Lekce pro Evropu z modelů Číny a USA
Čtyři roky ruské invaze na Ukrajinu a klíčová poučení pro Evropu i Česko
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji: Po čtyřech letech ruské invaze na Ukrajinu se zdůrazňuje význam evropské jednoty, obnovy sebedůvěry a ochoty riskovat ve prospěch svobody; tyto lekce jsou aplikovatelné i pro Česko podle nového přehledu[4].
Dřívější analýzy kontrastují čínský a americký model: Dan Wang popisuje Čínu jako stát s inženýrsky orientovanými lídry schopnými rychlé výstavby infrastruktury a USA jako systém, v němž právní a institucionální mechanismy mohou zpomalovat rozhodování a inovace[1].
Z těchto zdrojů plyne doporučení pro Evropu: hledat kompromis mezi efektivitou implementace a ochranou práv, zároveň posílit podporu Ukrajině, řešit domácí strukturální problémy (vzdělávání, demografie, veřejné dluhy) a překonat politickou krátkozrakost a regionální frustrace; to potvrzují jak autorská výzva k větší podpoře Ukrajině[3], tak reflexe zkušeností z války a jednoty[4][2].
Zdroje:
Čtyři roky ruské invaze na Ukrajinu a klíčová poučení pro Evropu i Česko
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ukrajina (vláda a armáda)
Závislost na americké vojenské, zpravodajské a satelitní podpoře vytváří riziko, že výpadek této pomoci výrazně oslabí obranu a schopnost velení; potřebuje evropsní zálohy a dlouhodobé garance.
Americké instituce / administrativa Donalda Trumpa
Politika USA pod Trumpem zhoršuje spolehlivost transatlantických závazků (NATO, zbrojní pomoc, obchod) a vytváří geopolitickou nejistotu pro evropské státy a podniky.
Evropská unie
EU čelí tlakům z USA i Ruska; musí rychle posílit obranu, snížit závislosti (energie, dodavatelské řetězce) a koordinovat průmyslovou/obranou politiku, jinak oslabí její globální postavení.
Česká republika
Česko riskuje ztrátu bezpečnostní a ekonomické autonomie kvůli podfinancované obraně, závislosti na externích dodavatelích a politickým výkyvům; nutné rychlé zvýšení výdajů a diverzifikace energií.
Čínská lidová republika / čínský stát
Rostoucí geopolitické soupeření ukazuje, že hluboké ekonomické vazby s Čínou mohou být zdrojem strategické zranitelnosti pro EU a demokratické státy; vyvolává tlak na de-risking a diversifikaci.
Evropský obranný průmysl
Zvýšené evropské výdaje na obranu (plány Německa, EU fondy) představují příležitost pro konsolidaci, modernizaci a expanzi odvětví, pokud se podaří koordinovat společné nákupy a výrobní kapacity.
Evropské zbrojařské a satelitní firmy (např. SES, Eutelsat, Viasat)
Zvýšená poptávka po evropských obranných a satelitních řešeních jim poskytuje tržní příležitost, ale zároveň je to rychlá škálovací výzva proti konkurenci (Starlink, US dodavatelé).
Spotřebitelé a firmy v EU (evropské veřejnosti a podniky)
Budoucí politiky (vyšší obrané výdaje, de-risking, přechod k dražším energiím) uvrhnou obyvatelstvo a podniky do vyšších nákladů krátkodobě, ale posílí dlouhodobou odolnost a bezpečnost.
Dříve jsme psali...
Martin Vohánka kritizuje EU za nečinnost a volá po pomoci Ukrajině i regionální transformaci
Evropská unie ztrácí ekonomické tempo kvůli neschopnosti prosadit reformy
Dan Wang analyzuje rozdíly mezi čínskými inženýry a americkými právníky a lekce pro Evropu
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Kvíz: Evropa, bezpečnost a strategická autonomie po ruské invazi
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 17:06:36