Lov vlků v Německu a Česku
Populace vlků v Evropě roste, v Česku jich žije až čtyři sta
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
V Evropě celkově žije přibližně 22 000 vlků; v Česku je podle nových odhadů 250–400 rozmnožujících se jedinců, kteří se rozmnožují pravidelně od roku 2014 [2].
V Německu i v Česku roste tlak na usnadnění regulace a lovu vlků kvůli škodám na hospodářských zvířatech; Německo schválilo zákon umožňující lov problémových jedinců a debata o změnách ochrany vlků se rozšířila i na úroveň EU po případu zabití poníka Ursuly von der Leyenové [1].
V Česku je nyní diskuse vedena s ohledem na rostoucí populaci a dlouhodobý trend rozmnožování — vyšší počet jedinců zvyšuje frekvenci škod na dobytku, což posiluje požadavky zemědělců a některých politiků na větší možnost zásahů proti problémovým vlkům; tato informace vychází z odhadů české populace vlků a z předchozích zpráv o legislativních změnách v Německu [2][1].
Zdroje:
Populace vlků v Evropě roste, v Česku jich žije až čtyři sta
Přehled citací
Mají tu k dispozici dostatek potravy, kterou je především přemnožená spárkatá zvěř
Zmírnění ochrany druhu v Česku je striktně vázáno na míru ochrany na úrovni EU
resort chce navrhnout opatření, která usnadní ochranu majetku a zvířat před šelmami
Kdo si polepší, kdo tratí?
chovatelé hospodářských zvířat
Chovatelé čelí rostoucím škodám na ovcích, kozách a skotu způsobeným vlky, což zvyšuje náklady na zabezpečení stáda a vede k tlaku na zmírnění ochrany vlků.
Evropská unie / Rada Evropy (Bernská úmluva)
EU/Mezinárodní rámec mění ochranný status vlka (snížení přísné ochrany), což umožní členským státům více regulačních zásahů včetně odstřelu.
myslivecké organizace (Českomoravská myslivecká jednota a další)
Myslivecké organizace tlačí na uvolnění regulace vlků (odstřel nebo zmírnění ochrany) kvůli konkurenci o zvěř a ekonomickým zájmům uživatelů honiteb.
Ministerstvo životního prostředí (ČR)
MŽP připravuje opatření na ochranu majetku před šelmami, zvažuje změny vyhlášky a je vázáno na rozhodnutí EU; zároveň preferuje prevence a kompenzace před plošným odstřelem.
zemědělci a vlastníci pozemků
Vlastníci pozemků a zemědělci trpí škodami od spárkaté zvěře i vlků, usilují o opatření na ochranu majetku a podporují regulaci populace šelem.
Agrární komora České republiky
Orgán prosazuje zmírnění ochrany vlků a aktivně vyvíjí tlak na ministerstva za účelem otevření debaty o selektivní ochraně a kompenzacích.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK)
AOPK potvrzuje nárůst populace vlků a poukazuje na jejich roli v regulaci spárkaté zvěře, což komplikuje rozhodování o ochraně a regulaci.
ochránci přírody a environmentální organizace
Ochránci přírody čelí oslabení právní ochrany vlka a kritice ze strany zemědělců a myslivců, čímž se snižuje jejich schopnost udržet dosavadní režim ochrany.
Dříve jsme psali...
V Německu a Česku roste tlak na usnadnění lovu vlků kvůli škodám na hospodářských zvířatech
22 000
Odhad populace v Evropě
(9. 4. 2026)
250-400
Počet vlků v Česku
(9. 4. 2026)
5 500
Karpatská populace vlků
(9. 4. 2026)
od 1998
Ochrana ve Polsku (Bern)
(9. 4. 2026)
2026-02
Možná regulace v Německu
(9. 4. 2026)
23
Odstřeleno na Slovensku (2025)
(9. 4. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zmírnění právní ochrany vlků v EU a umožnění regulace
Srovnání před a po
Vlci byli v EU často zařazeni jako přísně chráněný druh (Bernská úmluva / národní kategorie kriticky ohrožený či přísně chráněný).
EU navrhuje snížit stupeň ochrany (přesun ze 'přísně chráněného' na 'chráněný'), což členským státům umožní více regulací a odstřelů.
Odstřel vlků byl omezený: povolen jen v úzkých výjimkách (ohrožení života, krajní případy) a selektivní zásahy byly restriktivní.
Členské státy mohou povolit regulovaný či plošnější odstřel v oblastech s ustálenou populací nebo při škodách na hospodářských zvířatech; Německo a další země zavádějí usnadnění lovu (např. období nebo lokální kvóty).
Některé státy měly přísnou ochranu, jiné (např. Slovensko) již povolovaly lov; Česká republika dosud uplatňovala selektivní zásahy a kompenzační/preventivní programy.
ČR připravuje změny vyhlášky (přeřazení z kriticky ohroženého do ohroženého) a ministerstva vytvářejí pohotovostní plány, opatření na zabezpečení stád a čekají na rozhodnutí SDEU; regiony mohou získat výjimky pro zásah proti problematickým jedincům.
Existovaly dotace a kompenzace na elektrické ohrady, pastevecké psy a náhrady škod, ale jejich uplatňování a motivace byly různorodé.
Důraz na zabezpečení stád (dotace až 100 %) a doporučení k povinnému využívání preventivních opatření; plánované národní programy a čekání na soudní výklady ovlivní rozsah kompenzací.
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
František Pelc
ředitel Agentury na ochranu přírody a krajiny"Mají tu k dispozici dostatek potravy, kterou je především přemnožená spárkatá zvěř."
Historický kontext
Německo
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)
Rozloha: 357.59 tis. km²
Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 4.12 bil. EUR (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Vlci v Evropě a v Česku — ochrana, regulace a dopady
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 14:31:51