Eurozóna je skupina 20 zemí Evropské unie, které používají euro jako svou oficiální měnu. Jejich společná měna usnadňuje obchod a cestování mezi těmito státy. Řídí ji Evropská centrální banka, která dohlíží na stabilitu eura.
Fiskální problémy střední Evropy a eurozóny
Motoristé versus ANO v souboji o státní rozpočet a fiskální disciplínu
Mizící téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je domácí politický spor v Česku o přístup k fiskální konsolidaci: motoristické skupiny požadují vyrovnaný rozpočet do čtyř let, zatímco hnutí ANO preferuje neviditelnou konsolidaci skrze hospodářský růst a boj proti šedé ekonomice místo rychlých škrtů nebo zvýšení daní; tento konflikt znesnadňuje rychlé přijetí úsporných opatření na národní úrovni[6].
V regionálním kontextu střední Evropy existují výrazné politicko-ekonomické rozdíly, které ovlivňují růst HDP, měnovou politiku a veřejné finance a zvyšují nejistotu kolem fiskální disciplíny; tento vývoj se promítá i do schopnosti zemí konsolidovat rozpočty[5].
Konkrétně Rumunsko zahájilo radikální konsolidační kroky pod vedením Ilieho Bolojana s cílem snížit schodek pod 8 % HDP v roce 2025 a pod 7 % v roce 2026 kvůli vysokému deficitu a tlaku investorů[1], zatímco Rakousko bylo zařazeno na seznam rozpočtových hříšníků EU a čelí řízení Bruselu kvůli očekávanému schodku nad 3 % HDP letos i v příštím roce[2].
Na úrovni eurozóny se veřejný dluh v 1. čtvrtletí 2025 stabilizoval na 88 % HDP, ale státy s vysokým zadlužením zůstávají zranitelné, pokud jejich rozpočtové plány nezískají důvěru trhů; regionální rozdíly mohou tuto zranitelnost prohloubit[4].
Zdroje:
Nejnovější
Motoristé versus ANO v souboji o státní rozpočet a fiskální disciplínu
07. 10. 2025: Motoristé chtějí vyrovnaný rozpočet do čtyř let, zatímco ANO spoléhá na růst a boj proti šedé ekonomice bez krátkodobé konsolidace.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rumunsko
Vysoké strukturální deficity (fiskální i běžný účet) a výnosy dluhopisů na úrovni srovnatelné s Tureckem ohrožují financování; vláda musí přijmout bolestivá šetření a změnit měnovou politiku, což sníží životní úroveň.
Rakousko
Nachází se v recesi a má nadměrný rozpočtový schodek; proti EU může čelit řízení a potenciálním sankcím, vláda plánuje povrchní opatření, chybí hlubší reformy.
Evropská unie (rozpočtová pravidla a Komise)
Reforma pravidel a vynucování dodržování fiskálních pravidel zvýší tlak na členské státy k nastavení konsolidace; to změní podmínky financování a politickou zátěž v členských státech.
Česká vláda (ministrstvo financí / koalice)
Čelí rozhodnutí mezi škrtáním a zvyšováním daní; nesoulad v prioritách koalice a pomalá komunikace ohrožují důvěru trhů i efektivní konsolidaci rozpočtu.
Investoři do státních dluhopisů (mezinárodní investoři)
Ztráta trpělivosti kvůli vysokým a strukturálním deficitům vede k vyšším rizikovým prémiím a zhoršeným podmínkám financování pro zadlužené členské státy.
České domácnosti / spotřebitelé
Budoucí konsolidace a úsporná opatření mohou snížit životní úroveň; na druhé straně opatření na snížení inflace a stabilizace veřejných financí by dlouhodobě stabilizovala ekonomiku.
Bankovní sektor v eurozóně
Stabilizace dluhových trhů a návrat rizikových prémií ovlivní bankovní portfolia; větší volatilita zvyšuje citlivost bank na tržní pohyby.
České průmyslové a exportní firmy
Evoluce fiskálních i měnových politik v EU a regionální politické tlaky mohou ovlivnit konkurenceschopnost; přijetí eura nebo jeho odložení má strategické dopady pro exportéry.
Kontext
Dříve jsme psali...
Středoevropský kaleidoskop: volby a ekonomické výzvy v Česku, Polsku a Maďarsku
V roce 2025 se v Česku, Polsku a Maďarsku projevují významné politické a ekonomické rozdíly, které ovlivňují růst HDP, měnovou politiku a veřejné finance. Jak se liší V4?
Veřejný dluh eurozóny se v prvním čtvrtletí 2025 stabiloval na 88 % HDP.
Navzdory stabilizaci dluhu eurozóny zůstávají státy s vysokým zadlužením zranitelné, pokud nezískají důvěru trhů pro své rozpočtové plány. Kdo je v ohrožení?
Slovenská vláda oznámila třetí balíček rozpočtových opatření pro snížení deficitu
Slovensko přijímá třetí balíček rozpočtových opatření a snižuje deficit z pěti procent HDP. Jak to zvládne Slovensko?
Rakousko ocitlo na seznamu rozpočtových hříšníků EU a čelí tlaku Bruselu.
Evropská unie zahájila vůči Rakousku řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku, který letos i příští rok přesáhne tři procenta HDP. Pokuta, reformy, iluze
Rumunsko pod vedením Ilieho Bolojana zahajuje radikální úsporná opatření kvůli vysokému deficitu
Rumunsko musí kvůli hrozbě finanční krize a tlaku investorů rychle a zásadně konsolidovat veřejné finance. Jaká opatření čekat?
Fakta
📊
9,3%
Deficit veřejných rozpočtů
(24. 6. 2025)
📊
7,6%
Deficit běžného účtu
(24. 6. 2025)
📊
88%
Veřejný dluh eurozóny
(16. 9. 2025)
💰
66 mld. Kč
Slovenský konsolidační balíček
(11. 9. 2025)
📊
2,1%
Strukturální deficit (2027)
(7. 10. 2025)
📊
4,6%
Rakouský rozpočtový schodek (loni)
(8. 7. 2025)
Události
Co a kdy?
jaro 2025
Polsko zvolilo prezidentského kandidáta opozice, což zkomplikovalo vládní koalici (nedostatek většiny pro přehlasování prezidentských vet).
2025
Rumunsko v loňském roce dosáhlo deficitu veřejných rozpočtů 9,3 % HDP a deficitu běžného účtu 7,6 % HDP (obě čísla za "loňský rok" uvedená v textu).
2025
Rumunsko zformování nové vlády podmínilo schválením konsolidačního balíčku přes dvě procenta HDP, který má být implementován v nejbližších týdnech (uvedeno jako požadavek v článku).
2024
ECB v prosinci 2024 ukončila reinvestice v rámci programu PEPP (explicitně uvedeno).
srpen 2025
Inflace v eurozóně v srpnu 2025 dosáhla 2,1 % (explicitně uvedeno).
2025
Reforma rozpočtových pravidel EU přijata v roce 2024, která zavazuje členské státy k předkládání střednědobých plánů na snižování dluhu a udržení deficitu pod 3 % (rok 2024 uveden v textu jako rok přijetí).
1. července 2025
Rakouská vláda uvedla, že od 1. července 2025 platí nová konsolidační opatření včetně snížení výdajů ministerstev, vyšších odvodů bank a zvýšení daní (explicitní datum uvedené v textu).
2027
Koaliční dohoda v Rumunsku počítá s rekonstrukcí vlády v roce 2027, kdy by měl Bolojana vystřídat zástupce sociálních demokratů (rok explicitně uveden).
2027
Ministerstvo financí (ČR) prognózuje, že v roce 2027 dosáhne strukturální deficit veřejných financí 2,1 % HDP (rok explicitně uveden).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EU tlačí na snížení rozpočtových deficitů členských států
Srovnání před a po
📋
Rozpočtová disciplína
PŘED
Mnoho států mělo vysoké deficity a uvolněná pravidla (úniková doložka); slabé vymáhání sankcí
PO
Reformovaná pravidla EU vyžadují střednědobé plány snižování dluhu a kontroly čistých výdajů; silnější dohled a požadavky na nápravná opatření
💰
Fiskální politika ČR
PŘED
Rozpočty vysokých deficitů bez zásadních reforem; částečně kryty mimořádnými daněmi a inflací
PO
Vlády zavádějí konsolidační balíčky (snížení deficitu, zvýšení některých daní, úspory); tlak na další úsporná opatření v letech 2026–2027
📅
Role EU fondů a rozpočtů
PŘED
Vysoká závislost některých zemí na kohezních fondech; postupné snižování podpory pro konvergující země
PO
Přeladění MFR 2028–2034: větší prioritizace, možná méně prostředků pro rychle konvergující státy; tlak na efektivnější cílení projektů
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Navrhuje a prosazuje reformu fiskálních pravidel EU a vynucování nápravných plánů
👤
Národní vlády (příklad Rumunsko, Rakousko, Česko)
Přijímají konsolidační balíčky, upravují daně/výdaje; musí plnit střednědobé plány
⚖️
Národní rozpočtové rady / expertní instituty (ČR: Národní rozpočtová rada)
Dohlížejí na udržitelnost veřejných financí, hodnotí konzistence plánů a doporučují opatření
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🇷🇴
rok 2025
Rumunsko zahájilo radikální fiskální konsolidaci vedenou Ilie Bolojanem s cílem snížit schodek veřejných financí pod 8 % HDP letos a pod 7 % v roce 2025
Vznik proreformní vlády po vítězství liberálního prezidenta; tlak investorů kvůli vysokým výnosům rumunských eurobondů a strukturálním deficitům (běžný účet 7,6 % HDP, rozpočtový deficit 9,3 % HDP v předchozím roce).
Spuštění balíčku úspor přes ~2 % HDP, očekává se další fiskální utažení a politické napětí; cílem zabránit sankcím EU.
Cíl snížit deficit pod 8 % letos a pod 7 % v roce 2025
🇪🇺
leden 2025
Obnovení účinnosti revidovaných rozpočtových pravidel EU a návrat důrazu na střednědobé plány (po ukončení únikové doložky)
EU po letech výjimek vyžaduje, aby členské státy předkládaly střednědobé plány a znovu tlačila na fiskální disciplínu; reforma pravidel byla diskutována už v roce 2023–2024.
Zvyšuje tlak na konsolidaci veřejných rozpočtů, nutí státy připravit střednědobé trajektorie snižování dluhu a deficitu.
Obnova režimu po prodlení způsobeném pandemií a energetickou krizí
💼
14. května 2025
České ministerstvo financí zveřejnilo prognózu s očekávaným strukturálním deficitem a debatou o konsolidaci
V domácí debatě (CURRENT) je spor mezi Motoristy (rychlé vyrovnání rozpočtu do 4 let) a hnutím ANO (konsolidace přes růst a boj se šedou ekonomikou); MF uvádí strukturální deficit 2,1 % HDP v roce 2027 a potřebu úspor či změny zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Politický spor ztěžuje rychlé přijetí úsporných opatření a ovlivňuje šance na splnění rozpočtových pravidel.
Rozpor fiskálních strategií na národní úrovni
📊
1. čtvrtletí 2025
Veřejný dluh eurozóny stabilizován na ~88 % HDP
ECB ukončila reinvestice PEPP (dec 2024); různé fiskální trajektorie v členských státech; bankovní sektor citlivější kvůli objemu státních dluhopisů v portfoliích.
Stabilizace dluhu zmírnila bezprostřední tlak, ale zranitelnost vysoko zadlužených států zůstává a závisí na důvěryhodnosti národních plánů.
Stabilizace po vlně zadlužování v letech 2020–2024
🇦🇹
červenec 2025
Rakousko zařazeno na seznam zemí EU s nadměrným rozpočtovým schodkem a zahájeno řízení ze strany EK
Rakousko vykázalo schodek ~4,5–4,6 % HDP, překračující unijní limit 3 %; EK může uložit pokuty.
Donucovací tlak na vypracování a implementaci konsolidačních opatření; posílení politického tlaku na fiskální disciplínu v EU.
Rakousko jako příklad země zasažené recesí s vysokým schodkem
🇸🇰
2025
Slovensko implementovalo opakované rozpočtové balíčky a snížilo deficit (příklady regionální konsolidace)
CURRENT uvádí, že Slovensko přijalo třetí balíček opatření v hodnotě 66 mld. Kč, snížení deficitu z 5 % HDP; ukázka, že i populistické vlády mohou konsolidovat.
Regionální příklad úspěšné konsolidace, který může sloužit jako precedens pro jiné země ve střední Evropě.
Pozitivní případ proti trendu rostoucích deficitu v některých zemích
⚖️
červen–červenec 2025
Reformní požadavky EU pro země s vysokým dluhem: střednědobé plány čistých výdajů a možnost sankcí za překročení 3 % deficitu
Probíhající reforma bruselských fiskálních pravidel (po diskusích 2023–2025) přesouvá pozornost na čisté výdaje a střednědobé závazky; země s překračujícím schodkem musí snížit čisté výdaje.
Zvýšená administrativa a tlak na naplnění střednědobých plánů, větší role Bruselu ve vymáhání pravidel; státům ztíží flexibilní fiskální odpověď.
Nová podoba fiskálních pravidel oproti staršímu Paktu stability a růstu
🌍
červen–říjen 2025
Regionální politicko-ekonomická heterogenita střední Evropy ovlivňuje schopnost konsolidovat: rozdíly v růstu HDP, měnové a fiskální politice (Polsko, Česko, Maďarsko)
CURRENT: růst HDP v regionu je různorodý (Polsko >3 %, Česko ~2.5 %, Maďarsko ~0.5 % v 2025); rozdílné kroky centrálních bank a fiskální postoje ovlivňují trhy a konsolidaci.
Zvyšuje nejistotu ohledně vnímání rizika na dluhopisových trzích, komplikuje společnou politiku EU a schopnost jednotlivých států konsolidovat rozpočty.
Regionální rozdíly zvyšují zranitelnost eurozóny i jednotlivých zemí
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Členské státy eurozóny zrušily své národní měny a používají euro jako jedinou platidlo. Evropská centrální banka stanovuje pravidla, například jak moc se může měna měnit nebo kolik peněz je v oběhu. Aby země mohla vstoupit, musí splnit ekonomické podmínky jako nízkou inflaci, zdravé veřejné finance a stabilní kurz své původní měny vůči euru.
Proč je to důležité
Eurozóna usnadňuje obchod mezi zeměmi, protože se nemusí měnit peníze a není potřeba starat se o výkyvy kurzů. To pomáhá firmám i lidem, kteří cestují nebo obchodují v rámci EU. Zároveň měnová unie posiluje ekonomickou spolupráci a stabilitu zemí, které jsou její součástí.
Co to je
Veřejné finance jsou peníze, které má stát k dispozici, a studium toho, jak stát získává příjmy (daně, poplatky, půjčky) a jak je utrácí (školy, zdravotnictví, obrana, sociální dávky). Zahrnují také pravidla a účetnictví, které ukazují, kolik stát dluží a jak hospodaří s veřejnými prostředky.
Jak to funguje
Stát vybírá peníze hlavně daněmi, někdy výnosy ze státních firem nebo půjčováním vydáváním dluhopisů. Peníze pak rozdělí na běžné výdaje (platy, provoz), investice (silnice, školy) a převody (důchody, sociální dávky). Pokud stát utratí víc než vybere, vzniká deficit; souhrn těchto deficitů je veřejný dluh.
Proč je to důležité
Veřejné finance ovlivňují každodenní život: daně mění, kolik peněz lidé mají, a veřejné výdaje ovlivňují kvalitu škol, zdravotní péče nebo dopravy. Vysoký dluh nebo špatné hospodaření mohou omezit budoucí vlády a zvyšovat náklady na půjčky, zatímco dobře nastavené finance pomáhají stabilitě ekonomiky a spravedlivému rozdělení zdrojů.
Otestujte se
Kvíz: Fiskální konsolidace ve střední Evropě a EU
Eurozóna
území Evropské unie, na kterém se užívá společná evropská měna euro
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2025 6:00:54