem nad 135 milionů korun
Co to znamená
Co se děje

Nová státní norma pro minimální standardy bytů a povinné BIM u veřejných projektů nad 135 mil. Kč

Srovnání před a po
📋 Bytové standardy
PŘED

Platný předpis z konce 80. let, zaměřený především na panelovou výstavbu a umakartová jádra

PO

Vznikající státní norma bude definovat minimální rozměry bytů a konkrétní standardy vybavení (např. vzdálenost stolu od stěny, velikost jídelního stolu)

📋 Povinnost využití BIM u veřejných zakázek
PŘED

BIM nebyl obecně povinný u všech velkých veřejných staveb

PO

Nově schválený zákon zavádí povinnost používat BIM u veřejných staveb s rozpočtem nad 135 milionů Kč

📋 Státní datové standardy a připravenost institucí
PŘED

Datové standardy připravovaly některé subjekty, celá státní správa nebyla plně připravena

PO

Česká agentura pro standardizaci a Státní fond dopravní infrastruktury vytvářejí datové standardy; další státní instituce jsou postupně připravovány, ale nejsou ještě plně připraveny

Klíčové postavy
🏛️
Česká agentura pro standardizaci
Zadavatel přípravy nové státní normy a aktér v tvorbě datových standardů pro BIM
🏛️
Institut plánování a rozvoje (IPR)
Zpracovatel připravované státní normy pro minimální rozměry a vybavení bytů
🏛️
Státní fond dopravní infrastruktury
Spoluautor/vytvářitel datových standardů pro implementaci BIM
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jaromír Hainc
Jaromír Hainc
spoluautor návrhu

"Účelem je umožnit široké spektrum bytových řešení v souladu s aktuálními trendy v bydlení"

David Tichý
David Tichý
člen České komory architektů

"Jedná se o aktualizaci stávajícího znění, které obsahuje mnoho až absurdních požadavků na zařízení bytů"

Hana Landová
Hana Landová
sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory

"Tak tomu bylo například s původně doporučujícím standardem světla v obytných místnostech, který se přes odkaz ve stavebním zákoně stal závazným"

Pavel Kiršner
Pavel Kiršner
expert na stavební právo

"Pokud by dodržování normy vyžadovalo nařízení vlády či vyhláška, nebo dokonce zákon, ztratila by doporučující prvek"

Zdeněk Zajíček
Zdeněk Zajíček
prezident Hospodářské komory

"Povede nejenom ke zkomplikování povolovacího procesu a výstavby nových bytů, ale také to prodraží samotné byty"

Kateřina Schön
Kateřina Schön

"Česko se rozhodlo, že v rámci metody BIM vytvoří takzvaný datový standard stavby, což je vlastně základ, aby si jednotlivé softwary mezi sebou rozuměly"

Kateřina Schön
Kateřina Schön

"Někteří projektanti tvrdí, že když chcete používat BIM, bude to stát třeba o třicet procent víc. Realita je ale taková, že se jen změní rozložení práce. Některé činnosti, které by projektant dělal později, se přesunou na začátek"

Jak šel čas
Historický kontext
🏗️
rok 2002
Skandinávské země začaly s využíváním informačního modelování budov (BIM).
Skandinávské země patřily mezi průkopníky v zavádění BIM.
Sloužilo jako mezinárodní precedent pro pozdější širší zavádění BIM v Evropě.
📜
1. května 2015
Technická novela pražských stavebních předpisů měla podle článku vstoupit v platnost nejpozději 1. května 2015.
Vstup v platnost byl očekáván s velkou skepsí realitních expertů a provázelo ho intenzivní připomínkové řízení.
Měla ovlivnit přípravu a povolování staveb v Praze.
💻
rok 2016
Česko v roce 2016 zahájilo přípravu koncepce zavedení metody BIM do stavební praxe.
Článek popisuje vládní mandát z roku 2016 na organizovaný přesun částí stavebního procesu do digitálního prostředí.
Otevřelo to cestu k dalším iniciativám pro digitalizaci stavebnictví a k legislativním úvahám o BIM.
🔥
rok 2017
Požár bytového domu Grenfell Tower v Londýně v roce 2017 byl v debatě uváděn jako varování při změnách norem požární bezpečnosti.
V textu byl incident použit jako příklad důsledků nevhodných materiálů na fasádách.
Přispělo to ke zdůraznění potřeby důkladného posouzení bezpečnosti materiálů při úpravách norem.
🔜
rok 2024
V roce 2024 se podle kontextu očekávalo, že digitalizace stavebního řízení přinese schválení zákona zavádějícího BIM u nadlimitních veřejných zakázek nad 135 milionů Kč.
Článek z dubna 2024 uváděl, že 'letošní rok' má přinést digitalizaci stavebního řízení a možné schválení zákona o BIM pro nadlimitní zakázky (prahová hranice 135 mil. Kč).
Očekávané schválení mělo zavést povinné využití BIM u nadlimitních veřejných zakázek.
🚒
konec roku 2024
Hasiči slíbili, že návrh nových předpisů pro výškové dřevostavby předloží do konce roku 2024.
V článku o surovinové politice a dřevostavbách bylo uvedeno, že hasiči plánují návrh předložit 'do konce letošního roku'.
Návrh měl za cíl usnadnit normové projektování vícepodlažních dřevostaveb.
📐
rok 2025
Podle kontextu mohly být změny norem pro dřevostavby připravené v roce 2025.
V textu Surovinové politiky i doprovodných komentářích bylo uvedeno, že nové normy by mohly být připravené v roce 2025.
Měly by zjednodušit projektování a umožnit například normové řešení pro vyšší dřevostavby.
⚖️
rok 2025
V roce 2025 byl podle aktuálního článku schválen zákon zavádějící povinnost využívat BIM u veřejných stavebních projektů s rozpočtem nad 135 milionů Kč.
Aktuální článek uvádí, že 'letos schválený zákon' zavádí povinnost využití BIM pro veřejné zakázky nad hranicí 135 mil. Kč a popisuje související požadavky na data a praxi.
Zákon má podle článku přinést úspory, zrychlení přípravy projektů a efektivnější spolupráci mezi aktéry; zavádí také nové požadavky na data.
🌲
rok 2035
Cíl politiky: do roku 2035 zvýšit podíl dřevostaveb na trhu na 25 %.
Surovinová politika pro dřevo připravovaná ministerstvem stanovuje tento cíl jako součást podpory dřevostaveb.
Mělo by to vést k většímu využití dřeva ve veřejných stavbách a snížení vývozu surového dřeva.
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Nová norma minimálních rozměrů bytů a zavedení BIM v ČR
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

příspěvková organizace hl. m. Prahy

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Logo_Institutu_plánování_a_rozvoje_hl._m._Prahy.svg


Země: Česko

IČO: 70883858

DIČ: CZ70883858

Sídlo: Praha

Web: http://www.iprpraha.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:34:00