Future Combat Air System (FCAS) je společný evropský obranný program, který vyvíjejí firmy Dassault (Francie), Airbus (Německo/Španělsko) a Indra (Španělsko). Cílem je vytvořit „systém systémů“ zahrnující nový šesté generace bojový letoun (NGF), doprovodné bezpilotní nosiče (drony) a sdílenou informační síť („combat cloud").
Financování a spolupráce v obranném průmyslu
Projekt bojového letounu FCAS odhaluje slabiny evropské obranné spolupráce Francie a Německa
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Aktuální situace: Evropský projekt vývoje bojového letounu FCAS naráží především na politické rozpory mezi Francií a Německem a na nedostatek společné strategie, což znevýhodňuje koordinovanou obrannou spolupráci v Evropě[2].
Dlouhodobě české firmy v obranném sektoru čelí nedůvěře bank a investorů vůči zbrojnímu průmyslu, i když získávají zakázky (např. Vrgineers po kontraktu souvisejícím s dodávkami F-35 stále naráží na problémy při získávání financování)[1].
Regionální rozdíly: podle dřívějších pozorování se trh v USA po nástupu Donalda Trumpa zpomalil, zatímco v Evropě roste politický zájem o obranné technologie; to však nestačí k překonání institucionálních překážek a rigidit v zadávání nových objednávek[1].
Dopad na téma: kombinace vnitroevropských politických neshod v klíčových programech (FCAS) a omezeného přístupu k financím pro domácí firmy ztěžuje rozvoj obranných technologií v Evropě; to naznačuje širší problém koordinace financování a průmyslové strategie v evropském obranném sektoru[2][1].
Zdroje:
Projekt bojového letounu FCAS odhaluje slabiny evropské obranné spolupráce Francie a Německa
Přehled citací
ona bude nový stroj vyvíjet a posléze vyrábět a Němci budou v zásadě jen platit
Vidím riziko v tom, že se příliš soustředíme na uspokojování krátkodobých požadavků tím, že nakupujeme převážně neevropské hotové vybavení
V Evropě se o kontraktech na zbrojení víc mluví, než aby se nějaké podepisovaly
Kdo si polepší, kdo tratí?
Evropské státy a instituce (EU, Evropský obranný fond, SAFE)
EU a členské státy zintenzivňují financování obrany (EDF, SAFE, společné nákupy), což výrazně zvyšuje příležitosti pro evropský průmysl, ale realizace naráží na byrokracii a politické spory.
Vrgineers
Firma vyrábějící VR brýle a simulátory čelí potížím s přístupem k financím a nedůvěrou bank a investorů kvůli zaměření na zbrojní projekty, přestože získala významné zakázky (Lockheed Martin, F‑35).
České zbrojařské firmy (Czechoslovak Group, Colt CZ Group, STV Group, Sellier & Bellot apod.)
Domácí zbrojařský sektor těží z rostoucí poptávky v Evropě i na Ukrajině — rostou zakázky, export i investice do rozšiřování kapacit, ale firmy narážejí na potřebu dlouhodobých objednávek a přístup k financím.
České banky (větší komerční banky)
Banky zpočátku omezovaly financování zbrojařů kvůli ESG/reputaci; v posledních letech ale dochází k postupnému uvolnění a některé banky opět financují velké zbrojařské projekty.
Saab / evropské velké zbrojařské firmy (Rheinmetall, KNDS, MBDA, Thales)
Velké evropské koncerny navyšují výrobu a investují do kapacit; zároveň konsolidují trh a nabízejí příležitosti pro subdodavatele včetně českých firem.
Ukrajinský obranný průmysl
Ukrajinské firmy představují testovací pole a zdroj inovací (drony, rychlá výroba) a vytvářejí nové kooperace s evropskými a českými firmami.
České ministerstvo obrany / státní průmyslové podniky (LOM Praha, VOP CZ)
Ministerstvo a státní podniky hrají roli v průmyslové spolupráci u velkých akvizic (F‑35, CV90) a pomáhají zapojit české firmy do dodavatelských řetězců.
Evropské banky a EIB (finanční instituce)
Finanční instituce jsou klíčové pro financování rozšíření výrobních kapacit; některé instituce mění politiku, ale zůstávají regulační a reputační překážky.
Dříve jsme psali...
Marek Polčák z Vrgineers popisuje potíže s financováním obranných technologií
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Hlavní složky jsou nový pilotovaný stíhací letoun (NGF), hejna dálkově řízených dronů a propojená datová síť, která předává informace mezi všemi stroji. Dassault má vést vývoj samotného letounu, Airbus vyvíjí drony a „combat cloud“, a Safran/MTU řeší motor. Projekt probíhá fázově: výzkum, demonstrátory a pak zkušební lety plánované v příštích letech s cílem zavést systém kolem roku 2040.
Proč je to důležité
Pro Evropu FCAS znamená technologickou suverenitu v letectví, práce pro průmysl a strategickou nezávislost na mimoevropských projektech. Politicky ale projekt ukazuje napětí o rozdělení zakázek, duševní vlastnictví a vedení — tyto spory mohou zpomalit dodávky a ovlivnit konkurenceschopnost evropského zbrojního průmyslu.
Co to je
F-35 Lightning II je moderní americká stíhačka páté generace od Lockheed Martin. Existují tři hlavní verze (F-35A, B, C) pro klasické letiště, krátký/svislý vzlet a operace z letadlových lodí. Je navržena jako jednotný víceúčelový stroj pro útočné, obranné i průzkumné misie.
Jak to funguje
F-35 kombinuje silný motor, špičkové senzory (radar AESA, infračervené senzory) a stealth úpravy, aby byla hůře zachytitelná. Má velké množství softwaru, který sbírá a sdílí data z různých senzorů, a vnitřní pumovnice pro udržení nízkého radarového odrazu. Různé verze se liší konstrukcí (dmychadlo pro vertikální přistání u B, větší křídla u C) a vnitřní výzbrojí.
Proč je to důležité
F-35 mění schopnosti letectva: nabízí moderní senzory, síťové propojení a dlouhodobou podporu spojencům, ale zároveň přináší vysoké pořizovací a provozní náklady. Pro veřejné rozpočty jde o velkou investici s dlouhodobými dopady na obranné výdaje a plánování nasazení.
Kvíz: Evropský obranný průmysl a projekt FCAS
Francie
stát v západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)
Rozloha: 643.8 tis. km²
Populace: 68.37 mil. (leden 2024)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
HDP: 2.78 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Německo
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)
Rozloha: 357.59 tis. km²
Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 4.12 bil. EUR (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 24. 2. 2026 7:07:57