Restorativní justice je přístup v trestním právu, který místo pouhého potrestání hledá způsob, jak napravit škodu a obnovit vztahy mezi obětí, pachatelem a komunitou. Klade důraz na zapojení oběti, převzetí odpovědnosti pachatelem a dohody o náhradě nebo omluvě.
Novela trestního zákoníku a řádu: dekriminalizace a restorativní justice
Robert Fico zavedl kontroverzní novelu trestního zákoníku, která umlčela maďarský nacionalismus
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější článek popisuje slovenskou novelu trestního zákona Roberta Fica, která kriminalizuje zpochybňování Benešových dekretů a vyvolala napětí s maďarskou menšinou i protesty v Budapešti; tato informace rozšiřuje dosavadní téma, které se do nynějška týkalo české reformy trestního práva[4].
V Česku Senát schválil novelu trestního zákoníku s alternativními a peněžitými tresty a částečnou dekriminalizací pěstování a držení konopí; novela byla prosazena s cílem snížit počet vězňů a míru recidivy[1].
Prezident Petr Pavel podepsal novelu trestního řádu, která zavádí princip restorativní justice zaměřený na nápravu újmy oběti a odpovědnost pachatele; tento přístup bude od ledna 2026 uplatňován v praxi a jeho implementaci ilustruje školení soudce Martina Lýska[2][3].
Před přijetím české novely proběhly rozsáhlé odborné debaty o reformách trestního práva; nová slovenská norma přidává do širší regionální debaty prvek kriminalizace některých historických výroků a zvyšuje geopolitické napětí v otázkách menšinových práv[1][4].
Zdroje:
Robert Fico zavedl kontroverzní novelu trestního zákoníku, která umlčela maďarský nacionalismus
Kdo si polepší, kdo tratí?
Senát Parlamentu České republiky
Schválením novely trestního zákoníku Senát výrazně posunul trestní politiku směrem k alternativním trestům, dekriminalizaci části konopí a zavedení restorativních principů, což ovlivní fungování justice i vězeňství.
Ministerstvo spravedlnosti (ministryně Eva Decroix / ministr Pavel Blažek v demisi)
Ministerstvo prosadilo rozšíření peněžitých trestů, dekriminalizaci části konopí a zavedení restorativní zásady, což sníží vězeňskou populaci a může přinést státní úspory, avšak vyvolává kritiku odborníků.
Soudy (soudci a státní zástupci)
Dostanou nové nástroje (restorativní postupy, trestní příkaz pro nepodmíněné tresty), což mění rozhodovací procesy a rychlost řízení, zároveň vyvolává právní a praktické výhrady odborníků.
Osoby odsouzené za drobné konopné delikty (pěstování/držení konopí)
Částečná dekriminalizace (pěstování až tří rostlin, držení určitého množství) snižuje riziko trestního stíhání a vede k propuštění některých vězňů či neuskutečnění trestů.
Vězeňský systém (věznice a jejich provozovatelé)
Očekávané snížení počtu vězňů díky alternativním trestům a amnestiím u některých deliktů povede k úsporám nákladů a snížení kapacitního tlaku věznic.
Probační a mediační služba a nevládní sektor restorativních programů
Budou mít zvýšenou poptávku a zodpovědnost za realizaci restorativních postupů; změna vyžaduje rozvoj, financování a rozšíření jejich kapacit.
Oběti trestných činů
Restorativní zásada klade důraz na nápravu újmy a dialog, což může zvýšit spokojenost obětí hledajících odpovědi a náhradu škody, ale vyžaduje adekvátní implementaci a ochranné mechanismy.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová
Formulovala silnou kritiku části novely (zejména ohledně konopí), čímž se dostala do politické debaty a oslabila některé návrhy ministerstva; její postoj zvyšuje tlak na úpravy praxe žalobců.
Právnická obec a odborníci (soudci, advokáti, právní akademici)
Musí se adaptovat na nové právní instituty (restorativní zásada, trestní příkaz pro nepodmíněné tresty) a poskytovat výkladové a školící kapacity; zároveň varují před potenciálními právními riziky.
Dříve jsme psali...
Olomoucký soudce Martin Lýsek školí kolegy v novém přístupu k obětem podle novely trestního řádu.
Prezident Petr Pavel podepsal novelu trestního řádu zavádějící restorativní zásadu.
Senát schválil novelu trestního zákoníku s alternativními tresty a dekriminalizací konopí
50–70%
Rozsah recidivy v ČR
(29. 7. 2025)
19 000
Počet osob ve věznicích
(29. 7. 2025)
13 mld. Kč
Roční výdaje na vězeňství
(29. 7. 2025)
zavádí restorativitu
Nový právní princip
(29. 7. 2025)
až 3 rostliny
Legální pěstování konopí
(3. 7. 2025)
od 1.1.2026
Zavedení restorativní justice
(18. 9. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Rozsáhlá novela trestního práva: více alternativních trestů a restorativní zásada
Srovnání před a po
Větší důraz na odnětí svobody; peněžitý trest omezen na některé případy
Peněžitý trest bude moci soud ukládat za většinu trestných činů; u zvlášť závažných činů a týrání nemůže být jediným trestem
Přísnější tresty a menší povolené množství (různé varianty v přípravě)
Částečná dekriminalizace: legální pěstovat až 3 rostliny a doma držet až 100 g (různé limity pro ven/obydlí upraveny v průběhu návrhu)
Tradiční retributivní přístup; omezené využití restorativních postupů
Do právního rámce zavádí restorativní zásadu: soudci a státní zástupci mají zvažovat postupy vedoucí k nápravě újmy oběti, dialogu a participaci stran
Propagace totalitních hnutí a některé formy nenávistných činů měly odlišné vymezení; deepfake pornografie nebyla explicitně upravena
Výslovná trestnost nacistického i komunistického hnutí; rozšíření nenávistných pohnutek na útoky proti zdravotně postiženým; zpřísnění postihu deepfake pornografie včetně AI materiálů
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Proces spočívá v dialogu mezi zúčastněnými (mediace, probace nebo skupinové programy), kde se identifikují škody, potřeby oběti a závazky pachatele. V praxi to může být narovnání, dohoda o náhradě škody, nebo programy ve věznicích (např. Building Bridges), které učí pachatele porozumění a přijímání odpovědnosti. Účast je obvykle dobrovolná a facilitátoři pomáhají dosáhnout konsenzu.
Proč je to důležité
Restorativní justice dává obětem větší slovo a šanci na náhradu nebo uzavření, snižuje riziko recidivy tím, že mění chování pachatelů, a pomáhá lepší reintegraci do společnosti. Ve státním systému doplňuje klasické tresty – například umožní podmíněné zastavení stíhání nebo trest obecně prospěšných prací jako alternativu k odnětí svobody.
Co to je
Trestní zákoník (zkráceně TrZ) je hlavní zákon v ČR, který popisuje, co je trestný čin a jaké za něj hrozí tresty. Platí od 1. ledna 2010 a nahradil předchozí trestní právní úpravu.
Jak to funguje
Zákon má dvě části: obecnou (pravidla pro ukládání trestů, podmínky odpovědnosti, okolnosti vylučující protiprávnost) a zvláštní (seznam konkrétních trestných činů rozdělených do 13 skupin, např. proti životu, majetku nebo veřejnému pořádku). Čin je trestný, pokud naplní všechny znaky skutkové podstaty a má dostatečnou společenskou škodlivost; některé drobné přečiny byly přesunuty k přestupkům.
Proč je to důležité
Trestní zákoník určuje, co lidé a firmy mohou nebo nemohou dělat, a jak stát potrestá porušení pravidel. Pro novináře i veřejnost je důležitý při vysvětlování dopadu změn zákona, soudních rozhodnutí nebo novelizací na každodenní život a byznys.
Kvíz: Reforma trestního práva v Česku a její regionální ozvěny
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 21:28:49