Hledat Předplatné
Předplatné

Česko a nároky na evropskou solidaritu a financování obrany

Česko odmítlo levné peníze EU na obranu, vysvětlují Ondřej Houska a Michal Půr

Mizící téma o politice a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: V Bruselu Česko hlasovalo proti návrhům na snížení byrokracie a odmítlo vyšší čerpání výhodných úvěrů či zvýšeného financování na obranu, přičemž požádalo o výrazně méně peněz než Maďarsko či Polsko [2].

Původně Evropská komise zařadila Česko mezi členské státy s významnou migrační situací (díky příchodu ukrajinských uprchlíků) a uvedla, že může požádat o částečné nebo úplné odečtení svých příspěvků do Fondu solidarity EU pro rok 2026; stejná možnost byla avizována i pro další země pod migračním tlakem, jako jsou Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie [1].

Komise zároveň zmiňovala zneužívání migrace ze strany Ruska a Běloruska a navrhovala další podporu členským státům včetně nákupu dronů a protidronové obrany, aby posílila bezpečnostní kapacity zemí čelících migračnímu tlaku [1].

Vývoj: původní zařazení Česka jako země s významným migračním tlakem (možnost vynětí z Fondu solidarity) zůstává relevantní, ale nový článek ukazuje, že české delegace současně odmítají některé formy zvýšeného financování obrany nebo zjednodušení čerpání, což posouvá téma od čistě solidarity/migrační pomoci k širším otázkám české strategie v EU týkajících se financování a priorit rozpočtu na obranu [1][2].

Zdroje:

  1. Česko mohlo mít peníze na obranu skoro zadarmo i méně byrokracie, ale řeklo ne. Vysvětlujeme, proč

  2. Česko podle Evropské komise zažívá významnou migrační situaci, vnitro požádá o osvobození od solidárních příspěvků

Nejnovější
Česko odmítlo levné peníze EU na obranu, vysvětlují Ondřej Houska a Michal Půr
23. 2. 2026: Česko v Bruselu hlasovalo proti snížení byrokracie a požádalo o výrazně méně peněz na obranu než sousední Maďarsko či Polsko.
 Proč Česko řeklo NE?
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
11. listopadu 2025
Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období,
Evropská komise
Určuje státy s bezprostředním tlakem
2 Vysoký dopad
11. listopadu 2025
Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok,
Evropská komise
Klíčové rozhodnutí o finančním vynětí
3 Střední dopad
11. listopadu 2025
Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,
Evropská komise
Konstatuje významné snížení překročení hranic
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Česká republika

Vláda a úřady čelí kritice, že se nedostatečně připravily na rostoucí bezpečnostní hrozby a zároveň selhávají v efektivním využívání evropských dotací.

Silný negativní dopad

České ministerstvo obrany

Může získat přístup k evropským půjčkám a fondům na obranu, ale chybí mu připravené projekty a dlouhodobé plánování; zároveň domácí politická nejistota snižuje důvěryhodnost.

Silný smíšený dopad

České firmy zbrojního průmyslu

Rostoucí ESG/sociální taxonomie a restriktivní bankovní politka omezují přístup k financování a hrozí snížením konkurenceschopnosti a investic.

Silný negativní dopad

Evropská komise

Navrhuje novou orientaci rozpočtu EU (více na obranu, konkurenceschopnost a digitál) a pravidla ESG, což mění přístup k financování a vyvolává spory mezi státy.

Silný smíšený dopad

České banky a finanční instituce

Budou čelit tlakům na ESG-reporting a mohou měnit úvěrovou politiku vůči obrannému průmyslu, což ovlivní alokaci rizikových projektů.

Střední smíšený dopad

České regiony (zejména méně rozvinuté)

Klesá objem podpory z fondů EU pro některé regiony s růstem ČR nad unijní průměrem; nutná prioritizace a přesměrování zdrojů.

Střední negativní dopad

Ministerstvo pro místní rozvoj (ČR)

Prosazuje soustředění fondů a prioritizaci investic, připravuje strategii pro vyjednávání o příštím rozpočtu EU.

Střední pozitivní dopad

Investoři / bankovní skupiny v EU

Některé banky se již zdráhají financovat obranné firmy kvůli ESG rizikům; to zvyšuje nejistotu a snižuje dostupnost kapitálu pro obranné projekty.

Střední negativní dopad
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko díky uprchlíkům z Ukrajiny může požádat o vynětí z EU solidarity
Evropská komise zařadila Česko mezi země s významnou migrační situací, které mohou požádat o výjimku z mechanismu solidarity EU.  proč Česko šetří v EU?
Fakta
🔄

zařazeno

Česko v migrační kategorii
(11. 11. 2025)

📊

-35%

Pokles nelegálních překročení
(11. 11. 2025)

💰

250 mil. €

Výběrové řízení na drony
(11. 11. 2025)

📅

polovina 2026

Vstup Fondu solidarity v platnost
(11. 11. 2025)

📊

8×

Český požadavek nižší než Maďarska
(23. 2. 2026)

🔄

hlasovali proti

Čeští zástupci v Bruselu
(23. 2. 2026)

Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Události
Co a kdy?
polovina roku 2026
Vstupuje v platnost Fond solidarity EU s možností částečného či úplného vynětí ze solidarity pro vybrané členské státy (zmíněno v souvislosti s Českem a dalšími zeměmi).
červenec 2024 až červen 2025
Komise eviduje pokles nelegálních překročení hranic EU o 35 % během tohoto dvanáctiměsíčního období.
11. listopadu 2025
Evropská komise zveřejnila první výroční zprávu o migraci a azylu, kde zařadila Česko mezi země s významnou migrační situací a oznámila plánované nástroje podpory (včetně výběrového řízení na drony).
2026
Komise plánuje výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na nákup dronů a protidronové obrany (uvedeno jako součást opatření proti hybridním hrozbám).
23. února 2026
Vydání podcastu „Bruselský diktát“ komentuje, že Česko výrazně nevyužilo možnosti čerpání unijních prostředků na obranu a že český požadavek byl mnohem nižší než u některých sousedních států.
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje

EU zpřísní pravidla pro kategorizaci aktivit (ESG)

Srovnání před a po
💰 Financování obranného průmyslu
PŘED

Banky částečně financovaly zbrojařské firmy bez jednotného hodnocení ESG

PO

Navrhovaná ESG/sociální taxonomie může vést bankám k odmítání financování zbrojařských aktivit nebo k nutnosti zvláštního hodnocení

💰 Rozdělení evropských dotací
PŘED

Kohezní fondy a CAP silně podporovaly méně rozvinuté regiony, Česko výrazně čerpalo

PO

Fondy budou více cílené na obranu, konkurenceschopnost a krizové nástroje; Česko postupně ztrácí nárok na část podpory kvůli růstu

📋 Proces rozhodování v EU
PŘED

Více peněz alokováno tradičně (zemědělství, soudržnost)

PO

Komise navrhuje přesun k výdajům s evropskou přidanou hodnotou (obrana, digitál, energetika) a větší flexibilitu v krizích

🏛️ Vzájemná opatření proti tlakům z vnějšku
PŘED

Členské státy spíše izolovaně řešily bezpečnostní rizika a závislosti

PO

Rostoucí tlak na společné nástroje (ReArm, společné půjčky, preferování evropských dodavatelů) a debata o European Preference

Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Předkladatel nových pravidel ESG a návrhů rozpočtu EU
🏢
Evropský průmysl obrany (firmy a asociace)
Oponent změn v ESG; varují před odlivem financování a narušením bezpečnosti
🏛️
České ministerstvo pro místní rozvoj + ministerstva
Připravují pozici Česka pro vyjednávání o rozpočtu; navrhují prioritizaci a reformu čerpání fondů
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
🏛️
Evropská komise

"Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období,"

K vyhodnocení států vystavených migračnímu tlaku 11. 11. 2025
Klíčový výrok
🏛️
Evropská komise

"Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok,"

O možnosti žádosti o odečtení příspěvků do Fondu solidarity 11. 11. 2025
Komentář
🏛️
Evropská komise

"Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,"

Shrnutí vývoje migrační situace ve výroční zprávě 11. 11. 2025
Komentář
🏛️
Evropská komise

"Tyto státy budou mít podle komise "přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách""

O podpůrných nástrojích EU pro vybrané státy 11. 11. 2025
Komentář
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
11. listopadu 2025
Evropská komise zveřejnila první výroční zprávu o migraci a azylu a zařadila Česko mezi země s významnou migrační situací; zároveň oznámila plán výběrového řízení 250 mil. eur na nákup dronů a protidronové obrany
Komise označila ČR mezi státy pod kumulativním migračním tlakem posledních pěti let a uvedla, že může omezit nebo vynětí země z mechanismu solidarity Fondu solidarity EU pro rok 2026; současně představeno výběrové řízení na nákup dronů a protidronové obrany.
Otevřelo to možnost finanční a materiální podpory členským státům čelícím vnějšímu migračnímu tlaku a nastartovalo debatu o české pozici vůči nárokům na fond i o potřebě posílení protidronových kapacit.
💶
23. února 2026
Česká delegace v Bruselu hlasovala proti zjednodušení byrokracie a nevyužila nabídky na masivní čerpání výhodných úvěrů na obranu; český požadavek o prostředky byl výrazně nižší než u Maďarska či Polska
Podcast a články popisují, že Česko odmítlo některé návrhy EU na snížení administrativní zátěže a nechalo nevyužitou příležitost pro výrazné čerpání půjček na obranu (směrem k využití až 150 mld. eur), přičemž české žádosti byly osmkrát nižší než maďarské.
Zpochybnilo to ambice Česka v rámci evropské obranné spolupráce a vyvolalo debatu o české strategii čerpání evropských prostředků na obranu.
Český požadavek byl osmkrát nižší než maďarský
📜
16. prosince 2025
Babišova vláda přijala usnesení o odmítnutí Paktu o migraci a azylu EU v současné podobě, zároveň však akceptuje klíčové prvky paktu a podporuje podmíněnou solidaritu
Vládní usnesení oficiálně "odmítlo" pakt, ale ve skutečnosti neodmítá většinu nástrojů paktu (např. nástroje solidarity pro státy pod migračním tlakem), a zároveň výslovně nezpochybnilo režim dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků v ČR.
Přijetí usnesení vedlo k rozporuplnému domácímu i evropskému vnímání české politiky: rétorické odmítnutí doprovázené praktickou akceptací unijních mechanismů komplikuje české vyjednávací pozice v EU.
🔧
leden 2025
Evropský obranný fond (EDF) a návrh půjček EU na obranu: debata o možnostech českého zapojení
V kontextu jednání o posílení evropské obrany byla prezentována možnost čerpat až 150 mld. eur formou půjček EU na společné obranné projekty; v článcích a analýzách se řešilo, zda a jak by se Česko mohlo zapojit (potřeba společných projektů, minimálně dvou států).
Uvedení tohoto nástroje spustilo rozhodovací proces v ČR o tom, zda žádat o půjčky a jak konzistentně budovat soutěžitelné projekty; zdůraznilo potřebu rychlejší koordinace projektů na ministerstvu obrany.
🌍
2025 (přesné datum v textech)
Česko bylo označeno Evropskou komisí jako stát s významnou migrační situací (možnost vynětí z Fondu solidarity EU pro rok 2026)
V hodnocení migračního tlaku za období červenec 2024–červen 2025 Komise zařadila ČR mezi státy s kumulativním migračním tlakem (spolu s dalšími zeměmi), což umožňuje specifickou podporu z Fondu solidarity a případné vynětí či kompenzace.
Označení otevírá právní a finanční možnosti podpory z EU pro Česko, avšak zároveň tlačí na členské státy ke koordinaci pomoci na vnějších hranicích a zvyšuje pozornost k české migrační politice.
📈
11. března 2025
Evropská komise veřejně navrhla programy a priority pro nový rozpočet EU 2028–2034 (přípravná fáze)
V předstihu před oficiálním návrhem komise se diskutovalo o posunu financí směrem k obraně, energetické infrastruktuře, digitálním technologiím a podpoře konkurenceschopnosti (ochrana společného trhu, fondy pro průmyslové projekty).
Uvedení priorit nastartovalo intenzivní vyjednávání členských států o tom, které kapitolě rozpočtu budou upřednostňovat, a v Česku vyvolalo debatu o budoucí alokaci prostředků (kopeřivě o kohezní politice vs. obranných investicích).
💬
konec prvního čtvrtletí 2026 (oznámeno dříve)
Česko značně omezilo požadavky na čerpání evropských výhodných půjček na obranu v porovnání s okolními státy
Analýzy z médií a podcastů ukazují, že české požadavky v procesu žádostí o evropské půjčky na obranu byly výrazně menší než požadavky zemí jako Maďarsko nebo Polsko, což bylo pozorováno v kontextu jednání o sdíleném financování obrany.
Nižší české požadavky zpochybnily ambice ČR v evropské obranné spolupráci a vyvolaly otázky, zda Česko plně využije dostupné nástroje EU k navyšování obranných kapacit.
Požadavky Česka byly podstatně nižší než požadavky Maďarska a Polska
Vytvořeno 23. 2. 2026 13:37
Otestujte se
Kvíz: Česko, migrace a financování obrany v EU
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Track all markets on TradingView

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 5:09:09