Pražská smlouva je dohoda mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, podepsaná v Praze 11. prosince 1973 a platná od 19. července 1974. Ustanovila obnovení diplomatických vztahů a právní rámec pro vzájemné vztahy obou zemí.
Francie a evropská jaderná expanze
Prezident Macron a premiér Tusk v Gdaňsku dohodli užší vojenskou spolupráci Francie a Polska
Málo aktivní téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji Francie a Polsko dohodly během jednání v Gdaňsku na užší vojenské spolupráci, která zahrnuje výměnu informací, společná cvičení a možné rozmístění sil v rámci francouzské „politiky pokročilého odstrašování“. Tuto dohodu oznámili prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk[4].
Dřívější oznámení Emmanuela Macrona o navýšení francouzského jaderného arzenálu a nové strategii pokročilého odstrašování bez zveřejnění přesného počtu hlavic poskytlo rámec pro bilateralní dohody, které se nyní konkretizují spoluprací s Polskem[3].
Tento rozvoj probíhá v kontextu ukončení Pražské smlouvy mezi USA a Ruskem a zvýšeného zájmu evropských států o jaderné kapacity; analytici upozorňují, že vypršení smlouvy zvýšilo riziko závodů ve zbrojení a spustilo debatu o národních programech posílení obrany[1].
Současně Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa preferují uzavření nové modernizované dohody o omezení jaderných zbraní místo prodloužení Nového STARTu, což bude klíčové pro budoucí jednání s Ruskem a dalšími aktéry; vývoj americko-ruských jednání a reakce evropských států ovlivní další směr regionální bezpečnostní politiky[2].
Zdroje:
Nejnovější
Prezident Macron a premiér Tusk v Gdaňsku dohodli užší vojenskou spolupráci Francie a Polska
20. 4. 2026: Francie a Polsko plánují výměnu informací, společná cvičení a možná rozmístění podle programu pokročilého jaderného odstrašování.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
20. dubna 2026
Mezi záležitosti, které samozřejmě zvážíme, patří výměna informací, společná cvičení a možná i rozmístění
2
Střední dopad
2. března 2026
Politika pokročilého odstrašování je postupný proces, který nabízí našim partnerům možnost účastnit se odstrašovacích cvičení
3
Střední dopad
2. března 2026
Tím, že se k nám partnerské země připojí, mohou pomoci posílit schopnosti Evropy v těchto třech oblastech
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Spojené státy americké (USA)
Klesající důvěryhodnost amerického závazku k jadernému odstrašení a jednání Bílého domu zvyšují evropské snahy o nezávislejší jadernou doktrínu a oslabují efektivitu mezinárodních kontrol šíření.
Mezinárodní režim nešíření jaderných zbraní (NPT a smlouvy)
Vypršení a oslabování klíčových smluv (New START) a rostoucí zájem států o jaderný arzenál výrazně oslabují autoritu a účinnost mezinárodního nešíření a zvyšují riziko proliferace.
Francie
Francie posiluje svůj jaderný arzenál a nabízí evropským partnerům „pokročilé odstrašování“, čímž rozšiřuje strategický vliv Paříže v Evropě a získává nové bezpečnostní a průmyslové kontrakty.
Čína
Rychlý nárůst čínského jaderného arzenálu zvyšuje tlak na strategicé přeskupení (evropské zbrojení a dohled) a komplikuje dohody mezi USA a Ruskem, protože New START Čínu nezahrnuje.
Německo
Německo zvažuje větší roli v evropském odstrašování a navyšuje výdaje na obranu; zároveň čelí technologickým a politickým výzvám při rychlé transformaci na samostatnou obranu.
Evropská unie (evropské státy zapojené do iniciativy)
Evropské státy posilují obranné a jaderné kapacity (spolupráce s Francií), což zvyšuje bezpečnostní autonomii, ale zároveň to nese riziko zbrojení a politických třenic v EU a náklady na modernizaci.
Polsko
Varšava se aktivně zapojuje do francouzsko-evropského programu jaderného odstrašování a prohlubuje strategické partnerství s Francií, což zvyšuje její bezpečnostní záruky a průmyslovou spolupráci.
Polští občané / polská vláda (Donald Tusk)
Polská vláda (Tusk) aktivně hledá evropská bezpečnostní řešení včetně rozšíření francouzského odstrašování nad Polskem, což zvyšuje Polsku strategickou ochranu bez přímého osamostatnění jaderného arzenálu.
Evropští vědci a veřejné mínění
Výzkumy ukazují, že rostoucí veřejná podpora v Evropě pro vlastní odstrašení zvyšuje legitimitu politických kroků směrem k jadernému postavení a tlaku na posílení kapacit.
Kontext
Dříve jsme psali...
Macron oznamuje navýšení jaderných zbraní a novou strategii v Evropě
Francouzský prezident Macron pojal novou „politiku pokročilého odstrašování“ a rozhodl o zvýšení počtu francouzských jaderných hlavic bez zveřejnění přesného množství. Objevte novou evropskou jadernou strategii
Trump trvá na nové dohodě o omezení jaderných zbraní místo prodloužení START
Donald Trump chce novou a modernizovanou dohodu o jaderném odzbrojení, protože považuje stávající smlouvu Nový START za špatně vyjednanou a porušovanou. pochopit jadernou hrozbu
Jaderné zbraně vstupují do nové éry po skončení Pražské smlouvy a rostoucím zájmu Evropy
Po vypršení smlouvy z Prahy mezi USA a Ruskem roste globální zájem o jaderné zbraně i v Evropě a dalších státech, což zvyšuje riziko jejich budoucí použití. Odhal tajemství zbrojení
Fakta
📊
86%
Podíl USA a Ruska na arsenálu
(3. 2. 2026)
📊
1550
Max. počet hlavic dle Nový START
(6. 2. 2026)
📊
700
Max. počet nosičů na stranu
(6. 2. 2026)
📊
600
Odhad čínských hlavic
(6. 2. 2026)
📊
~280
Současný odhad franc. hlavic
(2. 3. 2026)
🔄
konec smlouvy
Vypršení Pražské smlouvy
(3. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
2010
Podepsání smlouvy Nový START v Praze, která omezuje počet jaderných hlavic a nosičů (zmíněno jako rámec diskuse)
2026-02-03
Upozornění, že platnost Pražské smlouvy (Nový START) končí mezi USA a Ruskem; růst jaderných arsenálů a zvažování jaderných kapacit u více států (Čína, Severní Korea, Írán, Polsko, Saúdská Arábie, Turecko, Japonsko, Jižní Korea)
2026-02-06
Donald Trump veřejně odmítl prodloužení Nového START a volal po zcela nové smlouvě; jednání mezi USA a Ruskem byla zmiňována, ale Bílý dům popřel přechodnou dohodu
2026-03-02
Francie oznámila navýšení počtu svých jaderných hlavic a novou doktrínu „pokročilého odstrašování“, včetně zapojení evropských partnerů a možnosti dočasného nasazení francouzských jaderných letadel na území spojenců
2026-04-20
Francie a Polsko na summitu v Gdaňsku potvrdily rozvoj strategického partnerství v oblasti pokročilého jaderného odstrašování, plánované společné cvičení, výměnu informací a úvahy o rozmístění opatření jaderného odstrašování; Polsko blízko rozhodnutí o druhém jaderném zařízení
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Smlouva obsahovala několik klíčových bodů: obě strany se zřekly použití síly, uznaly hranice jako nedotknutelné a řešily sporné historické otázky jako Mnichovskou dohodu. Na formulaci ohledně Mnichova se Německo a ČSSR nedomluvily přesně stejně — Německo uznalo neplatnost dohody, ČSSR požadovalo silnější formulaci, ale nakonec platila „měkčí“ verze bez právních nároků. Text smlouvy také respektoval dohodnuté zásady v rámci východoevropských vztahů (Varšavská smlouva).
Proč je to důležité
Smlouva uklidnila napjaté česko-německé vztahy po druhé světové válce a zabránila novým územním či právním nárokům. Pro ekonomické a politické zprávy to znamená, že od 70. let existoval jasný rámec pro obchod, diplomacii a bezpečnost mezi oběma státy.
Co to je
Politika je způsob rozhodování a řízení společných věcí skupiny lidí nebo státu. Zahrnuje procesy, organizace (strany, vlády) a jednotlivé kroky (např. zákony nebo dotace).
Jak to funguje
Lidé a skupiny prosazují své zájmy přes volby, vyjednávání nebo přes zákony a pravidla. Politická moc vzniká buď demokraticky (hlasování, kompromisy) nebo násilím; rozhodnutí prosazuje autorita státu. Existují tři pohledy: struktura systému (jak je organizován stát), politický proces (kdo soupeří o moc) a politika jako konkrétní opatření (např. sociální nebo průmyslová politika).
Proč je to důležité
Politika ovlivňuje každodenní život — daně, dotace, regulace nebo investice, které formují trh a chování firem i spotřebitelů. V ekonomických zprávách je důležitá, protože konkrétní kroky státu (policy) mění poptávku, investiční prostředí a celkovou náladu na trhu.
Otestujte se
Kvíz: Francouzsko-polské partnerství v rámci „pokročilého odstrašování“
Francie
stát v západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)
Rozloha: 643.8 tis. km²
Populace: 68.37 mil. (leden 2024)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
HDP: 2.78 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Polsko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Varšava (1795 - dosud)
Rozloha: 312.68 tis. km²
Populace: 37.56 mil. (30. června 2024)
Měna: zlotý (11. ledna 1924 - dosud)
HDP: 688.18 mld. PLZ (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Emmanuel Macron
francouzský politik
Povolání: investiční bankéř, státník, úředník, politik, bankéř
Pozice:
- prezident Francie (14. května 2017 - dosud)
- Francouzský spolukníže (14. května 2017 - dosud)
- předseda (6. dubna 2016 - 8. května 2017)
- Minister of Economy, Industry and Digital (26. srpna 2014 - 30. srpna 2016)
- Assistant Secretary General of the Presidency of the French Republic (15. května 2012 - 15. července 2014)
Narození: 21. prosince 1977
Místo narození: Amiens
Státní občanství: Francie
Politická strana:
- Renaissance (Invalid Date - dosud)
- nezávislý politik (2009 - 2016)
- Socialistická strana (2006 - 2009)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 30. 4. 2026 7:38:59