Odpad je věc, kterou se někdo zbavuje, má v úmyslu se jí zbavit nebo musí zbavit. Může to být cokoliv od rozbitého nábytku, zbytků jídla až po průmyslové zbytky; zákon přesně určuje, co se považuje za odpad.
Boj proti plýtvání potravinami v Česku
České domácnosti plýtvají jídlem, EU nařizuje razantní snížení do roku 2030
Málo aktivní téma o
společnosti a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V Česku domácnosti výrazně přispívají k plýtvání potravinami: podle nejnovějších údajů každý Čech vyhodí za rok téměř metrák jídla, a EU proto nařizuje razantní snížení plýtvání do roku 2030 [2].
Dlouhodobě se v Česku angažují organizace jako Zachraň jídlo, Food Waste Institut a potravinové banky, které pořádanými kampaněmi, workshopy a programy usilují o snižování odpadu; dřívější odhady uvádějí, že zhruba 60 % potravinového odpadu vzniká v domácnostech [1].
Přestože nové technologie, legislativa a firemní strategie začínají přispívat k řešení problému, změna chování veřejnosti je pomalá a vyžaduje pokračující edukaci a spolupráci mezi organizacemi, firmami a státem; nová unijní pravidla do roku 2030 zvýrazňují potřebu systémového přístupu a měřitelných cílů [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
České domácnosti plýtvají jídlem, EU nařizuje razantní snížení do roku 2030
12. 11. 2025: Každý Čech vyhodí za rok téměř metrák jídla, což EU chce do roku 2030 významně snížit.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
19. června 2025
Je pravda, že domácnosti tvoří největší část potravinového odpadu, ale tento obrázek není úplný
2
Vysoký dopad
19. června 2025
Právě tam přitom může docházet k významným ztrátám, odhady mluví o 10 až 20 procentech produkce
3
Střední dopad
10. dubna 2023
Potraviny jsou tu na rozdíl od třetího světa pro domácnosti relativně dostupné, a proto se jimi hodně plýtvá
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Domácnosti (české domácnosti)
Domácnosti jsou hlavním zdrojem potravinového odpadu v Česku (cca přes 50 %), což zhoršuje ekonomickou a environmentální ztrátu a zvyšuje tlak na distribuci darovaných potravin.
Potravinové banky (Česko)
Potravinové banky získávají více neprodaného zboží díky legislativě a dotacím, rozšiřují služby (výdeje, kuchyně, vzdělávání) ale zároveň čelí rostoucím nárokům na logistiku a skladování.
Velké obchodní řetězce (např. Albert, Kaufland)
Řetězce zavádějí večerní darování, upcykling a spolupráci s potravinovými bankami, což snižuje odpad, ale zároveň řeší náklady a logistiku neprodaného čerstvého zboží.
Ministerstvo životního prostředí / obce (odpadové hospodářství)
Státní instituce zavádějí legislativu, dotace a cíle (povinnost darování, sběr BRKO, dotační programy) což zlepšuje sběr a distribuci potravin, ale vyžaduje implementaci a kontrolu na obecní úrovni.
Organizace Zachraň jídlo a podobné NNO (např. Food Waste Institut, Nesnězeno)
Neziskovky a startupy zvyšují osvětovou činnost, provozují sbírky, aplikace a programy pro záchranu potravin, přispívají ke snižování domácího plýtvání a pomáhají distributivní síti.
Mladé věkové skupiny (generace Z a studenti)
Generace Z reaguje pozitivně na kampaně a slevy na procházející zboží, ale zároveň mladí lidé/ studenti plýtvají více než ostatní skupiny, což cílené edukace může zmírnit.
Restaurace a veřejné stravování (jídelny, fastfoody)
Sektor produkuje významný podíl odpadu (např. 10 % v jídelnách/fastfoodech) a zavádí opatření jako příprava na objednávku či darování zbytků, ale čelí legislativním a hygienickým omezením.
Startupy a firmy nabízející technologie na redukci waste (např. Nesnězeno, Košík.cz)
Technologické platformy a e‑commerce hráči nabízejí nástroje pro prodej procházejícího zboží, optimalizaci obalů a logistiku, čímž přispívají ke snižování plýtvání a obalového odpadu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Organizace Zachraň jídlo, Food Waste Institut a potravinové banky bojují proti vyhazování jídla
Každý rok se na světě vyplýtvá přes miliardu tun potravin, přičemž v Česku tvoří domácnosti 60 % tohoto odpadu a stále více organizací i firem se snaží o jeho záchranu. Tipy, čísla, řešení
Fakta
💰
$1+ bil.
Roční globální ztráty
(19. 6. 2025)
📊
>1 mld t
Roční vyhozené jídlo
(19. 6. 2025)
📊
60%
Odpadu z domácností
(19. 6. 2025)
📊
43%
Studentské přeceňování jídla
(19. 6. 2025)
📊
0.25 kg/den
Odpad na osobu/den v ČR
(12. 11. 2025)
📅
2030
Cíl snížení EU o 10%
(12. 11. 2025)
Události
Co a kdy?
2018
Česká legislativa ukládá velkým obchodníkům povinnost darovat potraviny potravinovým bankám.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Nová směrnice EU stanoví cíle snížení potravinového odpadu do 2030
Srovnání před a po
📅
Cíle snižování potravinového odpadu
PŘED
Neexistoval jednotný závazný cíl EU pro rok 2030 v obou segmentech
PO
EU směrnice nařizuje snížit celkový potravinový odpad do roku 2030 o 10 %; v restauracích a domácnostech cíl snížení 30 %
👥
Primární původce odpadu
PŘED
Hlavní podíl odpadu byl v domácnostech (~60 % podle článků) a významné ztráty v zemědělství a průmyslu bez přesných dat
PO
Domácnosti nadále identifikovány jako hlavní původce; směrnice klade konkrétní ambice snížení zejména v domácnostech a v gastronomii
🏛️
Povinnosti obchodníků a role potravinových bank
PŘED
Česká legislativa z roku 2018 ukládá velkým prodejnám povinnost darovat neprodané potraviny potravinovým bankám; potravinové banky dostávají státní dotace a EU dotace podporovaly rozvoj skladů
PO
Směrnice EU přidává evropský cíl snížení odpadu, což zvyšuje tlak na implementaci stávajících opatření (darování prodejců, dotace potravinovým bankám) a na opatření v domácnostech a gastro sektoru
Klíčové postavy
🏛️
Evropská unie (EU)
Vydavatel nové směrnice stanovující cíle snížení potravinového odpadu do roku 2030
👥
Domácnosti a restaurace
Cílové sektory s ambiciózním cílem snížení odpadu (domácnosti hlavní původce; restaurace cíl 30 %)
🏛️
Potravinové banky a obchodní řetězce (ČR)
V praxi přijímají neprodané potraviny díky české povinnosti z roku 2018; budou klíčové pro dosažení cílů a využití darovaných potravin
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Michaela Číhalíková Straková
ředitelka spolku Zachraň jídlo"Je pravda, že domácnosti tvoří největší část potravinového odpadu, ale tento obrázek není úplný,"
Michaela Číhalíková Straková
ředitelka spolku Zachraň jídlo"V EU se totiž dosud důsledně neměřily ztráty v primární produkci, tedy u zemědělců, pěstitelů či chovatelů."
Michaela Číhalíková Straková
ředitelka spolku Zachraň jídlo"Je to například kvůli přebytkům nebo estetickým požadavkům obchodních řetězců."
Lea Kubíčková
vedoucí unikátního výzkumu Mendelovy univerzity"Potraviny jsou tu na rozdíl od třetího světa pro domácnosti relativně dostupné, a proto se jimi hodně plýtvá,"
Jakub Henni
zakladatel aplikace Nesnězeno"S příchodem covidu a následně energetické krize vnímáme snahu podniků co nejvíce omezit ztráty a neplýtvat jídlem,"
Jak šel čas
Historický kontext
🏛️
2018
Zákon ukládá velkým obchodníkům povinnost darovat neprodané potraviny potravinovým bankám (obchody nad 400 m²).
Zmíněno v kontextových článcích jako právní změna, která nastala k 1. lednu 2018.
Zvýšilo to objem darovaného jídla z retailu potravinovým bankám a snížilo množství odpadu ze sektoru obchodů.
📊
2019–2022
Výzkum Mendelovy univerzity (sledování popelnic) zjišťuje reálné množství vyhozeného jídla v domácnostech a efekty pandemie.
Tříletý výzkum, při němž byly odpadky domácností mezi lety 2019 a 2022 analyzovány.
Ukázal průměrné roční množství vyhozených potravin na osobu a že během covidových lockdownů plýtvání kleslo (např. 2019 vs. 2020); poskytl podklady pro intervence s cílem snížit plýtvání.
💶
2020
EU/dotace a podpora potravinových bank — vypsány dotační výzvy pro budování skladů a svozové techniky.
Článek z roku 2020 popisuje evropskou a národní dotační podporu potravinovým bankám (např. 150 mil. Kč na podporu bank).
Umožnila zvýšit kapacity potravinových bank, lepší svoz a distribuci darovaných potravin.
📚
2022
Doporučení a edukační aktivity o správném skladování (např. nezahrnovat rajčata do lednice) a kampaně organizací jako Zachraň jídlo.
Články z roku 2022 popisují rady pro spotřebitele, kampaně a programy organizací zaměřené na změnu chování.
Edukace zmiňována jako způsob snížení domácího plýtvání; konkrétně uváděné intervence vedly k poklesu plýtvání o ~11 % v experimentálních projektech.
🔎
2023
Zjištění rozsahu plýtvání v různých segmentech (domácnosti ~50 % podílu; supermarkety ~5 %).
Analýzy a reporty (2016–2023) shrnují rozložení plýtvání v dodavatelském řetězci a výsledky lokálních studií.
Zaměření politik a programů směřovalo více na domácnosti a bioodpad; posílena role potravinových bank a místních iniciativ.
🏘️
2024
Obce pod tlakem plnit cíle sběru bioodpadu a zvyšování třídění (EU cíle, povinnosti obcí).
Článek z 2024 popisuje povinnosti obcí zajistit vyšší podíl třídění bioodpadu a cíle recyklace pro roky 2025–2035.
Očekávané zvýšení sběru bioodpadu, tlak na obce zavedl opatření a hrozbu pokut; snaha o lepší separaci potravinového odpadu.
📜
2025
Nová unijní směrnice stanoví cíle snižování potravinového odpadu do roku 2030 (celkově −10 %, v restauracích a domácnostech −30 %).
Aktuální články (CURRENT) uvádějí, že EU nařizuje razantní snížení plýtvání do roku 2030 s konkrétními cíli.
Vytváří legislativní tlak na státy, firmy a organizace k zavedení měřitelných opatření a koordinované spolupráci.
🛒
říjen 2025
Řetězec Albert hlásí rozšíření programů zachraňování čerstvého masa a projektů večerního darování — tisíce tun potravin darovány charitám ročně.
Článek z října 2025 popisuje praxi supermarketů (Albert) v upcyclingu a večerním darování čerstvých potravin potravinovým bankám či organizacím.
Konkrétní zvýšení objemu darovaných čerstvých potravin (např. tisíce tun ročně) a rozvoj řešení pro citlivé čerstvé produkty.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Odpad se třídí podle nebezpečnosti (nebezpečný vs. ostatní) a podle původu (domácnosti, průmysl, zemědělství apod.). S odpadem se nakládá několika způsoby: znovu použít, recyklovat, kompostovat, energeticky využít (spalování nebo výroba paliv) nebo uložit na skládku. Některé druhy (baterie, léky, elektrospotřebiče, jaderný odpad) mají zvláštní pravidla a nesmí do běžné popelnice.
Proč je to důležité
Správné nakládání s odpadem snižuje znečištění, šetří suroviny a může ušetřit peníze (recyklace, výroba energie). Pro firmy i obce platí povinnosti hlásit množství odpadu a vést evidenci — za porušení hrozí pokuty. Pro občany to znamená třídit odpad a odevzdávat nebezpečné věci na sběrná místa.
Otestujte se
Kvíz: Plýtvání potravinami v Česku a nové cíle EU
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:39:15