Ekonomická situace a volební preference v Česku
Volici čekají zlepšení od vlády ANO, realita je ale mnohem složitější
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že nová vláda ANO čelí reálným omezením, která omezují její schopnost rychle naplnit volební očekávání voličů; to snižuje pravděpodobnost rychlého zlepšení životní úrovně navzdory očekáváním části voličů .
Dřívější analýzy potvrzují, že ekonomická situace voličů výrazně ovlivňuje jejich volbu: voliči často preferují materiální zájmy před idejemi, což vysvětluje přesuny mezi stranami jako ANO a koalicemi; tato dynamika zůstává relevantní i při hodnocení očekávání vůči nové vládě [1][9].
Financování politických slibů a fiskální politika jsou dlouhodobými faktory: některé analýzy upozorňují, že náklady současných závazků mohou dopadat na budoucí generace a omezovat manévrovací prostor vlády při plnění slibů [2].
Současná předvolební a předvládní debata zahrnuje i rostoucí volební neúčast a výrazné regionální rozdíly; v malých obcích hrají roli osobní zkušenosti a tradice, které vedou k odlišným preferencím mezi starousedlíky a nově příchozími, což ovlivní, kdo ze zúčastněných politiků z očekávaného zlepšení nejvíce profitujе [3][7][5][6].
Zdroje:
Volici čekají zlepšení od vlády ANO, realita je ale mnohem složitější
Kdo si polepší, kdo tratí?
Voliči (obecně)
Část voličů reaguje na ekonomickou situaci a sliby stran—někteří se přiklánjí k populistickým nabídkám, jiní k rozumné, faktické debatě; volební účast klesá u mladších voličů.
Mladí nevoliči (mladší generace)
Roste podíl mladých, kteří volit nechodí; to snižuje reprezentativnost a zvyšuje riziko, že jejich dlouhodobé zájmy (např. zadlužení, bydlení) nebudou zohledněny.
Hnutí ANO (vč. Andreje Babiše)
Předpokládaný vítěz voleb s možností sestavit menšinovou vládu nebo koalici; jeho program slibuje rozsáhlé rozpočtové výdaje, což zvýší fiskální deficit a ovlivní trhy.
Podnikatelská komunita / firmy (velké i malé)
Firmy očekávají stabilní fiskální politiku; obavy z vyšších daní a nekonzistentních reforem mohou zhoršit investiční prostředí a konkurenceschopnost.
Mladé rodiny a budoucí generace (děti)
Budoucí generace budou zatíženy dluhy z předvolebních slibů; rostoucí ceny bydlení a nesnadná demografická politika ovlivní jejich celoživotní výdělky a sociální situaci.
Trhy / zahraniční investoři
Riziko negativní tržní reakce a růstu výnosů státních dluhopisů pokud vláda zvýší deficit nebo oslabí institucionální kvalitu (spojení ANO s populisty), což zvyšuje náklady financování státu.
Obyvatelé regionů / venkovské komunity
Periferní regiony čelí staření, odlivu mladých, nedostupnému bydlení a horším příležitostem; politicky nespokojené, což zvyšuje podporu populistických stran.
Starší důchodci
Silná a stabilní volební skupina, která preferuje ANO a kandidáty slibující udržení/dirigované valorizace důchodů; mají vyšší volební účast.
Koalice Spolu / středopravicové strany
Ztráta podpory a odliv části voličů zvyšují riziko oslabení; historicky těží z lepší ekonomické situace voličů, ale nyní čelí zklamání a potenciálnímu odlivu voličů do neúčasti.
Dříve jsme psali...
Ekonomická teorie vysvětluje proč se strany chtějí lišit v poměrném volebním systému v Česku
Tři vesnice ukazují, jak se v malých obcích formují volební preference před parlamentními volbami
Tomáš Lysoněk představuje předvolební speciál Hospodářských novin osm dní před volbami
Hospodářské noviny připravily předvolební speciál zaměřený na fakta a čísla místo emocí
Analýza osmi voleb do Poslanecké sněmovny zkoumá vztah mezi ekonomickou situací a volebními výsledky
24%
Spokojenost s demokracií
(4. 6. 2025)
Téměř 1/3
Neúčast voličů (téměř 1/3)
(4. 6. 2025)
6 p. b.
Pokles účasti vs 2021
(10. 8. 2025)
18%
18% ex-voličů Spolu nevolí
(10. 8. 2025)
4,6%
Růst spotřeby (2 roky)
(22. 9. 2025)
≈10%
Nižší výdělky (nejmladší)
(24. 7. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Nárůst role peněz a ekonomických slibů ve volební kampani
Srovnání před a po
Část voličů se rozhodovala podle tradičních hodnot a stranické loajality; volební účast byla vyšší v některých skupinách
Výraznější rozhodování podle osobní ekonomické situace a slibů týkajících se příjmů, dávek a dotací; vyšší podíl nevoličů zejména mezi mladými
Strany se častěji vyhýbaly velkým rozpočtovým úlitbám; diskuse o konsolidaci a fiskální odpovědnosti byla přítomna
Volební kampaně nabízejí masivní rozpočtové ústupky ("volební úplatky") bez jasného financování, což zvýší budoucí zadlužení a přenese náklady na mladší generace
Vládní koalice (Spolu a další) vsázely na středopravé reformy; experti volali po daňových a strukturálních reformách
Roste šance na jednobarevné či menšinové vlády ANO s podporou populistických či protestních subjektů; to může zvýšit nároky na veřejné finance a zpomalit strukturální reformy
Média a experti (HN, think‑tanky) nabízeli faktické analýzy a návrhy (daňová reforma, bydlení, regiony)
Předvolební komunikace se více soustředí na emocionální sliby a zjednodušené tabulky; expertní argumenty jsou méně dominantní
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Očekávání a dopady vítězství ANO ve volbách 2025
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2025 8:10:19