Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu během a po válce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá záruky ještě před koncem války s Ruskem.

Málo aktivní téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naléhavě žádá o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ještě před formálním ukončením války s Ruskem, protože existuje riziko, že konečný mírový dokument nemusí být uzavřen[18]. Evropské státy včetně Česka pracují na způsobu, jak zajistit Ukrajině bezpečnost po skončení konfliktu, přičemž diskutují mimo jiné o vytvoření nárazníkové zóny mezi Ukrajinou a Ruskem. Plán vyžaduje shodu mezi členy EU a souhlas Kyjeva s možnými územními ústupky[3][13].

Jednání mezi ukrajinským prezidentem a Donaldem Trumpem přineslo návrhy mírového plánu, které ovšem zahrnovaly ústupky v oblasti Donbasu, což Ukrajina odmítla[5]. Zatímco Evropa i Česko se snaží poskytovat Ukrajině politickou podporu, dochází také k úvahám o potenciálním nasazení evropských vojáků na Ukrajině v mírové misi, které by bylo podmíněno jasnými zárukami příměří[7][14].

Předseda Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala před možnými bezpečnostními hrozbami pro EU a vyzvala k posílení obranné spolupráce a ekonomických vztahů mezi členskými státy[15]. Prezident Pavel uvedl, že dočasná ztráta území může být pro Ukrajinu menším zlem, pokud to vede k ukončení bojů a dosažení stabilnějšího míru[10].

Zdroje:

  1. Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ještě před koncem války, řekl Zelenskyj

  2. Proč je pondělí důležitější než pátek a co chystá na Trumpa evropská přesila

  3. Evropští politici uvažují o zřízení nárazníkového pásma na Ukrajině, píše Politico. Souhlasit by musel i Kyjev

  4. Zelenskyj Trumpa zvládl. Evropané v Bílém domě plnili tři další úkoly

  5. Proč jsme nebyli ve Washingtonu také? Jak Česko a Polsko přicházejí o politický kapitál vzniklý pomocí Ukrajině

  6. Armáda připravuje scénáře pro nasazení na Ukrajině, říká Černochová. Jaké jsou hlavní podmínky pro vyslání vojáků?

  7. Putin ponižuje Ukrajinu i Západ. Pozvání Zelenského do Moskvy je jen výsměchem a demonstrací síly

  8. Ukrajina potřebuje jasné garance, bez nich si příměří nemůže dovolit, upozorňuje Pojar

Nejnovější
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá záruky ještě před koncem války s Ruskem.
20. 9. 2025: Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ještě před formálním ukončením války, protože konečný mírový dokument nemusí vzniknout.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
18. srpna 2025
Příměřími se nezabývám, chci trvalý mír
2 Vysoký dopad
4. března 2025
Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru
3 Vysoký dopad
11. února 2025
Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Vladimír Putin

Ruský prezident zůstává hlavním hybatelem konfliktu; jeho postoje a podmínky pro jednání určují podmínky příměří a míru a zásadně ovlivňují bezpečnostní i politické řešení. Pokračující ruské požadavky zvyšují riziko územních ústupků Ukrajiny.

NATO

Aliance zůstává klíčovou politicko-vojenskou platformou pro koordinaci záruk a podpory Ukrajině; současně však nová americká diplomacie a tlak na Evropu zpochybňují konzistentnost závazků, což zvyšuje nejistotu partnerů. Role NATO je proto posilována i testována.

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident získává silnou veřejnou podporu od evropských partnerů, ale je zároveň pod tlakem USA a musí vyjednávat o bezpečnostních zárukách a podmínkách míru. Návštěvy a jednání mu krátkodobě posilují mezinárodní legitimitu, ale zhoršují vyjednávací pozici kvůli tlaku na územní ústupky.

Donald Trump

Americký prezident získává klíčovou roli zprostředkovatele jednání o Ukrajině, což mu zvyšuje mezinárodní vliv; zároveň jeho tlak na Kyjev může oslabit pozici Ukrajiny a vyvolat napětí s evropskými spojenci. Jeho politika mění dynamiku vyjednávání a koordinace spojenců.

Ursula von der Leyenová / Evropská komise

Předsedkyně EK aktivně prosazuje větší evropskou odpovědnost za obranu a financování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, čímž posiluje roli EU v koordinačním úsilí o stabilitu regionu. To zvyšuje evropskou váhu v jednáních o budoucím uspořádání bezpečnosti.

Petr Pavel / Česká republika (prezident)

Prezident Pavel aktivně podporuje Ukrajinu diplomaticky i vojensky a prosazuje zapojení Evropy do vyjednávání o bezpečnostních zárukách, čímž zvyšuje mezinárodní profil ČR a její vliv v koalici podporovatelů. Zároveň nese politické riziko domácí debaty o nasazení sil.

Koalice ochotných ("koalice ochotných")

Neformální uskupení evropských států koordinuje konkrétní vojenskou a bezpečnostní podporu Ukrajině a může nabídnout praktické záruky a jednotky post-mírových sil, čímž snižuje závislost na bilaterálních rozhodnutích. Je klíčové pro uskutečnitelnost evropských záruk.

Armáda České republiky

Česká armáda je zapojena do příprav možného nasazení jako součást evropských mírových sil (nikoli na frontě), což zvyšuje její operační zátěž a politickou pozornost; zároveň to posiluje obranné vazby ČR s partnery. Nasazení by však záviselo na mezinárodních dohodách a mandátu parlamentu.

Viktor Orbán / Maďarsko

Maďarský premiér svými blokacemi a odmítavými postoji vůči některým evropským iniciativám (např. mírovým nástrojům či rozšíření podpory Ukrajině) oslabuje jednotu EU a komplikuje rychlou koordinaci pomoci a záruk. To prodlužuje vyjednávání a zvyšuje riziko nejednotných rozhodnutí.

Kontext
Dříve jsme psali...
Von der Leyenová varovala ve Štrasburku před hrozbami pro EU a vyzvala k jednotě
Von der Leyenová apelovala na státy EU, aby posílily spolupráci v obraně, investicích do technologií a odstranily bariéry na společném trhu.  Co čeká Evropu?
Evropa a Česko hledají způsob, jak po válce zajistit bezpečnost Ukrajiny.
Evropské státy včetně Česka řeší, jak konkrétně poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině po skončení války.  Nečekané důsledky záruk
Vladimir Putin na fóru ve Vladivostoku pozval Volodymyra Zelenského na jednání do Moskvy.
Putin navrhl summit se Zelenským v Moskvě, což Kyjev odmítl jako urážku a demonstraci síly.  Putinova hra o moc
Jana Černochová komentuje možné nasazení českých vojáků na Ukrajině po příměří
Česká armáda připravuje scénáře pro případné nasazení na Ukrajině, ovšem pouze v mírové misi a až po příměří a schválení parlamentem.  Podmínky mise, zákulisí jednání
Evropské země jednají o čtyřicetikilometrové nárazníkové zóně na Ukrajině, souhlas Kyjeva nejistý
Evropští politici zvažují vytvoření nárazníkového pásma mezi Ruskem a Ukrajinou jako součást možné mírové dohody, ale mezi státy EU nepanuje shoda a Kyjev by musel souhlasit s územními ústupky.  Kdo ustoupí komu?
Fakta
📊

40 km

Návrh nárazníkové zóny
(29. 8. 2025)

📊

7 lídrů

Pozváno do Washingtonu
(19. 8. 2025)

💰

150 mld. €

Půjčky EK na obranu
(10. 9. 2025)

💰

8 mld. €

Úspora deregulací
(10. 9. 2025)

📊

≈5% HDP

Polsko: téměř 5% HDP
(19. 8. 2025)

📊

23 lidí

Oběti útoku na Kyjev
(29. 8. 2025)

Události
Co a kdy?
únor 2022
Začátek rozsáhlé ruské invaze do Ukrajiny (v textech: „Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi od února 2022“).
Ještě není...
International Comparison
Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu
Rusko

stát v Evropě a Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Flag_of_Russia.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)

Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)

Populace: 146.12 mil. (leden 2025)

Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)

HDP: 2.24 bil. RUB (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:21:23