Reforma je cílená úprava nebo vylepšení nějakého systému (státu, zákonů, školství, ekonomiky), aniž by se měnil jeho základní rámec. Nejde o radikální převrat (revoluci), ale o opravu nebo doladění fungování věcí.
Neuskutečněné reformy a konkurenceschopnost EU podle Draghiho
Pokles významu jednotného trhu EU ovlivňuje byznys napříč členskými státy v roce 2024
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálním stavem je pokles vzájemného obchodu mezi členskými státy EU v roce 2024, což podle nového článku signalizuje oslabení fungování jednotného trhu a má přímý dopad na byznys v různých státech.[4]
Dřívější hodnocení ukazovalo, že po roce od návrhů Maria Draghiho bylo realizováno pouze deset procent doporučení, což přispívá k postupnému oslabování konkurenceschopnosti EU.[1]
Mario Draghi a další analytici varovali před rizikem ztráty ekonomického vlivu EU kvůli pomalému provádění reforem a nedostatečné politické odvaze; současné strukturované zpoždění v implementaci se kombinuje s nástupem digitalizace a AI, což zvyšuje naléhavost systémových změn.[2][3]
Vývoj tedy ukazuje přechod od upozornění na neimplementované reformy (2025) přes výzvy k restartu jednotného trhu pro digitální a AI éru (2025) až k empirickému důkazu oslabení jednotného trhu v 2024, které má reálné dopady na obchod mezi členskými státy (2026). [1][3][4]
Zdroje:
Pokles významu jednotného trhu EU ovlivňuje byznys napříč členskými státy v roce 2024
Kdo si polepší, kdo tratí?
Členské státy EU (vlády)
Národní zájmy a odpor států brání dokončení jednotného trhu, unie kapitálových trhů a společnému rozpočtu, čímž blokují klíčové reformy z Draghiho návrhů.
Evropské průmyslové sektory (automotive, energetika, high-tech)
Sektory čelí vysokým nákladům, fragmentovanému trhu a nedostatku investic; automobilky a energetika jsou zmíněny jako obzvlášť zranitelné vůči konkurenci a špatné implementaci politik.
Evropská komise / Ursula von der Leyenová
Komise převzala Draghiho doporučení a slíbila zavedení opatření (Kompas konkurenceschopnosti), ale dosud realizovala jen malou část navržených reforem, což omezuje jejich účinnost.
Česká republika (vláda a regulátoři)
Česko tradičně odmítá některé integrace (např. jednotný kapitálový trh, společné zadlužení) a udržuje národní bariéry, které zhoršují přeshraniční obchod a brzdí implementaci reforem.
Evropské banky a kapitálové trhy (investoři)
Fragmentované kapitálové trhy a slabý jednotný kapitálový trh omezují přístup firem k rizikovému kapitálu a brání masivnějším soukromým investicím do inovací.
České firmy exportéři (např. výrobci a služby)
Ohrožuje je fragmentace jednotného trhu (neuznávání diplomů, byrokracie) a omezený přístup k jednotnému kapitálovému trhu, což ztěžuje expanzi a konkurenceschopnost v EU.
Mario Draghi
Jako autor analýzy a iniciátor návrhů výrazně zviditelnil potřebu reforem a nastartování politik EU, čímž urychlil politickou agendu konkurenceschopnosti.
Malé a střední podniky (SME) v EU
SME trpí administrativní a reportovací zátěží, avšak zjednodušení regulací a snížení byrokracie by jim pozitivně zvýšilo konkurenceschopnost, pokud budou opatření dodržena a implementována.
Občané / spotřebitelé EU
Občané trpí pomalejším růstem a vyššími cenami energií; úspěšná implementace reforem by ale mohla zlepšit životní úroveň a investiční příležitosti.
Dříve jsme psali...
EU musí zrestartovat jednotný trh pro digitální a AI éru, varuje ekonom
Mario Draghi varoval před slábnoucí konkurenceschopností EU a jejími důsledky
Pouze desetina reforem Maria Draghiho pro ekonomický růst EU byla po roce realizována
23,5% → 22%
Obchod intra-EU poklesl
(13. 1. 2026)
1993
Start jednotného trhu
(12. 12. 2025)
Mario Draghi
Iniciátor návrhů reforem
(11. 9. 2025)
~10%
Realizace návrhů po roce
(11. 9. 2025)
osmadvacátý režim
Návrh jednotných pravidel
(13. 1. 2026)
Christine Lagarde
Varování: existenciální výzva
(13. 1. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Návrh zavést „28. režim“ jednotných celoevropských pravidel pro podnikání
Srovnání před a po
Firmy podléhají rozdílným národním pravidlům; přeshraniční podnikání omezené vysokou byrokracií a uznáváním kvalifikací
Firmy by mohly volit jednotný celoevropský režim (28. režim) místo rozdílných národních pravidel, usnadnění expanze přeshraničně
Jednotný trh čelí netarifním bariérám (rozdílné normy, certifikace, gold‑plating); obchod mezi státy klesal (23,5 %→22 % HDP)
Komise navrhuje opatření (včetně 28. režimu) ke snížení překážek a modernizaci trhu; ČR vyjádřila obecnou podporu, ale s výhradami k omezení národních regulací
Mnoho návrhů a iniciativ; komise plánuje předložit většinu iniciativ do konce 2026
Konkrétní realizace závisí na schválení členských států a EP; návrhy jako 28. režim teprve v přípravě, první informace o ESAP do 2027
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Reformu obvykle prosazuje vláda nebo parlament pomocí nových zákonů a pravidel. Může jít o změny v rozpočtu, daních, školství nebo v zemědělství — krok po kroku se mění procesy, instituce nebo pravidla tak, aby systém lépe fungoval. Někdy je reforma malá (dolaďování), jindy zásadnější (přestavba částí systému).
Proč je to důležité
Reformy jsou důležité, protože jejich cílem je posílit a obnovit základy státu a společnosti. Mohou mít na lidi jak pozitivní, tak negativní dopad, v závislosti na tom, jak jsou navrženy a provedeny. Ovlivňují tak fungování státu v mnoha oblastech, od politiky až po ekonomiku.
Kvíz: Oslabení jednotného trhu EU a návrhy reforem
Mario Draghi
italský ekonom a politik
.jpg)
Povolání: ekonom, bankéř, vysokoškolský učitel, politik
Pozice:
- premiér Itálie (13. února 2021 - 22. října 2022)
- prezident Evropské centrální banky (1. listopadu 2011 - 31. října 2019)
- Governor of the Banca d'Italia (16. ledna 2006 - 31. října 2011)
Narození: 3. září 1947
Místo narození: Řím
Státní občanství: Itálie
Politická strana: nezávislý politik
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 2. 2026 2:20:56