Pokles rozlohy vinohradů v Česku

V Česku rychle přibývá přírodě blízkých vinic pod vedením Svazu vinařů

Uzavřené téma o odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že plocha ekologicky pěstovaných (přírodě blízkých) vinohradů v Česku rychle roste a dosahuje téměř 1 300 ha; zároveň ale celková spotřeba alkoholu klesá a tempo přechodu nových pěstitelů je pomalejší, což brzdí obnovu oboru[3].

V širším časovém pohledu zůstává celková rozloha vinic pod tlakem: v roce 2025 klesla celková plocha vinohradů na 16 945 ha — nejnižší úroveň od vstupu do EU v roce 2004 — a počet pěstitelů se snížil, přestože v tom roce bylo vysazeno více vinic než v roce 2024[1].

Současně se projevuje strukturální změna směrem k odolnějším a udržitelnějším odrůdám: plocha osázená PIWI odrůdami meziročně vzrostla o 76 ha na 1 080 ha, což spolu s nárůstem ekologických vinohradů naznačuje posun k přírodě blízkému pěstování i přes celkový pokles plochy[1][3].

Dlouhodobé příčiny a nové tlaky: kromě historického omezení rozšiřování vinic po vstupu do EU a pravidla ročního růstu o 1 % (od 2016) nové ekonomické a klimatické tlaky a měnící se preference spotřebitelů (méně poptávky u mladších generací) zvyšují potřebu restrukturalizace sektoru[1][2].

Zdroje:

  1. Ekovinařství v Česku sílí, přírodě blízkých vinic přibývá. Odbyt však brzdí trend, že lidé přestávají pít alkohol

  2. Rozloha vinohradů dál klesla, je nejnižší od vstupu ČR do EU

  3. Rozloha vinohradů dál klesla, je nejnižší od vstupu ČR do EU

Nejnovější
V Česku rychle přibývá přírodě blízkých vinic pod vedením Svazu vinařů
24. 9. 2026: V Česku roste plocha ekologických vinohradů na téměř 1300 hektarů, ale obor brzdí klesající celková konzumace alkoholu i zpomalující přechod nových pěstitelů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Petr Chaloupecký z Lahoferu o trendech a výzvách českého vinařství v roce 2026
České vinařství se přizpůsobuje změnám snižující se poptávky mladé generace, klimatickým dopadům a novým preferencím v alkoholu i cenách.  Odhalit tajemství vína
Rozloha vinohradů v Česku klesla na nejnižší úroveň od vstupu do EU
Plocha vinic v Česku loni klesla na 16 945 hektarů, což je nejnižší hodnota od roku 2004, ačkoli bylo vysazeno více vinic než v roce 2024.  Proč mizí vinice?
Jak šel čas
Historický kontext
🌱
2021
Výroba a informovanost o ekologickém a integrovaném pěstování byla rozšířená — plocha ekologických vinohradů přesahovala 650 ha a integrovaná produkce pokrývala přes 65 % plochy vinic v ČR
Článek z roku 2011 popisuje rostoucí zájem o návrat k přírodě, IP a biopěstování v ČR.
Ukázal, že ekologické postupy byly již etablované a měly potenciál dalšího růstu.
📉
2021
Celková plocha vinohradů v Česku byla přibližně 18 000 ha a platila pravidla EU o omezeném růstu plochy (max. +1 % ročně od 2016)
Článek z 11. října 2021 uvádí stav plochy vinic kolem 18 tis. ha a vysvětluje regulaci plochy po vstupu do EU.
Regulace omezovala rychlou expanzi vinic a formovala dlouhodobou stabilitu/omezení plochy sektoru.
🍇
2021
Rok 2021 vinobraní: kvalitní sklizně v ČR, produkce srovnatelná s rokem 2020 (přes 60 mil. litrů u celkové produkce včetně dovozu)
Říjnový článek 2021 popisuje sklizňové podmínky a očekávanou produkci.
Potvrdilo pokračující produkční schopnost sektoru i přes klimatické výkyvy.
🔄
2024
Růst přechodů vinic na ekologický režim zejména v letech 2022–2023 vedl k výraznému navýšení ekologických vinohradů
Současné shrnutí uvádí, že hlavní nárůst ekologických ploch proběhl v letech 2022–2023.
Umožnilo to meziroční rychlý nárůst ekologické plochy do roku 2026.
🍇
2025
Plocha osázená PIWI odrůdami vzrostla o 76 ha na 1 080 ha
Aktuální data uváděná v shrnutí a článcích poukazují na nárůst odolných PIWI odrůd (zmiňován meziroční přírůstek 76 ha).
Signalizuje strukturální obměnu směrem k odolnějším odrůdám vhodným pro ekologické pěstování.
📉
2025
V roce 2025 klesla celková plocha vinohradů na 16 945 ha — nejnižší úroveň od začátku sledování (2004)
Shrnutí a článek uvádějí, že v roce 2025 byla plocha vinic 16 945 ha, nejnižší od roku 2004.
Potvrzuje dlouhodobý pokles celkové rozlohy vinic navzdory lokálním růstům ekologických ploch.
Nejnižší úroveň od vstupu do EU v roce 2004
🌿
2026
Plocha ekologicky pěstovaných (přírodě blízkých) vinohradů vzrostla na téměř 1 300 ha
Články z roku 2026 uvádějí nárůst ekologických vinohradů z 876 ha v roce 2021 na ~1 300 ha v roce 2026.
Ekologické vinohrady dnes tvoří ~9 % všech vinic a ukazují posun směrem k přírodě blízkému pěstování.
⚖️
2026
Tempo přechodu nových pěstitelů na ekologii zpomalilo a celková spotřeba alkoholu/vína klesá, což brzdí obnovu oboru
Aktuální články 2026 konstatují zpomalení konverzí a pokles spotřeby, zvláště mezi mladší generací.
Omezuje ekonomickou motivaci pro další rozšiřování ekologických ploch a restrukturalizaci sektoru.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Vinice je pole nebo pozemek osázený keři vinné révy, kde se pěstují hrozny pro výrobu vína. V Česku se často říká i „vinohrad“, zvlášť na Moravě. Právně se vinicí rozumí souvislá plocha osázena jedním pěstitelem, obvykle nad 10 arů, evidovaná v registru.

⚙️
Jak to funguje

Na vinici se sazí různé odrůdy révy, pečuje se o ně řezem, hnojením a ochranou proti chorobám, a po čase se sklízí hrozny. Kvalitu ovlivňuje poloha (svah, orientace ke slunci), půda a místní klima — souhrn těchto vlivů se nazývá terroir. Vinice se dělí na mladé (do 4 let, neproduktivní) a plodné (starší než 4 roky); starší keře dávají méně hroznů, ale často lepší víno.

🎯
Proč je to důležité

Vinice jsou základem vinařství a určují kvalitu a množství vína, které místní vinař vyrobí. Pro ekonomiku regionu znamenají práci, turistiku a tradici; volba lokality a péče o vinici přímo ovlivní, jaké víno a za jakou cenu se prodá.

💡
Co to je

Hroznové víno (réva vinná, Vitis vinifera) je popínavá rostlina, jejíž plody — bobule neboli hrozny — slouží k přímé konzumaci, sušení (rozinky) a hlavně jako surovina pro výrobu vína a hroznového oleje. Existuje mnoho odrůd lišících se chutí, barvou a velikostí bobulí.

⚙️
Jak to funguje

Vinaři pěstují odrůdy na vinicích, kde volí vhodné místo (teplé, slunné svahy, propustná půda) a systém vedení révy. Hrozny se na rostlině vyvíjejí z květů; kvalitu ovlivňují klima, expozice svahu, množství srážek a péče (zavlažování, ochrana proti chorobám a škůdcům). Odrůdy se liší vhodností pro víno nebo jako stolní hrozen a často se šlechtí či očkují na odolné podnože proti škůdcům (např. révokaz).

🎯
Proč je to důležité

Množství a složení hroznů přímo ovlivňuje produkci vína, jeho cenu a charakter, takže statistikám o vinohradech rozumí i ekonomika vinařství. Pro spotřebitele jde o potravinu (stolní hrozny, rozinky) a pro regionální ekonomiku zdroj exportu, turistického zájmu a zaměstnání.

Otestujte se
Kvíz: Stav a vývoj vinohradnictví v Česku
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 8:48:44