Varroáza je onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Roztoč saje tělní tekutiny včel a nejvíc napadá plod, ale i dospělé včely. Původem je z Asie; evropské včely na něj nemají přirozenou odolnost.
Zimní úhyny včelstev v Česku a varroáza
Včelstva v Česku přežila zimu s běžnými ztrátami, uvádí vědci z Univerzity Palackého
Uzavřené téma o
společnosti a vývoji
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V zimě 2025/2026 dosáhly úhyny včelstev v Česku 11,3 %, což odpovídá běžné úrovni a je podstatně méně než v předchozím roce. Projekt COLOSS, který se zaměřil na sběr dat o včelstvech, zapojil 8610 chovatelů, a výsledky analyzovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
Část chovatelů v Česku upozorňuje na zkracující se zimní období, které přispívá k rozšíření varroázy, což je známý parazitický problém postihující včelstva.
Vědci plánují využívat klimatické a úhynové údaje k vytvoření modelu, který by pomohl předpovědět úhyny a usnadnil lepší ošetřování včelstev. Tato iniciativa usiluje o zlepšení zdraví včelstev a snížení úhynů způsobených chorobami a necitlivými podmínkami.
Zdroje:
Nejnovější
Včelstva v Česku přežila zimu s běžnými ztrátami, uvádí vědci z Univerzity Palackého
12. 5. 2026: Zimní ztráty včelstev v Česku klesly na 11,3 %, což je výrazné zlepšení oproti 26 % úhynů v předchozím roce.
Kontext
Dříve jsme psali...
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🐝
zima 2025/2026
Zimní úhyn včelstev v Česku změřen projektem COLOSS – 11,3 %
Výsledek vychází ze sběru dat 8610 chovatelů v rámci projektu COLOSS; data vyhodnocovali vědci z PřF UP v Olomouci.
Úhyn je výrazně nižší než v předchozí zimě (~26 %) a považuje se za návrat k běžné úrovni; chovatelé přišli o ~68 tisíc včelstev.
Výrazné zlepšení oproti přibližně 26 % v předchozí zimě
📋
1. září 2025
Registrace včelstev v Česku k 1. září 2025 – bezmála 600 tisíc včelstev
Uvedeno jako vstupní údaj pro výpočet ztrát přes zimu.
Pomáhá kvantifikovat absolutní počet ztracených včelstev (přibližně 68 tisíc).
📊
rok 2020
Průzkum UP v Olomouci: zhruba pětina včelstev nepřežila zimu (nejvyšší ztráty od začátku monitoringu)
Historické data z kontextových článků ukazují opakující se problémy s úhyny a vliv varroázy.
Dokládá, že výrazné zimní ztráty se v minulosti opakovaly a slouží jako srovnání pro letošní výsledky.
Nejvyšší ztráty od roku 2013
🕰️
rok 2013
Zahájení pravidelného monitoringu úhynů včelstev (vyplývá z kontextu)
V článku z roku 2020 je uvedeno, že od roku 2013 probíhá pravidelný monitoring; slouží jako základ dlouhodobých statistik.
Umožňuje porovnávat roční úhyny včelstev v dlouhodobém časovém srovnání.
🌍
2025
Návrh MŽP na přeřazení ochrany vlka (zmínka v kontextu týkajícím se biodiverzity)
Kontextový článek z roku 2026 uvádí, že MŽP v roce 2025 připravilo změnu vyhlášky o ochraně vlka; uvádí širší diskusi o stavu přírody a dopadech na biodiverzitu, která souvisí i s ochranou opylovačů.
Ilustruje politické a legislativní změny v oblasti ochrany přírody, které mohou ovlivňovat širší podmínky pro včely a jejich prostředí.
🏡
2021
Růst počtu hobby včelařů a evidence ~640 tisíc včelstev (kontext)
Článek z roku 2021 popisuje nárůst hobby včelařů a údaj o počtu včelstev v té době; slouží jako kontext změn v chovateľské populaci.
Změny v počtu chovatelů a rozmístění úlů (včetně městských) ovlivňují sběr dat a úroveň opylování krajiny.
🧭
současné/plánované (po zpracování dat)
Plán vývoje predikčního modelu využívajícího klimatická a úhynová data
Z CURRENT: vědci plánují využít shromážděná klimatická data a informace o úhynech k vytvoření modelu pro předpověď úhynů a optimalizaci ošetřování.
Má potenciál zlepšit načasování ošetření včelstev a snížit budoucí ztráty.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Roztoč přilne na včelu, živí se tukovým tělískem a klade vajíčka do plodu – larvy a kukly. Při tom přenáší i viry, které včely dále oslabují. Infikované včely se rodí s poškozenými křídly, kratším životem a včelstvo postupně slábne až hyně.
Proč je to důležité
Varroáza může zničit velkou část včelstev a ohrozit produkci medu a opylování plodin. Chovatelé proto pravidelně monitorují úly a používají léčbu (chemii, kyseliny nebo zootechnická opatření). Účinné řízení varroózy je klíčové pro zdraví včel a zemědělskou produkci.
Co to je
Zima je jedno z ročních období mezi podzimem a jarem, kdy jsou průměrné teploty nejnižší. Na severní polokouli obvykle začíná kolem 21. prosince a končí kolem 21. března, přičemž existují i meteorologické a klimatické definice.
Jak to funguje
Zima vzniká proto, že osa Země je nakloněná; polokoule v zimě má od Slunce menší úhel a dostává méně sluneční energie. To vede k nižším teplotám, sněhu a mrazu, přičemž přesné začátky se liší podle astronomických, klimatických nebo meteorologických pravidel.
Proč je to důležité
Zima ovlivňuje zemědělství (kratší vegetační období), zdraví včelstev (vyšší úhyny při tuhé zimě) a dopravní či energetické náklady (topení, údržba). Pro modely ekonomických dopadů je důležité rozlišit délku a tvrdost zimy, protože mění produkci, spotřebu energie i rizika ve venkovním sektoru.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Zimní úhyny včelstev v Česku (2025/2026)
Univerzita Palackého v Olomouci
univerzita v Olomouci
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 14:52:58