Jídlo (potravina) je látka určená k výživě člověka, kterou sníme v syrovém nebo upraveném stavu. Zahrnuje rostlinné i živočišné produkty — např. obiloviny, ovoce, zeleninu, maso, mléčné výrobky, vejce nebo oleje. Jídlo dodává tělu energii a nutriční složky jako sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály.
Výživové normy a rizika stravování v Česku
Další zápolení o podobu školních jídel v Česku s vlivem motoristů
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V Česku pokračuje debata o úpravě školního a dětského stravování: nová vyhláška měla od září 2026 omezit cukr a sůl a podpořit zdravější jídelníček, ale motoristické skupiny navrhují další změny do návrhu vyhlášky, které by mohly oslabit některá omezení[5].
Dlouhodobě mezinárodní studie (Harvard, Lancet) identifikovaly ultrazpracované potraviny jako samostatné zdravotní riziko a upozornily, že rizika plynou nejen ze složení, ale i z procesů zpracování a kombinací aditiv; tyto závěry posilují tlak na omezení ultrazpracovaných potravin v doporučeních[4].
Na národní úrovni se připravují aktualizovaná doporučení a regulace: Eliška Selinger vypracovává nová výživová doporučení zaměřená na kvalitu stravy místo počtu jídel, plánovaná do roku 2027[1], a Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí a omezení podávání cukru v dětských skupinách[2].
Státní zdravotní ústav poukazuje na trvalé nedostatky ve složení stravy populace, zejména nedostatek vápníku, hořčíku a železa a nízký příjem zeleniny u dětí, což spolu s mezinárodními důkazy zvyšuje tlak na revizi doporučení a opatření v institucích provozujících stravování dětí[3].
Zdroje:
Nejnovější
Další zápolení o podobu školních jídel v Česku s vlivem motoristů
02. 2. 2026: Motoristé navrhují výrazné změny v nové vyhlášce školního stravování, která měla od září 2026 omezit cukr, sůl a podpořit zdravější jídelníček.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
2. února 2026
České školní jídelny nebyly budovány na bufetový výdej. Na jeho zavedení je tak potřeba rozsáhlá investice do prakticky kompletní rekonstrukce kuchyní i jídelen samotných, je třeba nakoupit jiné vybavení na udržení teplot, servírování, zcela jinak organizovat prostor, jinak organizovat práci v kuchyni i výdej.
2
Střední dopad
2. února 2026
Nevím o tom, že by existoval stát s rozvinutým systémem školního stravování, který by pečlivě nehlídal kvalitu podávaných jídel. Zrovna ve Finsku mají velmi detailní a přísné povinné standardy, které říkají, jak má vypadat skladba oběda, jak se plánují jídelní lístky, jak se vede dítě k tomu, aby si dalo na talíř i zeleninu.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Hlavní autor a garant změn výživových doporučení a pravidel pro školní stravování; iniciuje a prosazuje přísnější normy a pilotní projekty.
Eliška Selinger
Vedoucí týmu pro aktualizaci výživových doporučení a klíčová odbornice, jejíž názory formují obsah nových doporučení a veřejnou debatu o školním stravování.
Mateřské a školní jídelny (provozovatelé)
Budou muset upravit nabídku a provoz (více zeleniny, méně cukru/soli, více bezmasých dní), což přinese provozní a případně investiční náklady, ale i možnost zlepšení kvality a relevance stravy.
Potravinářské firmy / výrobci ultrazpracovaných a trvanlivých potravin
Budou omezeni novými pravidly (zákazy trvanlivých/slazených produktů do dětských skupin a omezení v jídelnách), což snižuje jejich trhy ve školství a vyvolává lobby proti vyhlášce.
Rodiče a děti (spotřebitelé školní stravy)
Zvýšení kvality školních a dětských stravovacích programů zlepšuje nutriční přísun, snižuje rizika obezity a dlouhodobé nemoci u dětí; adaptace však vyžaduje změnu zvyklostí.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Podpora aktualizace výživových doporučení a enforcementu vyhlášek, aktivně se podílí na tvorbě pravidel a obhajobě jejich přísnosti proti lobby.
Asociace společného stravování (ASPOS) / provozovatelé jídelen
Označují změny za zdražující a obtížně proveditelné; varují před zvýšením nákladů, poklesem počtu strávníků a odpadem při zavádění nových pravidel.
Asociace školních jídel / vedoucí jídelních provozů (kuchařky)
Kuchařky čelí novým požadavkům (receptury, rekonstrukce, školení) — část vidí administrativní a technické překážky, jiné podporují lepší standardy a receptáře a školení od SZÚ.
Ministr školství / místní školské orgány
Mají rozhodovací pravomoc nad aplikací pravidel ve školách; někteří aktéři tlačí na zmírnění pravidel kvůli praktičnosti a nákladům, což ovlivní rozsah implementace.
Kontext
Dříve jsme psali...
Harvardské studie a magazín Lancet označily průmyslově upravené jídlo za globální zdravotní hrozbu
Vědci zjistili, že zdravotní rizika ultrazpracovaných potravin nespočívají jen ve špatném nutričním složení, ale i v samotném procesu zpracování a kombinaci aditiv. Která éčka škodí?
Státní zdravotní ústav zveřejnil zprávu o zdravotních rizicích Čechů za rok 2024
Češi mají nedostatek vápníku, hořčíku a železa, děti jedí málo zeleniny a nadbytečně konzumují sůl. Zdravotní rizika v číslech
Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí nové standardy pro dětské skupiny.
Nová vyhláška poprvé stanovuje přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách a omezuje podávání cukru. Jak chutná změna?
Eliška Selinger připravuje nová výživová doporučení pro Čechy do roku 2027
Tradiční rady o pěti jídlech denně či zákazu kávy už neplatí, důraz se přesouvá na celkové složení stravy a omezení ultrazpracovaných potravin. Mýty o stravě pod lupou
Fakta
📊
2,8% → 10,6%
Obezita u 5letých (2016–2021)
(29. 8. 2025)
📊
4%
Dětí s 5 porcemi zeleniny
(15. 9. 2025)
📊
80%
60+ s nedostatkem vápníku
(15. 9. 2025)
📅
09/2026
Platnost vyhlášky školního strav.
(2. 2. 2026)
👤
Eliška Selinger
Vedoucí týmu nových doporuč.
(28. 8. 2025)
🔄
zaveden zákaz
Cukrovinky v dětských skupinách
(29. 8. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Vznik nebo zahájení přípravy nových výživových doporučení pro Česko vedených týmem Elišky Selinger (tým pracuje na zohlednění aktuálních dat o stravování Čechů).
2016–2021
Mezi lety 2016 a 2021 vzrostla obezita u pětiletých dětí z 2,8 % na 10,6 %, údaj použitý jako zdůvodnění změn ve vyhlášce pro dětské skupiny.
2025-08-28
Eliška Selinger veřejně kritizuje tradiční pravidla hubnutí a zdůrazňuje potřebu zaměřit se na složení stravy, omezení ultrazpracovaných potravin a zohlednění socioekonomických faktorů; uvádí, že vede tým připravující nová národní výživová doporučení.
2025-08-29
Byla publikována informace o nové vyhlášce zavádějící přesné výživové normy pro dětské skupiny, která mimo jiné zakazuje cukrovinky, trvanlivé výrobky a nápoje s přidaným cukrem a požaduje čerstvé ovoce a zeleninu u každého jídla.
2025-09-15
Státní zdravotní ústav publikoval zprávu o výživových nedostatcích populace: nedostatek vápníku, hořčíku a železa; nadbytek sodíku; pouze 4 % dětí konzumuje doporučených pět porcí zeleniny denně; uvedeny i rizikové vlivy hluku, ovzduší a kvality vody.
2025-12-04
Nové studie z Harvardu (uvedené v mezinárodních přehledech) poukazují na souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva, zvláště u mladých lidí; Lancet označil ultrazpracované potraviny za globální zdravotní hrozbu.
2026-02-02
Uvedeno, že vyhláška školního stravování schválená vládou Petra Fialy (schválena v předchozím roce) má platit od září 2026; vyhláška klade důraz na snížení cukru a soli a zvýšení podílu zeleniny, luštěnin a celozrnného pečiva; probíhá tlak různých aktérů (část škol, premiér, lobbisté) na její změnu.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Přísnější výživová pravidla pro dětské skupiny a školní stravování
Srovnání před a po
📋
Omezení nevhodných potravin
PŘED
Dětské skupiny s příspěvkem měly jen obecnou povinnost zajistit „přiměřenou stravu“; školky a školní jídelny měly různou úroveň pravidel.
PO
Pro dětské skupiny s dotací platí přesné výživové normy: zákaz cukrovinek, trvanlivých a slazených výrobků, některých ochucovadel a dehydratovaných směsí; v každém jídle čerstvé ovoce nebo zelenina.
💰
Složení jídelníčku (zelenina, maso, obiloviny)
PŘED
Nižší důraz na denní množství zeleniny/ovoce, vyšší podíl průmyslově zpracovaných potravin a červeného masa podle starších doporučení.
PO
Vyšší podíl čerstvé zeleniny a ovoce, více celozrnných obilovin, zvýšení luštěnin a ryb; povinnost více bezmasých pokrmů (min. 1x bez masa za 2 týdny nebo podle vyhlášky).
📅
Právní závaznost a rozsah ochrany dětí
PŘED
Mateřské školy měly jasně stanovená pravidla, dětské skupiny méně; dosud chyběla závazná přesná norma pro dětské skupiny.
PO
Nová vyhláška poprvé stanovuje přesné závazné normy pro dětské skupiny čerpalé o státní příspěvek, cílem přiblížit je standardům mateřských škol.
📋
Zákaz/deklarace některých výrobků ve stravě
PŘED
Dovoleny byly i ochucená mléka, dehydratované směsi a některé průmyslové produkty; školní bufety nabízely široký sortiment.
PO
Zakázáno podávání ochucených slazených mlék, dehydratovaných směsí a některých trvanlivých produktů; omezení cukru a soli ve školních jídlech; podpora reformulací a odstranění ultrazpracovaných surovin.
Klíčové postavy
👤
Eliška Selinger
Vedoucí týmu pro aktualizaci výživových doporučení, odbornice ve Státním zdravotním ústavu
🏛️
Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Připravuje nová doporučení a vydává odborné podklady a vyhlášky pro školní stravování
🏛️
Ministerstvo zdravotnictví / ministr zdravotnictví
Prosazuje zachování přísnějších pravidel vyhlášky školního stravování a účastní se legislativního procesu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Eliška Selinger
epidemioložka"České školní jídelny nebyly budovány na bufetový výdej. Na jeho zavedení je tak potřeba rozsáhlá investice do prakticky kompletní rekonstrukce kuchyní i jídelen samotných, je třeba nakoupit jiné vybavení na udržení teplot, servírování, zcela jinak organizovat prostor, jinak organizovat práci v kuchyni i výdej"
Eliška Selinger
epidemioložka"Nevím o tom, že by existoval stát s rozvinutým systémem školního stravování, který by pečlivě nehlídal kvalitu podávaných jídel. Zrovna ve Finsku mají velmi detailní a přísné povinné standardy, které říkají, jak má vypadat skladba oběda, jak se plánují jídelní lístky, jak se vede dítě k tomu, aby si dalo na talíř i zeleninu. Ve Švédsku zase mají zaměstnané v regionech nutriční terapeuty - ti připravují jídelní lístky pro všechny školy ve své oblasti"
Jak šel čas
Historický kontext
🧾
rok 2015
Publikace poznatků o zastaralosti spotřebního koše a volání po jeho změně
Články z let 2015–2016 (HN) popisují, že spotřební koš pro školní jídelny je zastaralý (20–30 let) a vyzývají k jeho modernizaci.
Spustilo to práci odborníků a SZÚ na aktualizaci pravidel pro školní stravování a metodik.
🚫🍫
2018
Přijetí a následné zmírnění tzv. pamlskové vyhlášky
2016–2018 články popisují zavedení přísné pamlskové vyhlášky (zákazy prodeje nezdravých potravin ve školách) a její zmírnění v roce 2018 kvůli praktickým problémům.
Ukázalo to odpor škol a praxe k příliš přísným pravidlům a ovlivnilo přístup k dalším regulacím školního stravování.
🍎
2019
Vládní programy a projekty podporující ovoce a zdravější stravování ve školách
Rané články (2019) popisují vládní iniciativy jako Ovoce do škol a podporu školních obědů zdravěji.
Zvýšení pozornosti veřejné politiky na stravování dětí a doplnění opatření mimo vyhlášky.
🧑🍳
2024
Práce na nové podobě spotřebního koše a vyjednávání o soli, biopodílu a reformulacích
Články z roku 2024 ukazují, že SZÚ a expertní skupiny připravují aktualizaci spotřebního koše (snížení cukru, soli; více luštěnin, ryb, celozrnných obilovin; cíle pro biopotraviny do roku 2028).
Stanovení konkrétních nutričních cílů a pilotních projektů v jídelnách; vyvolalo spory s potravinářským sektorem.
📚
2025
Zvýšený důraz na aktualizaci výživových doporučení a plán SZÚ (první verze do konce 2025, finální 2027)
SZÚ a odborné týmy (vedené Eliškou Selinger) zahájily aktualizaci oficiálních výživových doporučení, které budou více zaměřeny na kvalitu stravy než na počet jídel.
Má dát vědecký základ pro další regulace a doporučení pro školy a dětské skupiny.
💶
25. února 2025
Veřejná debata o nákladech a dopadech změn spotřebního koše
Článek z 25. 2. 2025 popisuje spory mezi SZÚ, jídelnami a Asociací společného stravování o nákladech (ASPOS tvrdí možné zdražení až o 20 %; SZÚ to rozporuje) a výsledky pilotů.
Ověřování finančních a provozních dopadů reformy v praxi; tlak na komunikaci a školení personálu.
👶🥗
29. srpna 2025
Zavedení přesných výživových norem pro dětské skupiny (navrhováno)
Current article uvádí, že nová vyhláška poprvé zavádí přesné výživové normy pro dětské skupiny (zákazy cukrovinek, trvanlivých potravin s přidaným cukrem; každé jídlo má obsahovat čerstvé ovoce/zeleninu).
Rozšíření ochrany i na nejmenší děti; jedno z motivujících odůvodnění je prudký nárůst obezity u pětiletých mezi 2016–2021 (z 2,8% na 10,6%).
📜⚖️
2. února 2026
Schválení nové vyhlášky školního stravování vládou (má platit od září 2026) a politický a lobbistický odpor
Current article z 2. 2. 2026 popisuje, že vyhláška (schválená v předchozím roce) má platit od září 2026 se zaměřením na snížení cukru a soli, více zeleniny, luštěnin a celozrnného pečiva; současně probíhá tlak motoristických skupin, škol a potravinářů na změny (bufetový výdej, méně přísná pravidla).
Rozhodování o konečné podobě pravidel, možná oslabení některých omezení vlivem lobbingu; technické a finanční překážky implementace (SZÚ upozorňuje).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Potraviny se dělí podle původu (rostlinné, živočišné, houby) a podle funkce ve výživě (energetické, stavební, ochranné). V praxi se zpracovávají v potravinářství — od pole/kuchyně až po balení v obchodě. Právní pravidla určují, že prodávané jídlo musí být hygienicky a zdravotně nezávadné.
Proč je to důležité
Jídlo je klíčové pro lidskou výživu, protože dodává energii a stavební látky pro růst a obnovu buněk. Obiloviny jako rýže, pšenice a kukuřice tvoří celosvětově 60–70 % základního zdroje energie. Důležitá je také bezpečnost potravin, která zajišťuje, že jídlo je hygienicky a zdravotně nezávadné.
Co to je
Jak to funguje
Proč je to důležité
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Změny školního a dětského stravování v Česku
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 20:02:09