Pražská smlouva je dohoda mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, podepsaná v Praze 11. prosince 1973 a platná od 19. července 1974. Ustanovila obnovení diplomatických vztahů a právní rámec pro vzájemné vztahy obou zemí.
Konec Pražské smlouvy a jaderná expanze v Evropě
Macron oznamuje navýšení jaderných zbraní a novou strategii v Evropě
Mizící téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil navýšení francouzského jaderného arzenálu v rámci nové „politiky pokročilého odstrašování“ a představil strategii posílení francouzských sil bez zveřejnění přesného počtu hlavic [3].
Tato iniciativa přichází v kontextu ukončení Pražské smlouvy mezi USA a Ruskem a následného růstu zájmu o jaderné kapacity v Evropě; odborníci varovali, že vypršení smlouvy zvýšilo riziko závodů ve zbrojení a vyvolalo debatu o národních programech posílení obrany [1].
Současně Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa prosazují místo prodloužení Nového STARTu novou modernizovanou dohodu o omezení jaderných zbraní, což podle prohlášení USA reflektuje obavy z porušování a špatného vyjednání předchozí smlouvy; tato linie bude klíčová pro případná jednání s Ruskem a dalšími aktéry [2].
V širším mezinárodním kontextu se zmiňují i nárůsty jaderných arzenálů u států jako Čína, Severní Korea a Indie, což podle analytiků dále komplikuje kontrolu zbraní; vývoj americko-ruských jednání a reakce evropských států na Macronovo oznámení rozhodnou o dalším směru regionální bezpečnostní politiky [1][2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Macron oznamuje navýšení jaderných zbraní a novou strategii v Evropě
02. 3. 2026: Francouzský prezident Macron pojal novou „politiku pokročilého odstrašování“ a rozhodl o zvýšení počtu francouzských jaderných hlavic bez zveřejnění přesného množství.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
2. března 2026
Naše bezpečnost nikdy nebyla chápána výhradně v mezích našeho území
2
Střední dopad
6. února 2026
Spíše než prodloužit Nový START (...) by naši jaderní odborníci měli pracovat na nové, vylepšené a modernizované dohodě, která bude moci platit dlouho
3
Vysoký dopad
6. března 2025
Rozhodl jsem se otevřít strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentě prostřednictvím našeho jaderného odstrašení
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Spojené státy americké
Politika USA (odstoupení či nerišení New START a podmíněné závazky k obranným garancím) snižuje důvěryhodnost jaderných záruk pro evropské spojence a zvyšuje riziko rozšiřování jaderných programů.
Rusko
Modernizace a nárůst role ruského jaderného arzenálu spolu s diplomatickými kroky a tlakem zvyšují mezinárodní napětí a podporují jadernou normalizaci v dalších státech.
NATO (aliance)
Eroze důvěry v americké závazky a vypršení klíčových smluv oslabují konsolidaci kolektivního odstrašení NATO a ztěžují koordinaci jaderné politiky mezi členy.
Francie
Francie posiluje svůj jaderný arzenál a nabídla spolupráci evropským partnerům v rámci nové doktríny „pokročilého odstrašování“, čímž zvyšuje svůj strategický vliv v Evropě.
Čína
Rychlé zdvojnásobení počtu jaderných hlavic Číny a její vyloučení ze stávajících dohledových mechanismů zvyšuje globální jaderné napětí a komplikuje bilaterální omezení mezi USA a Ruskem.
Evropské státy – Německo, Polsko, Nizozemsko a další zapojené do konceptu eurodeterentu
Zvažují zvýšení jaderných i konvenčních kapacit a spolupráci s Francií; to zvyšuje bezpečnostní autonomii EU, ale zároveň přináší riziko zbrojení a politických sporů uvnitř EU.
Francouzští a evropští občané (public)
Uvažování veřejnosti ve prospěch vlastnictví jaderných zbraní zvyšuje legitimitu a politickou podporu pro evropské odstrašení (výzkum českých vědců podporuje tuto tendenci).
Polsko
Polsko zvažuje posílení vlastního odstrašení a hledá alternativy k americkému deštníku, což mu může zvýšit strategickou samostatnost (součást evropsné debaty).
Kontext
Dříve jsme psali...
Trump trvá na nové dohodě o omezení jaderných zbraní místo prodloužení START
Donald Trump chce novou a modernizovanou dohodu o jaderném odzbrojení, protože považuje stávající smlouvu Nový START za špatně vyjednanou a porušovanou. pochopit jadernou hrozbu
Jaderné zbraně vstupují do nové éry po skončení Pražské smlouvy a rostoucím zájmu Evropy
Po vypršení smlouvy z Prahy mezi USA a Ruskem roste globální zájem o jaderné zbraně i v Evropě a dalších státech, což zvyšuje riziko jejich budoucí použití. Odhal tajemství zbrojení
Fakta
📊
86%
Podíl USA a Ruska
(3. 2. 2026)
📊
1550
Max počet hlavic (Nový START)
(6. 2. 2026)
📊
700
Max počet nosičů na stranu
(6. 2. 2026)
📊
600
Odhad čínských hlavic
(6. 2. 2026)
📊
280
Odhad francouzských hlavic
(2. 3. 2026)
🔄
vypršela
Platnost Pražské smlouvy končí
(3. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
2010
Podepsání smlouvy Nový START mezi USA a Ruskem o omezení jaderných hlavic a nosičů (zmíněno jako Pražská smlouva z roku 2010)
5. února 2026
Donald Trump na tiskové události zdůraznil potřebu nové smlouvy o omezení jaderných zbraní místo prodloužení Nového START a uvedl, že Nový START byl špatně vyjednaný; zároveň proběhla jednání amerických vyjednavačů s ruskými představiteli v Abú Dhabí (podrobnosti nepotvrzeny)
Březen 2026
Prezident Francie Emmanuel Macron oznámil navýšení počtu francouzských jaderných hlavic a novou doktrínu „pokročilého odstrašování“ s možností zapojení evropských partnerů a dočasného nasazení francouzských jaderných letadel na území spojenců
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Smlouva obsahovala několik klíčových bodů: obě strany se zřekly použití síly, uznaly hranice jako nedotknutelné a řešily sporné historické otázky jako Mnichovskou dohodu. Na formulaci ohledně Mnichova se Německo a ČSSR nedomluvily přesně stejně — Německo uznalo neplatnost dohody, ČSSR požadovalo silnější formulaci, ale nakonec platila „měkčí“ verze bez právních nároků. Text smlouvy také respektoval dohodnuté zásady v rámci východoevropských vztahů (Varšavská smlouva).
Proč je to důležité
Smlouva uklidnila napjaté česko-německé vztahy po druhé světové válce a zabránila novým územním či právním nárokům. Pro ekonomické a politické zprávy to znamená, že od 70. let existoval jasný rámec pro obchod, diplomacii a bezpečnost mezi oběma státy.
Generuji kvíz...
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Emmanuel Macron
francouzský politik
Povolání: investiční bankéř, státník, úředník, politik, bankéř
Pozice:
- prezident Francie (14. května 2017 - dosud)
- Francouzský spolukníže (14. května 2017 - dosud)
- předseda (6. dubna 2016 - 8. května 2017)
- Minister of Economy, Industry and Digital (26. srpna 2014 - 30. srpna 2016)
- Assistant Secretary General of the Presidency of the French Republic (15. května 2012 - 15. července 2014)
Narození: 21. prosince 1977
Místo narození: Amiens
Státní občanství: Francie
Politická strana:
- Renaissance (Invalid Date - dosud)
- nezávislý politik (2009 - 2016)
- Socialistická strana (2006 - 2009)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 5. 3. 2026 15:40:32