Maďarsko žalující EU kvůli zmrazenému ruskému majetku

Europarlament schválil Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česko se odmítlo podílet na zárukách

Mizící téma o politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Evropský parlament schválil půjčku 90 miliard eur pro Ukrajinu na obranné výdaje a rozpočet; některé členské státy — včetně Česka, Slovenska a Maďarska — se odmítly podílet na zárukách této půjčky[5].[5]

Předchozí diskuse v EU zahrnovaly návrhy využít zmrazená ruská aktiva (odhady kolem 140 miliard eur) jako záruku nebo přesměrovat výnosy pro podporu Ukrajiny; to bylo součástí jednání Evropské komise a zdůrazněno v dřívějších návrzích a debatách[2][3].[2][3]

Maďarská žaloba proti EU tvrdí, že návrhy na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku obcházejí právo veta členských států a porušují principy Unie; žaloba a diplomatické spory byly umocněny tím, že některé státy později odmítly přímé použití těchto prostředků[1][2][4].[1][2][4]

EU schválila pravidlo pro dlouhodobé zmrazení ruských aktiv, zrušila povinnost půlročního přehodnocování, proti čemuž hlasovalo Maďarsko a Slovensko, Česko souhlasilo; současný postup a rozhodnutí o půjčce mohou změnit právní argumentaci v maďarské žalobě i diplomatickou dynamiku mezi členskými státy a institucemi EU[3][4][5].[3][4][5]

Zdroje:

  1. Europarlament podpořil půjčku pro Ukrajinu

  2. Europarlament podpořil půjčku pro Ukrajinu

  3. Dostane Ukrajina 140 miliard eur, aby se mohla vyzbrojit proti Rusku? Souhlasí i Orbán, některé země ale zatím váhají

  4. EU učinila první krok k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Dva státy byly proti

  5. Dostane Ukrajina 140 miliard eur, aby se mohla vyzbrojit proti Rusku? Souhlasí i Orbán, některé země ale zatím váhají

Nejnovější
Europarlament schválil Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česko se odmítlo podílet na zárukách
12. 2. 2026: Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur na obranné výdaje a podporu rozpočtu, přičemž Česko, Slovensko a Maďarsko se nezapojí do záruk.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
19. prosince 2025
Udělám vše, co mohu, abych toto rozhodnutí zastavil
2 Vysoký dopad
17. prosince 2025
Že bychom my ručili s dopadem na příští české rozpočty, to určitě nechceme
3 Vysoký dopad
22. října 2024
To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Ukrajina (vláda)

Schvářená půjčka a plány využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv zásadně zvyšují dostupné finance pro obranu a obnovu Ukrajiny na roky 2026–2027.

Maďarsko (vláda)

Maďarská vláda pod vedením Viktora Orbána čelí právnímu sporu s EU kvůli odmítnutí účasti na využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku a prohlubuje diplomatickou izolaci v otázce pomoci Ukrajině.

Viktor Orbán

Premiér Orbán svou politikou vet a blokací ovlivňuje jednotu EU a role Maďarska v rozhodování o pomoci Ukrajině, což vede k právním sporům a politickému napětí.

Členské státy EU (kolektivně)

Rozhodnutí používat výnosy ze zmrazených ruských aktiv zvyšuje fiskální závazky a právní rizika pro EU i jednotlivé státy, ale zároveň umožňuje financovat rozsáhlou pomoc Ukrajině.

Belgie (vláda / Euroclear jurisdikce)

Belgie nese velké právní a reputační riziko jako místo, kde jsou uložena většina zmrazených ruských aktiv; obává se soudních sporů a požaduje sdílení rizik mezi členskými státy.

Evropská komise

Komise iniciuje a navrhuje mechanismy (půjčky, využití výnosů) k zajištění dlouhodobé pomoci Ukrajině, přebírá aktivní roli při řešení finančních scénářů a právních otázek.

Evropská centrální banka (ECB)

ECB varuje, že použití cizích aktiv bez souhlasu by mohlo poškodit reputaci EU jako bezpečné investiční destinace a vyvolat odliv kapitálu.

Česká republika (vláda)

Česko se účastní rozhodnutí EU o půjčce Ukrajině; vláda (pod vedením Andreje Babiše) se odmítla podílet na ručení za část půjčky, čímž snižuje své závazky a politickou jednotu v EU.

Evropský mírový nástroj (EPF) / evropský obranný sektor

EPF a obranný sektor mají zvýšené financování pro nákup zbraní díky plánům využít výnosy zmrazených ruských aktiv, což posílí poptávku po vojenském materiálu v EU.

Kontext
Dříve jsme psali...
Evropa odmítá použít zmrazené ruské peníze pro Ukrajinu, Moskva znárodnila západní firmy za desítky miliard eur
Evropské země odmítly využít zmrazená ruská aktiva pro pomoc Ukrajině, zatímco Rusko znárodnilo majetek západních firem v hodnotě stovek miliard.  Šokující západní ztráty
EU schválila dlouhodobé zmrazení ruských aktiv, Česko souhlasí, Maďarsko a Slovensko proti
Evropská unie zavedla pravidlo pro trvalé zmrazení ruských aktiv, které nevyžaduje každopůlroční hlasování, čímž otevírá cestu k využití těchto prostředků na pomoc Ukrajině.  Zvláštní finance Ukrajiny
Evropská unie diskutuje o využití zmrazených ruských aktiv pro vojenskou podporu Ukrajiny
Evropská komise navrhuje, aby zmrazená ruská aktiva v hodnotě 140 miliard eur sloužila jako záruka pro masivní půjčku Ukrajině na nákup zbraní.  Rozlousknout ruské peníze
Maďarsko podalo žalobu na Evropskou unii kvůli výnosům ze zmrazeného ruského majetku.
Maďarsko zažalovalo EU, protože nesouhlasí s využitím výnosů ze zmrazeného ruského majetku na pomoc Ukrajině.  Precedens pro právo veta
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Aktivum je něco, co firma (účetní jednotka) vlastní a co jí v budoucnu přinese ekonomický prospěch nebo jiný užitek. Patří sem věci jako peníze, zásoby, stroje, budovy, licence nebo pohledávky za odběrateli.

⚙️
Jak to funguje

Aktiva se v účetnictví uvedou v rozvaze a třídí podle doby použitelnosti: dlouhodobá (např. stroj, dům) a krátkodobá (např. zásoby, peníze na účtu). V rozvaze se ukazuje i jejich hodnota po odečtení oprávek; u firem platí, že součet aktiv se rovná součtu pasiv (zdroje financování).

🎯
Proč je to důležité

Aktiva ukazují, co firma vlastní a jaké má zdroje pro zisk nebo provoz. Pomáhají investorům, věřitelům a manažerům posoudit zdraví firmy a rozhodnout, jestli je bezpečné půjčit peníze nebo investovat.

💡
Co to je

Půjčka (v právním smyslu zápůjčka) je dohoda, kdy ten, kdo půjčuje, předá druhově určené věci — často peníze — a dlužník je po dohodnuté době vrátí. U peněz se půjčená částka nazývá jistina a může být navýšena o dohodnuté úroky. U věcí (např. obilí, palivo) se vrací stejného druhu, často v přiměřeně větším množství nebo lepší kvalitě.

⚙️
Jak to funguje

Smlouva o zápůjčce je reálná: vzniká až při předání věci nebo peněz, ne jen podpisem. Půjčitel získá pohledávku (právo na vrácení) a dlužník vzniklý dluh splácí podle dohody. Na rozdíl od bankovního úvěru nemusí být půjčka vždy úročená a může se týkat i jiných věcí než peněz.

🎯
Proč je to důležité

Nesprávné řízení půjček může vést k dluhové spirále. Ta vzniká, když jsou splátky větší než příjmy po odečtení nezbytných nákladů, jako je nájem nebo jídlo. Zatímco dříve lidé v Česku brali půjčky na dovolenou, dnes jsou častější příčinou nenadálé výdaje. Rozumět podmínkám půjčky pomáhá vyhnout se těmto finančním problémům.

Otestujte se
Kvíz: EU půjčka 90 miliard eur pro Ukrajinu
Maďarsko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Flag_of_Hungary.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Budapešť

Rozloha: 93.01 tis. km²

Populace: 9.6 mil. (2023)

Měna: maďarský forint (1. srpna 1946 - dosud)

HDP: 181.85 mld. HUF (2021)

HDP/obyvatel: 37.13 tis. HUF (2021)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 4:47:09