Lekce pro Evropu z modelů Číny a USA

Čtyři roky ruské invaze na Ukrajinu a klíčová poučení pro Evropu i Česko

Mizící téma o politice a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: Po čtyřech letech ruské invaze na Ukrajinu se zdůrazňuje význam evropské jednoty, obnovy sebedůvěry a ochoty riskovat ve prospěch svobody; tyto lekce jsou aplikovatelné i pro Česko podle nového přehledu[4].

Dřívější analýzy kontrastují čínský a americký model: Dan Wang popisuje Čínu jako stát s inženýrsky orientovanými lídry schopnými rychlé výstavby infrastruktury a USA jako systém, v němž právní a institucionální mechanismy mohou zpomalovat rozhodování a inovace[1].

Z těchto zdrojů plyne doporučení pro Evropu: hledat kompromis mezi efektivitou implementace a ochranou práv, zároveň posílit podporu Ukrajině, řešit domácí strukturální problémy (vzdělávání, demografie, veřejné dluhy) a překonat politickou krátkozrakost a regionální frustrace; to potvrzují jak autorská výzva k větší podpoře Ukrajině[3], tak reflexe zkušeností z války a jednoty[4][2].

Zdroje:

  1. Čtyři roky války proti Rusku, čtyři poučení pro Evropu a pro Česko

  2. Inženýři versus právníci. Hluboká sonda do budoucnosti dvou nejsilnějších zemí světa – a zásadní lekce pro Evropu

  3. Regiony jsou zdrojem frustrace i radikalizace. Stát s tím ale nic nedělá, říká podnikatel a filantrop Martin Vohánka

  4. Čtyři roky války proti Rusku, čtyři poučení pro Evropu a pro Česko

Nejnovější
Čtyři roky ruské invaze na Ukrajinu a klíčová poučení pro Evropu i Česko
23. 2. 2026: Za čtyři roky války se Evropa a Česko naučily sílu jednoty, důležitost boje o svobodu, obnovu sebedůvěry a odvahu riskovat.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Ukrajina (vláda a armáda)

Závislost na americké vojenské, zpravodajské a satelitní podpoře vytváří riziko, že výpadek této pomoci výrazně oslabí obranu a schopnost velení; potřebuje evropsní zálohy a dlouhodobé garance.

Americké instituce / administrativa Donalda Trumpa

Politika USA pod Trumpem zhoršuje spolehlivost transatlantických závazků (NATO, zbrojní pomoc, obchod) a vytváří geopolitickou nejistotu pro evropské státy a podniky.

Evropská unie

EU čelí tlakům z USA i Ruska; musí rychle posílit obranu, snížit závislosti (energie, dodavatelské řetězce) a koordinovat průmyslovou/obranou politiku, jinak oslabí její globální postavení.

Česká republika

Česko riskuje ztrátu bezpečnostní a ekonomické autonomie kvůli podfinancované obraně, závislosti na externích dodavatelích a politickým výkyvům; nutné rychlé zvýšení výdajů a diverzifikace energií.

Čínská lidová republika / čínský stát

Rostoucí geopolitické soupeření ukazuje, že hluboké ekonomické vazby s Čínou mohou být zdrojem strategické zranitelnosti pro EU a demokratické státy; vyvolává tlak na de-risking a diversifikaci.

Evropský obranný průmysl

Zvýšené evropské výdaje na obranu (plány Německa, EU fondy) představují příležitost pro konsolidaci, modernizaci a expanzi odvětví, pokud se podaří koordinovat společné nákupy a výrobní kapacity.

Evropské zbrojařské a satelitní firmy (např. SES, Eutelsat, Viasat)

Zvýšená poptávka po evropských obranných a satelitních řešeních jim poskytuje tržní příležitost, ale zároveň je to rychlá škálovací výzva proti konkurenci (Starlink, US dodavatelé).

Spotřebitelé a firmy v EU (evropské veřejnosti a podniky)

Budoucí politiky (vyšší obrané výdaje, de-risking, přechod k dražším energiím) uvrhnou obyvatelstvo a podniky do vyšších nákladů krátkodobě, ale posílí dlouhodobou odolnost a bezpečnost.

Kontext
Dříve jsme psali...
Martin Vohánka kritizuje EU za nečinnost a volá po pomoci Ukrajině i regionální transformaci
Martin Vohánka zdůrazňuje, že Evropa musí pomoci Ukrajině a řešit domácí problémy, jako jsou vzdělávání a frustrace v regionech.  Proč Evropa selhává?
Evropská unie ztrácí ekonomické tempo kvůli neschopnosti prosadit reformy
Evropa v důsledku politických kompromisů a populistických tlaků nedokáže rychle reagovat na ekonomické výzvy a zůstat konkurenceschopná vůči USA.  Proč Evropa ztrácí?
Dan Wang analyzuje rozdíly mezi čínskými inženýry a americkými právníky a lekce pro Evropu
Čína uspěla díky inženýrskému přístupu umožňujícímu rychlou výstavbu, zatímco USA trpí paralýzou způsobenou nadměrnou právní regulací, což ukazuje kontrast v jejich ekonomickém a společenském vývoji.  Pochop rozdíly a lekce
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
2026
Evropa začíná proces strategického odpojování od USA — hledání větší vojenské a technologické autonomie (de-risking / strategic autonomy).
V řadě článků a komentářů (Davos, Mnichov, analýzy o Trumpově politice a bezpečnostních strategiích) se opakovaně objevuje zjištění, že Evropa musí snižovat závislost na USA v kritických vojenských a technologických kapacitách.
Povede k rozhodnutí o vybudování vlastních kapacit (společné nákupy, doplnění výroby čipů, satelitní/komunikační alternativy ke Starlink apod.) a k větším výdajům na obranu.
Evropa se od USA "odpoutává" rétoricky i ekonomicky (dle textů z Davosu a Mnichova).
🇩🇪
rok 2025
Německo schvaluje rozsáhlé fiskální a obranné investice (bazuka ~1 bilion €) — impulz pro evropské zbrojení a infrastrukturu.
Více zdrojů uváděno v textech o německém rozhodnutí uvolnit významné prostředky na obranu a infrastrukturu; to je prezentováno jako bezprecedentní fiskální „bazuka“.
Silnější německé investice mohou zrychlit oživování evropského obranného průmyslu, zvýšit poptávku po společných evropských programech a tlačit ostatní státy k vyšším výdajům na obranu.
Bezprecedentní fiskální krok v poválečných dějinách Německa (srovnání v článcích).
⚔️
24. února 2022
Ruská invaze na Ukrajinu — zásadní impulz pro změnu evropské bezpečnostní a energetické politiky.
Texty konstatují, že válka (od 2022) přiměla EU a členské státy přehodnotit závislosti na ruských energiích a nutnost zvýšit obranu a strategickou odolnost.
Urychlení green/energetické transformace z bezpečnostních důvodů, vznik společných nákupů obranné techniky a politika posílení odolnosti dodavatelských řetězců.
Uvedeno jako moment „Minského“ typu — zlom, který rozbil iluzi kontinuální prosperity (články z let 2022–2025).
🔒
2025
Růst evropské snahy o ekonomickou bezpečnost (de-risking) — snižování závislostí na autoritářských dodavatelích (Čína, Rusko).
Více textů (analýzy, strategie) popisuje posun od naivní globalizace k politikám, které řeší závislost na kritických surovinách, čipech a energetice; EU pracuje na nástrojích proti nátlaku.
Více investic do domácí výroby kritických technologií, hledání spolehlivých partnerů, tvorba strategických rezerv a změny v obchodní politice.
Převrat od přístupu „Wandel durch Handel“ k aktivnímu řízení rizik (texty 2025–2026).
🚀
2025–2026
Evropské státy a firmy budují alternativy ke kritickým americkým/čínským technologiím (satellity, polovodiče, obranné systémy).
Konkrétní iniciativy a jednání (Evropské satelitní firmy, plány na výrobu čipů, koordinace obranného průmyslu) jsou zmiňovány jako reakce na riziko výpadků nebo geopolitického nátlaku (např. Starlink/USA).
Vznik evropských řešení v komunikacích a výrobě technologií s cílem zajistit vojenskou i civilní rezilienci.
Reakce na možnost amerického omezení podpory Ukrajině ukázala potřebu náhrad (2026).
🇺🇸
leden–únor 2026
Politicko-bezpečnostní otřesy: Trumpova administrativa mění transatlantickou strategii — USA snižují některé závazky vůči Evropě.
Analýzy a komentáře popisují, že nová americká bezpečnostní strategie a Trumpovy kroky (hrozby cel, přístup k Ukrajině/Grónsku) posílily evropský tlak na získání vlastní strategické autonomie.
Evropa musí urychlit zbrojení, koalice „ochotných“ a vlastní mechanismy zabezpečení; zvýšené investice a politické kroky směrem k nezávislosti v klíčových oblastech.
Považováno za zásadní změnu oproti dosavadní závislosti na USA (texty 2025–2026).
🤝
2025–2026
Růst iniciativ pro společné evropské nákupy a koordinaci obranné výroby (koalice ochotných, společné projekty).
Mnohé články a rozhovory zdůrazňují potřebu společných nákupů, sdílení kapacit a průmyslové koordinace — aby se předešlo roztříštěnosti a zvýšila rychlost výroby munice a techniky.
Lepší interoperability, rychlejší škálování výroby obranných systémů, méně duplicit a větší efekt z navýšených rozpočtů na obranu.
Odezva na selhání dosavadního modelu, kde státy nakupovaly izolovaně (2025–2026).
Otestujte se
Kvíz: Evropa, bezpečnost a strategická autonomie po ruské invazi
Čína

stát ve východní Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Flag_of_the_People's_Republic_of_China.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)

Rozloha: 9.6 mil. km²

Populace: 1.44 mld. (2021)

Měna: čínský jüan

HDP: 17.96 bil. CNY (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 17:06:36