Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Změny ve financování ČT a ČRo a otázky vyváženosti
Česká televize a Český rozhlas ostře odmítly vládní návrh na změnu financování a hrozbu zestátnění
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Aktuální stav: Ministerstvo kultury navrhuje zrušení koncesionářských poplatků a přesun financování České televize a Českého rozhlasu do státního rozpočtu s navrženou pevnou částkou 7,8 miliardy Kč pro rok 2027; tento rozpočtový model je hlavním návrhem vlády k přechodu na státního financování [16].
Vývoj a klíčové body: Koaliční plán ANO, SPD a Motoristé prosazuje zrušení poplatků od roku 2027 a přesun financování do státního rozpočtu, což vyvolalo obavy o redakční nezávislost a provozní stabilitu ČT a ČRo; vedení ČT a někteří politici preferovali poplatkový model jako stabilní zdroj, zatímco koaliční představitelé tlačí na změnu [3][4][5].
Právní, institucionální a personální dopady: Evropská komise zkoumá loňské navýšení koncesionářských poplatků z hlediska možné nedovolené státní podpory; zároveň proběhly personální důsledky včetně odchodu Václava Moravce po více než 21 letech a dočasného nasazení pořadu Speciál ČT24, které ilustrují obsahové dopady debat o vyváženosti [8][9][10][11].
Nový vývoj a reakce: Zaměstnanci Českého rozhlasu ustavili stávkový výbor a ředitel ČRo René Zavoral označil vládní návrh za „paskvil“, přičemž v dubnu 2026 České televize i Český rozhlas společně ostře odmítly vládní návrh a varovaly před ohrožením jejich svobodného a předvídatelného fungování; to signalizuje možné další kolektivní akce a zvýšené politické napětí v následujících týdnech .
Zdroje:
Česká televize a Český rozhlas ostře odmítly vládní návrh na změnu financování a hrozbu zestátnění
Přehled citací
Pokud by prošly změny v poplatcích v navrhované výši, ČT by přišla o více než 2 mld. korun, tedy o 30 procent svého příjmu, a vrátila se výší příjmů nikoli do roku 2024, ale do roku 2008.
Co na to mám říct? Naši voliči si přejí zrušení koncesionářských poplatků, co je na tom překvapivého a nesprávného?
Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká televize
Zrušení koncesionářských poplatků a přesun financování do státního rozpočtu ohrozí rozpočet ČT, povede k škrtům v programech, propouštění a oslabení nezávislosti.
Český rozhlas
Plánované zrušení poplatků a snížení státní podpory vede k nutným úsporám, hrozí rušení služeb, propouštění a ztráta zahraničního vysílání.
Zaměstnanci ČT a ČRo (iniciativa zaměstnanců)
Zaměstnanci čelí hrozbě propouštění, reorganizacím a oslabení redakční nezávislosti; organizují protesty a výzvy.
Vedení ČT (Hynek Chudárek)
Management musí řešit snížení rozpočtu, úspory, změny v programové nabídce a vyjednávání s politiky o zajištění čtyřleté stability financí.
Vedení Českého rozhlasu (René Zavoral)
Ředitel upozorňuje na nedostatečné záruky financování, varuje před škrty a aktivně komunikuje rizika nového modelu financování.
Vláda koalice ANO, SPD a Motoristé
Prosazuje zrušení poplatků a financování z rozpočtu, což vládě dává nástroj k přerozdělování financí veřejnoprávním médiím a politickému vlivu.
Václav Moravec (moderátor)
Jeho odchod z ČT reflektuje tlak na nezávislost redakční práce a signalizuje ztrátu důvěryhodných tváří veřejnoprávní televize.
Opozice (Piráti, TOP 09 a další)
Opoziční strany aktivně varují před ohrožením nezávislosti médií, organizují obstrukce a veřejnou kritiku vládního návrhu.
Evropská komise / právní výzvy z Bruselu
Právní spor ve věci loňského navýšení poplatků může donutit ČT a ČRo k vrácení prostředků a přidá nejistotu při reformě financování.
Dříve jsme psali...
V Českém rozhlase vzniká stávkový výbor, ředitel René Zavoral označil vládní návrh za paskvil
Klempíř představuje státní financování České televize a Českého rozhlasu na rok 2027
Martina Machová v podcastu Podpásovka rozebírá Filipa Turka i útok Tomia Okamury na média
Český rozhlas může zachovat zahraniční vysílání díky nečekané podpoře od poslanců hnutí ANO
Česká televize čelí kritice za způsob, jakým v pořadu Máte slovo rámuje klimatickou změnu
6,73 mld.
Odhad výnosu ČT z poplatků 2026
(19. 1. 2026)
2,48 mld.
Odhad výnosu ČRo z poplatků 2026
(19. 1. 2026)
2027-01-01
Zrušení poplatků platí od
(19. 1. 2026)
47%
Podíl seniorů mezi plátci
(25. 1. 2026)
5,74 mld.
Návrh státního příspěvku pro ČT
(14. 4. 2026)
2,07 mld.
Návrh státního příspěvku pro ČRo
(14. 4. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zrušení poplatků a přechod na financování z rozpočtu (od 2027)
Srovnání před a po
ČT a ČRo jsou hlavně financovány z koncesionářských poplatků (výnosy ~9,2 mld.)
Plánované zrušení poplatků k 1.1.2027 a financování přímo ze státního rozpočtu; alternativně návrh zákona s rozpočtovými příděly a dobrovolnými příspěvky
ČT očekává výnos z poplatků 6,73 mld. (2026); ČRo 2,48 mld.; celkové rozpočty ~11 mld.
Navrhovaná alokace: ČT 5,74 mld., ČRo 2,07 mld. (poklesy oproti výnosům z poplatků); možnost pravidelné valorizace (inflace max. 5 % nebo jiné mechanismy uvedené v návrzích)
Poplatky platí široký okruh plátců; v r.2026 zvýšení na 150 Kč (ČT) a 55 Kč (ČRo)
Koalice navrhovala částečné odpuštění pro skupiny (senioři, mladí, firmy) jako mezikrok; zároveň probíhají návrhy na úplné zrušení k 1.1.2027 nebo dílčí zrušení již dříve
Existují samostatné Rady ČT a ČRo, formálně nezávislé financování přes poplatky
Vládní návrhy deklarují zachování rad a dohled NKÚ; opozice a vedení médií varují, že financování ze státního rozpočtu oslabí nezávislost a povede k politickému vlivu
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Hynek Chudárek
"Pokud by prošly změny v poplatcích v navrhované výši, ČT by přišla o více než 2 mld. korun, tedy o 30 procent svého příjmu, a vrátila se výší příjmů nikoli do roku 2024, ale do roku 2008."
Tomio Okamura
předseda sněmovny"Co na to mám říct? Naši voliči si přejí zrušení koncesionářských poplatků, co je na tom překvapivého a nesprávného? Nesprávného na tom může být jenom to, že se to nelíbí opozičním politikům a novinářům."
Patrik Nacher
poslanec"Pracujeme na různých variantách tak, aby výpadek nebyl vyšší, než o kolik ČT a ČRo dostaly více peněz tou poslední novelou z dílny bývalé koalice."
Hynek Chudárek
"Pro nás je financování formou televizních poplatků preferovanou, funkční a hlavně vyzkoušenou variantou. Očekávám dlouhá a úporná jednání a spoustu vysvětlování během celého letošního roku."
Oto Klempíř
ministr kultury"Zabojoval jsem a podařilo se mi na koaliční radě přesvědčit kolegy, že pro financování veřejnoprávních médií najdeme udržitelné a spravedlivé řešení"
Petr Pavel
"Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií."
Andrej Babiš
premiér"Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027."
Jan Souček
ředitel České televize"Zůstaly by ČT1, ČT2 a ČT24,"
Jiří Hošna
"Pokud by se zvýšení rozhlasového poplatku nerýsovalo ani v horizontu dvou let, museli bychom zrušit celkem 140 míst, abychom mohli poskytovat posluchačům stávající služby."
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Co to je
Státní rozpočet je plán, který ukazuje, kolik peněz stát za rok získá a kolik utratí. Je to zákon schválený parlamentem, podle kterého stát hospodaří. Rozpočet zahrnuje všechny příjmy, například daně, a výdaje na věci jako školy nebo zdravotnictví.
Jak to funguje
Vláda navrhne, kolik peněz stát získá a utratí, a návrh pak schválí parlament. Příjmy nejčastěji pocházejí z daní a sociálního pojistného. Výdaje jsou rozděleny do kapitol podle toho, co stát musí zajistit (například důchody) a co chce podporovat (například infrastrukturu). Pokud stát utratí více, než získá, musí si půjčit, a tím se zvyšuje státní dluh.
Proč je to důležité
Státní rozpočet rozhoduje o tom, na co stát vydá peníze – například na opravy silnic, školství či sociální podporu. Pomáhá udržet ekonomiku v pořádku tím, že plánuje příjmy a výdaje. Nesprávná rozpočtová politika může vést k dluhům, inflaci nebo horším veřejným službám, což ovlivňuje každého z nás.
Český rozhlas
český veřejnoprávní rozhlas
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Změna financování České televize a Českého rozhlasu (2026–2027)
Česká televize
česká veřejnoprávní televize
Země: Česko

CEO: Jan Souček (1. října 2023 - 7. května 2025)
IČO: 00027383
Zaměstnanci: 2.96 (leden 2022)
Sídlo: Praha
Bilance: 7.07 mld. (31. prosince 2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 21. 4. 2026 12:54:03

