Hledat Předplatné
Předplatné

Ekonomická situace v Česku a vliv politických opatření

Politici v čele s Babišovým kabinetem si brousí zuby na rekordní úspory Čechů.

Mizící téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální stav: Češi patří mezi největší sporitele v EU a jejich úspory jsou nyní zmiňovány jako cíl pro financování vládních a unijních projektů; novější článek upozorňuje, že politici včetně kabinetu Andreje Babiše zvažují využití těchto rekordních úspor[7].[7]

Vnímání a spotřebitelské chování: Současně přetrvává rozpor mezi optimismem v některých datech (růst prodeje prémiového zboží a zlepšení spotřebitelského sentimentu) a vysokou mírou obav z drahoty a nízké důvěry v politiky zaznamenanou Eurobarometrem; dřívější články ukazovaly růst poptávky po kvalitnějším zboží, ale Eurobarometr stále vykazuje obavy z cen a nedůvěru vůči politikům[6][5][1].[6][5][1]

Makroekonomický kontext a veřejné finance: Inflace byla zkrocena, nezaměstnanost je nízká a reálné mzdy se po propadu začaly opět zvyšovat; zároveň se ve vybraných analýzách zdůrazňuje, že růst veřejného dluhu je převážně důsledkem domácí politiky, což souvisí s debatou o zdrojích financování státních výdajů včetně možného čerpání domácích úspor[4][3][2][7].[4][3][2][7]

Důvěra v instituce a dlouhodobé dopady: Eurobarometr opakovaně ukázal velmi nízkou důvěru v politické strany a instituce, přestože profese jako lékaři a učitelé jsou hodnoceny vysoko; to zůstává klíčovým faktorem při hodnocení dopadů politických rozhodnutí na veřejný souhlas s opatřeními týkajícími se úspor a veřejných financí[6][1][3].[6][1][3]

Zdroje:

  1. Spoříte? Politici všech zemí si už brousí zuby na vaše peníze, aby zaplatili svoje sliby

  2. Spoříte? Politici všech zemí si už brousí zuby na vaše peníze, aby zaplatili svoje sliby

  3. Jak se proměnily nálady Čechů. Nevěří politikům, bojí se drahoty. Ale chválí si lékaře a učitele

  4. Optimismus Čechů je téměř největší v Evropě, maloobchod táhne poptávka po prémiovém zboží

  5. Brblám, tedy jsem. Co o Češích odhalilo celoevropské srovnání a kdo za blbou náladu skutečně může

  6. Jak se proměnily nálady Čechů. Nevěří politikům, bojí se drahoty. Ale chválí si lékaře a učitele

  7. Optimismus Čechů je téměř největší v Evropě, maloobchod táhne poptávka po prémiovém zboží

Nejnovější
Politici v čele s Babišovým kabinetem si brousí zuby na rekordní úspory Čechů.
19. 12. 2025: Češi patří v EU k největším sporitelům a vlády i EU chtějí tyto úspory využít k financování svých projektů a výdajů.
 Odhalte pravdu o spoření
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Spotřebitelské skupiny ohrožené nízkými příjmy

Nejohroženější skupiny (senioři, domácnosti s nízkými příjmy) nesou disproporcionální dopady růstu cen energií a potravin a mají omezené možnosti zvýšit příjmy.

Velmi silný negativní dopad

České domácnosti

Rostoucí inflace, stagnující reálné mzdy a vysoké ceny energií snižují reálnou životní úroveň a zvyšují riziko zadlužení a chudoby u zranitelných skupin.

Silný negativní dopad

Malé a střední podniky

Vyšší náklady energií, slabší domácí poptávka a plánované daňové změny oslabují konkurenceschopnost a tlačí na likviditu a investice SME.

Silný negativní dopad

Vláda ČR

Vláda čelí tlaku na fiskální konsolidaci; kroky (pomoci, reformy) ovlivní veřejné finance, politickou důvěru a ekonomické vyhlídky země.

Silný smíšený dopad

Česká národní banka (ČNB)

Zpřísněná měnová politika s vyššími sazbami má tlumit inflaci, zároveň ale zvyšuje náklady financování a riziko zpomalení ekonomiky a zatížení firem a domácností.

Silný smíšený dopad

Velké průmyslové firmy (vývozci)

Silný export a diverzifikace pomáhají růstu, ale vysoké ceny energií a reálné zhodnocení koruny omezují konkurenceschopnost a mohou zpomalit expanzi.

Střední smíšený dopad

Energetické společnosti (dodavatelé)

Vysoké ceny energií zvyšují jejich cashflow a vyjednávací pozici, zároveň ale rostoucí regulace a politický tlak ohrožují marže a budoucí ziskovost.

Střední pozitivní dopad

Evropská komise / EU

EU rozhodnutí (emisní povolenky, rozpočet, fondy) zásadně ovlivňují české politiky, finance a průmysl; pro Česko jsou však i zdrojem financí a tržního přístupu.

Střední smíšený dopad
Vytvořeno 19. 12. 2025 18:26
Kontext
Dříve jsme psali...
Průzkum Eurobarometr ukázal, že Čechy trápí drahota a nedůvěra v politiky.
Podle Eurobarometru Češi nejvíce řeší ekonomické problémy a projevují extrémně nízkou důvěru v politické strany, zatímco lékaře a učitele hodnotí téměř bezvýhradně pozitivně.  Proč Češi nevěří politikům?
Optimismus Čechů patří k nejvyšším v Evropě, potvrzuje růst prodeje prémiového zboží
Češi patří mezi nejoptimističtější evropské spotřebitele a díky tomu roste poptávka po kvalitnějším a dražším zboží.  proč Češi utrácejí víc?
Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu
Inflace v Česku byla zkrocena a reálné mzdy opět rostou, ale ztracené roky a srovnání s okolními zeměmi zůstávají problémem.  Kdo za to může?
Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst veřejného dluhu
Růst veřejného dluhu v Česku není způsoben nepřijetím eura, ale domácí politikou.  Mýty o dluhu
Reálné mzdy v Česku stagnují na úrovni let 2018 a 2019
Růst mezd v Česku nestačí pokrýt zdražování a propad příjmů lidé nahrazují dávkami i šedou ekonomikou.  Jak přežít drahotu?
Fakta
📊

10%

Propad reálné mzdy od 2019
(10. 6. 2025)

📊

68%

Spokojenost s domácími financemi
(10. 6. 2025)

💰

~1 bil. Kč

Šedá ekonomika (ročně)
(24. 6. 2025)

💰

1849 €

Průměrná mzda v soukromém sektoru
(24. 6. 2025)

📊

43,4%

Veřejný dluh k HDP (Q1)
(11. 8. 2025)

📊

107.4

Spotřebitelská důvěra (index)
(23. 10. 2025)

Vytvořeno 19. 12. 2025 18:25
Události
Co a kdy?
2024
Reálná mzda v Česku byla v loňském roce o 10 % nižší než v roce 2019 (uváděno v Eurobarometru).
2025-06-24
ČSÚ: průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 1849 eur; ceny nemovitostí v 1. čtvrtletí vzrostly o 16 %, nájmy o 9 %; příspěvek na bydlení loni pobíralo téměř 300 tisíc domácností (uvedeno v souhrnu dat ČSÚ).
2025-06-10
Eurobarometr: Češi jsou výrazně pesimističtí ohledně ekonomické situace; 68 % spokojených s finanční situací domácnosti, 65 % považuje situaci země za špatnou; důvěra v vládu 29 %, v parlament 25 %, v EU 43 %.
2025-08
Eurostat: veřejný dluh Česka v poměru k HDP dosáhl v letošním prvním čtvrtletí 43,4 % (uvedeno v souhrnu o euru a dluhu).
2025-09-23
Ekonomika: meziroční růst 2,4 %; od února 2024 se inflace vrátila do tolerančního pásma a reálné mzdy začaly postupně růst (uvedeno ve shrnutí).
2025-10-23
NielsenIQ / ČSÚ: spotřebitelská důvěra dosáhla v říjnu 107,4 bodu (nejvyšší od února 2020); spotřebitelé kupují častěji kvalitnější a dražší produkty.
2025-11-17
Eurobarometr: Češi považují za zásadní problémy rostoucí ceny, státní dluh a ekonomickou situaci; důvěra v domácí politické strany a instituce zůstává nízká (přibližně 20–33 %).
2025-12-19
Úspory domácností: Česko patří mezi největší sporitele v EU; ČNB zaznamenala zvýšený zájem o investice do akcií a fondů; politické návrhy týkající se využití úspor (penzijní fondy, státní dluhopisy) diskutovány v kontextu financování potřeb státu.
Vytvořeno 19. 12. 2025 18:25
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje

Žádná konkrétní legislativní změna

Vytvořeno 19. 12. 2025 18:25
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
💰
2025
Zvýšený zájem politiků o využití domácích úspor a debata o financování státních výdajů z úspor obyvatel
CURRENT: několik článků zmiňuje, že Češi patří mezi největší sporitele v EU a politici (včetně kabinetu Andreje Babiše) zvažují využití těchto úspor pro financování státních potřeb či projektů EU.
Vyvolává debatu o návrzích na státní dluhopisy pro občany a o širším využití domácích úspor jako zdroje financování veřejných investic.
Není porovnání s jinými roky uvedeno v článcích.
🏦
2025
Trvající vysoká míra úspor českých domácností po pandemii
CURRENT: texty uvádějí, že míra úspor v Česku je mezi nejvyššími v EU, že domácnosti naspořily značné rezervy během pandemie a část z nich aktivně investuje do akcií a fondů (ČNB, další analýzy).
Vysoké úspory jsou vnímány jako potenciální zdroj financování vládních a unijních projektů; současně omezují krátkodobou spotřebu a ovlivňují tempo ekonomického oživení.
Česko má jednu z nejvyšších mír úspor v EU (po Německu) — článek formuloval tuto skutečnost.
📈
2024
Návrhy na nabídku státních dluhopisů občanům a diskuse o jejich využití
CURRENT: texty zmiňují, že kabinet Andreje Babiše plánoval nabídnout státní dluhopisy občanům jako nástroj financování státních potřeb.
Zahajuje veřejnou diskusi o mobilizaci domácích úspor do financování veřejných projektů a mění rovnováhu mezi domácími a zahraničními zdroji financování.
Neudávají srovnání s historickými emissemi státních dluhopisů.
🔬
2025
Rostoucí zájem ČNB a analytiků o přesměrování části úspor do investic s vyšší přidanou hodnotou
CURRENT/CONTEXT: články a analýzy (ČNB, ekonomové) konstatují zvýšený zájem domácností o akciové a fondové investice a diskusi o posílení kapitálového trhu a penzijních fondů pro financování investic (EU i domácích).
Potenciální přesun úspor z běžných vkladů k investicím může zvýšit financování inovací a dlouhodobých projektů, snížit závislost na zahraničním kapitálu.
V dokumentech se uvádí nárůst zájmu, ale není uvedeno přesné procentní srovnání s dřívějším rokem, proto není porovnání v časové podobě možné.
Vytvořeno 19. 12. 2025 18:25
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Vytvořeno 19. 12. 2025 18:24
Zdroj dat: Wikipedia
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Track all markets on TradingView

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Úspory českých domácností a jejich role ve veřejných financích
Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 17:31:44