Odmítnutí nároků na covidové odškodné

Nejvyšší soud definitivně odmítl nároky podnikatelů na covidové odškodné

Uzavřené téma o společenských pravidlech a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí o zamítnutí žalob podnikatelů na covidové odškodné, konstatoval, že ušlý zisk z uzavření provozoven není škodou podle krizového zákona. Podnikatel Karel Vávra, který žádal odškodné za první vlnu covidových uzávěr, neuspěl. Soud již před dvěma lety nařídil nové projednání případu, avšak po obnově řízení zůstaly žaloby zamítnuté.

Tento verdikt zdůrazňuje, že pandemická opatření nejsou zákonem pokrytá ve smyslu náhrady všech vzniklých škod. Předešlé naděje podnikatelů na odškodnění zůstaly nenaplněny, a to navzdory původnímu vrácení případu k projednání.

Důležité je, že se soudní rozhodnutí opírá o výklad krizového zákona, který nezajišťuje kompenzaci pro všechny situace spojené s pandemickými omezeními. Rozhodnutí představuje zásadní precedent pro další podobné případy.

Zdroje:

    Nejnovější
    Nejvyšší soud definitivně odmítl nároky podnikatelů na covidové odškodné
    08. 12. 2025: Nejvyšší soud potvrdil, že stát nemusí kompenzovat ušlý zisk způsobený proticovidovými opatřeními na základě krizového zákona.
    Řeklo se...
    Přehled citací
    1 Vysoký dopad
    8. prosince 2025
    Pandemie zasáhla celou společnost a dotkla se všech vrstev. Smyslem krizového zákona není, aby soudy zpětně vypořádávaly všechny se všemi a snažily se dokonale vyrovnat dopady krize ve společnosti.
    2 Střední dopad
    18. září 2023
    Neuspěla ani jediná.
    3 Střední dopad
    18. září 2023
    Probírali jsme to s klienty a rozhodli se, že už prostě nebudou riskovat další extrémní náklady na vedení sporu s velmi nejistým výsledkem.
    Dopady
    Kdo si polepší, kdo tratí?

    Podnikatelé postižené covidem (industry_group/consumer_group)

    Skupina podnikatelů čelí omezeným možnostem vymoci odškodnění: zákonné lhůty, důkazní břemeno a soudní náklady značně snižují reálnou šanci na náhrady.

    Saunia (řetězec)

    Řetězec požaduje 48 milionů korun; rozhodnutí Nejvyššího soudu omezující rozsah náhrad škod může výrazně oslabit jeho šance na úspěch.

    Ministerstvo vnitra

    Historicky zamítalo žádosti o odškodnění a jeho postup (včetně administrace agendy) vede k tomu, že většina žadatelů nemá reálnou šanci; rozsudky Nejvyššího soudu potvrzují omezený rozsah náhrad.

    Karel Vávra

    Podnikatel, jehož případ Nejvyšší soud vrátil k novému projednání; bude muset prokázat vznik škody a její výši, takže má šanci, ale výsledek je nejistý.

    Klára Sovová

    Podnikatelka (majitelka Luční boudy) dál vede spor o odškodnění; musí přesněji prokázat výši škody a souvislost s krizovými opatřeními.

    Nejvyšší soud

    Svým precedentním výkladem omezil rozsah náhrad podle krizového zákona a zadal nová pravidla pro dokazování škody; výrazně ovlivňuje další spory a judikaturu.

    Advokát Daniel Truxa / advokátní kanceláře (právníci zastupující podnikatele)

    Právníci upozorňují na vysoké náklady a nejistotu soudních sporů; radí klientům obvykle vyhnout se rizikovým žalobám, ale některé kanceláře stále vedou vytrvalé případy.

    Obecné soudy (soudní instance)

    Budou muset znovu přezkoumávat spory o covidové odškodnění v souladu s výkladem Nejvyššího soudu; jejich role zůstává rozhodující, ale limity práva omezují rozsah náhrad.

    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Fakta
    💰

    1,100,000 Kč

    Žádost o ušlý zisk
    (8. 12. 2025)

    🔄

    vráceno

    Případ vrácen k projednání
    (8. 12. 2025)

    👤

    Vít Bičák

    Předseda soudního senátu
    (8. 12. 2025)

    👤

    Daniel Truxa

    Advokát z Urban & Hejduk
    (8. 12. 2025)

    💰

    48,000,000 Kč

    Nárok řetězce Saunia
    (8. 12. 2025)

    Události
    Co a kdy?
    2023
    Nejvyšší soud vrátil případ podnikatele Karla Vávry týkající se covidového odškodnění k novému projednání s tím, že má prokázat vznik škody.
    Co to znamená
    Co se děje

    Nejvyšší soud potvrdil omezený nárok na odškodnění za covidová opatření

    Srovnání před a po
    ⚖️ Právní odpovědnost státu za covidová opatření
    PŘED

    Nižší soudy a ministerstva často odmítaly nároky; převládal výklad, že krizový zákon se nevztahuje na normotvorná/plošná opatření

    PO

    Nejvyšší soud potvrdil, že stát nemusí hradit ušlý zisk a že rozsah náhrad za covid je omezen; v konkrétním případě potvrdil zamítavé postoje soudů

    📋 Možnost domáhat se náhrady (podmínky)
    PŘED

    Část podnikatelů věřila, že rozsáhlé nároky lze vykonat, mnozí lhůty nevyužili nebo se obávali nákladů řízení

    PO

    Nejvyšší soud zdůraznil důkazní břemeno prokázat vznik škody; pouze ti, kdo včas podali příslučné kroky (žádost/žalobu), mají reálnou naději; soudy akceptují omezený rozsah náhrad

    💰 Dopad na probíhající spory
    PŘED

    Některé kauzy (Vávra, Sovová, Saunia a další) byly v různé fázi; právníci měli naději po dřívějších rozhodnutích Nejvyššího soudu

    PO

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu pravděpodobně sníží šance na ušlý zisk v dalších případech a může výrazně ovlivnit průběh a výsledek sporů jako Saunia; některé věci zůstávají k dalšímu projednání

    Klíčové postavy
    🏛️
    Nejvyšší soud
    Vydal rozhodnutí, které potvrdilo omezený rozsah náhrad a vrátil některé věci k novému projednání
    👤
    Vít Bičák (předseda senátu)
    Vedl senát, který v komentáři vysvětlil přístup soudu k náhradám a zdůraznil společenský kontext zásahů státu
    👤
    Daniel Truxa (advokát, Urban & Hejduk)
    Právník komentující praxi soudů; upozornil na akceptaci omezeného rozsahu náhrad podle „rozumného zákonodárce“
    Ještě není...
    International Comparison
    Řeklo se...
    Přehled citací
    🏛️
    Nejvyšší soud

    "Pandemie zasáhla celou společnost a dotkla se všech vrstev. Smyslem krizového zákona není, aby soudy zpětně vypořádávaly všechny se všemi a snažily se dokonale vyrovnat dopady krize ve společnosti,"

    Hana Malá
    Hana Malá

    "Neuspěla ani jediná,"

    Karel Nejtek
    Karel Nejtek

    "Osoby, které u příslušného orgánu krizového řízení neuplatnily písemnou formou nárok na náhradu škody, již nemají v současné době reálnou šanci se náhrady škody domoci,"

    Petr Bezouška
    Petr Bezouška

    "Je velmi těžké hypoteticky namodelovat, jaký by měl kdo zisk, protože lidé byli enormně vystrašení a změnili svoje návyky,"

    Daniel Truxa
    Daniel Truxa

    "Probírali jsme to s klienty a rozhodli se, že už prostě nebudou riskovat další extrémní náklady na vedení sporu s velmi nejistým výsledkem,"

    Daniel Truxa
    Daniel Truxa

    "Tu by si přitom museli z požadované škody odečíst. Opatření se navíc často měnila a bylo by to obtížné spočítat. Podnikatelům s nižšími obraty by se to prostě nevyplatilo,"

    Zuzana Marethová
    Zuzana Marethová

    "Žaloba je důvodná, žalobce má nárok na marně vynaložené náklady,"

    Martina Vančátová
    Martina Vančátová

    "Například internet mohli dál využívat."

    Tomáš Prouza
    Tomáš Prouza

    "Ukazuje to, že vláda absolutně není schopna tyto věci zdůvodňovat. Bylo by férové, aby co nejdřív přišla s opatřením, které otevře všechny obchody a zavede tam provozní a hygienická pravidla,"

    Petr Bezouška
    Petr Bezouška

    "Protože soud řekl, že šlo o nezákonné rozhodnutí, byť je zrušeno až do budoucna, budou se moci lidé domáhat náhrady škody za nesprávný úřední postup,"

    Jak šel čas
    Historický kontext
    ⚖️
    2025
    Potvrzení, že ušlý zisk z uzavření provozoven není náhraditelnou škodou podle krizového zákona (Nejvyšší soud)
    Vyplývá ze shrnutí CURRENT článku: Nejvyšší soud potvrdil, že ušlý zisk z omezení provozu kvůli covidu není škodou ve smyslu krizového zákona.
    Uzavřel cestu rozsáhlejším požadavkům podnikatelů na odškodnění za ušlý zisk; bude mít precedenční efekt v dalších sporech (Saunia, další žaloby).
    📁
    2023
    Nejvyšší soud vrátil kauzu Karla Vávry k novému projednání
    Podle CONTEXT článků Nejvyšší soud v roce 2023 vrátil případ Vávry, aby nižší soudy prokázaly vznik škody a zkoumaly odpovědnost státu podle krizového zákona.
    Otevřelo to možnost nového přezkoumání řady dříve zamítnutých žalob; dalo naději malému počtu podnikatelů, kteří splnili procesní podmínky (lhůty).
    📜
    rok 2020
    Používání krizového zákona pro první vlnu opatření a vznik řady žádostí o odškodnění
    Konkrétně v článcích z roku 2020 je popsáno, že krizový zákon byl použit na začátku pandemie (jaro 2020) a stovky podnikatelů podaly žádosti o náhradu škody podle §36.
    Administrativní nárůst žádostí, pozdější zamítnutí většiny žádostí ministerstvem vnitra a následné soudní spory.
    🧾
    únor 2021
    Přijetí pandemického zákona, který omezil možnost náhrady ušlého zisku
    CONTEXT uvádí, že v únoru 2021 poslanci přijali pandemický zákon, který ztížil možnosti náhrady (vyloučil ušlý zisk podle nového režimu).
    Snížil šance podnikatelů na odškodnění za ušlý zisk u opatření přijatých po tomto datu; změnil adresáta žádostí a lhůty uplatnění nároků.
    📉
    2020–2021
    Mnoho žádostí a zamítnutí úřady; malé množství žalob a mnoho promlčení
    CONTEXT články dokumentují stovky žádostí (vnitro, zdravotnictví, finance), většinou zamítnutých; z počátečního zájmu o odškodnění vzniklo jen několik desítek žalob a jen několik vytrvalců.
    Většina podnikatelů nároky neuplatnila včas nebo od žalob upustila kvůli nákladům a nejistotě; vznikla rozptýlená judikatura.
    🏛️
    2023–2025
    Opakované zamítání žalob nižšími soudy kvůli výkladu §36; spor pokračuje jen u několika subjektů
    CONTEXT i CURRENT popisují, že nižší soudy opakovaně zamítaly žaloby s tím, že krizový zákon se nevztahuje na plošná normotvorná opatření; přesto některé případy (Sovová, Tsoukernik, Saunia) pokračovaly.
    Soudní praxe zůstala roztříštěná, s několika individuálními výjimkami, až po rozhodnutí Nejvyššího soudu v CURRENT, které potvrdilo restriktivní výklad u ušlého zisku.
    ⚔️
    2024-03-21
    Druhé kolo žalob podnikatelů zahájeno u obvodních soudů (zmínka o sedmi vytrvalcích)
    CONTEXT (21. 3. 2024) popisuje pokračování žalob – sedm subjektů pokračovalo až k Nejvyššímu soudu po vrácení některých případů k novému projednání.
    Ukázalo se, že jen malá skupina podnikatelů vytrvala, zbytek zůstal mimo promlčecí lhůty; tyto případy testují hranice odpovědnosti státu.
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů

    💡
    Co to je

    Žaloba je písemné podání, kterým někdo požádá soud o rozhodnutí v soukromoprávním sporu nebo jiné právní věci. Obsahuje, co žadatel (žalobce) chce a proč si to myslí právně oprávněné.

    ⚙️
    Jak to funguje

    Žalobce podá žalobu u soudu a soud ji zaregistruje, vyzve protiúčastníka (žalovaného) k odpovědi a na základě důkazů rozhodne. Žaloba zahajuje nalézací řízení — soud zjišťuje fakta, posuzuje právo a vydá rozsudek; pokud rozhodnutí není splněno, může následovat vykonávací řízení.

    🎯
    Proč je to důležité

    Žaloba dává lidem a firmám formální cestu, jak prosadit svá práva (peníze, vlastnictví, smlouvy). Bez žaloby by nebyl mechanismus, jak spory vyřešit právně a vynutit rozhodnutí soudu.

    Karel Vávra

    český sochař a medailér

    Povolání: sochař, medailér

    Narození: 14. září 1914

    Místo narození: Ostrava

    Úmrtí: 5. srpna 1982

    Místo úmrtí: Ostrava

    Státní občanství: Československo

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Generuji kvíz...

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 12:21:29