Vyjednávání o rusko-ukrajinském míru a mezinárodní tlak
Schůzka Trumpa a Putina přináší fatální hrozbu pro Česko
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Dne 15. srpna 2025 se na Aljašce uskutečnil summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, který přinesl určitou shodu ohledně ukrajinského konfliktu, avšak odpovědnost za prosazení dohody byla přenesena na Evropany a Ukrajince[26]. Bylo domluveno, že USA a Evropa ponesou hlavní zodpovědnost za mediaci a dohled nad implementací bodů dohody.
Tento summit navazuje na předchozí jednání, kde Rusko požadovalo uznání okupovaných území a stažení ukrajinských sil z vlastního území, což Ukrajina odmítla[7][11]. Trumpova kritika Putina a tlak na Západ přispěly ke změně dynamiky vyjednávání, přičemž USA tlačí na rychlejší dospění k závěru[3][12].
Evropské země včetně Česka nadále symbolicky podporují Ukrajinu, ačkoliv klíčová rozhodnutí zůstávají v rukou Trumpa, Putina a Zelenského. Merkelová zdůraznila nutnost trvalého míru založeného na silné Ukrajině[9][15]. Trump zkrátil lhůtu pro dosažení míru na pouhých deset až dvanáct dní, což přidalo na tlaku na řešení situace[8].
Po poslední schůzce Trumpa a Putina vrátil Putin do hry požadavek, jehož splnění by mělo pro Česko zhoubné následky, čímž se situace ještě více komplikuje[27].
Zdroje:
Schůzka Trumpa a Putina přináší fatální hrozbu pro Česko

Přehled citací
Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodli se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem
To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí
Bohužel, můžeme skončit u toho, že válka bude pokračovat a lidé budou umírat po tisících
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vladimir Putin
Jako hlavní ruský aktér trvá na podmínkách (územních nárocích a změnách bezpečnostního uspořádání), které brání rychlému příměří a mírovému urovnání. Jeho odmítavý postoj zásadně ovlivňuje výsledek jednání a zvyšuje riziko pokračování bojů.
Donald Trump
Americký prezident přináší rozhodující impuls k zahájení přímých rozhovorů mezi stranami, ale jeho transakční a nepředvídatelný přístup zároveň zvyšuje riziko, že dohody budou pro Ukrajinu nevýhodné nebo budou uzavírány bez její účasti. Má zásadní vliv na směr a rychlost diplomatického procesu.
Ruská federace
Ruský stát jako partner jednání stanovuje podmínky, které zachovávají jeho strategické zisky a omezují možnosti ukrajinské suverenity; zdržování a politické požadavky značně komplikují dosažení příměří. To má zásadní negativní dopad na šance na trvalý mír.
Spojené státy americké
Americká administrativa (pod vedením prezidenta) má rozhodující vliv na diplomatický proces i na vojenskou pomoc; její proměnlivý postoj může buď stlačit Moskvu k dohodě (hrozbami sankcí), nebo oslabit pozici Kyjeva (pokud pomoc ustane). Je proto hybnou a současně rizikovou složkou vývoje.
Volodymyr Zelenskyj
Vedoucí ukrajinské strany aktivně vyhledává diplomatickou podporu a deklaruje ochotu jednat, ale zároveň naráží na domácí „červené linie“ (odmítání ústupků z územní celistvosti). Je tedy klíčový pro udržení vnitřní legitimity i dohledatelných kompromisů.
Evropská unie
EU a evropští lídři posilují politickou a ekonomickou podporu Ukrajině (včetně dalších sankcí), snaží se koordinovat bezpečnostní záruky a zvýšit obranné výdaje. Jejich role je klíčová pro vyvážení amerického vlivu a pro zajištění trvalejších záruk pro Kyjev.
Ukrajinská vláda
Ukrajinské vedení je připraveno jednat a v některých případech nabídnout kroky k příměří, zároveň ale deklaruje nepřekročitelné červené linie (územní celistvost), což omezuje manévrovací prostor při rychlých dohodách. Je klíčovým subjektem, bez jehož souhlasu nemůže být dohoda legitimní.
Dříve jsme psali...
Jana Kobzová hodnotí summit Trumpa s Putinem na Aljašce

Trump pohrozil odchodem ze schůzky s Putinem, pokud jednání o Ukrajině nebudou úspěšná

Možný summit Trumpa a Putina na Aljašce nebude novým Mnichovem

Donald Trump a Vladimir Putin se brzy setkají na Aljašce, kde mají jednat o míru na Ukrajině.

Jan Šír z Univerzity Karlovy komentuje páteční jednání o Ukrajině na Aljašce.

273 dronů
rekordní dronový útok
(19. 5. 2025)
2 000
výměna válečných zajatců
(19. 5. 2025)
12.05.2025
Navrhovaný start příměří
(11. 5. 2025)
18. balík
EU dohodla sankce
(18. 7. 2025)
10-12 dnů
lhůta pro Rusko
(29. 7. 2025)
12 bodů
ruské memorandum
(2. 6. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Summit Trump–Putin na Aljašce (15. srpna 2025)
Donald Trump
americký podnikatel a politik
Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)
Narození: 14. června 1946
Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center
Státní občanství: Spojené státy americké
Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vladimir Putin
ruský politik
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:33:02