Jídlo (potravina) je látka určená k výživě člověka, kterou sníme v syrovém nebo upraveném stavu. Zahrnuje rostlinné i živočišné produkty — např. obiloviny, ovoce, zeleninu, maso, mléčné výrobky, vejce nebo oleje. Jídlo dodává tělu energii a nutriční složky jako sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály.
Výživové normy a rizika stravování v Česku
Harvardské studie a magazín Lancet označily průmyslově upravené jídlo za globální zdravotní hrozbu
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nové mezinárodní studie (Harvard, Lancet) označily ultrazpracované potraviny jako samostatné globální zdravotní riziko: rizika pramení nejen ze špatného nutričního složení, ale také z procesů zpracování a kombinace aditiv, což doplňuje česká doporučení směřující k omezení ultrazpracovaných potravin[4].
V Česku se připravují aktualizovaná národní doporučení: Eliška Selinger připravuje nová výživová doporučení, která kladou důraz na kvalitu a složení stravy místo počtu jídel a varují před ultrazpracovanými potravinami; tato doporučení mají být dokončena do roku 2027 (původní rady o pěti jídlech denně nebo zákazu kávy se ruší)[1].
Na institucionální úrovni jsou přijímána regulace a standardy zaměřené na děti a populační rizika: Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách a omezuje podávání cukru[2], přičemž Státní zdravotní ústav upozorňuje na nedostatky v minerálech (vápník, hořčík, železo) a nevhodné vzorce stravování u dětí (málo zeleniny, nadbytek soli)[3].
Důsledkem kombinace mezinárodních důkazů a domácích zjištění roste tlak na veřejné politiky a na revizi doporučení: nové mezinárodní závěry posilují argumenty pro omezení ultrazpracovaných potravin v českých doporučeních a podpoří regulační kroky zaměřené na nabídku potravin v institucích a ochranu dětí[4][1][2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Harvardské studie a magazín Lancet označily průmyslově upravené jídlo za globální zdravotní hrozbu
04. 12. 2025: Vědci zjistili, že zdravotní rizika ultrazpracovaných potravin nespočívají jen ve špatném nutričním složení, ale i v samotném procesu zpracování a kombinaci aditiv.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
15. září 2025
Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje
2
Střední dopad
15. září 2025
Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní zdravotní ústav (SZÚ)
SZÚ iniciuje a připravuje aktualizaci výživových doporučení a nový spotřební koš pro dětské skupiny, což vede k zavedení přísnějších norem a omezení ultrazpracovaných potravin ve stravování dětí.
Eliška Selinger
Vedoucí týmu pro nová výživová doporučení SZÚ, její odborné stanovisko a angažmá posilují změny ve školním stravování a národních doporučeních, čímž má přímý vliv na veřejné zdraví a politiku.
Mateřské a dětské skupiny / školní jídelny
Budou povinny dodržovat nové přesné výživové normy (zákazy cukrovinek, trvanlivých a dehydratovaných výrobků, povinné čerstvé ovoce/zelenina), což zlepší kvalitu stravy, ale přináší provozní a logistické výzvy a možnost zvýšení nákladů.
Potravinářské firmy (provozovatelé polotovarů a dehydratovaných směsí)
Omezování použití trvanlivých a dehydratovaných směsí a zákaz některých výrobků v jídelnách sníží jejich prodeje do školních a dětských zařízení a může vyvolat odpor firem vůči regulacím.
Ministerstvo zdravotnictví
Podporuje a připravuje legislativní a politická opatření (vyhlášky, pracovní skupiny, možné daně/omezení) zaměřená na redukci cukru/soli a zlepšení výživy dětí a populace, posiluje implementaci doporučení.
Rodiče a děti (spotřebitelská skupina)
Děti získají zdravější jídla (méně cukru/soli, více ovoce/zeleniny), ale změny mohou narazit na chuťové preference a vedou k debatám rodičů o přijetí nového jídelníčku; u rodičů může vzrůst obava z dopadu na cenu obědů.
Asociace pro společné stravování (ASPOS) a provozovatelé jídelní (včetně dodavatelů softwaru/hardware)
Varují před zvýšením nákladů a provozními obtížemi při zavádění nových norem; mohou čelit nutnosti investic do receptur, logistiky a aktualizace software pro dodržování nových pravidel.
Potravinářská komora ČR
V některých případech kritizuje nebo brzdí úpravy (např. ohledně soli nebo praktických dopadů), hájí zájmy výrobců ovlivněné novými pravidly ve školním stravování.
Výzkumné/veřejnozdravotní instituce a odborníci (např. Harvard, Lancet, výzkumné týmy)
Nové vědecké důkazy o rizicích ultrazpracovaných potravin a asociacích s rakovinou a dalšími chorobami posilují argumentaci pro změny národních doporučení a regulací.
Kontext
Dříve jsme psali...
Státní zdravotní ústav zveřejnil zprávu o zdravotních rizicích Čechů za rok 2024
Češi mají nedostatek vápníku, hořčíku a železa, děti jedí málo zeleniny a nadbytečně konzumují sůl. Zdravotní rizika v číslech
Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí nové standardy pro dětské skupiny.
Nová vyhláška poprvé stanovuje přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách a omezuje podávání cukru. Jak chutná změna?
Eliška Selinger připravuje nová výživová doporučení pro Čechy do roku 2027
Tradiční rady o pěti jídlech denně či zákazu kávy už neplatí, důraz se přesouvá na celkové složení stravy a omezení ultrazpracovaných potravin. Mýty o stravě pod lupou
Fakta
📊
2,8% → 10,6%
Obezita u 5letých (2016–2021)
(29. 8. 2025)
📊
80%
Seniorský nedostatek vápníku
(15. 9. 2025)
📊
50%
Dětí 7–10 let má málo železa
(15. 9. 2025)
📊
4%
Dětí jí doporuč. 5 porcí zeleniny
(15. 9. 2025)
🔄
zavedeny
Přesné normy pro dětské skupiny
(29. 8. 2025)
📊
920/rok
Příp. ischem. chorob kvůli hluku
(15. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Tým vedený Eliškou Selinger připravuje nová výživová doporučení pro Česko, která mají zohlednit aktuální data o stravování populace a vědecké poznatky
29. srpna 2025
Schválení/upevnění nové vyhlášky zavádějící přesné výživové normy pro dětské skupiny (zákaz cukrovinek, trvanlivých výrobků s přidaným cukrem a povinnost čerstvého ovoce a zeleniny v každém jídle) — vyhláška se popisuje v článku jako nová regulační změna
2016–2021
Mezi lety 2016 a 2021 vzrostla obezita u pětiletých dětí z 2,8 % na 10,6 %, což je v článku uvedeno jako jeden z motivů pro změnu pravidel ve stravování dětí
15. září 2025
Publikace zprávy Státního zdravotního ústavu uvádějící nedostatky vápníku, hořčíku a železa u populace a nadbytek sodíku, plus zjištění o nízké konzumaci zeleniny u dětí a faktorech ovlivňujících zdraví (hluk, ovzduší, kvalita vody) — podle data publikace článku
4. prosince 2025
Publikace shrnující nové studie (včetně Harvardu) a komentářů o tom, že ultrazpracované potraviny zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva, zejména u mladých lidí, a upozornění na možná rizika aditiv a koktejlového efektu
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Přísná výživová pravidla pro dětské skupiny a aktualizace národních doporučení
Srovnání před a po
📋
Pravidla pro stravování v dětských skupinách
PŘED
Stačilo zajistit "přiměřenou stravu" bez přesně stanovených norem
PO
Zavedeny přesné výživové normy: zákaz cukrovinek, trvanlivých/slazených výrobků, povinnost čerstvého ovoce a zeleniny u každého jídla, omezení ochucovadel a dehydratovaných výrobků
👥
Ochrana nejmenších dětí
PŘED
Mateřské školy měly jasná pravidla, dětské skupiny méně ochrany
PO
Dětské skupiny, které čerpají státní příspěvek, budou nově v souladu s normami blíže standardům mateřských škol
📋
Národní výživová doporučení
PŘED
Platná doporučení pocházela zhruba ze 50. let/20 let stará doporučení pro dospělé
PO
SZÚ připravuje aktualizovaná doporučení zohledňující současné důkazy (více ovoce/zeleniny, celozrnné obiloviny, méně červeného masa, zohlednění ultrazpracovaných potravin), s testováním a veřejným přizpůsobením
💰
Zakázané složky v dětských skupinách
PŘED
Dehydratované směsi, trvanlivé cukrovinky a slazené nápoje běžně používané
PO
Používání dehydratovaných směsí, některých trvanlivých výrobků a nápojů s přidaným cukrem bude zakázáno pro dětské skupiny s dotací
Klíčové postavy
👤
Eliška Selinger
Vedoucí týmu pro aktualizaci výživových doporučení, odbornice a mluvčí za změny
🏛️
Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Iniciátor aktualizace doporučení, autor pilotních projektů a pravidel pro stravování
🏢
Mateřské školy a dětské skupiny / Asociace pro společné stravování (ASPOS)
Praktické provozovatele ovlivněné změnami; ASPOS zastupuje obavy z nákladů a implementace
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Kristýna Žejglicová
vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ"Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje,"
Kristýna Žejglicová
vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ"Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Potraviny se dělí podle původu (rostlinné, živočišné, houby) a podle funkce ve výživě (energetické, stavební, ochranné). V praxi se zpracovávají v potravinářství — od pole/kuchyně až po balení v obchodě. Právní pravidla určují, že prodávané jídlo musí být hygienicky a zdravotně nezávadné.
Proč je to důležité
Jídlo je klíčové pro lidskou výživu, protože dodává energii a stavební látky pro růst a obnovu buněk. Obiloviny jako rýže, pšenice a kukuřice tvoří celosvětově 60–70 % základního zdroje energie. Důležitá je také bezpečnost potravin, která zajišťuje, že jídlo je hygienicky a zdravotně nezávadné.
Co to je
Státní zdravotní ústav (SZÚ) je odborná instituce zřízená ministerstvem zdravotnictví, která se stará o ochranu veřejného zdraví v ČR. Dělá výzkum, laboratorní testy, sbírá data o nemocech a připravuje metodiky a doporučení pro vládu a zdravotníky.
Jak to funguje
SZÚ provozuje specializovaná centra a laboratoře (epidemiologie, toxikologie, hygiena, atd.), analyzuje vzorky a sleduje výskyt nemocí. Na základě dat připravuje odborné podklady a metodiky, které používá hlavní hygienik a ministerstvo, a spolupracuje s WHO a ECDC. Ředitele jmenuje ministr zdravotnictví na návrh hlavního hygienika; ústav také školí odborníky a vydává doporučení pro praxi.
Proč je to důležité
SZÚ pomáhá včas odhalit šíření infekcí, hodnotit rizika z prostředí nebo potravin a doporučit opatření, která chrání veřejnost. Je klíčový při krizích (např. covid), když dodává data, testy a odborné rady, a ovlivňuje, jaká pravidla a prevence se v praxi uplatní.
Otestujte se
Kvíz: Omezení ultrazpracovaných potravin a nové výživové normy v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 5:34:36