Rozhlasový a televizní poplatek (dříve koncesionářský) je povinná měsíční platba, kterou platí lidé i firmy na financování Českého rozhlasu a České televize. Poplatek stanoví zákon a platí se podle toho, zda osoba vlastní nebo užívá zařízení schopné příjmu rádia nebo televize.
Změny ve financování ČT a ČRo a otázky vyváženosti
Pondělní stávka zaměstnanců ČT a ČRo ovlivní vysílání, vláda mění financování
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Aktuální stav: Od 17. června 2026 probíhají pracovní a částečné stávky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, které mohou ovlivnit vysílání a vyjadřují nesouhlas s plánovaným přesunem financování z koncesionářských poplatků na státní rozpočet; stávka navazuje na dřívější vznik stávkového výboru v ČRo[19].
Vývoj a klíčové body: Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé dlouhodobě prosazuje zrušení koncesionářských poplatků od ledna 2027 a přechod financování ČT a ČRo na státní rozpočet; ministerstvo kultury dříve navrhlo pro rok 2027 pevnou částku 7,8 miliardy Kč jako rozpočtové financování, ale 16. června 2026 vláda zamítla navrhovanou „spravedlivou valorizaci“ podle růstu mezd a inflace, což odkládá navýšení prostředků a zvyšuje tlak na rozpočet i na zaměstnance[3].
Důsledky a reakce: Návrh vyvolal protesty zaměstnanců (vznik stávkového výboru v ČRo) a ostré odmítnutí vedení ČT a ČRo, které varovaly před ohrožením jejich nezávislosti a předvídatelného fungování; odchod dlouholetých moderátorů a dočasné úpravy programu (např. náhrada pořadu Otázky Václava Moravce) jsou součástí vývoje[19][5][10][11].
Trend a rizika: Nové kroky vlády a zahájené stávky potvrzují pokračující politizaci debaty, zvyšují riziko dalších kolektivních akcí, možné omezení programů a tlak na rozpočet; současně Evropská komise stále řeší loňské navýšení poplatků z hlediska možné nedovolené státní podpory, což přidává právní a institucionální nejistotu[8].
Zdroje:
Pondělní stávka zaměstnanců ČT a ČRo ovlivní vysílání, vláda mění financování
Přehled citací
Výše financí omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost. Důsledkem poté bude propouštění zaměstnanců a toto pocítí v konečném důsledku i samotní posluchači
Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií
Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká televize
Přechod financování z koncesionářských poplatků na státní rozpočet a navržené snížení příspěvků ohrožují rozpočet ČT, vedou k plánovaným škrtem, propouštění a omezení programové nabídky.
Český rozhlas
Snížení státního příspěvku a rušení dotací (včetně zahraničního vysílání) snižuje rozpočet rozhlasu, vyvolává stávkové akce a hrozbu propouštění a omezení zahraničního vysílání.
Zaměstnanci ČT a ČRo (pracovníci veřejnoprávních médií)
Plánované snížení financí a převod pod státní rozpočet vede k ozbrojení odborů, stávkové pohotovosti a výstražným stávkám kvůli riziku propouštění stovek zaměstnanců.
Vedení České televize (Hynek Chudárek)
Management ČT musí připravovat úsporná opatření, racionalizaci a jednání s politiky; změny financování podkopávají stabilitu vedení a vyvolávají politické tlaky.
Ředitel Českého rozhlasu (René Zavoral)
Zavoral veřejně varuje, že návrh znamená oslabení a možnou politizaci rozhlasu; angažuje odbory a veřejnost v obraně financování služeb, čelí snižování dotací na zahraniční vysílání.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé
Koalice dosáhla dohody o zrušení poplatků a přesunu financování pod státní rozpočet, čímž získává nástroj k ovlivňování veřejnoprávních médií a plní volební sliby svých voličů.
Opozice (Piráti, TOP 09 a další)
Opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií, intenzivně kritizuje návrh a snaží se blokovat či měnit legislativu k ochraně institucí veřejné služby.
Staří a sociálně zranitelní skupiny (senioři)
Návrhy na osvobození vybraných skupin (např. senioři nad 75 let) z poplatků snižují jejich finanční zátěž, ale zároveň snižují příjmy veřejnoprávních médií a ohrožují služby, které tyto skupiny využívají.
Dříve jsme psali...
Vláda Andreje Babiše zamítá spravedlivou valorizaci financování ČT a ČRo do roku 2026
Babiš a vláda pokračují v omezování nezávislosti veřejnoprávních médií
Česká televize a Český rozhlas ostře odmítly vládní návrh na změnu financování a hrozbu zestátnění
V Českém rozhlase vzniká stávkový výbor, ředitel René Zavoral označil vládní návrh za paskvil
Klempíř představuje státní financování České televize a Českého rozhlasu na rok 2027
47%
Podíl seniorů mezi plátci
(25. 1. 2026)
6,73 mld.
Odhad výnosu ČT z poplatků 2026
(19. 1. 2026)
2,48 mld.
Odhad výnosu ČRo z poplatků 2026
(19. 1. 2026)
2027-01-01
Zrušení poplatků platné od
(19. 1. 2026)
15%
Pokles financí (≈1,4 mld.)
(17. 6. 2026)
450–700
Možné propouštění zaměstnanců
(17. 6. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zrušení koncesionářských poplatků od 1.1.2027
Srovnání před a po
ČT a ČRo se financovaly převážně z koncesionářských poplatků (poplatek ČT 150 Kč, ČRo 55 Kč; výnosy ~9,21 mld. v r.2026)
Financování přechází pod státní rozpočet od roku 2027; plánovaný rozpočtový Příspěvek pro 2027: ČT 5,74 mld. | ČRo 2,07 mld.
Rozpočet médií odpovídal výnosům z poplatků po navýšení; ČT plánovala 8,5 mld., ČRo ~2,74 mld.
Ve státním financování jsou částky nižší (o ~1,4 mld. celkem) což podle vedení médií vede k nutným škrtům v tvorbě, úsporám a propouštění (odhady 450–700 u ČT/ČRo)
Poplatky měly automatickou valorizaci (dřívější novela); financování relativně předvídatelné
Navrhovaná valorizace ze státního rozpočtu omezená (max. +5% ročně; automatická valorizace v návrhu omezená), výplata z rozpočtové kapitoly bude právně upravena, ale s rizikem politického ovlivnění
Financování nezávislé na každoročním schvalování rozpočtu; samostatné rady pro ČT a ČRo a NKÚ omezeně zapojen
Média budou financována z rozpočtu, hospodaření kontrolováno NKÚ; návrh zachovává samostatné rady, ale opozice i vedení médií varují před oslabením nezávislosti
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
zástupci obou médií a iniciativy Veřejnoprávně
"Zpravodajství a publicistika zůstanou v České televizi i Českém rozhlase zachovány v plném rozsahu. Stávka neporuší zákon, kodexy ani závazky veřejné služby,"
Oto Klempíř
ministr kultury"Celá naše koalice má zájem na tom, aby k jakémukoliv finančnímu dehonestování a nějaké nejistotě médií veřejné služby opravdu nedošlo,"
Jan Křemen
předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu"Výše financí omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost. Důsledkem poté bude propouštění zaměstnanců a toto pocítí v konečném důsledku i samotní posluchači,"
Jan Křemen
předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu"Odbory ČRo považují návrh zákona za neúplný, ušitý horkou jehlou a podle některých ustanovení i za nepřátelský,"
Petr Pavel
"Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,"
Andrej Babiš
"Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,"
Jana Malíková
"Odbory mají na své kroky jistě právo, je věcí vedení ČT, aby s nimi vedlo dialog. Navyšování koncesionářských poplatků není v tuto chvíli na pořadu dne, o tom pan ministr pana generálního ředitele informoval několikrát. Nelze přistupovat ke zvyšování poplatků bez diskuse nad hospodařením ČT. Ministerstvo kultury postupuje podle programového prohlášení vlády, jehož součástí je udržitelnost hospodaření ČT a zapojení Národního kontrolního úřadu ve formě kontroly,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Každá fyzická osoba platí jen jednou za domácnost, podniky platí podle počtu přijímačů nebo nově podle počtu zaměstnanců v pásmech. Poplatky se platí měsíčně (nebo čtvrtletně, pololetně, ročně) přímo ČT a ČRo nebo přes Českou poštu (SIPO). Kdo zařízení nemá nebo jej alespoň měsíc nepoužívá, může zaslat čestné prohlášení a poplatek neplatí.
Proč je to důležité
Poplatky tvoří většinu příjmů veřejnoprávních médií (okolo 94–95 %) a ovlivňují jejich rozpočet a nezávislost. Změny sazeb, pravidel evidence a vymáhání proto přímo ovlivňují financování programů, služby pro veřejnost a náklady domácností a firem.
Co to je
Státní rozpočet je plán, který ukazuje, kolik peněz stát za rok získá a kolik utratí. Je to zákon schválený parlamentem, podle kterého stát hospodaří. Rozpočet zahrnuje všechny příjmy, například daně, a výdaje na věci jako školy nebo zdravotnictví.
Jak to funguje
Vláda navrhne, kolik peněz stát získá a utratí, a návrh pak schválí parlament. Příjmy nejčastěji pocházejí z daní a sociálního pojistného. Výdaje jsou rozděleny do kapitol podle toho, co stát musí zajistit (například důchody) a co chce podporovat (například infrastrukturu). Pokud stát utratí více, než získá, musí si půjčit, a tím se zvyšuje státní dluh.
Proč je to důležité
Státní rozpočet rozhoduje o tom, na co stát vydá peníze – například na opravy silnic, školství či sociální podporu. Pomáhá udržet ekonomiku v pořádku tím, že plánuje příjmy a výdaje. Nesprávná rozpočtová politika může vést k dluhům, inflaci nebo horším veřejným službám, což ovlivňuje každého z nás.
Česká televize
česká veřejnoprávní televize
Země: Česko

CEO: Jan Souček (1. října 2023 - 7. května 2025)
IČO: 00027383
Zaměstnanci: 2.96 (leden 2022)
Sídlo: Praha
Bilance: 7.07 mld. (31. prosince 2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Změna financování ČT a ČRo a červnové stávky 2026
Český rozhlas
český veřejnoprávní rozhlas
Data pocházejí z datové položky WikiData
rozhlasový a televizní poplatek v Česku
úprava financování veřejnoprávních médií v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 17. 6. 2026 20:45:04

