Neuskutečněné reformy a konkurenceschopnost EU podle Draghiho

Pokles významu jednotného trhu EU ovlivňuje byznys napříč členskými státy v roce 2024

Mizící téma o společenských pravidlech a vývoji

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálním stavem je pokles vzájemného obchodu mezi členskými státy EU v roce 2024, což podle nového článku signalizuje oslabení fungování jednotného trhu a má přímý dopad na byznys v různých státech.[4]

Dřívější hodnocení ukazovalo, že po roce od návrhů Maria Draghiho bylo realizováno pouze deset procent doporučení, což přispívá k postupnému oslabování konkurenceschopnosti EU.[1]

Mario Draghi a další analytici varovali před rizikem ztráty ekonomického vlivu EU kvůli pomalému provádění reforem a nedostatečné politické odvaze; současné strukturované zpoždění v implementaci se kombinuje s nástupem digitalizace a AI, což zvyšuje naléhavost systémových změn.[2][3]

Vývoj tedy ukazuje přechod od upozornění na neimplementované reformy (2025) přes výzvy k restartu jednotného trhu pro digitální a AI éru (2025) až k empirickému důkazu oslabení jednotného trhu v 2024, které má reálné dopady na obchod mezi členskými státy (2026). [1][3][4]

Zdroje:

  1. Špatná zpráva pro EU: její význam pro byznys klesl, členské země mezi sebou obchodují méně než dřív

  2. Hlavní hrozba pro naši prosperitu? Brusel to není. Kdo zabrzdil recept, který měl ekonomicky nakopnout Evropu?

  3. Neschopnost EU jednat ekonomicky zvyšuje zranitelnost Evropy. Blíží se již prozření?

  4. Jen budíček už nestačí. EU musí zrestartovat jednotný trh pro digitální, AI a biotechnologickou éru, jinak nám hrozí úpadek

Nejnovější
Pokles významu jednotného trhu EU ovlivňuje byznys napříč členskými státy v roce 2024
13. 1. 2026: Obchod mezi členskými státy EU klesl poprvé od roku 2016 a odhalil problémy v jednotném trhu, o němž hovoří EK i firmy.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Členské státy EU (vlády)

Národní zájmy a odpor států brání dokončení jednotného trhu, unie kapitálových trhů a společnému rozpočtu, čímž blokují klíčové reformy z Draghiho návrhů.

Evropské průmyslové sektory (automotive, energetika, high-tech)

Sektory čelí vysokým nákladům, fragmentovanému trhu a nedostatku investic; automobilky a energetika jsou zmíněny jako obzvlášť zranitelné vůči konkurenci a špatné implementaci politik.

Evropská komise / Ursula von der Leyenová

Komise převzala Draghiho doporučení a slíbila zavedení opatření (Kompas konkurenceschopnosti), ale dosud realizovala jen malou část navržených reforem, což omezuje jejich účinnost.

Česká republika (vláda a regulátoři)

Česko tradičně odmítá některé integrace (např. jednotný kapitálový trh, společné zadlužení) a udržuje národní bariéry, které zhoršují přeshraniční obchod a brzdí implementaci reforem.

Evropské banky a kapitálové trhy (investoři)

Fragmentované kapitálové trhy a slabý jednotný kapitálový trh omezují přístup firem k rizikovému kapitálu a brání masivnějším soukromým investicím do inovací.

České firmy exportéři (např. výrobci a služby)

Ohrožuje je fragmentace jednotného trhu (neuznávání diplomů, byrokracie) a omezený přístup k jednotnému kapitálovému trhu, což ztěžuje expanzi a konkurenceschopnost v EU.

Mario Draghi

Jako autor analýzy a iniciátor návrhů výrazně zviditelnil potřebu reforem a nastartování politik EU, čímž urychlil politickou agendu konkurenceschopnosti.

Malé a střední podniky (SME) v EU

SME trpí administrativní a reportovací zátěží, avšak zjednodušení regulací a snížení byrokracie by jim pozitivně zvýšilo konkurenceschopnost, pokud budou opatření dodržena a implementována.

Občané / spotřebitelé EU

Občané trpí pomalejším růstem a vyššími cenami energií; úspěšná implementace reforem by ale mohla zlepšit životní úroveň a investiční příležitosti.

Kontext
Dříve jsme psali...
EU musí zrestartovat jednotný trh pro digitální a AI éru, varuje ekonom
EU musí nalézt nový a efektivní smysl integrace a překonat stagnaci jednotného trhu, aby zabránila úpadku a ochránila svůj sociální model.  Proč EU stagnuje?
Mario Draghi varoval před slábnoucí konkurenceschopností EU a jejími důsledky
Evropská unie čelí rostoucí ekonomické zranitelnosti kvůli neschopnosti rozhodně jednat a klást důraz na efektivitu  Proč Evropa ztrácí dech?
Pouze desetina reforem Maria Draghiho pro ekonomický růst EU byla po roce realizována
Pouze desetina doporučení ze zprávy Maria Draghiho na podporu evropské ekonomiky byla po roce skutečně realizována.  Kdo brzdí Evropu?
Fakta
📊

23,5% → 22%

Obchod intra-EU poklesl
(13. 1. 2026)

📅

1993

Start jednotného trhu
(12. 12. 2025)

👤

Mario Draghi

Iniciátor návrhů reforem
(11. 9. 2025)

🔄

~10%

Realizace návrhů po roce
(11. 9. 2025)

💰

osmadvacátý režim

Návrh jednotných pravidel
(13. 1. 2026)

👤

Christine Lagarde

Varování: existenciální výzva
(13. 1. 2026)

Události
Co a kdy?
2024
Pokles významu jednotného trhu EU: obchodní výměna mezi členskými státy klesla z 23,5 % HDP v roce 2023 na 22 % v roce 2024
2024
Mario Draghi varoval před pomalou ekonomickou agonií Evropy a spolu s experty předložil návrhy reforem (včetně Alexandra Hobzy); analýzu si objednala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
2025
Po roce od předložení doporučení byla realizována pouze zhruba desetina opatření; klíčové návrhy zůstaly převážně neimplementované (poznámka Andrea Renda, CEPS)
2025
Na konferenci v Bruselu Draghi znovu upozornil na ochabující model růstu EU; německá monitorovací zpráva kritizovala náklady a efektivitu Energiewende a ministryně hospodářství Katherina Reicheová představila desetibodový plán s výrazným omezením dotací pro obnovitelné zdroje
2026
Evropská komise chystá návrh zavedení ‚osmadvacátého režimu‘ s jednotnými celoevropskými pravidly pro podnikání jako odpověď na bariéry jednotného trhu; česká vláda se k návrhu vyjádřila obecnou podporou
Co to znamená
Co se děje

Návrh zavést „28. režim“ jednotných celoevropských pravidel pro podnikání

Srovnání před a po
📋 Právní a regulační režim pro podnikání
PŘED

Firmy podléhají rozdílným národním pravidlům; přeshraniční podnikání omezené vysokou byrokracií a uznáváním kvalifikací

PO

Firmy by mohly volit jednotný celoevropský režim (28. režim) místo rozdílných národních pravidel, usnadnění expanze přeshraničně

👥 Funkčnost jednotného trhu
PŘED

Jednotný trh čelí netarifním bariérám (rozdílné normy, certifikace, gold‑plating); obchod mezi státy klesal (23,5 %→22 % HDP)

PO

Komise navrhuje opatření (včetně 28. režimu) ke snížení překážek a modernizaci trhu; ČR vyjádřila obecnou podporu, ale s výhradami k omezení národních regulací

📅 Časový horizont legislativy
PŘED

Mnoho návrhů a iniciativ; komise plánuje předložit většinu iniciativ do konce 2026

PO

Konkrétní realizace závisí na schválení členských států a EP; návrhy jako 28. režim teprve v přípravě, první informace o ESAP do 2027

Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Předkladatel návrhů (Kompas konkurenceschopnosti, 28. režim, ESAP)
👤
Česká vláda / Ministerstvo financí
Podpora s výhradami; odmítá jednotný evropský dohled, vítá 28. režim
👤
Mario Draghi / expertní zprávy
Autor analýz, které posloužily jako podklad pro Komisi a podporují potřebu jednotného režimu a kapitálového trhu
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Reforma je cílená úprava nebo vylepšení nějakého systému (státu, zákonů, školství, ekonomiky), aniž by se měnil jeho základní rámec. Nejde o radikální převrat (revoluci), ale o opravu nebo doladění fungování věcí.

⚙️
Jak to funguje

Reformu obvykle prosazuje vláda nebo parlament pomocí nových zákonů a pravidel. Může jít o změny v rozpočtu, daních, školství nebo v zemědělství — krok po kroku se mění procesy, instituce nebo pravidla tak, aby systém lépe fungoval. Někdy je reforma malá (dolaďování), jindy zásadnější (přestavba částí systému).

🎯
Proč je to důležité

Reformy jsou důležité, protože jejich cílem je posílit a obnovit základy státu a společnosti. Mohou mít na lidi jak pozitivní, tak negativní dopad, v závislosti na tom, jak jsou navrženy a provedeny. Ovlivňují tak fungování státu v mnoha oblastech, od politiky až po ekonomiku.

Otestujte se
Kvíz: Oslabení jednotného trhu EU a návrhy reforem
Mario Draghi

italský ekonom a politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Mario_Draghi_2024_(cropped).jpg

Povolání: ekonom, bankéř, vysokoškolský učitel, politik

Pozice:

  • premiér Itálie (13. února 2021 - 22. října 2022)
  • prezident Evropské centrální banky (1. listopadu 2011 - 31. října 2019)
  • Governor of the Banca d'Italia (16. ledna 2006 - 31. října 2011)

Narození: 3. září 1947

Místo narození: Řím

Státní občanství: Itálie

Politická strana: nezávislý politik

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 28. 2. 2026 2:20:56