Geopolitická dynamika: Čína, Rusko, Tchaj‑wan a Západ
Putin a Si Ťin-pching plánují nový rozvoj bilaterálních vztahů
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji se lídři Číny a Ruska dohodli na posílení bilaterální ekonomické, politické a bezpečnostní spolupráce, což signalizuje hlubší koordinaci mezi Pekingem a Moskvou v nadcházejícím období .
Hlavní riziko nadále zůstává u Tchaj-wanu: čínské vedení pod Si Ťin-pchingem prosazuje připojení ostrova k pevninské Číně a nezavrhuje možnost použití síly; dřívější analýzy uváděly termín ambicí do roku 2032 a varovaly, že při nedostatečném odhodlání USA a spojenců by Čína mohla zvažovat i vojenskou intervenci[1].[1]
V průběhu roku 2025 Čína posílila své mezinárodní postavení přes summity a vojenské přehlídky, které včetně účasti autoritářských spojenců signalizovaly snahu rozšířit vliv a koordinaci s režimy jako Rusko; současně analytické texty konstatují, že jak Čína, tak USA používaly praktiky (vojenské použití, dezinformace a nátlaková diplomacie), které snižují respekt k mezinárodnímu právu[2][3][10].[2][3][10]
Současně proběhly i deeskalační kroky: návštěva Donalda Trumpa v Asii vedla k ročnímu příměří v obchodních vztazích s Čínou, což dočasně zmírnilo napětí a stabilizovalo ekonomické vazby; zároveň vnitřní rozpory v čínské straně a obavy o zdraví Si Ťin-pchinga nadále mohou ovlivnit budoucí vývoj[6][4].[6][4]
Zdroje:
Putin a Si Ťin-pching plánují nový rozvoj bilaterálních vztahů
Přehled citací
Si bude pokračovat ve vojenských přípravách na násilné ovládnutí Tchaj-wanu a v utužování čínské ekonomiky, aby odolala mezinárodním sankcím, které by z toho nevyhnutelně plynuly
Když čínský prezident Si Ťin-pching viděl, jak Rusko nedokázalo dobýt menší zemi, musel to pro něj být důvod k zamyšlení, jestli se pustit do podobného vojenského dobrodružství na Tchaj-wanu
Jeho ochota cestovat zároveň svědčí o tom, jak si je jistý svými šancemi na to, že bude na sjezdu potřetí zvolen do čela strany
Kdo si polepší, kdo tratí?
Si Ťin‑pching
Jako čínský prezident a generální tajemník strany posiluje osobní moc, kontrolu nad ekonomikou a agresivní zahraniční politiku vůči Tchaj‑wanu, což zvyšuje geopolitická rizika a oslabilo zahraniční vztahy.
Čínská komunistická strana (Komunistická strana Číny)
Prohlubuje kontrolu nad soukromým sektorem, společností a propagandou; utužením moci zvyšuje vnitřní represe a mezinárodní napětí.
Čínská lidová armáda (PLA)
Modernizuje a rozšiřuje schopnosti, pořádá rozsáhlá cvičení u Tchaj‑wanu a je připravována jako nástroj nátlaku či potenciální invaze, což zvyšuje bezpečnostní riziko regionu.
Tchaj‑wan (vláda a občané)
Čelí rostoucímu vojenskému a ekonomickému nátlaku z Pekingu; zvyšuje výdaje na obranu a hledá zahraniční podporu a odolnost proti blokádě a dezinformacím.
Spojené státy americké (administrativa/vojenské vedení)
Udržují strategickou nejednoznačnost a současně posilují přítomnost a zásobování spojenců; jejich pozice ovlivňuje odrazení Pekingu, ale vnitřní politické změny zvyšují nejistotu.
Ruská federace (režim Vladimira Putina)
Prohlubuje strategické partnerství s Čínou, čímž posiluje multipolární rivalitu a ovlivňuje rozhodování Pekingu i reakcí Západu; zároveň je ekonomicky závislé na Číně.
EU / evropské vlády (kolektivně)
Čelí ekonomickému a geopolitickému tlaku z Číny, potýká se s vnitřním rozštěpením a omezenou schopností rychle odolávat de‑riskingu či podporovat obranný průmysl.
Globální technologické a polovodičové firmy (průmyslové skupiny)
Ohroženy častými geopolitickými šoky (blokády, exportní kontroly, omezení vzácných surovin) v důsledku čínsko‑amerického soupeření, což narušuje dodavatelské řetězce.
Obyvatelstvo demokratických států v Asii (Japonsko, Jižní Korea a lokální spojenci)
Rostoucí angažovanost a ochota posílit obranu regionu a podporovat Tchaj‑wan či sdílet obranné břemeno zvyšuje regionální odolnost proti čínskému nátlaku.
Dříve jsme psali...
Jak Čína a USA v roce 2025 opustily mezinárodní právo a přiblížily se Rusku
Čína zahajuje ostré vojenské manévry u Tchaj-wanu v reakci na napětí s Japonskem
Tchaj-wan a Ukrajina jako klíčoví aktéři boje proti autoritářskému Rusku a Číně
Donald Trump díky asijské cestě zmírnil obchodní konflikt s Čínou, což ulevilo světové ekonomice
Si Ťin-pching a Donald Trump varují před odvetnými opatření v Pusanu
Příbuzná témata
International Comparison
Kvíz: Zesilující čínsko‑ruské partnerství a rizika pro Tchaj‑wan
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Tchaj-wan
částečně uznaný stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Tchaj-pej (7. prosince 1949 - dosud)
Rozloha: 36.19 tis. km²
Populace: 23.41 mil. (Invalid Date)
Měna: Tchajwanský dolar (15. června 1949 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 5. 2. 2026 4:22:15