Vyjednávání o rusko-ukrajinském míru a mezinárodní tlak

Schůzka Trumpa a Putina přináší fatální hrozbu pro Česko

Mizící téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Dne 15. srpna 2025 se na Aljašce uskutečnil summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, který přinesl určitou shodu ohledně ukrajinského konfliktu, avšak odpovědnost za prosazení dohody byla přenesena na Evropany a Ukrajince[26]. Bylo domluveno, že USA a Evropa ponesou hlavní zodpovědnost za mediaci a dohled nad implementací bodů dohody.

Tento summit navazuje na předchozí jednání, kde Rusko požadovalo uznání okupovaných území a stažení ukrajinských sil z vlastního území, což Ukrajina odmítla[7][11]. Trumpova kritika Putina a tlak na Západ přispěly ke změně dynamiky vyjednávání, přičemž USA tlačí na rychlejší dospění k závěru[3][12].

Evropské země včetně Česka nadále symbolicky podporují Ukrajinu, ačkoliv klíčová rozhodnutí zůstávají v rukou Trumpa, Putina a Zelenského. Merkelová zdůraznila nutnost trvalého míru založeného na silné Ukrajině[9][15]. Trump zkrátil lhůtu pro dosažení míru na pouhých deset až dvanáct dní, což přidalo na tlaku na řešení situace[8].

Po poslední schůzce Trumpa a Putina vrátil Putin do hry požadavek, jehož splnění by mělo pro Česko zhoubné následky, čímž se situace ještě více komplikuje[27].

Zdroje:

  1. "Ano, odešel bych." Pokud schůzka s Putinem nepůjde dobře, Trump ji podle svých slov opustí

  2. Kdo tady chce mír? Jsme připraveni válčit věčně, jako za Petra Velikého, vyhrožoval ruský vyjednavač

  3. Interfax byl zplnomocněn prohlásit: Ukrajina musí zůstat sama, zmenšit armádu a dát Rusku vše, co Putin chce. Pak bude možná mír

  4. Ukrajina a Rusko jsou mírovým jednáním nejblíž od začátku války. Putin totiž Trumpa zklamal

  5. Vím, čemu Putin rozumí. Angela Merkelová v Praze představila recept, jak by měla Evropa přistupovat k Rusku

  6. Po telefonátu Trump-Putin obě strany hovoří o mírových rozhovorech. Jednání budou pokračovat, příměří je v nedohlednu

  7. Fico chce zobchodovat balík protiruských sankcí. Slovensko žádá do úterý dohodu ohledně plánu zastavit dovoz plynu do EU

  8. Prezident D. Trump si bude telefonovat s Putinem

  9. Trump se s Putinem na něčem dohodl, odpovědnost, zda se to prosadí, přenesl na Evropany a Ukrajince, domnívá se expertka

Nejnovější
Schůzka Trumpa a Putina přináší fatální hrozbu pro Česko
18. 8. 2025: Putin vrátil do hry požadavek, jehož splnění by mělo pro Česko zhoubné následky.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
19. srpna 2025
Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodli se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem
2 Vysoký dopad
19. srpna 2025
To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí
3 Vysoký dopad
17. srpna 2025
Bohužel, můžeme skončit u toho, že válka bude pokračovat a lidé budou umírat po tisících
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Vladimir Putin

Jako hlavní ruský aktér trvá na podmínkách (územních nárocích a změnách bezpečnostního uspořádání), které brání rychlému příměří a mírovému urovnání. Jeho odmítavý postoj zásadně ovlivňuje výsledek jednání a zvyšuje riziko pokračování bojů.

Donald Trump

Americký prezident přináší rozhodující impuls k zahájení přímých rozhovorů mezi stranami, ale jeho transakční a nepředvídatelný přístup zároveň zvyšuje riziko, že dohody budou pro Ukrajinu nevýhodné nebo budou uzavírány bez její účasti. Má zásadní vliv na směr a rychlost diplomatického procesu.

Ruská federace

Ruský stát jako partner jednání stanovuje podmínky, které zachovávají jeho strategické zisky a omezují možnosti ukrajinské suverenity; zdržování a politické požadavky značně komplikují dosažení příměří. To má zásadní negativní dopad na šance na trvalý mír.

Spojené státy americké

Americká administrativa (pod vedením prezidenta) má rozhodující vliv na diplomatický proces i na vojenskou pomoc; její proměnlivý postoj může buď stlačit Moskvu k dohodě (hrozbami sankcí), nebo oslabit pozici Kyjeva (pokud pomoc ustane). Je proto hybnou a současně rizikovou složkou vývoje.

Volodymyr Zelenskyj

Vedoucí ukrajinské strany aktivně vyhledává diplomatickou podporu a deklaruje ochotu jednat, ale zároveň naráží na domácí „červené linie“ (odmítání ústupků z územní celistvosti). Je tedy klíčový pro udržení vnitřní legitimity i dohledatelných kompromisů.

Evropská unie

EU a evropští lídři posilují politickou a ekonomickou podporu Ukrajině (včetně dalších sankcí), snaží se koordinovat bezpečnostní záruky a zvýšit obranné výdaje. Jejich role je klíčová pro vyvážení amerického vlivu a pro zajištění trvalejších záruk pro Kyjev.

Ukrajinská vláda

Ukrajinské vedení je připraveno jednat a v některých případech nabídnout kroky k příměří, zároveň ale deklaruje nepřekročitelné červené linie (územní celistvost), což omezuje manévrovací prostor při rychlých dohodách. Je klíčovým subjektem, bez jehož souhlasu nemůže být dohoda legitimní.

Kontext
Dříve jsme psali...
Jana Kobzová hodnotí summit Trumpa s Putinem na Aljašce
Trump a Putin dosáhli určité shody ohledně Ukrajiny, ale odpovědnost za prosazení dohody přenesli na Evropany a Ukrajince.  Dohoda bez Evropy?
Trump pohrozil odchodem ze schůzky s Putinem, pokud jednání o Ukrajině nebudou úspěšná
Americký prezident je připraven rychle opustit summit, pokud se rozhovory nebudou vyvíjet podle jeho představ.  Zákulisí summitu
Možný summit Trumpa a Putina na Aljašce nebude novým Mnichovem
Analogie mezi možným aljašským summitem a Mnichovem 1938 podle článku kulhá z několika důvodů.  Proč Aljaška není Mnichov
Donald Trump a Vladimir Putin se brzy setkají na Aljašce, kde mají jednat o míru na Ukrajině.
Trump a Putin se opět setkají, přičemž minulá jednání vždy ovládl ruský prezident.  Kdo ovládne summit?
Jan Šír z Univerzity Karlovy komentuje páteční jednání o Ukrajině na Aljašce.
Putin podle experta využije summit s Trumpem k prosazení ruských zájmů a rozkolu mezi USA a Evropou ohledně Ukrajiny.  Strategie Putina odhalena
Fakta
📊

273 dronů

rekordní dronový útok
(19. 5. 2025)

📊

2 000

výměna válečných zajatců
(19. 5. 2025)

📅

12.05.2025

Navrhovaný start příměří
(11. 5. 2025)

🔄

18. balík

EU dohodla sankce
(18. 7. 2025)

📊

10-12 dnů

lhůta pro Rusko
(29. 7. 2025)

📊

12 bodů

ruské memorandum
(2. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
12. května 2025
Volodymyr Zelenskyj oznámil připravenost jednat o třicetidenním příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května.
15. května 2025
Moskva navrhla setkání v Istanbulu na 15. května; Vladimir Putin se osobně nezúčastnil čtvrtečního jednání a ruskou delegaci vedl Vladimir Medinskij.
16. května 2025
V Istanbulu proběhla jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací; americká administrativa se pokusila vyjednat příměří během jednání 16. května, jednání skončilo bez výsledku.
10. června 2025
Evropská komise navrhla osmnáctý balík sankcí proti Rusku.
14. června 2025
Putin a Trump spolu naposledy hovořili.
8. srpna 2025
Donald Trump zkrátil lhůtu, kterou dal Rusku na dosažení dohody, a vyčíslil ji na 8. srpna.
15. srpna 2025
Donald Trump oznámil, že se 15. srpna 2025 na Aljašce má setkat s Vladimirem Putinem.
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Summit Trump–Putin na Aljašce (15. srpna 2025)
Donald Trump

americký podnikatel a politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/TrumpPortrait.jpg

Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)

Narození: 14. června 1946

Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center

Státní občanství: Spojené státy americké

Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)

Web: https://donaldjtrump.com

Data pocházejí z datové položky WikiData

Vladimir Putin

ruský politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Владимир_Путин_(18-06-2023)_(cropped).jpg

Povolání: politik

Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)

Narození: 7. října 1952

Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova

Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)

Politická strana:

  • Jednotné Rusko
  • Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
  • Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)

Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)

Data pocházejí z datové položky WikiData

USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:33:02