Financování a spolupráce v obranném průmyslu

Projekt bojového letounu FCAS odhaluje slabiny evropské obranné spolupráce Francie a Německa

Mizící téma o odvětví a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální situace: Evropský projekt vývoje bojového letounu FCAS naráží především na politické rozpory mezi Francií a Německem a na nedostatek společné strategie, což znevýhodňuje koordinovanou obrannou spolupráci v Evropě[2].

Dlouhodobě české firmy v obranném sektoru čelí nedůvěře bank a investorů vůči zbrojnímu průmyslu, i když získávají zakázky (např. Vrgineers po kontraktu souvisejícím s dodávkami F-35 stále naráží na problémy při získávání financování)[1].

Regionální rozdíly: podle dřívějších pozorování se trh v USA po nástupu Donalda Trumpa zpomalil, zatímco v Evropě roste politický zájem o obranné technologie; to však nestačí k překonání institucionálních překážek a rigidit v zadávání nových objednávek[1].

Dopad na téma: kombinace vnitroevropských politických neshod v klíčových programech (FCAS) a omezeného přístupu k financím pro domácí firmy ztěžuje rozvoj obranných technologií v Evropě; to naznačuje širší problém koordinace financování a průmyslové strategie v evropském obranném sektoru[2][1].

Zdroje:

  1. Projekt bojového letounu nové generace ukazuje, co nejvíc brzdí Evropu ve zbrojení. Vývoj nových technologií digitální války to není

  2. Pořád máme problémy s bankami i investory, kteří se bojí zbrojení, říká ředitel české firmy, která podepsala kontrakt s Lockheed Martinem

Nejnovější
Projekt bojového letounu FCAS odhaluje slabiny evropské obranné spolupráce Francie a Německa
20. 2. 2026: Hlavní problém evropského projektu bojového letounu FCAS spočívá v politických rozporech a nedostatku společné strategie, nikoli ve vývoji technologií.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
20. února 2026
ona bude nový stroj vyvíjet a posléze vyrábět a Němci budou v zásadě jen platit
2 Vysoký dopad
18. července 2022
Vidím riziko v tom, že se příliš soustředíme na uspokojování krátkodobých požadavků tím, že nakupujeme převážně neevropské hotové vybavení
3 Střední dopad
18. července 2022
V Evropě se o kontraktech na zbrojení víc mluví, než aby se nějaké podepisovaly
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Evropské státy a instituce (EU, Evropský obranný fond, SAFE)

EU a členské státy zintenzivňují financování obrany (EDF, SAFE, společné nákupy), což výrazně zvyšuje příležitosti pro evropský průmysl, ale realizace naráží na byrokracii a politické spory.

Vrgineers

Firma vyrábějící VR brýle a simulátory čelí potížím s přístupem k financím a nedůvěrou bank a investorů kvůli zaměření na zbrojní projekty, přestože získala významné zakázky (Lockheed Martin, F‑35).

České zbrojařské firmy (Czechoslovak Group, Colt CZ Group, STV Group, Sellier & Bellot apod.)

Domácí zbrojařský sektor těží z rostoucí poptávky v Evropě i na Ukrajině — rostou zakázky, export i investice do rozšiřování kapacit, ale firmy narážejí na potřebu dlouhodobých objednávek a přístup k financím.

České banky (větší komerční banky)

Banky zpočátku omezovaly financování zbrojařů kvůli ESG/reputaci; v posledních letech ale dochází k postupnému uvolnění a některé banky opět financují velké zbrojařské projekty.

Saab / evropské velké zbrojařské firmy (Rheinmetall, KNDS, MBDA, Thales)

Velké evropské koncerny navyšují výrobu a investují do kapacit; zároveň konsolidují trh a nabízejí příležitosti pro subdodavatele včetně českých firem.

Ukrajinský obranný průmysl

Ukrajinské firmy představují testovací pole a zdroj inovací (drony, rychlá výroba) a vytvářejí nové kooperace s evropskými a českými firmami.

České ministerstvo obrany / státní průmyslové podniky (LOM Praha, VOP CZ)

Ministerstvo a státní podniky hrají roli v průmyslové spolupráci u velkých akvizic (F‑35, CV90) a pomáhají zapojit české firmy do dodavatelských řetězců.

Evropské banky a EIB (finanční instituce)

Finanční instituce jsou klíčové pro financování rozšíření výrobních kapacit; některé instituce mění politiku, ale zůstávají regulační a reputační překážky.

Kontext
Dříve jsme psali...
Marek Polčák z Vrgineers popisuje potíže s financováním obranných technologií
Česká firma Vrgineers i po uzavření smlouvy s Lockheed Martinem naráží na nedůvěru bank a investorů vůči zbrojnímu průmyslu.  Zákulisí českého zbrojení
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
✈️
2025
Politické neshody mezi Francií a Německem a nedostatek společné strategie brzdí program FCAS (vývoj evropského bojového letounu nové generace)
Z CURRENT článku (2026-02-20): popis sporů mezi Francií a Německem o velikosti a schopnostech letounu a o duševním vlastnictví.
Vedlo k ohrožení pokračování programu FCAS a k přesunu některých aktérů ke konkurenčním projektům (GCAP, nabídky Saabu).
🤖
2025
Start-up Helsing plánuje představit velký evropský bojový dron do roku 2029
Z CURRENT článku (2026-02-20): Helsing plánuje do roku 2029 představit velký bojový dron jako evropské řešení nezávislé na USA.
Signalizuje vznik alternativních evropských řešení, tlak na konsolidaci evropského velení a průmyslu.
🛡️
rok 2022
Růst politického zájmu o obranné technologie v Evropě po začátku ruské invaze na Ukrajinu
Z CONTEXT (více článků, zejména 2022–2024): válka na Ukrajině zvýšila politický zájem a investice do obrany v EU; vznik iniciativ jako EDF, ASAP, SAFE.
Vedlo ke zvýšení objednávek, konsolidaci průmyslu a zájmu bank o financování některých projektů.
Nárůst výdajů v EU už v roce 2022 z 240 → 270 mld. eur (Context: 2024 čl.).
🏗️
rok 2022
Evropské programy (EDF, ASAP, PRODEF) a tlak na společné nákupy začaly formovat evropsní obrannou průmyslovou politiku
Z CONTEXT: vznik EDF (programy 2021–2027), ASAP pro munici, snaha o společné objednávky a větší role EU v průmyslu.
Poskytly financování a mechanismy pro spolupráci, ale narážejí na byrokracii a nedostatek prostředků.
💣
rok 2023
Evropské státy čelí kritickému nedostatku dělostřelecké munice, spouští programy na zvýšení výroby (ASAP)
Z CONTEXT (2023 články): ASAP a tlak na rychlé navýšení výroby munice; ukázalo limity kapacit, surovin a povolení.
Vedlo k rozšíření investic do muničních závodů a navýšení kapacit, ale zpoždění v dodávkách.
💶
14. května 2025
Evropská debata o financování přezbrojení — návrhy na společné půjčky a eurobondy (SAFE/SAFE-like diskuse)
Z CONTEXT a CURRENT (2025 diskuse): návrhy společného financování (SAFE, SAFE-like, evropské dluhopisy) a politické spory o jejich využití (Polsko, Rumunsko, Česko).
Otevřelo cestu k velkým půjčkám pro vyzbrojení, ale vyvolalo i politickou kontroverzi a zdržení schválení projektů.
🇨🇿
leden–srpen 2025
Růst exportu českého leteckého a obranného průmyslu (motory, díly, radary, drony)
Z CONTEXT: statistiky ČSÚ uvádějí silný meziroční růst exportu leteckých motorů, dílů a radarů v roce 2025; české firmy (PBS, Aero, LPP, Primoco) se zapojují do dodavatelských řetězců (včetně F‑35).
Zlepšilo pozici českého průmyslu v evropských a globálních řetězcích; zvýšilo vyhlídky na další zakázky a investice.
🏭
2025–2026
Zvyšující se financování a investice evropských zbrojařů a konsolidace průmyslu
Z CURRENT a CONTEXT (2024–2026): výrazné investice (Rheinmetall, Saab, KNDS), budování továren, konsolidace (CSG apod.) a vznik jednotnějších koalic (tanková koalice).
Umožnilo rozšíření výrobních kapacit, vznik nových muničních a výrobních linek; dlouhodobě však zůstává problém předvídatelnosti zakázek a dodavatelských řetězců.
Největší investiční nápor od konce studené války (Context).
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Future Combat Air System (FCAS) je společný evropský obranný program, který vyvíjejí firmy Dassault (Francie), Airbus (Německo/Španělsko) a Indra (Španělsko). Cílem je vytvořit „systém systémů“ zahrnující nový šesté generace bojový letoun (NGF), doprovodné bezpilotní nosiče (drony) a sdílenou informační síť („combat cloud").

⚙️
Jak to funguje

Hlavní složky jsou nový pilotovaný stíhací letoun (NGF), hejna dálkově řízených dronů a propojená datová síť, která předává informace mezi všemi stroji. Dassault má vést vývoj samotného letounu, Airbus vyvíjí drony a „combat cloud“, a Safran/MTU řeší motor. Projekt probíhá fázově: výzkum, demonstrátory a pak zkušební lety plánované v příštích letech s cílem zavést systém kolem roku 2040.

🎯
Proč je to důležité

Pro Evropu FCAS znamená technologickou suverenitu v letectví, práce pro průmysl a strategickou nezávislost na mimoevropských projektech. Politicky ale projekt ukazuje napětí o rozdělení zakázek, duševní vlastnictví a vedení — tyto spory mohou zpomalit dodávky a ovlivnit konkurenceschopnost evropského zbrojního průmyslu.

💡
Co to je

F-35 Lightning II je moderní americká stíhačka páté generace od Lockheed Martin. Existují tři hlavní verze (F-35A, B, C) pro klasické letiště, krátký/svislý vzlet a operace z letadlových lodí. Je navržena jako jednotný víceúčelový stroj pro útočné, obranné i průzkumné misie.

⚙️
Jak to funguje

F-35 kombinuje silný motor, špičkové senzory (radar AESA, infračervené senzory) a stealth úpravy, aby byla hůře zachytitelná. Má velké množství softwaru, který sbírá a sdílí data z různých senzorů, a vnitřní pumovnice pro udržení nízkého radarového odrazu. Různé verze se liší konstrukcí (dmychadlo pro vertikální přistání u B, větší křídla u C) a vnitřní výzbrojí.

🎯
Proč je to důležité

F-35 mění schopnosti letectva: nabízí moderní senzory, síťové propojení a dlouhodobou podporu spojencům, ale zároveň přináší vysoké pořizovací a provozní náklady. Pro veřejné rozpočty jde o velkou investici s dlouhodobými dopady na obranné výdaje a plánování nasazení.

Otestujte se
Kvíz: Evropský obranný průmysl a projekt FCAS
Francie

stát v západní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Flag_of_France.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)

Rozloha: 643.8 tis. km²

Populace: 68.37 mil. (leden 2024)

Měna: euro (leden 1999 - dosud)

HDP: 2.78 bil. EUR (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Německo

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Flag_of_Germany.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)

Rozloha: 357.59 tis. km²

Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)

Měna: euro (leden 2002 - dosud)

HDP: 4.12 bil. EUR (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 24. 2. 2026 7:07:57