Čínská a ruská kybernetická a hybridní hrozba vůči Evropě

Drsnější akce ruských agentů potvrzují pokračující válku proti Západu v roce 2025

Mizící téma o politice a technologii

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že aktivity ruských a čínských tajných služeb a jejich propojení pokračují v roce 2025 jako součást dlouhodobé hybridní kampaně proti Západu; ruské operace zahrnují i přímé akce agentů a subverzní operace na území sousedních států, které bezpečnostní analytici vnímají jako pokračování války proti Západu [7].[

] Současně experti a oficiální instituce nadále hlásí kybernetické útoky, špionáž a sdílení zpravodajských kapacit mezi Čínou a Ruskem: v říjnu 2025 byla veřejně zmíněna čínská podpora Rusku zpravodajskými údaji ze satelitů a další vojenská a hybridní asistence vůči evropským cílům[5], a dřívější vyšetřování ukázalo dlouhodobou kybernetickou špionáž čínské skupiny APT31 vůči českému ministerstvu zahraničí[1].[

] Vedle čínských aktivit zůstávají aktivní ruské kybernetické a agenturní operace: prezident Pavel varoval, že hrozby z Číny jsou stejně závažné jako ty z Ruska[2], Microsoft publikoval zjištění o hackerech napojených na ruskou FSB, kteří infikovali zařízení diplomatů v Moskvě[4], a nově zveřejněný článek popisuje, že ruská SVR organizovala nebo maskovala provokace ve prospěch hybridních misí (např. inscenovanou provokaci v Polsku), což analytici vyhodnocují jako součást pokračující války proti Západu[7].[

] Politické důsledky zahrnují diplomatické konfrontace a cílení kritiků: Rusko sestavilo seznam „rusofobních“ politiků včetně českých představitelů, což odráží nárůst protiopatření a politického tlaku na kritiky ruských a čínských aktivit[3].

Zdroje:

  1. Drsnější agenti a nekončící válka. Útok v Polsku zapadá do ruského schématu boje proti Západu, které odhaluje nová analýza

  2. Evropa čelí na Ukrajině i doma nejen ruské, ale i čínské agresi. Důkazů přibývá, varují odborníci a ukazují příklady

  3. Kybernetický útok na Česko. Čínští hackeři zasáhli komunikační síť ministerstva, Lipavský si předvolal velvyslance

  4. Hackeři z Číny jsou pro Evropu stejně nebezpeční jako ti z Ruska, varuje v rozhovoru pro Financial Times prezident Pavel

  5. Hackeři napojení na ruskou tajnou službu FSB špehovali cizí ambasády v Moskvě, tvrdí Microsoft

  6. Drsnější agenti a nekončící válka. Útok v Polsku zapadá do ruského schématu boje proti Západu, které odhaluje nová analýza

  7. Moskva sestavila seznam "rusofobních" politiků, z Česka zařadila Pavla či Lipavského

Nejnovější
Drsnější akce ruských agentů potvrzují pokračující válku proti Západu v roce 2025
19. 11. 2025: Ruská tajná služba SVR předpověděla ukrajinskou provokaci v Polsku, která ale zřejmě byla naopak součástí ruské hybridní války na Západ.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Čínská lidová republika / čínské státní aktéry (MSS / APT31)

Byla vládou ČR označena jako odpovědná za škodlivou kybernetickou kampaň (APT31) namířenou na českou kritickou infrastrukturu, což vede k diplomatickému a reputačnímu napětí.

Ministerstvo zahraničí ČR

Bylo terčem dlouhodobé kybernetické kampaně (APT31) kompromitující komunikační síť kritické infrastruktury; muselo zavést nový zabezpečený komunikační systém a řešit diplomatické důsledky.

České instituce a provozovatelé kritické infrastruktury

Jsou vystaveny zvýšenému riziku kybernetických útoků (kritická infrastruktura byla kompromitována), což vyžaduje investice do modernizace a zabezpečení sítí.

Bezpečnostní informační služba (BIS)

Spolu s dalšími zpravodajskými složkami vedla vyšetřování a identifikovala s vysokou jistotou původ útoku; její analýzy a varování posilují schopnost reagovat na hybridní hrozby.

Jan Lipavský

Jako ministr zahraničí byl přímo zasažen útokem (cílení na ministerstvo) a musel jednat diplomaticky (předvolání čínského velvyslance) a zavést nová opatření pro komunikaci.

České zpravodajské a bezpečnostní instituce (NÚKIB, Vojenské zpravodajství, ÚZSI)

Podílely se na vyšetřování, zjišťování attribution a posilování kybernetické ochrany kritické infrastruktury; incident zvyšuje jejich význam a nutnost dalšího posílení kapacit.

NATO a Evropská unie

Vyjádřily solidaritu a politickou podporu Česku; incident posiluje koordinaci a pozornost aliance/UE na čínské kybernetické aktivity v Evropě.

Prezident Petr Pavel

Ve veřejném diskurzu zvyšuje povědomí o srovnatelné kybernetické hrozbě ze strany Číny a Ruska, čímž formuje strategické vnímání v EU; současně jeho zařazení na ruský seznam zvyšuje osobní rizika geopolitického napětí.

Analytická komunita a experti (Sinopsis, univerzitní experti)

Poskytují odborné hodnocení a srovnání hrozeb (Čína vs. Rusko), čímž pomáhají tvůrcům politik a veřejnosti správně kalibrovat reakce na kybernetické hrozby.

Kontext
Dříve jsme psali...
Carlo Masala představuje scénář rozkladu NATO povstáním slabé Moskvy
Profesor Masala popisuje scénář, v němž oslabená Evropa a USA ustoupí ruské taktice vedoucí k rozkladu NATO bez nutnosti rozsáhlé války.  Odhalte reálný scénář rozkladu NATO
Evropa varuje před čínskou podporou ruské agrese na Ukrajině i hybridní válkou doma
Čína poskytuje Rusku zpravodajské údaje z družic, vojenskou podporu i hybridní nástroje proti Evropě.  přečtěte si pravdu
Microsoft zveřejnil informace o hackerech napojených na ruskou FSB, kteří špehovali zahraniční ambasády v Moskvě.
Ruští hackeři napojení na FSB infikovali zařízení diplomatů v Moskvě malwarem maskovaným jako antivir Kaspersky.  Jak se bránit špionáži
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo seznam západních politiků, včetně prezidenta Pavla a ministra Lipavského, které označuje za \"rusofobní\".
Na ruském seznamu "rusofobních" politiků figurují i čeští představitelé Petr Pavel, Jan Lipavský a další.  Kdo další je na seznamu?
Prezident Pavel varoval před kybernetickými hrozbami z Číny a Ruska
Prezident Petr Pavel označil kybernetické útoky z Číny za stejně závažné jako ty z Ruska a varoval před jejich dopady na evropskou bezpečnost.  Jak se bránit kyberútokům?
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Kybernetický útok je úmyslné zasažení do počítačových systémů nebo sítí s cílem poškodit, ukrást data nebo je zneužít. Může ho provést jednotlivec, skupina hackerů nebo cizí stát a často spoléhá na chyby lidí nebo slabá místa v softwaru.

⚙️
Jak to funguje

Útočníci používají různé metody: škodlivé programy (malware), šifrovací viry (ransomware), odposlech, falešné e-maily (phishing) nebo útoky z mnoha počítačů najednou (botnety). Někdy jen zneužijí neaktualizovaný software nebo chybu zaměstnance, jindy dlouho připravují útok, než zasáhnou. Vyšetřování viníků bývá složité, útočníci se často skrývají a útoky mohou probíhat skrytě.

🎯
Proč je to důležité

Kybernetické útoky mohou zablokovat služby, ukrást citlivá data nebo způsobit finanční ztráty a narušit fungování firem či nemocnic. Pro veřejnost to znamená riziko ztráty soukromí, výpadky služeb nebo vyšší náklady na zabezpečení; pro firmy a stát jde o bezpečnostní i právní odpovědnost.

💡
Co to je

APT 31 je kyberšpionážní jednotka spadající pod čínské Ministerstvo státní bezpečnosti. Podle dostupných informací má tato organizace základnu v provincii Hubei. Jedná se o skupinu zaměřenou na kybernetickou špionáž v rámci čínských kybernetických aktivit.

⚙️
Jak to funguje

Jako kyberšpionážní jednotka se APT 31 pravděpodobně zabývá získáváním informací prostřednictvím kybernetických operací. Spadá pod čínské Ministerstvo státní bezpečnosti, což naznačuje státem řízenou činnost. Konkrétní metody a cíle této skupiny nejsou ve zdrojovém materiálu blíže specifikovány.

🎯
Proč je to důležité

Existence jednotek jako APT 31 ukazuje na rostoucí význam kybernetického prostoru v mezinárodních vztazích a špionáži. Pochopení struktury a organizace těchto jednotek pomáhá v oblasti kybernetické bezpečnosti. Znalost o těchto skupinách je důležitá pro ochranu citlivých informací a kritické infrastruktury.

Rusko

stát v Evropě a Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Flag_of_Russia.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)

Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)

Populace: 146.12 mil. (leden 2025)

Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)

HDP: 2.24 bil. RUB (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Čínské a ruské hybridní aktivity vůči Česku a Západu (2025)
Čína

stát ve východní Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Flag_of_the_People's_Republic_of_China.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)

Rozloha: 9.6 mil. km²

Populace: 1.44 mld. (2021)

Měna: čínský jüan

HDP: 17.96 bil. CNY (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:12:51