Pražská smlouva je dohoda mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, podepsaná v Praze 11. prosince 1973 a platná od 19. července 1974. Ustanovila obnovení diplomatických vztahů a právní rámec pro vzájemné vztahy obou zemí.
Konec Pražské smlouvy a jaderná expanze
Trump trvá na nové dohodě o omezení jaderných zbraní místo prodloužení START
Uzavřené téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji prezident Donald Trump odmítá prodloužení smlouvy Nový START a prosazuje místo toho novou, modernizovanou dohodu o omezení jaderných zbraní, kterou označuje za nutnou kvůli podle něj špatnému vyjednání a porušování dosavadní smlouvy [2].
Toto prohlášení přichází poté, co skončení Pražské smlouvy zvýšilo obavy o globální jaderné zbrojení a vedlo k rostoucímu zájmu některých evropských států o vlastní jaderné kapacity; analytici varují, že to může zvýšit riziko závodů ve zbrojení [1].
Současně pozorovatelé upozorňují na širší nárůst jaderných arzenálů u států jako Čína, Severní Korea a Indie, což podle expertů dále komplikuje snahy o kontrolu zbraní a stabilitu mezinárodních vztahů; nová americko-ruská jednání o dohodě tak budou klíčová pro další vývoj [1][2].
Vývoj situace přináší otázky o tom, zda nahradit stávající smlouvy novými rámci (jak navrhuje USA) nebo se zaměřit na multilaterální mechanismy kontroly zbrojení; z hlediska tématu to zvyšuje politický význam a možnost rychlejších změn v regionálních bezpečnostních politikách [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Trump trvá na nové dohodě o omezení jaderných zbraní místo prodloužení START
06. 2. 2026: Donald Trump chce novou a modernizovanou dohodu o jaderném odzbrojení, protože považuje stávající smlouvu Nový START za špatně vyjednanou a porušovanou.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
6. února 2026
Bylo to špatně vyjednané ze strany Spojených států.
2
Střední dopad
21. února 2023
Pozastavení platnosti dohody o kontrole jaderných zbraní je nejspíše největší eskalace mezinárodního napětí od počátku ruského vpádu na Ukrajinu.
3
Střední dopad
30. prosince 2009
Ať nám dají všechny informace o protiraketové obraně a my jsme připraveni poskytnout jim všechny informace o našich útočných zbraňových systémech.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Spojené státy americké
Rozhodnutí USA (administrativa Trumpa) otestovat/nezachovat stávající kontrolní režimy a omezit zapojení do mezinárodních smluv zásadně mění jejich roli v jaderné politice a oslabuje důvěryhodnost diplomatických nástrojů.
Rusko
Aktivity Ruska (rozšíření arzenálu, pozastavení/porušování Nového STARTu, testy nových zbraní) zvyšují napětí, erodují kontrolní režimy a motivují další státy k jadernému posilování.
Čína
Rychlý nárůst čínského jaderného arzenálu a nezapojení Číny do bilaterálních kontrol USA–Rusko zvyšuje nerovnováhu a nutí další státy zvažovat jaderné kapacity.
Ukrajina
Eroze mezinárodních jaderných dohod a posuny v americké politice snižují bezpečnostní záruky a komplikují získávání dlouhodobé podpory proti ruské agresi.
Mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT / Nový START)
Oslabení a končící platnost klíčových smluv (Nový START) vede k redukci kontrolních mechanismů a zvyšuje riziko závodů ve zbrojení a šíření.
Evropské státy (Francie, Německo, Polsko a další)
Evropské země zvažují posílení vlastní jaderné doktríny nebo eurodeterentu; některé snižují důvěru v americký deštník, což mění bezpečnostní plánování a požadavky na obranu.
Írán
Uvolnění režimu dohod a obnovení sankcí/oslabování kontrol vede ke snížení diplomatických omezení a zvyšuje pravděpodobnost pokračování íránského jaderného programu.
Jižní Korea a Japonsko (regionální státy v Asii)
Rostoucí asijská jaderná kapacita a ztráta důvěry v jaderné garance vede tyto státy k uvažování o vlastních jaderných možnostech či technologické připravenosti.
Kontext
Dříve jsme psali...
Jaderné zbraně vstupují do nové éry po skončení Pražské smlouvy a rostoucím zájmu Evropy
Po vypršení smlouvy z Prahy mezi USA a Ruskem roste globální zájem o jaderné zbraně i v Evropě a dalších státech, což zvyšuje riziko jejich budoucí použití. Odhal tajemství zbrojení
Fakta
📊
86%
Podíl USA+Ruska
(3. 2. 2026)
📊
1550
Max jaderných hlavic (Nový START)
(6. 2. 2026)
📊
700
Max nosičů na stranu
(6. 2. 2026)
📊
600
Odhad čínských hlavic
(6. 2. 2026)
🔄
vyprší
Konec platnosti smlouvy
(3. 2. 2026)
👤
Donald Trump
Volá po nové smlouvě
(6. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
2010
Podepsání Smlouvy Nový START v Praze, která omezuje počet jaderných hlavic a nosičů (uvedeno v článcích jako základ současné dohody).
2026-02-03
V článcích oznámeno, že platnost Pražské smlouvy (Nový START) končí mezi USA a Ruskem; probíhá debata v Evropě o vlastní jaderné doktríně a zvyšuje se zájem některých států o jaderné kapacity.
2026-02-06
Donald Trump veřejně prohlásil potřebu zcela nové smlouvy o omezení jaderných zbraní místo prodloužení Nového START a zmínil jednání amerických zástupců s Rusy v Abú Dhabí o možném dodržování staré smlouvy po jejím vypršení (podrobnosti nepotvrzeny).
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Smlouva obsahovala několik klíčových bodů: obě strany se zřekly použití síly, uznaly hranice jako nedotknutelné a řešily sporné historické otázky jako Mnichovskou dohodu. Na formulaci ohledně Mnichova se Německo a ČSSR nedomluvily přesně stejně — Německo uznalo neplatnost dohody, ČSSR požadovalo silnější formulaci, ale nakonec platila „měkčí“ verze bez právních nároků. Text smlouvy také respektoval dohodnuté zásady v rámci východoevropských vztahů (Varšavská smlouva).
Proč je to důležité
Smlouva uklidnila napjaté česko-německé vztahy po druhé světové válce a zabránila novým územním či právním nárokům. Pro ekonomické a politické zprávy to znamená, že od 70. let existoval jasný rámec pro obchod, diplomacii a bezpečnost mezi oběma státy.
Otestujte se
Kvíz: Budoucnost Nového START a globální jaderné rovnováhy
Donald Trump
americký podnikatel a politik
Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)
Narození: 14. června 1946
Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center
Státní občanství: Spojené státy americké
Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 17. 2. 2026 12:22:59