Nízká míra chudoby v Česku podle EU-SILC

Čerstvá data EU-SILC ukazují, že Češi jsou na tom nejlépe v celé EU

Uzavřené téma o společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Podle nejnovějších dat z výběrového šetření EU-SILC si Česko udržuje pověst země s minimální mírou chudoby. Ve všech deseti sledovaných ukazatelích materiální deprivace jsou Češi v lepší situaci než zbytek Evropy. Podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je v Česku nejnižší z celé Evropské unie a tento podíl se meziročně ještě snížil.

Zdroje:

    Nejnovější
    Čerstvá data EU-SILC ukazují, že Češi jsou na tom nejlépe v celé EU
    20. 8. 2025: Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je v Česku nejnižší v celé Evropské unii a dále klesá.
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Jak šel čas
    Historický kontext
    20. srpna 2025
    Eurostat (šetrné výběrové šetření EU‑SILC) zveřejnil aktuální data potvrzující, že Česko má v EU nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a lepší výsledky ve všech deseti ukazatelích materiální deprivace; podíl se meziročně snížil.
    Vyplývá z krátkého shrnutí CURRENT článku o výsledcích výběrového šetření EU‑SILC.
    Potvrzuje pozitivní meziroční trend v oficiálních statistikách ohrožení chudobou v ČR; poskytuje argumenty do diskuse o sociální politice.
    📊
    rok 2008
    Eurostat publikoval data (použitá v článcích z kontextu) ukazující, že Česko mělo v roce 2008 jeden z nejnižších podílů osob ohrožených chudobou v EU (cca 9 %) a nízkou míru materiální deprivace.
    Historické srovnání z článku z roku 2010 založené na datech Eurostatu z roku 2008.
    Podkladem pro opakované tvrzení o dlouhodobě nízké míře chudoby v ČR.
    📰
    rok 2010
    Eurostat: data z roku 2008 byla v roce 2010 medializována jako doklad, že Češi jsou nejméně ohroženi chudobou v EU (uváděno ~9 %).
    Článek z roku 2010 v kontextu potvrzuje pozici ČR v dobách po finanční krizi.
    Posílení narativu o dlouhodobé nízké míře ohrožení chudobou v ČR.
    🎓
    2013
    Analýzy z roku 2013 ukázaly výrazné rozdíly v riziku chudoby podle vzdělání: vysokoškoláci jsou ohroženi mnohem méně než osoby se základním vzděláním.
    Článek z roku 2013 zmiňuje, že vysokoškoláci mají až šestkrát nižší riziko chudoby.
    Ukazuje strukturální determinanty chudoby v ČR (vzdělání jako klíčový faktor).
    🔎
    2015
    Komentář z roku 2015 upozornil, že nízká míra chudoby v Česku částečně souvisí s metodikou a "nízkými nároky" spotřebitelské úrovně, a že materiální deprivace byla kolem 6,7 %.
    Analytický text z kontextu zmiňující metodologická omezení a subjektivní vnímání chudoby.
    Varování, že statistiky mohou maskovat jiné sociální problémy; zpochybnění bezprostředních závěrů z čísel.
    ⚖️
    2017
    Souběžné texty (2017) potvrdily, že ČR patří mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení v EU (okolo 10 %), ale upozornily na problém subjektivního vnímání a specifické skupiny (matky‑samoživitelky, senioři).
    Články z roku 2017 v kontextu rozpracovávají rozdíl mezi objektivními ukazateli a vnímáním chudoby.
    Doplnění obrazu: nízké agregované ukazatele, zároveň zranitelné podskupiny populace.
    ⚠️
    2023
    Zprávy z roku 2023 upozornily na velký počet lidí žijících těsně nad hranicí chudoby (odhad ~2 miliony) a na přibližně 1 milion lidí pod hranicí; zmíněny problémy s exekucemi, dostupností bydlení a zadlužením.
    Kontextové články z roku 2023 (EAPN, Charity) poukazují na socioekonomické rizikové faktory, které nejsou plně zachyceny běžnými statistikami.
    Odhalují latentní zranitelnost velké části populace, varují před sociálními důsledky (ztráta bydlení, dědění chudoby).
    📌
    2025 (leden–květen)
    Analýzy a komentáře z první poloviny 2025 opakovaně potvrdily nízkou oficiální míru chudoby v ČR, zároveň kritizovaly metodiku Eurostatu a upozorňovaly na problémy dostupnosti bydlení, nízkých mezd a dopad inflace 2021–2023 na reálné příjmy.
    Řada článků z kontextu publ. v roce 2025 (únor, květen) shrnuje současné ekonomické a sociální tlaky po inflaci a v předvolebním kontextu.
    Ukazuje, že i při oficiálně nízké míře chudoby existují strukturální problémy (bydlení, mzdy), které mohou ovlivnit budoucí trend.
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů

    💡
    Co to je

    Chudoba je stav, kdy člověku nebo rodině chybějí peníze a prostředky na základní potřeby jako jídlo, pitná voda, bydlení, ošacení, zdravotní péče nebo vzdělání. Může jít o extrémní chudobu (méně než ~1,90 USD na den) nebo o relativní chudobu, která porovnává příjem s průměrem v dané společnosti.

    ⚙️
    Jak to funguje

    Chudoba vzniká kombinací nízkých příjmů, špatného zdraví, nedostatku vzdělání, špatné geografické polohy nebo selhání státu a ekonomik. Dopady se navzájem posilují: málo jídla a péče vede k horšímu zdraví a vzdělání, což ztěžuje získání lepší práce. Státy měří hranici chudoby buď absolutně (pevná částka), nebo relativně (podíl mediánu příjmu) a cíleně dávkami, minimální mzdou nebo programy bojují proti propadu pod tuto hranici.

    🎯
    Proč je to důležité

    Chudoba ovlivňuje zdraví, očekávanou délku života, vzdělání a bezpečnost společnosti a brzdí ekonomický rozvoj. Boj proti chudobě zlepšuje životy jednotlivců, snižuje sociální vyloučení a pomáhá stabilitě státu; proto se jí věnují vlády i mezinárodní organizace a programy jako Rozvojové cíle a sociální politiky.

    Česko

    stát ve střední Evropě

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

    Kontinent: Evropa

    Hlavní město: Praha

    Rozloha: 78.87 tis. km²

    Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

    Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

    HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Otestujte se
    Kvíz: Aktuální výsledky EU‑SILC a chudoba v Česku

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 3:25:23