Vyjednávání o rusko-ukrajinském míru a mezinárodní tlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje Donalda Trumpa za nepřiměřený nátlak v mírových rozhovorech

Málo aktivní téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální stav: Probíhají další série jednání o ukončení války; USA ohlásily nové rozhovory zahrnující i Írán a tvrdí, že tlačí na dosažení dohody do června, přičemž Ukrajina souhlasila s jednáním v Miami, kde byly připraveny dokumenty o bezpečnostních zárukách, ale bez zásadního průlomu[25][28].

Klíčový vývoj: Ruské požadavky (uznání anektovaných území, omezení ukrajinské armády a neutralita) opakovaně blokovaly dohody — např. jednání v Istanbulu skončilo kvůli ruským podmínkám[6], zatímco Moskva v prosinci předložila memorandum s podobně tvrdými požadavky[14]. Západní snahy o tlak kombinují sankce, diplomatické iniciativy a zapojení jednotlivých lídrů; některé státy (Orbán, Fico) blokovaly či podmínily schválení sankcí, což komplikovalo koordinaci[12][16].

Role aktérů a časový tlak: Donald Trump vystupuje jako významný mediátor a zároveň kritizuje Ukrajinu za brzdění míru; Putin setrvává na svých cílech a občas snižuje osobní účast na jednáních (např. poslal poradce do Istanbulu)[9][19][5]. USA nyní kombinují diplomatický tlak se snahou o zapojení Íránu do rozhovorů a stanovují cíle (dohoda do června), což mění časový rámec vyjednávání[25][28].

Současné napětí: Ukrajinský prezident Zelenskyj kritizoval Donalda Trumpa za „nepřiměřený nátlak“ a odmítl ústupky v Donbasu, čímž potvrdil vnitroukrajinský odpor vůči některým vnějším tlakům na rychlé kompromisy[26]. Tato reakce může ovlivnit ochotu Kyjeva přijmout návrhy, které by zahrnovaly teritoriální ústupky nebo výrazná omezení obranných schopností[14][26].

Zdroje:

  1. Nebudou žádné další speciální vojenské operace, slíbil Putin Evropě. Musíte ale respektovat ruské zájmy, dodal

  2. "Může za to Zelenskyj." Podle Trumpa je protahování ruské agrese dílem ukrajinského prezidenta

  3. Evropě jdou ohledně Ukrajiny prázdná gesta. Do jednoho se opět zapojilo i Česko

  4. Další povídání Trumpa s diktátorem. Putin chce mír, ale jedině za ruských podmínek

  5. Vím, čemu Putin rozumí. Angela Merkelová v Praze představila recept, jak by měla Evropa přistupovat k Rusku

  6. "Máme skvělý rozhovor. Řeknu: ‚Myslím, že jsme blízko dohodě,` a on pak zboří budovu v Kyjevě," stěžuje si Trump na Putina

  7. Po telefonátu Trump-Putin obě strany hovoří o mírových rozhovorech. Jednání budou pokračovat, příměří je v nedohlednu

  8. Trumpův vyjednavač dorazil do Moskvy. Ta prý zvažuje zastavení leteckých útoků na Ukrajinu

  9. Putin se jednání s Ukrajinou v Istanbulu nezúčastní, má naplánovanou pracovní schůzku

  10. Nebudou žádné další speciální vojenské operace, slíbil Putin Evropě. Musíte ale respektovat ruské zájmy, dodal

  11. "Může za to Zelenskyj." Podle Trumpa je protahování ruské agrese dílem ukrajinského prezidenta

  12. Diplomacii musí doprovázet nezbytný tlak na Rusko, uvedl Zelenskyj. V Miami se podle něj jednalo i o bezpečnostních zárukách

  13. Další povídání Trumpa s diktátorem. Putin chce mír, ale jedině za ruských podmínek

  14. Diplomacii musí doprovázet nezbytný tlak na Rusko, uvedl Zelenskyj. V Miami se podle něj jednalo i o bezpečnostních zárukách

Nejnovější
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje Donalda Trumpa za nepřiměřený nátlak v mírových rozhovorech
18. 2. 2026: Zelenskyj označil Trumpův tlak na Ukrajinu za nepřiměřený a odmítl ústupky v Donbasu.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
29. prosince 2025
Myslím si, že máme předpoklady pro uzavření dohody. Máme dvě ochotné země. Jsme v závěrečné fázi jednání.
2 Vysoký dopad
29. prosince 2025
Na vojenských aspektech jsme se domluvili na sto procent.
3 Střední dopad
29. prosince 2025
Dosahujeme pokroku v oblasti bezpečnostních záruk, které budou klíčové pro vybudování spravedlivého a trvalého míru. Na začátku ledna svoláme v Paříži země koalice ochotných, abychom dokončili konkrétní příspěvky jednotlivých zemí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Vladimir Putin

Ruský prezident je hlavní stranou jednání; jeho odmítavý postoj k příměří a požadavky na územní zisky formují průběh vyjednávání a zvyšují vyjednávací moc Moskvy.

Donald Trump

Americký prezident výrazně ovlivňuje proces mírového vyjednávání svými ultimáty, tlakem na Rusko i Ukrajinu a hrozbami cel/sekundárních sankcí; jeho nepředvídatelnost mění dynamiku a rizika procesu.

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident je hlavním adresátem diplomatických tlaků a vyjednává o příměří a bezpečnostních zárukách; čelí americkému nátlaku na územní ústupky a doma politickému oslabení kvůli korupčnímu skandálu.

Evropská unie (instituce)

EU je klíčová pro financování, sankce a bezpečnostní záruky; dohoda o osmnáctém balíčku sankcí a návrh reparační půjčky z zmrazených aktiv ukazují významnou roli, ale rozhodování je komplikováno vnitrostátními postoji.

Ukrajinské ozbrojené síly / ukrajinské vojenské velení

Armáda je vystavena intenzivnímu boji a tlakům na omezené zdroje vojáků a munice; politické tlaky na vládu mohou omezit schopnost udržet obranu nebo vyjednávat z pozice síly.

Evropští spojenci (Německo, Francie, Británie)

Hlavní evropské mocnosti posilují vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině; zároveň koordinují sankce a bezpečnostní iniciativy, čímž zvyšují tlak na Rusko i doplňují americkou roli.

Koalice ochotných (vedená Británií a Francií)

Skupina evropských států usiluje o tlak na Rusko, koordinaci bezpečnostní pomoci a sankcí; posiluje podporu Ukrajině, ale má omezený vliv proti bilaterálnímu vyjednávání USA–Rusko.

Robert Fico / Slovensko

Slovenský premiér využívá veto a vyjednávací páky k zajištění energetických záruk; jeho postoj dočasně blokoval sankční balík a ovlivnil unijní vyjednávání.

Gazprom / Eustream / tranzitní firmy

Energetické firmy zapojené do tranzitu a kontraktů jsou vystaveny politickému riziku a změnám sankcí či návrhům na ukončení dovozu ruských fosilních paliv; dopady na smlouvy a poplatky jsou předmětem vyjednávání.

Kontext
Dříve jsme psali...
Trump o Ukrajině a Íránu: další mírová jednání s USA a hrozby jaderného programu
Trump ohlásil nové rozhovory o Ukrajině a Íránu, přičemž Ukrajina souhlasí s jednáním v Miami a USA tlačí na ukončení války do června.  Kdy skončí válka?
Donald Trump obviňuje Zelenského z prodlužování války na Ukrajině
Donald Trump tvrdí, že Ukrajina za pomoci Zelenského brzdí mírovou dohodu, zatímco Putin je ochoten jednat.  zjistit pozadí války
Putin po údajném útoku na sídlo přehodnocuje přístup k mírovým rozhovorům s Ukrajinou
Rusko oznámilo přehodnocení postoje v mírových jednáních po údajném ukrajinském dronovém útoku na Putinovo sídlo.  pochopit eskalaci
Zelenskyj o jednáních v Miami o ukončení války a bezpečnostních zárukách
Na jednáních v Miami byly připraveny dokumenty o bezpečnostních garancích a rámci ukončení války na Ukrajině, zatím bez zásadního posunu.  Pochopte klíč jednání
Putin slíbil konec speciálních operací, pokud Evropa uzná ruské zájmy
Putin prohlásil, že další speciální vojenské operace nebudou, pokud Západ bude respektovat ruské zájmy, a varoval před vážnými následky zabavení ruských aktiv v EU.  Proč Putin mění pravidla?
Fakta
📊

30 dní

Návrh trvání příměří
(11. 5. 2025)

📊

273

Rekordní dronový útok
(19. 5. 2025)

📊

2 000

Výměna válečných zajatců
(19. 5. 2025)

📊

6 000

Těl padlých vráceno na každé straně
(2. 6. 2025)

📊

88%

Donbas pod ruskou kontrolou
(18. 2. 2026)

💰

90 mld. €

Půjčka EU pro pomoc Ukrajině
(19. 12. 2025)

Události
Co a kdy?
10. května 2025
Vrcholní představitelé Francie, Německa, Británie a dalších evropských zemí navštívili Kyjev a společně s prezidentem Zelenským vyzvali Rusko k přijetí amerického návrhu 30denního příměří; před jednáním uctili minutou ticha padlé obránce na náměstí Nezávislosti.
12. května 2025
Ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil připravenost jednat o třicetidenním příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května.
15. května 2025
Moskva navrhla setkání v Istanbulu na 15. května; ruská strana však oznámila, že prezident Putin se jednání osobně nezúčastní a povede delegaci jeho poradce Vladimir Medinskij.
16. května 2025
V Istanbulu proběhlo první přímé jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny od začátku invaze v roce 2022; jednání trvalo necelé dvě hodiny a skončilo bez dohody.
19. května 2025
Po jednání v Istanbulu proběhl telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem (oznámeno na Trumpově síti), následovaly další kontakty a dohoda na výměně 2000 válečných zajatců; současně Rusko provedlo rekordní dronový útok (273 dronů).
2. června 2025
Ruská delegace v Istanbulu předala ukrajinské straně memorandum s dvanácti body včetně požadavku na mezinárodní uznání Krymu a čtyř okupovaných oblastí jako součásti Ruska; během jednání došlo k omezené dohodě na výměně těžce zraněných zajatců a vojáků mladších 25 let a k návratu těl 6000 padlých na každé straně.
26. června 2025
Na summitu EU v Bruselu se členské státy (kromě Maďarska) dohodly na další podpoře Ukrajině a zvýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku; diskutována byla i nutnost zvyšování výdajů na obranu.
18. července 2025
Evropská unie dosáhla dohody o osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje další omezení pro energetický a bankovní sektor; sankční návrh byl původně předložen Evropskou komisí 10. června.
6. srpna 2025
Zmocněnec Donalda Trumpa Steve Witkoff přicestoval do Moskvy jednat o možném příměří; Kreml zvažoval dočasné pozastavení leteckých útoků jako reakci na Trumpovu hrozbu cel.
7. srpna 2025
Podle poradce Jurije Ušakova Washington a Moskva domluvily místo setkání hlav států; Trump zkrátil lhůtu pro Rusko na dosažení dohody (zmínka o datu 8. srpna).
15. srpna 2025
Donald Trump oznámil, že se měl 15. srpna 2025 na Aljašce setkat s Vladimirem Putinem za účelem jednání o dlouhodobém urovnání krize na Ukrajině (summit potvrzen poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem).
8. prosince 2025
Zelenskyj oznámil, že do úterý večer připraví dvacetibodový mírový plán, který bude předán Spojeným státům; lídři Velké Británie, Německa, Francie a Ukrajiny se dohodli na zvýšení podpory Kyjevu.
12. prosince 2025
Ukrajina předložila Spojeným státům revidovaný mírový plán zahrnující vznik zvláštní ekonomické zóny v části Doněcké oblasti a návrh stažení sil z této oblasti; Rusko trvá na úplném ovládnutí Donbasu.
23. prosince 2025
Na jednáních na Floridě byly připraveny dokumenty týkající se bezpečnostních záruk, obnovy a rámce ukončení války; strany označily schůzky za krok vpřed, zatímco zásadní sporné body zůstaly nevyřešeny.
29. prosince 2025
V telefonátu mezi Putinem a Trumpem Putin oznámil, že Rusko přehodnotí přístup k mírovým jednáním kvůli údajnému útoku drony na jeho prezidentské sídlo; obě strany uvedly, že jednání dosud přinesla částečné výsledky (např. výměnu zajatců).
7. února 2026
Zelenskyj potvrdil, že USA navrhly další setkání ruské a ukrajinské delegace v Miami s cílem ukončit válku do června; probíhala diskuse i o možnosti trojstranného summitu lídrů USA–Rusko–Ukrajina.
15. ledna 2026
Agentura Reuters citovala Donalda Trumpa, který prohlásil, že podle něj Ukrajina brzdí možnou mírovou dohodu s Ruskem; vyjádření zvýraznila napětí mezi USA, Evropou a Ukrajinou.
18. února 2026
Ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru pro Axios odmítl ústupky z Donbasu a uvedl, že jakýkoli plán vyžadující předání části území by Ukrajinci odmítli v referendu; zároveň navrhl zmrazení pozic na současných frontách.
Ještě není...
International Comparison
Otestujte se
Kvíz: Vyjednávání o ukončení války na Ukrajině (2025–2026)
USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Írán

stát v západní Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/Flag_of_Iran.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Teherán

Rozloha: 1.65 mil. km²

Populace: 86.76 mil. (2022)

Měna: Íránský riál

HDP: 388.54 mld. IRR (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Donald Trump

americký podnikatel a politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/TrumpPortrait.jpg

Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)

Narození: 14. června 1946

Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center

Státní občanství: Spojené státy americké

Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)

Web: https://donaldjtrump.com

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 17:02:57