Recyklace je proces, při kterém proměníme odpadní materiály (papír, plasty, sklo, kovy, bioodpad atd.) na nové suroviny nebo výrobky. Znamená to znovu použít materiál místo vyhazování na skládku, čímž šetříme přírodní zdroje a snižujeme znečištění.
Spor o vedení EKO-KOM a budoucnost recyklace
2M Energo spustilo spor o vrácení recyklačních poplatků po prodeji solárních panelů do Afriky
Živé téma o
odvětví a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně se spor v oblasti sběru a recyklace obalových a elektroodpadů rozšířil i do solárního sektoru: společnost 2M Energo požaduje vrácení 1,9 milionu Kč recyklačních poplatků od Asekol Solar za prodané solární panely, které byly odeslány do Afriky, což může spustit řetězec podobných sporů mezi výrobci a odběrateli v obnovitelném průmyslu[2].
V neziskové společnosti EKO-KOM pokračuje konflikt mezi deseti velkými akcionáři o vedení a správu systému sběru a recyklace obalových odpadů v Česku; kritiky směřují zejména od firem jako Mattoni a Orkla a diskutuje se legislativní změna, která by EKO-KOM ustanovila jako službu obecného hospodářského zájmu a upravila akcionářskou strukturu[1].
Nový spor v solárním byznysu rozšiřuje téma z čistě korporátně-governance otázky EKO-KOM na širší problém odpovědnosti za recyklační poplatky a jejich vymáhání při přeshraničních prodejích zařízení a výrobků; dřívější popis konfliktu o vedení EKO-KOM zůstává relevantní, ale situace nyní zahrnuje i potenciální právní nároky v souvislosti s prodejem panelů do zahraničí[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
2M Energo spustilo spor o vrácení recyklačních poplatků po prodeji solárních panelů do Afriky
21. 9. 2026: Firma 2M Energo požaduje od Asekol Solar vrácení 1,9 milionu Kč za recyklační poplatky u panelů, které prodala do Afriky, což může odstartovat lavinu sporů v solárním průmyslu.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
21. září 2026
Stoprocentně, nenechám jim 1,9 milionu korun
2
Střední dopad
21. září 2026
Značná část majitelů starších solárních elektráren zvažuje výměnu panelů, připravují se tím na provoz solárních elektráren po ukončení provozní podpory. Očekáváme tedy strmý nárůst případů, kdy se staré panely budou buď recyklovat, anebo se budou používat dále
3
Střední dopad
21. září 2026
Rozsah podkladů není nikde definován. My nebo klient si můžeme myslet, že jsou dostatečné, ale chybí předpis, který by jasně řekl, jaké konkrétní dokumenty mají být dodány
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
EKO‑KOM
Centrální autorizovaná obalová společnost čelí vnitřnímu konfliktu akcionářů, hrozbě změny právního rámce a tlaku Evropské komise na posílení soutěže, což zásadně ovlivní její postavení a řízení. Konflikt akcionářů a legislativní změny mohou změnit vlastnickou strukturu a rozsah prostředků, o které EKO‑KOM rozhoduje.
Mattoni (KMV BEV)
Jako významný akcionář EKO‑KOMu ztratil zastoupení ve vedení a aktivně kritizuje netransparentnost; spor oslabuje jeho vliv a zvyšuje právní a reputační náklady. Mattoni je jedním z hlavních účastníků konfliktu a může čelit omezené možnosti ovlivňovat hospodaření systému, který dlouhodobě financovala.
Orkla Foods Česko a Slovensko
Orkla, jako dlouholetý akcionář EKO‑KOMu, přišla o zastoupení v orgánech společnosti a tvrdí, že jde o odvetu proti whistleblowerovi; ztráta vlivu a spor zvyšují riziko pro její kontrolu nad systémem. Konflikt může snížit její schopnost dohlížet na hospodaření prostředků, které spolufinancuje.
Evropská komise
EK aktivně tlačí na zlepšení hospodářské soutěže v oblasti sběru obalového odpadu; její zásah může vést k legislativním a regulačním změnám omezujícím dominantní postavení EKO‑KOMu. Její výzvy zvyšují pravděpodobnost reformy trhu a změny autorizací.
Výrobci a obchodní řetězce (deset majoritních akcionářů obecně: Unilever, Procter & Gamble, Tetra Pak, Ball Packaging atd.)
Majoritní akcionáři EKO‑KOMu čelí dilematům: střet mezi nimi mění kontrolu nad systémem, přičemž novela zákona a evropská politika mohou rozšířit počet akcionářů a snížit jejich individuální vliv. Mohou mít vyšší compliance a transakční náklady při restrukturalizaci systému.
Coca‑Cola HBC Česko a Slovensko
Patří mezi akcionářskou většinu kritizovanou Mattoni a Orklou; má významný vliv na rozhodnutí ve vedení EKO‑KOM, ale jeho role zvyšuje odpovědnost v probíhajícím sporu a riziko reputačních dopadů. Případná změna pravidel může omezit nebo naopak upevnit její pozici.
Asekol Solar (kolektivní systém)
V případě sporu kolem recyklačních záloh solárních panelů odmítá vrácení plateb a čelí právním požadavkům a reputačnímu riziku; případ 2M Energo může nastavit precedens ovlivňující jeho povinnosti. Spor může zhoršit důvěru klientů v kolektivní systémy a zvýšit byrokratickou zátěž.
2M Energo
Společnost požaduje vrácení 1,9 milionu Kč recyklačních záloh poté, co prodala panely do zahraničí; hrozí soudní spor, který může znamenat finanční nejistotu a reputační riziko. Výsledek sporu může být precedensem pro další provozovatele solárních elektráren.
Kontext
Dříve jsme psali...
Bitva o EKO-KOM mezi velkými firmami o budoucnost recyklace v Česku
Mezi deseti hlavními akcionáři EKO-KOM probíhá ostrý spor o vedení a směřování firmy klíčové pro sběr a recyklaci obalových odpadů v Česku. pochopit zákulisí sporu
Fakta
💰
několik mld.
Roční toky EKO-KOMu
(13. 7. 2026)
📊
10 %
Podíl každého z 10 největších
(13. 7. 2026)
🔄
rozšířit na 34
Plán zvýšit počet akcionářů
(13. 7. 2026)
👤
Mattoni, Orkla
Kritické firmy vůči vedení
(13. 7. 2026)
💰
1,9 mil. Kč
Žádost 2M Energo o vrácení
(21. 9. 2026)
📅
2013
Rok podkladového zákona
(21. 9. 2026)
Události
Co a kdy?
2026
Probíhá diskuse a legislativní změny týkající se systému sběru a recyklace obalů v ČR, které mají předefinovat roli EKO‑KOM jako monopolu služby a upravit akcionářskou strukturu (rozšíření počtu akcionářů na nejméně 34).
2026-07-13
Zpráva o vyostření konfliktu mezi akcionáři EKO‑KOM (deset největších akcionářů po 10 %) kvůli neúspěšnému pokusu o jmenování nového ředitele; kritika vedení, obavy z neprůhledného hospodaření a diskuze o budoucí struktuře vlastnictví.
2026-09-21
Společnost 2M Energo prodala staré solární panely do Mauritánie a požaduje vrácení 1,9 milionu Kč recyklačních záloh; kolektivní systém Asekol Solar vrácení odmítá a upozorňuje na nejasnosti v dokumentaci exportu.
2026
Probíhá širší legislativní diskuse o jasném vymezení podmínek vracení recyklačních poplatků a o řešení dlouhodobé životnosti solárních panelů a repoweringu; případ 2M Energo může vytvořit soudní precedent.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Změna pravidel pro kolektivní systémy a vlastnictví EKO‑KOM
Srovnání před a po
📋
Práva a struktura autorizované obalové společnosti
PŘED
EKO‑KOM fungoval de facto jako jediná autorizovaná společnost s významným vlivem a vlastněním 10 majoritních akcionářů
PO
Novela zákona o obalech definuje EKO‑KOM jako poskytovatele služby s požadavkem rozšířit počet akcionářů minimálně na 34, čímž mění akcionářskou strukturu
⚖️
Konkurenční prostředí na trhu sběru obalového odpadu
PŘED
Trh byl prakticky bez konkurence; jiné firmy měly obtížný vstup a EK kritizovala monopolní postavení
PO
Cílem legislativy a zásahu EK je zlepšit hospodářskou soutěž a umožnit širší zastoupení dalších výrobců a obchodních řetězců (rozšíření počtu akcionářů má tento účinek)
💰
Rozhodování o penězích a význam společnosti
PŘED
EKO‑KOM ročně přerozděloval miliardy korun a rozhodování zůstávalo v rukou stávajících vlastníků
PO
S evropskou legislativou a novelou roste význam a objem peněz, zároveň novela mění vlastnické poměry, což ovlivní, kdo bude o penězích rozhodovat
Klíčové postavy
🏛️
EKO‑KOM
Autorizovaná obalová společnost, jejíž strukturu a postavení novela mění
⚖️
Evropská komise (Margrethe Vestager zmíněna)
Vyšetřila česká pravidla, kritizovala omezenou soutěž a vyzvala Česko ke změně
👤
Současní velcí akcionáři (např. Coca‑Cola, Mattoni, Unilever, Procter & Gamble, Tetra Pak, Orkla)
Majoritní vlastníci sporu o řízení společnosti; někteří bojují proti změnám, jiní podporují dosavadní vedení
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Tomáš Hornof
"Stoprocentně, nenechám jim 1,9 milionu korun,"
Jan Krčmář
výkonný ředitel Solární asociace"Značná část majitelů starších solárních elektráren zvažuje výměnu panelů, připravují se tím na provoz solárních elektráren po ukončení provozní podpory. Očekáváme tedy strmý nárůst případů, kdy se staré panely budou buď recyklovat, anebo se budou používat dále,"
Krejsa
"Rozsah podkladů není nikde definován. My nebo klient si můžeme myslet, že jsou dostatečné, ale chybí předpis, který by jasně řekl, jaké konkrétní dokumenty mají být dodány,"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2026
Rozšíření sporu o recyklační poplatky do solárního sektoru (případ 2M Energo vs. Asekol Solar)
Vyplývá z CURRENT shrnutí: 2M Energo požaduje vrácení 1,9 milionu Kč zaplacených recyklačních poplatků za solární panely, které prodala do Mauritánie; Asekol Solar odmítá vrácení a poukazuje na legislativní mezeru a nejasnosti v dokumentaci exportu.
Může vyvolat vlnu obdobných vymáhání záloh mezi výrobci a odběrateli v obnovitelném průmyslu a podnítit legislativní změny k jasnému vymezení podmínek vrácení poplatků.
📰
21. září 2026
Publikování článku o sporu 2M Energo vs. Asekol Solar
CURRENT článek popisuje detaily sporu: prodej panelů do Mauritánie, částka 1,9 milionu Kč, Asekol Solar odmítá vrátit prostředky a upozorňuje na nejasnosti v dokumentaci; ministerstvo považuje předložené dokumenty za dostačující, Asekol má právo požadovat další podklady.
Uvedení případu do veřejné debaty, signalizuje možnost soudního sporu a potenciál nastavení precedentu pro další nároky; zvyšuje tlak na legislativní úpravy vrácení poplatků.
🏛️
13. července 2026
Vyostření sporu o vedení EKO‑KOM mezi deseti největšími akcionáři
CURRENT článek shrnuje konflikt mezi akcionáři EKO‑KOM (každý z deseti vlastníků má ~10 %), neshody při jmenování ředitele, kritika netransparentního hospodaření ze strany Mattoni a Orkla a návrh novely zákona, která by změnila postavení EKO‑KOM na službu obecného hospodářského zájmu a upravila akcionářskou strukturu.
Zvyšuje politický a regulační tlak na systém sběru a recyklace obalů v ČR; novela by mohla zásadně změnit kontrolu nad financemi a řízením systému, což má potenciál ovlivnit i kolektivní systémy pro elektroodpad a solární panely.
⚠️
2025
Odhady ministerstva: asi 15 % solárních panelů bez zaplaceného recyklačního poplatku
Z CONTEXT článků (HN, 28. 4. 2025 a další): ministerstvo odhadlo, že zhruba každá sedmá solární elektrárna nemá zaplacený poplatek; černé pasažérství vzniká z nákupů z e‑shopů a snahy některých dovozců poplatek neplatit nebo inkasovat a neodvést.
Vytváří nedostatek prostředků v recyklačních fondech (řádově desítky milionů Kč) a zvyšuje riziko, že budoucí náklady na recyklaci ponesou poctiví plátci nebo noví zákazníci; zvyšuje tlak na změny v legislativě a kontrolních mechanismech.
📜
2012
Zavedení pravidel EU a české úpravy: fotovoltaické panely považovány za elektrozařízení (novela 2012/2013)
Z CONTEXT článků: evropská směrnice a česká legislativa přenesla odpovědnost za recyklaci panelů po roce 2013 na výrobce/dovozce, zatímco panely uvedené před rokem 2013 byly řešeny jinak (odpovědnost provozovatelů elektráren), což vyvolalo dlouhodobé soudní spory.
Právní rámec rozdělil odpovědnost podle data uvedení na trh a vytvořil podmínky pro spor mezi státem, provozovateli a výrobci ohledně plateb a vrácení prostředků; ovlivňuje současnou nejistotu v případech prodejů do zahraničí a vracení poplatků.
🔧
2016
Ministerstvo MŽP plánovalo změny pravidel pro recyklaci solárních panelů (článek 11. 7. 2016)
Z CONTEXT: ministry plánovaly úpravy systému (poplatek 8,50 Kč/kg, pravidla kolektivních systémů, podmínky licencí) a diskuze o tom, kdo a jak bude recyklaci organizovat; systém měl být nastaven s výhledem na desítky let životnosti panelů.
Ukazuje trvající snahy regulátora upravit systém kolektivních systémů a licencí, které jsou relevantní pro dnešní spory o vrácení poplatků a kontrolu nad fondy; naznačuje precedent opakovaných legislativních zásahů.
💶
2013
Praktická implementace povinnosti recyklačních poplatků (článek 10. 7. 2013)
Z CONTEXT: vyhláška stanovila poplatek (např. 8,5 Kč/kg), lhůty pro uzavření smluv o zpětném odběru a vznik kolektivních systémů jako Asekol či REsolar; část majitelů dodnes nezaplatila a vznikly rozdílné režimy pro panely před/po 2012/2013.
Vytvořila základ pro fungování kolektivních systémů a současné finanční toky do recyklačních fondů; nedokonalosti implementace přispěly k budoucím sporům a tzv. "černému pasažérství".
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Lidé třídí odpad do různých nádob, odpad se odveze na třídicí linku, rozdělí podle materiálu a slisuje do balíků. Ty pak firmy drtí, myjí, taví nebo přetvářejí na re‑granuláty či jiné vstupní suroviny, které se použijí při výrobě nových produktů. Některé materiály (např. sklo, hliník, papír, PET) se dají recyklovat opakovaně, jiné ztrácejí kvalitu a končí v alternativních produktech (downcycling).
Proč je to důležité
Recyklace snižuje potřebu těžby a výroby nových surovin, šetří energii a snižuje množství odpadu na skládkách. Má ale omezení: ne všechny materiály se dají neomezeně recyklovat a špatné třídění zvyšuje náklady. Pro občany to znamená, že správné třídění doma zlevní zpracování a zvýší šanci, že odpad skutečně dostane druhý život.
Otestujte se
Kvíz: Spor o recyklační poplatky v EKO‑KOM a solárním sektoru
EKO-KOM
company in Prague, Czechia
Země: Česko
IČO: 25134701
Zaměstnanci: 82 (leden 2021)
Sídlo: Praha
Výnosy: 2.97 mld. (leden 2021)
Čistý zisk: 0 (2021)
Bilance: 1.92 mld. (31. prosince 2021)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Mattoni 1873
česko-italská firma zabývající se stáčením a distribucí minerálních vod
Země: Česko
Založil: Heinrich Mattoni
CEO: Alessandro Pasquale (2014 - dosud)
IČO: 14706725
Zaměstnanci: 468 (2018)
Sídlo: Karlovy Vary
Výnosy: 3.63 mld. (2018)
Čistý zisk: 441.98 mil. (2018)
Bilance: 6.45 mld. (31. prosince 2018)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Orkla Group
norská holdingová společnost
Země: Norsko
Založil: Christian Thams
Zaměstnanci: 18.35 (31. prosince 2019)
Sídlo: Oslo
Výnosy: 43.6 mld. (2019)
Čistý zisk: 3.9 mld. (2019)
Web: http://www.orkla.com
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 8:49:09