Úvěr je dočasné půjčení peněz mezi věřitelem (např. bankou) a dlužníkem, který musí peníze vrátit a obvykle zaplatit úrok. Slouží k tomu, aby si lidé nebo firmy mohli koupit věci hned a splácet je postupně.
Regulace úrokových stropů a ochrana před neférovými úvěry
Ministerstvo financí připravuje nový zákon o podnikatelském úvěru proti moderním lichvářům
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Ministerstvo financí rozšiřuje regulační zásah nad rámec úrokových stropů: vedle návrhu na limity RPSN a povinná varování v reklamách na spotřebitelské půjčky přichází i samostatný návrh zákona o podnikatelském úvěru zaměřený na potírání neférových praktik, které vedou k získávání nemovitostí od dlužníků. Nový zákon cílí na „moderní lichváře“ využívající legislativních mezer a má ztížit jejich postupy; jde tedy o rozšíření opatření z ochrany spotřebitele i do oblasti podnikatelských úvěrů [2][3].
Dřívější návrh ministerstva počítal od listopadu s přísnějšími reklamními pravidly (povinnost varování v reklamách), stropy na RPSN a opatřeními na ochranu před nesprávným posouzením úvěrů, které by ovlivnily provozní náklady a regulatorní riziko pro poskytovatele rizikových spotřebitelských úvěrů; to bylo hlavním bodem diskuse s aktéry trhu, včetně International Personal Finance (IPF) varujícího před dopady úrokového stropu 48 % na udržitelnost jejich segmentu [2][1].
IPF a mateřská Provident Financial dříve upozorňovaly, že podobné regulace je vedly k opuštění slovenského trhu a že by v případě nepřijatelných podmínek mohly opustit i český trh; nové regulatorní návrhy (reklama, RPSN, ochrana dlužníků) tak zvyšují tlak na rozhodování poskytovatelů o setrvání na trhu a mohou kombinovat dopady na spotřebitelské i podnikatelské úvěry[1][2][3].
Zdroje:
Ministerstvo financí připravuje nový zákon o podnikatelském úvěru proti moderním lichvářům
Přehled citací
Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze
Zmíněné lichvářské půjčky jsou nelegální již dnes, lichva je postižitelná soukromoprávně i trestněprávně
Druhou eventualitou je zachování stávajícího stavu, kdy je regulace zajištěna nepřímo přes rozhodovací praxi soudů
Kdo si polepší, kdo tratí?
IPF / Provident Financial
IPF (provozující Provident Financial v ČR) by mohl při zavedení RPSN stropu 48 % ztratit ekonomickou návratnost a případně odejít z českého trhu; firma je v Česku tři roky ztrátová a už opustila jiné trhy kvůli stropům.
Poskytovatelé krátkodobých/nebankovních úvěrů (odvětví)
Navrhovaný strop RPSN 48 % a přísnější pravidla reklamy/posuzování by mohly výrazně omezit dostupnost úvěrů pro rizikovou klientelu, vést k odmítnutí tisíců klientů a konsolidaci/odchodu částí odvětví.
Spotřebitelé / rizikovější klientela
Zavedení stropů by zvýšilo ochranu proti predátorským úrokům, ale zároveň by část klientů mohla ztratit přístup k legálním půjčkám a hledat nelegální alternativy (šedý/černý trh).
IPF / Provident Financial
Regulační návrh (RPSN max. 48 %) podle vedení firmy neodpovídá rizikovosti klientely a ohrožuje návratnost kapitálu; firma poukazuje na pokutu ČNB za nedostatečné posuzování úvěruschopnosti.
Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů / APNÚ
Odhady asociace indikují, že navržené limity by výrazně omezily obsloužení stávajících klientů a vedly k výrazné redukci objemu poskytnutých úvěrů ve zranitelných segmentech.
Instituce zabývající se moderní lichvou / oběti moderní lichvy
Zpřísnění regulace podnikatelských a spotřebitelských úvěrů a zvýšená pozornost státních institucí by mohly pomoci chránit oběti moderní lichvy a omezit praktiky vedoucí k ztrátě nemovitostí.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB navrhuje doplňky k zákonu (ochrana firem dodržujících limity, zvýšení poplatků za licence) a bude hrát roli v dohledu; zároveň varuje před možným přesunem klientů do šedé ekonomiky při rigidních stropích.
Home Credit (management / CEO Luděk Jírů)
Home Credit hodnotí návrh stropu pozitivně a uvádí, že má interní limity výrazně nižší než navrhované limity, takže regulace pro něj nepředstavuje výrazné omezení.
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí navrhuje přísnější pravidla pro reklamu a limity úroků u půjček od listopadu
Gerard Ryan z IPF varuje před odchodem z Česka kvůli úrokovým stropům
48%
Navržený strop RPSN
(9. 3. 2026)
20 mil. Kč
Maximální pokuta za porušení
(9. 3. 2026)
15-18 tis.
Odhadovaní odmítnutí klientů
(9. 3. 2026)
Luděk Jírů
Generální ředitel Home Creditu
(9. 3. 2026)
ztrátová 3 roky
Provident v Česku je ztrátový
(4. 9. 2025)
144 000
Klienti při odchodu ze SR (2018)
(4. 9. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení cenových a reklamních limitů u spotřebitelských úvěrů
Srovnání před a po
Neexistoval zákonný pevný strop RPSN; regulace probíhala spíše přes judikaturu a obecná pravidla dobrých mravů
Zákon stanoví maximální RPSN 48 % (čtyřnásobek repo sazby ČNB zvýšené o 8 p.b., min. 48 %) a u krátkodobých úvěrů do 20 000 Kč je navíc pevná částka +2000 Kč k limitu
Reklama a informační povinnosti byly méně přísné, varování o ceně půjčky nebylo povinné
Od listopadu 2025 bude reklama muset obsahovat jasné varování "Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze"; zákaz klamání o zlepšení finanční situace; povinnost informovat žadatele o důvodech zamítnutí a nabídnout dluhové poradenství
Posuzování probíhalo, ale firmy vykazovaly nedostatky; používání některých citlivých údajů nebylo výslovně zakázáno
Poskytovatelé nesmí při schvalování využívat citlivé osobní a sociální údaje a musí důkladně posuzovat úvěruschopnost; ČNB navrhuje doplňky jako ochranu firem dodržujících limity a zvýšení správních poplatků za licence
Pokuty a sankce udělovaly instituce (ČNB) v rámci stávajícího režimu; rozsah sankcí se lišil
Za porušení novely hrozí pokuty až 20 milionů Kč; ČNB navrhuje další opatření pro ochranu dodržujících firem
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Ministerstvo financí
"Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze"
Ministerstvo financí
"Pokud je žádost zamítnuta, musí být spotřebitel informován o důvodech a případně odkázán na dluhové poradenství,"
Tomáš Hůle
"Umožní poskytovat půjčky i nízkopříjmovým domácnostem, ale je pravda, že některé společnosti budou muset buď změnit obchodní model, nebo z trhu odejít,"
Bulguris
"Není otázkou zda, ale jak moc se tato zóna rozroste, protože její posílení je nevyhnutelným důsledkem navrhované regulace,"
Jaroslav Danhel
"Obecný přístup má dobrý smysl. Existuje celá řada typů úvěrů a rozdíly mezi nimi jsou často velké. Stanovit předpisem konkrétní limit úrokové sazby je prakticky nemožné."
Ministerstvo financí
"Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze."
Ministerstvo financí
"Druhou eventualitou je zachování stávajícího stavu, kdy je regulace zajištěna nepřímo přes rozhodovací praxi soudů,"
Tomáš Bartovský
mluvčí MPO"Návrh obsahuje ustanovení, že poskytování úvěrů bude vázanou živností. Podmínkou pro její získání bude středoškolské vzdělání s maturitou, odpovídající rekvalifikace nebo tříletá praxe v oboru,"
Klára Hájková
náměstkyně ministra financí"Chceme zpřehlednit trh. Neexistuje žádná evidence poskytovatelů a ztěžuje to jejich kontrolu,"
Tomáš Hůle
"Zjistili jsme obrovské rozdíly. Některé banky uvádějí jen poloviční RPSN, než ve skutečnosti účtují,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Strany uzavřou smlouvu s částkou, splátkami, úrokem a případným zajištěním (např. zástava nemovitosti). Banka před poskytnutím kontroluje bonitu — zda dlužník zvládne splácet; při nesplácení může využít zajištění. Existují různé typy: krátkodobé, dlouhodobé, spotřebitelské, hypoteční nebo nebankovní půjčky, liší se úrokem i podmínkami.
Proč je to důležité
Úvěry umožňují domácnostem a firmám investovat a kupovat bez hotovosti, ovlivňují množství peněz v oběhu a stabilitu bankovního systému. Špatné (nesplácené) úvěry mohou ohrozit banky i ekonomiku, zatímco vhodně zajištěné úvěry pomáhají růstu.
Co to je
Ministerstvo financí je ústřední státní orgán, který spravuje státní rozpočet, státní pokladnu a dohlíží na daně, poplatky, cla a finanční kontrolu. Řídí také státní majetek, privatizaci, pojišťovny, penzijní fondy a bojuje proti praní špinavých peněz.
Jak to funguje
Ministerstvo připravuje návrh státního rozpočtu a sleduje jeho plnění, vede účetnictví státu a spravuje pohledávky a závazky vůči zahraničí. Pod něj patří instituce jako Finanční správa (výběr daní), Celní správa (cla), Finanční analytický úřad (boj proti praní peněz) a Státní pokladna (správa peněz státu). Minister jmenuje vedení těchto útvarů a ministerstvo vydává pravidla pro daně, kontrolu a hospodaření s majetkem.
Proč je to důležité
Rozhodnutí ministerstva ovlivňují, kolik stát utratí a kolik vybere na daních, což má přímý dopad na veřejné služby, důchody nebo daně občanů. Při sporech o rozpočet nebo při provizoriu (když rozpočet není schválen) je pořadí a opatření ministerstva klíčové pro fungování státní správy a plateb státu.
Kvíz: Regulace úvěrů a boj proti moderní lichvě
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 7. 2026 10:01:08