Energetické projekty v ČR a hlubinné úložiště
Noho Energy plánuje na Chrudimsku pět větrníků vyšších než Žižkovská věž
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
SÚRAO plánuje dokončení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu již v roce 2050, avšak náklady na projekt vzrostly na 559 miliard korun, což vedlo ke změnám v jaderné energetické koncepci. Vybírá se finální lokalita ze čtyř zvažovaných míst s plánovaným konečným výběrem do roku 2030. Obec Rudíkov se staví proti plánům na umístění úložiště, přičemž starosta Zdeněk Souček kritizuje způsob výběru [1][3]. ČEZ plánuje ve vojenském prostoru Ralsko výstavbu největšího větrného parku v Česku, který má zahrnovat šestnáct větrných elektráren s výkonem 115 MW, které by mohly zásobovat desítky tisíc domácností [2].
Nově se k energetickým projektům v Česku přidává firma Noho Energy s plánem postavit pět větrných elektráren ve Vojtěchově na Chrudimsku. Projekt, podporovaný místními obyvateli, nebude muset projít procesem EIA [4].
Zdroje:
Noho Energy plánuje na Chrudimsku pět větrníků vyšších než Žižkovská věž
Přehled citací
Přesto mohou větrné elektrárny významně přispět k diverzifikaci energetického mixu kraje a jeho energetické soběstačnosti
Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu.
Snaží se obce uplatit a myslí si, že čtyři miliony do rozpočtu ročně nahradí škody a újmy, které město a okolí utrpí. Jsou to hezké peníze, ale škody budou větší
Kdo si polepší, kdo tratí?
Uhelné společnosti (severočeské a karlovarské doly a těžaři)
Provozovatelé těžby a spalování uhlí čelí zásadnímu transformačnímu tlaku: rostoucí cena emisních povolenek, regulační požadavky a ztráta trhu znamenají vysoké finanční a provozní riziko a nutnost rychlé restrukturalizace či diverzifikace podnikání.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
SÚRAO získává posílený mandát a financování pro urychlení výběru a průzkum lokalit hlubinného úložiště, zároveň čelí silnému odporu obcí a tlaku na lepší komunikaci. Rychlejší harmonogram zvyšuje politický a komunikační tlak na organizaci.
ČEZ
Energetická skupina čelí vyšším nákladům spojeným s nakládáním s odpady a zároveň rozšiřuje portfolio obnovitelných zdrojů a jaderných projektů, což jí přináší nové investiční příležitosti i finanční rizka. Projekte jako velké FVE či SMR mění její kapitálové potřeby a provozní výdaje.
Obce v dotčených lokalitách (kandidáti pro hlubinné úložiště)
Místní samosprávy a obyvatelé v navrhovaných lokalitách pociťují zvýšený tlak spojený s průzkumy a připravovanou stavbou úložiště a mnohé vyjadřují výrazný odpor a obavy o zdraví, vodní zdroje a cenu nemovitostí. To vede k soudním a politickým sporům s centrálními institucemi.
Developerské firmy větrné energetiky (např. Noho Energy)
Výrazné obnovení větrného developmentu (lokální projekty se souhlasem obcí) přináší investorům a developerům obchodní příležitosti i možné zdroje příjmů, ale zároveň vystavuje projekty rizikům schvalovacích řízení. U úspěšných projektů se objevují i modely lokálních benefitů.
Obyvatelé obcí s plánovanými větrnými parky (např. Uhy, Vojtěchov)
Místní obyvatelé profitují z nabízených benefitů (např. nižší ceny elektřiny, roční příspěvky do obecního rozpočtu), ale zároveň čelí změnám krajinného rázu a potenciálním obavám z hluku nebo poklesu atraktivity regionu. Dopad závisí na konkrétních dohodách s investory.
Koncoví spotřebitelé elektřiny (domácnosti a firmy)
Vývoj cen elektřiny a rostoucí náklady spojené s transformací energetiky (emisní povolenky, investice do nových zdrojů a sítí) vedou ke zvýšení energetických účtů pro domácnosti a provozní nákladů u firem, zvláště u energeticky náročného průmyslu.
Investoři do bateriových úložišť a flexibilních zdrojů
Rostoucí volatilita výroby z obnovitelných zdrojů a časté výkyvy cen vytvářejí výraznou poptávku po velkokapacitních bateriích a dalších úložištích; to je příležitost pro investory, ale realizace je limitována kapacitou sítí a povolovacími překážkami.
Dříve jsme psali...
Starosta Zdeněk Souček z Rudíkova kritizuje postup státu při výběru místa
ČEZ plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko největší větrný park v Česku
SÚRAO plánuje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu dokončit už v roce 2050
559 mld. Kč
Celkové náklady likvidace
(23. 6. 2025)
2050
Dokončení úložiště
(23. 6. 2025)
88 Kč/MWh
Poplatek ČEZu od 2026
(23. 6. 2025)
115 MW
Celkový výkon Ralsko
(20. 7. 2025)
95%
95% podpora místních
(24. 9. 2025)
Rudíkov
Jedna ze čtyř lokalit
(2. 9. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Urychlení plánu hlubinného úložiště: hotovo v roce 2050
Srovnání před a po
Původní plán (2019) předpokládal dokončení později (o 15 let později než nově)
Dokončení úložiště je podle nové koncepce plánováno na rok 2050
Původní odhady nákladů byly výrazně nižší
Celkové náklady vzrostly na 559 mld. Kč; uložení vysoce aktivního odpadu 273 mld. Kč (200 mld. na provoz); příspěvek ČEZu za ukládání od 2026 = 88 Kč/MWh (roční zvýšení nákladů ~1 mld. Kč)
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Martin Schreier
mluvčí skupiny ČEZ"Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku,"
Lukáš Vondrovic
ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)"Důležitější je pro nás ale třeba chlor 36,"
Michael Forman
starosta"Snaží se obce uplatit a myslí si, že čtyři miliony do rozpočtu ročně nahradí škody a újmy, které město a okolí utrpí. Jsou to hezké peníze, ale škody budou větší,"
Ministerstvo financí
"Požadujeme do materiálu doplnit vyjádření, že navrhované navýšení výdajů bude v roce 2025 financováno v rámci schválených výdajových limitů SÚRAO bez požadavku na jejich dodatečné navýšení,"
Martina Bílá
mluvčí SÚRAO"Jsou to například vyřazené radioaktivní zářiče, jako jsou požární hlásiče nebo hladinoměry, dále také kontaminovaná suť, plasty a papír,"
Lukáš Vondrovic
vedoucí oddělení geologických prací SÚRAO"Zatím vybíráme podle požadavků Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a místa ověřujeme povrchovým průzkumem,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Hlubinné úložiště a větrné projekty v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:31:15