Odpad je věc, kterou se někdo zbavuje, má v úmyslu se jí zbavit nebo musí zbavit. Může to být cokoliv od rozbitého nábytku, zbytků jídla až po průmyslové zbytky; zákon přesně určuje, co se považuje za odpad.
Boj proti plýtvání potravinami v Česku
Albert oživuje neprodané ovoce a šunky novými pekařskými specialitami
Mizící téma o
společnosti a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V Česku se snižování potravinového odpadu posouvá i do komerční praxe: řetězec Albert začal využívat neprodané ovoce a odkrojky šunek k výrobě pekařských výrobků, čímž cíleně snižuje objem vyhazovaného jídla a zvyšuje recyklaci surovin v dodavatelském řetězci [3].
Dlouhodobě převažuje domácí původ potravinového odpadu; podle dřívějších odhadů domácnosti tvoří zhruba 60 % odpadu v Česku a průměrný Čech ročně vyhodí téměř metrák jídla, kvůli čemuž EU nařídila razantní snížení plýtvání do roku 2030 [2][1].
V Česku se dlouhodobě angažují organizace jako Zachraň jídlo, Food Waste Institut a potravinové banky, které realizují kampaně, workshopy a programy na omezování odpadu; zároveň se objevují i komerční iniciativy firem (např. Albetova iniciativa s pekařskými specialitami), což naznačuje posun od výhradně neziskových řešení k širší spolupráci firem, organizací a politiky [1][3].
Navzdory technologickým a legislativním krokům zůstává změna chování veřejnosti pomalá a potřeba systémového přístupu a měřitelných cílů do roku 2030 platí stále; nové firemní piloty mohou snížit lokální ztráty, ale jejich dopad na celkovou míru plýtvání bude potřeba kvantifikovat v dalších studiích a datech [2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Albert oživuje neprodané ovoce a šunky novými pekařskými specialitami
18. 12. 2025: Albert využívá neprodané ovoce a odkrojky šunek k výrobě populárních pekařských produktů s cílem snížit plýtvání potravin.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
15. října 2025
V oblasti ovoce či úseku lahůdek například rozvíjíme food upcycling
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Domácnosti (české domácnosti)
Domácnosti jsou hlavním zdrojem potravinového odpadu v Česku — tvoří většinu vyhozeného jídla a tím zvyšují environmentální i ekonomické náklady.
Potravinové banky (České potravinové banky)
Získávají víc neprodaných potravin díky legislativě a dotační podpoře, zvyšují kapacity distribuce a pomáhají snižovat plýtvání i potravinovou nejistotu.
Obchodní řetězce (např. Albert, Tesco, Kaufland)
Řetězce snižují množství vyhozeného jídla skrze darování, upcykling a večerní darování, ale stále řeší logistiku čerstvých položek a reputační tlak.
Albert (řetězec)
Programy food upcycling a rozšíření pekárenské výroby z neprodaného ovoce významně snížily odpad a přinesly dodatečnou produkci oblíbených výrobků.
Organizace Zachraň jídlo
Realizuje happeningy, kampaně a spolupráci s řetězci na prodeji méně vzhledných potravin, zvyšuje povědomí a pomáhá snižovat domácí plýtvání.
Startupy a aplikace pro záchranu jídla (např. Nesnězeno)
Nabízejí technologická řešení pro odkup neprodaných porcí a slevy, pomáhají redukovat odpad v gastronomii a retailech.
Mladí lidé / studenti (generace Z)
Mladí plýtvají více, ale pozitivně reagují na kampaně a slevy; edukace ve školách může snížit jejich plýtvání.
Food Waste Institut
Poskytuje poradenství a data o skladování a snižování odpadu, podporuje lepší praxi v domácnostech a firmách.
Kontext
Dříve jsme psali...
České domácnosti plýtvají jídlem, EU nařizuje razantní snížení do roku 2030
Každý Čech vyhodí za rok téměř metrák jídla, což EU chce do roku 2030 významně snížit. Zjistěte pravdu o plýtvání!
Organizace Zachraň jídlo, Food Waste Institut a potravinové banky bojují proti vyhazování jídla
Každý rok se na světě vyplýtvá přes miliardu tun potravin, přičemž v Česku tvoří domácnosti 60 % tohoto odpadu a stále více organizací i firem se snaží o jeho záchranu. Tipy, čísla, řešení
Fakta
📊
60%
Podíl odpadu z domácností
(19. 6. 2025)
📊
43%
Studenti vyhazují více jídla
(19. 6. 2025)
💰
1 bil. $
Roční globální ztráty
(19. 6. 2025)
📊
0.25 kg
Denní odpad na osobu ČR
(12. 11. 2025)
📅
2030
Cíl snížení odpadu EU
(12. 11. 2025)
📊
120 000
Prodáno banánových chlebů
(18. 12. 2025)
Události
Co a kdy?
2018
Česká legislativa ukládá velkým obchodníkům povinnost darovat potraviny potravinovým bankám
2024
Albert v loňském roce prodal 120 000 kusů banánového chlebíku vyrobeného z neprodaných banánů a tím zachránil 10 tun banánů
2025
Letos Albert rozšířil výrobu ovocných koláčů z neprodaného ovoce do všech hypermarketů s pekárnou a zachránil další desítky tun surovin
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EU směrnice snižuje potravinový odpad do roku 2030
Srovnání před a po
📅
Cíl snížení potravinového odpadu
PŘED
Žádný jednotný celoevropský závazek pro rok 2030 uveden v článcích
PO
Směrnice EU nařizuje snížit celkový potravinový odpad do roku 2030 o 10 %; v restauracích a domácnostech cílově o 30 %
📋
Povinnost obchodníků nad 400 m²
PŘED
Od roku 2018 platí v ČR povinnost velkým obchodníkům nabízet neprodané potraviny potravinovým bankám
PO
Tato povinnost zůstává v platnosti a v kontextu nové směrnice přispívá ke snižování odpadu; zároveň EU stanovuje cíle pro rok 2030, které dopadají i na provozovny a domácnosti
💰
Aktivity firem a projektů
PŘED
Řetězce a firmy dělaly iniciativy (darování, večerní darování, upcycling) bez jednotného cíle EU
PO
Firmy (např. Albert) rozšiřují programy upcyclingu a potravinové banky i státní dotace podporují využití; cíle EU dávají jednotný časový rámec do 2030
Klíčové postavy
🏛️
Evropská unie (směrnice)
Stanoví cíl snížení potravinového odpadu do roku 2030
🏛️
Potravinové banky / Česká federace potravinových bank
Přebírají a distribuují neprodané potraviny, přijímají dary od řetězců a využívají státní dotace
🏢
Albert (řetězec) / Jiří Mareček
Implementuje food upcycling program; Jiří Mareček zdůrazňuje udržitelnost a rozšiřování výroby z neprodaného ovoce
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jiří Mareček
ředitel pro udržitelnost obchodů Albert"V oblasti ovoce či úseku lahůdek například rozvíjíme food upcycling"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2016
Zákon začal vyžadovat, aby prodejny nad 400 m² nabízely neprodané potraviny charitě (implementace od 2018)
Více článků z kontextu uvádí novelu zákona schválenou v letech 2016–2017, která stanovila povinnost prodejcům s plochou nad 400 m² darovat neprodané, bezpečné potraviny neziskovým organizacím.
Zvýšilo to objem darovaného jídla potravinovým bankám a snížilo množství potravin posílaných na skládku v sektoru maloobchodu.
📅
2018
Povinnost darovat neprodané potraviny vstoupila v platnost (od 1. ledna 2018)
Novela zákona o potravinách, zmíněná ve více kontextových článcích, stanovila, že od 1.1.2018 musí prodejny nad 400 m² nabízet nezávadné neprodané potraviny charitě.
Prakticky zpřístupnila potraviny potravinovým bankám a posílila systém večerního darování čerstvých výrobků.
💶
2020-10-08
EU a státní dotace podpořily potravinové banky programy a sklady
Článek z roku 2020 popisuje vypsání dotačních programů (150 mil. Kč) na podporu potravinových bank, budování skladů a svozové techniky.
Umožnilo to potravinovým bankám rozšířit kapacity a efektivněji svážet a distribuovat darované potraviny.
🔬
2019–2022
Výzkum Mendelovy univerzity mapoval domácí plýtvání (2019–2022)
Studie z let 2019–2022, která zahrnovala „prohrabávání“ domácích popelnic, poskytla detailní data o množství potravinového odpadu v domácnostech a identifikovala hlavní příčiny a rozdíly mezi typy zástaveb.
Poskytla empirický základ pro intervence a edukaci (intervence snížily plýtvání až o 11 %).
🏠
2023
Zjištění: domácnosti tvoří většinu potravinového odpadu v Česku
Kontextové články z let 2023 potvrzují, že domácnosti odpovídají za přibližně 60 % potravinového odpadu (výsledky výzkumů a analýz).
Zdůraznilo potřebu cílené edukace a systémových opatření zaměřených na domácnosti.
📊
2025-06-19
Kombinace legislativy, vzdělávání a technologií jako hlavní přístup k redukci plýtvání
CURRENT článek shrnuje, že v Česku se kombinuje legislativa (darování), vzdělávání (NGO) a technologie (aplikace jako Nesnězeno) ke snižování plýtvání.
Dává naději na dlouhodobé snížení plýtvání, avšak změna chování zůstává pomalá a je potřeba kvantifikace dopadu pilotů.
🌍
2025-11
EU směrnice stanovuje cíle snížit potravinový odpad do roku 2030
CURRENT shrnutí a článek z listopadu 2025 uvádějí novou směrnici EU požadující snížení celkového potravinového odpadu (konkrétní cíle: -10 % celkově, -30 % v restauracích a domácnostech podle textu).
Zvyšuje tlak na politiky, firmy i organizace k zavedení měřitelných cílů a systémových opatření do roku 2030.
🥖
2025-12-18
Albert rozšířil food upcycling: banánový chlebík, koláče a pizza snacky z neprodaných surovin
CURRENT článek popisuje Alberta, který vyrábí pekařské výrobky z přezrálého ovoce (120 tis. prodaných banánových chlebíků loni, zachráněno 10 tun banánů) a rozšířil výrobu do všech hypermarketů s pekárnou; také využívá odkrojky šunek k výrobě snacků.
Lokální komerční pilot snižuje množství neprodaných surovin v řetězci a ukazuje model podnikové upcyklace; dopad na celkovou míru plýtvání bude potřeba kvantifikovat.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Odpad se třídí podle nebezpečnosti (nebezpečný vs. ostatní) a podle původu (domácnosti, průmysl, zemědělství apod.). S odpadem se nakládá několika způsoby: znovu použít, recyklovat, kompostovat, energeticky využít (spalování nebo výroba paliv) nebo uložit na skládku. Některé druhy (baterie, léky, elektrospotřebiče, jaderný odpad) mají zvláštní pravidla a nesmí do běžné popelnice.
Proč je to důležité
Správné nakládání s odpadem snižuje znečištění, šetří suroviny a může ušetřit peníze (recyklace, výroba energie). Pro firmy i obce platí povinnosti hlásit množství odpadu a vést evidenci — za porušení hrozí pokuty. Pro občany to znamená třídit odpad a odevzdávat nebezpečné věci na sběrná místa.
Co to je
Evropská unie (EU) je spolek 27 evropských států, které spolu sdílejí zákony, obchod a některé instituce. Funguje jako nadnárodní organizace se společným vnitřním trhem, 24 úředními jazyky a centry v Bruselu, Lucemburku, Štrasburku a Frankfurtu.
Jak to funguje
Členské státy přenesly část svých pravomocí do společných institucí – hlavně Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu. EU přijímá pravidla pro jednotný trh (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu), některé země používají společnou měnu euro a rozhodnutí se tvoří mixem hlasování v Radě a schvalování v Parlamentu.
Proč je to důležité
EU ovlivňuje životy lidí: usnadňuje práci a studium v jiných zemích, snižuje cla, přináší dotace (např. na dopravu nebo regiony) a stanovuje pravidla pro ochranu spotřebitele či životní prostředí. Pro vlády a firmy znamená společné pravidla větší trh, pro občany často levnější zboží, mobilitu a finanční prostředky z rozpočtu EU.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Snižování potravinového odpadu v Česku a firemní iniciativy (Albert)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 9:07:05