Koalice je spojení dvou nebo více politických stran, skupin nebo států, které spolupracují na dosažení společného cíle. Každý člen koalice má své vlastní zájmy, ale zároveň pracuje na něčem společném. Koalice může být krátkodobá nebo dlouhodobá.
Postoj Česka mezi Západem a Východem
Česká zahraniční politika pod Babišem sklouzává k diplomatické bezvýznamnosti
Dlouhodobé téma o
lidech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Podle článků z 24. července 2026 se slovenský premiér Robert Fico a slovenská vláda veřejně odmítli připojit k tzv. „koalici ochotných“ podporujících Ukrajinu a potvrdili tak odklon Bratislavy od některých prozápadních iniciativ v regionu . Současně ze stejného dne přicházejí zprávy, že zahraniční politika Česka pod premiérem Andrejem Babišem působí chaoticky a ztrácí důvěru zahraničních diplomatů a spojenců, což naznačuje riziko diplomatického oslabení Prahy v mezinárodních institucích .
Vývoj: Tyto události navazují na dřívější posuny v regionu, kde vedoucí politici (včetně Babiše, Orbána a Fica) postupně předkládali odmítavé postoje k některým mechanismům pomoci Ukrajině; v důsledku toho se objevily debaty o možné izolaci nebo oslabení role zemí ve Visegrádu a EU[13][16][18].
Kontext v Česku: V Česku prezident Petr Pavel nadále prosazuje prozápadní kurz a podporu Ukrajiny, zatímco část domácí politiky včetně Babišovy vlády zaujímá opatrnější či odmítavé postoje; to vedlo k interním neshodám a opakovaným komunikačním problémům kolem českého příspěvku na pomoc Ukrajině[1][19].
Důsledky: Odborníci varovali, že nepřipojování se k evropským iniciativám (např. odmítnutí účasti na půjčce 90 mld. eur či odmítnutí členství v koalici ochotných) a rostoucí vnímání diplomatické bezvýznamnosti mohou oslabit regionální bezpečnostní spolupráci, zmenšit podnikatelské příležitosti a zvýšit riziko mezinárodní izolace nebo marginálního postavení zemí střední Evropy[15][13].
Zdroje:
Nejnovější
Česká zahraniční politika pod Babišem sklouzává k diplomatické bezvýznamnosti
24. 7. 2026: Chaotická zahraniční politika Česka pod Babišovým vedením vytváří nejistotu a ztrátu důvěry u zahraničních diplomatů a spojenců.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
24. července 2026
Za chvíli budu muset dokazovat, že se jmenuji Robert Fico
2
Střední dopad
7. ledna 2026
Muniční iniciativu rušit nebudeme,
3
Vysoký dopad
4. října 2023
přes Slovensko neprojede jediný náboj na Ukrajinu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Jako premiér/protagonista vládní koalice oslabuje proevropské postoje ČR např. odmítáním záruk za evropskou půjčku Ukrajině a redukcí příspěvků, což narušuje vztahy se spojenci.
Vláda České republiky (koalice ANO, SPD, Motoristé)
Vládní postoj snižuje zahraničněobrannou angažovanost (omezení pomoci Ukrajině, nejistota navýšení výdajů na obranu), poškozuje reputaci ČR u spojenců a oslabuje vyjednávací pozici v EU.
Petr Pavel
Prezident aktivně formuluje proevropskou a proobrannou agendu, posiluje mezinárodní důvěru a mobilizuje podporu pro Ukrajinu a přijímání eura.
České ozbrojené síly / ministerstvo obrany
Plánované škrty a nejistota financování modernizačních projektů oslabují schopnost armády zvýšit bojovou připravenost a kompatibilitu se spojenci.
Rusko (Kreml)
Využívá vnitřní rozkoly v EU a změny české politiky k posílení vlivu a oslabování podpory Ukrajině; politická nejistota v ČR mu dává strategické výhody.
Byznys: zbrojařské firmy (např. Czechoslovak Group)
Firmy v obraném průmyslu mohou profitovat z muniční iniciativy a lobbingu, ale politická nejistota a změny vládní podpory zvyšují obchodní riziko a reputační expozici.
Prezident Petr Pavel - zahraniční role
Pavelův aktivní zahraničněpolitický hlas (pro-euro, pro-Ukrajinu) posiluje mezinárodní postavení ČR a vztahy s EU/NATO, omezuje prostor pro proruské narativy.
Visegrádská skupina (V4)
Politické rozdělení uvnitř V4 (Maďarsko/Slovensko vs Česko/Polsko) oslabuje regionální koordinaci v podpoře Ukrajiny a zhoršuje vyjednávací pozici vůči EU i NATO.
České veřejné mínění / voliči
Rostoucí rozpor mezi podporou proevropské orientace a názory na bezpečnost (touha po neutralitě) zvyšuje politickou volatilitu a citlivost na vládu v otázkách EU/NATO/Ukrajiny.
Kontext
Dříve jsme psali...
Fico a slovenská vláda odmítají členství Slovenska v koalici ochotných
Slovenský premiér Robert Fico a další úřady popřeli, že by Slovensko bylo členem koalice ochotných podporujících Ukrajinu. Odhalit diplomatické nedorozumění
Havlíček vysvětluje komunikační chybu kolem českého příspěvku Ukrajině, koalice situaci neprojedná
Koaliční politické špičky situaci ohledně českého příspěvku Ukrajině vysvětlily a považují spory za komunikační nedorozumění. pochopit koaliční drama
Prezident Petr Pavel jde přes nepopulární postoje proti většině Čechů
Prezident Pavel stojí pevně za adopcí eura a podporou Ukrajiny, přestože tyto názory mají v Česku menšinovou podporu. Objevte odvahu prezidenta
Ivan Gabal varuje před izolací Česka bez podpory pomoci Ukrajině v roce 2026
Ivan Gabal upozorňuje, že nepodpora evropského financování pomoci Ukrajině může českou politiku odsunout na okraj mezinárodních vztahů. Proč je podpora klíčová?
Babiš odmítá Lavrova, česká zahraniční politika zůstává neměnná
Premiér Babiš označil výroky ruského ministra Lavrova o změně české zahraniční politiky za nesmysl a zdůraznil kontinuitu politiky Česka. pochopit politiku teď
Události
Co a kdy?
3. a 4. října 2025
Prezident Petr Pavel vyhlásil volby na tyto dny (parlamentní volby) a vyzval občany k účasti; v článcích je opakovaně odkazováno na význam těchto říjnových voleb 2025.
7. října 2025
Andrej Babiš se stal premiérem České republiky po říjnových volbách; vznikla vládní koalice s podporou SPD a dalšími stranami.
25. listopadu 2025
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov veřejně ocenil Andreje Babiše, Viktora Orbána a Roberta Fica; komentáře reflektují ruské vnímání politických změn v Česku po volbách.
19. prosince 2025
Článek popisuje, že Česko pod novou vládou (Babiš) odmítlo podílet se na evropské půjčce 90 miliard eur pro Ukrajinu a vytvořilo spolu se Slovenskem a Maďarskem „podskupinu problémových států“ v EU.
22. ledna 2026
Premiér Andrej Babiš veřejně reagoval na výroky Sergeje Lavrova (Lavrov prohlásil 20. ledna 2026 chválu na adresu údajného „probuzení zdravých sil“ v Evropě); Babiš výroky označil za nesmysl.
11. února 2026
Ivan Gabal v rozhovoru kritizoval českou vládu a vyzval ji k aktivní podpoře evropsního financování pomoci Ukrajině; upozornil na nevhodné personální obsazení klíčových ministerstev.
10. července 2026
Koaliční rada měla projednávat český příspěvek do amerického fondu na vojenské vybavení pro Ukrajinu, schůzka se kvůli omluvenkám neuskutečnila; jednání pokračovala v užším kruhu a problém byl podle vládních představ vyřešen.
24. července 2026
V Praze panuje frustrace zahraničních diplomatů z chaotické české zahraniční politiky; článek popisuje vnitřní spory vlády a nejasné vedení zahraniční a obranné politiky.
13. července 2026
(událost zmiňovaná v článku) Francouzské velvyslanectví uvedlo, že na jednání koalice v Paříži 13. července 2026 byl slovenský velvyslanec přítomen; slovenský premiér Robert Fico však toto členství odmítl a vyvolal spor.
Profil
Andrej Babiš — podnikatel, který vystoupal až na premiérský post
Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.
Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).
Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).
Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Robert Fico
premiér"žádného zasedání tohoto válečného spolku"
Robert Fico
premiér"důrazně požádal, aby francouzské velvyslanectví nešířilo nepravdivé informace o našem členství v koalici ochotných"
Robert Fico
premiér"Za chvíli budu muset dokazovat, že se jmenuji Robert Fico"
francouzské velvyslanectví
"Jen jsme připomněli, že slovenským úřadům byla zaslaná pozvánka k účasti na slavnostní přehlídce 14. července a že slovenský velvyslanec se o den dříve zúčastnil zasedání koalice ochotných,"
Andrej Babiš
"Muniční iniciativu rušit nebudeme,"
Robert Fico
premiér"neprojede jediný náboj na Ukrajinu."
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ve volbách mohou strany vytvořit volební koalici, aby měly větší šanci uspět. Po volbách vzniká vládní koalice, kdy se strany domluví a vytvoří společnou vládu s většinou v parlamentu. Koaliční strany často sdílejí ministerská místa a podepíší smlouvu, která určuje jejich spolupráci na celé volební období.
Proč je to důležité
Koalice umožňuje vznik vlády, i když žádná strana nezíská sama většinu hlasů. Díky ní mohou různé strany spolupracovat a prosazovat různé zájmy. Velké koalice dvou nejsilnějších stran jsou časté v těžkých časech, například při krizích nebo nutnosti důležitých změn.
Co to je
Vláda Slovenské republiky je nejvyšší výkonný orgán státu — soubor předsedy, místopředsedů a ministrů, který řídí veřejnou správu. Jejím úkolem je zavádět a vykonávat státní politiku a navrhovat zákony.
Jak to funguje
Předseda vlády svolává a vede schůze, místopředsedové koordinují jednotlivé oblasti a ministři řídí své resorty. Vláda může předkládat návrhy zákonů, vydávat nařízení k provedení zákonů a zřizovat poradní orgány či zmocněnce pro konkrétní úkoly. Její pravomoci a složení upravuje ústava a zákony, a vládu obvykle sestavuje strana s největší voličskou podporou.
Proč je to důležité
Rozhodnutí vlády ovlivňují každodenní život — ekonomiku, zahraniční politiku, obranu i veřejné služby. Když vláda mění pravidla nebo bere opatření, přímo se to promítne do daní, rozpočtů, regulací a služeb, které lidé a firmy používají.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Regionální posuny v podpoře Ukrajiny (Česko a Slovensko, červenec 2026)
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Robert Fico
slovenský politik
Povolání: politik
Pozice:
- poslanec Národní rady Slovenské republiky
- předseda vlády Slovenské republiky (25. října 2023 - dosud)
- předseda vlády Slovenské republiky (4. dubna 2012 - 15. března 2018)
- předseda vlády Slovenské republiky (4. července 2006 - 8. července 2010)
- zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. ledna 2003 - 20. června 2005)
- poslanec Evropského parlamentu (1. května 2004 - 19. července 2004)
- zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (25. ledna 1999 - 24. ledna 2000)
- náhradní člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. září 1993 - 25. ledna 1999)
Narození: 15. září 1964
Místo narození: Topoľčany
Státní občanství: Slovensko
Politická strana: SMER – sociálna demokracia (1999 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 7. 2026 23:06:51