Věznice je zařízení, kde stát drží lidi odsouzené k trestu odnětí svobody nebo osoby ve vazbě. Může se nazývat i šatlava, žalář nebo kriminál a má za úkol omezit svobodu odsouzeného.
Odškodnění neprávem odsouzeného Skalického
Soud osvobodil strážníky Sedláka a Žalobína v případu pomalé pomoci oběšenci
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější vývoj v oblasti odškodnění za justiční omyly ukazuje, že přestože konkrétní případ Martina Skalického skončil přiznáním poměrně vysoké kompenzace, systémové problémy zůstávají. Martin Skalický byl v roce 2019 neprávem odsouzen na pět let za loupežné přepadení zlatnictví na základě sporných pachových stop a fotografie z Facebooku; ve vězení strávil 649 dní a byl propuštěn v únoru 2022 poté, co Ústavní soud kritizoval použití těchto důkazů [1].
Po propuštění mu bylo přiznáno odškodnění 2,5 milionu korun (2500 Kč za den) za dobu vazby a 500 tisíc jako náhrada nemajetkové újmy; toto rozhodnutí bylo v médiích prezentováno jako relativně vysoká kompenzace za nespravedlivé odsouzení [1].
Současně však Ústavní soud v řízení o obecnějších pravidlech odmítl zvýšit základní sazby odškodnění za průtahy v řízení, které zůstávají na úrovni od roku 2011; kritici upozorňují, že kvůli inflaci se reálná hodnota těchto náhrad výrazně snížila, což oslabuje systematickou kompenzaci obětí justičních chyb [2].
Nový článek o osvobození strážníků Sedláka a Žalobína rozšiřuje kontext tématu: jde o případ přezkoumání rozhodnutí o trestní odpovědnosti v souvislosti s jednáním státních orgánů a jejich případnou odpovědností za újmu na životech, přičemž soud nakonec strážníky osvobodil. Tento vývoj ilustruje, že soudní přezkumy a nové projednání mohou vést k osvobození obviněných i v případech s veřejným zájmem, ale zároveň neřeší širší otázku kompenzací pochybení státních orgánů ani nezmění stávající sazby odškodnění, které zůstávají legislativně nezměněné od roku 2011 [3].
Zdroje:
Soud osvobodil strážníky Sedláka a Žalobína v případu pomalé pomoci oběšenci
Kdo si polepší, kdo tratí?
Oběti znásilnění a sexualizovaného násilí
Ústavní soud uznal porušení práv dívky v konkrétním případu a vyzval k systémovým opatřením, avšak pravomocný rozsudek nebyl zrušen; část soudců i odborníků to kritizuje jako nedostatečnou ochranu obětí.
Dlužníci (žadatelé o oddlužení)
Zrychlení oddlužení na tři roky mělo pomoci, ale chyby v provedení a problematický nástroj pro výpočet příjmu ztěžují přístup a zvyšují nejistotu; část dlužníků může být nevhodně zatížena administrativou nebo dodatečnými platbami.
Oběti trestních činů (stíhaní neprávem)
Ústavní soud rozšířil ochranu práv poškozených tím, že připustil možnost zásahu proti nesprávným rozhodnutím soudů a navrhl zlepšení přístupu k odškodnění.
Právnické osoby (firmy, spolky)
Ústavní soud potvrdil, že i právnické osoby mohou požadovat zadostiučinění za zásah do dobré pověsti (omluva nebo peníze), což rozšiřuje jejich právní ochranu.
Obchodní partneři a věřitelé v oddlužení
Novela insolvenčního zákona a praktické problémy s určením příjmového potenciálu dlužníků zvyšují nejistotu ohledně výnosů z oddlužení a mohou zvýšit náklady věřitelů a správců.
Ministerstvo spravedlnosti
Pomalé a podkapacitní vyřizování žádostí o odškodnění zvyšuje zátěž soudů a zpochybňuje efektivitu státní správy; navrhovaná změna agendy na soudy má částečně tento tlak zmírnit.
Orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy)
Budou mít nově rozšířenou agendu rozhodování o odškodnění, což může zvýšit jejich pracovní zátěž, ale zároveň by mělo zrychlit proces pro žadatele; rizikem je nedostatek odbornosti či časových kapacit.
Ústavní soud
Rozhodnutí rozšířilo ochranu práv a podalo podnět pro legislativní změny; současně však ukázalo interní nesoulad mezi soudci a kritiku za nedostatečné odůvodnění.
Nejvyšší soud
Je v roli vytváření jednotné judikatury; jeho dřívější výklady vedly k omezení ochrany firem, nyní Ústavní soud část judikatury přehodnotil — to ovlivní precedentní praxi NS.
Dříve jsme psali...
Ústavní soud odmítl zvýšení odškodného za státní průtahy i přes inflaci
Muž neprávem odsouzený za loupež dostane 2,5 milionu za 649 dní ve vězení
2500 Kč/den
Odškodnění za den ve vězení
(27. 5. 2025)
500 000 Kč
Náhrada nemajetkové újmy
(27. 5. 2025)
649 dní
Doba strávená ve vězení
(27. 5. 2025)
15–20 tis. Kč/rok
Odškodnění za průtahy
(1. 10. 2025)
370 000 Kč
Vyplacené odškodnění Pavlu Kosovi
(1. 10. 2025)
17 let
Doba exekuce v kauze Kosa
(1. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Změna praxe odškodnění za nezákonné stíhání
Srovnání před a po
Ministerstvo spravedlnosti rozhodovalo o odškodnění za nezákonné stíhání
Navrhuje se, aby o části nároků (náklady obhajoby atd.) rozhodovaly soudy nebo orgány trestního řízení (soudy, státní zástupci, policie)
Ministerstvo mělo zákonnou půlroční lhůtu, často ji nedodržovalo kvůli nedostatku kapacit
Řešení přesouvá část agendy na orgány, které již znají spisy, má zrychlit rozhodování a snížit zpoždění
Většina věřitelů/poškozených musela žádat ministerstvo a často končila u soudu
U některých nároků by bylo možné rozhodnout přímo u soudu či příslušného orgánu, u nemajetkové újmy zůstává vyřizování u ministerstva
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Věznice se liší podle míry zabezpečení — od nízké po zvýšenou ostrahu — a podle toho, kde a jak jsou vězni umístěni. O tom, do kterého typu věznice půjde odsouzený, rozhoduje soud; o konkrétním oddělení rozhoduje ředitel věznice podle rizika a doporučení odborníků. Existují speciální věznice pro mladistvé a také vazební věznice pro osoby v předběžném zadržení.
Proč je to důležité
Věznice plní trestní funkci (trestá a izoluje nebezpečné osoby) a zároveň chrání společnost. Režim věznic ovlivňuje bezpečnost, možnost resocializace a podmínky výkonu trestu; problémy jako přeplněnost proto mají přímý dopad na fungování trestní justice i veřejné bezpečí.
Kvíz: Odškodnění za justiční omyly a poslední soudní přezkumy
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 10:21:56