Narušení vzdušného prostoru Ruskem a hybridní hrozby ve východní Evropě

Jan Jireš varuje před eskalací ruských hybridních útoků v Evropě v příštích měsících

Živé téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji odborník Jan Jireš varuje před očekávaným nárůstem ruských hybridních útoků v nadcházejících měsících, přičemž zároveň konstatuje, že evropské státy by měly tyto vlny útoků ustát.

Německá zpravodajská služba (BND) dlouhodobě varuje před rizikem přímých i nízko intenzitních útoků Ruska proti Německu a před „stínovou válkou“, která může zahrnovat cílené sabotáže, kyberútoky a jiné nízkoúrovňové aktivity; BND upozorňuje také na možnost zatažení partnerských zemí do konfliktu, pokud se útoky rozšíří.

Regionální vývoj zahrnuje opakovaná narušení vzdušného prostoru (např. tři MiG‑31 v estonském vzdušném prostoru na 12 minut[5]) a řadu incidentů s ruskými drony včetně sestřelů nad Polskem a Rumunskem (např. sestřely dronů Polskem a španělská mise nad Rumunskem[4][17][15]); spojenci zvyšují operační aktivitu — nasazují stíhačky, rozšiřují cvičení a posilují sdílení zpravodajských informací k ochraně spojeneckého vzdušného prostoru[5][3][8].[5][4][17][15][8]

Analýzy a reakce ukazují, že Kreml systematicky využívá hybridní taktiky — drony, sabotáže, kyberútoky a algoritmické ovlivňování — k testování reakce NATO bez přímé konvenční eskalace; odpovědí jsou investice do odolnosti kritické infrastruktury, protivzdušné a proti‑dronové kapacity a debaty o možných odvetných opatřeních na úrovni NATO i jednotlivých států[9][12][16][19][6].[9][12][16][19][6]

Zdroje:

  1. "Bezprecedentně brutální vpád." Ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, Tallin aktivoval článek 4 smlouvy o NATO

  2. Ruské drony nad Polskem: Kreml testuje reakci států NATO na vojenské napadení. Politici se nesmí bát tvrdé odpovědi, říkají experti

  3. Jak má Evropa odpovědět Rusku na hybridní útoky? Ve hře může být i úder na jeho infrastrukturu, říká analytik

  4. Stíhačka sestřelila nad Rumunskem ruský dron

  5. "Bezprecedentně brutální vpád." Ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, Tallin aktivoval článek 4 smlouvy o NATO

  6. Na východě je rušno: Proč je Bělorusko hrozbou a proč nový polský prezident štve Poláky proti Ukrajincům?

  7. Od dronů a žhářství po vlivové kampaně řízené umělou inteligencí. Kreml testuje obranu Evropy, aniž by vystřelil jediný výstřel

  8. "Bezprecedentně brutální vpád." Ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, Tallin aktivoval článek 4 smlouvy o NATO

  9. Ruské drony nad Polskem: Kreml testuje reakci států NATO na vojenské napadení. Politici se nesmí bát tvrdé odpovědi, říkají experti

  10. Jak má Evropa odpovědět Rusku na hybridní útoky? Ve hře může být i úder na jeho infrastrukturu, říká analytik

  11. Stíhačka sestřelila nad Rumunskem ruský dron

  12. Od dronů a žhářství po vlivové kampaně řízené umělou inteligencí. Kreml testuje obranu Evropy, aniž by vystřelil jediný výstřel

  13. Východní soused vytáhl na člena NATO a EU nečekanou zbraň hybridní války, proti níž je obrana velmi těžká

  14. Ruský dron v Rumunsku zasáhl dům a zranil dva lidi. Země žádá alianci o prostředky proti dronům

  15. Rusko něco chystá, NATO muselo ukázat svaly. Jak číst vlnu útoků na zbrojní továrny v Evropě a cestu šéfa CIA do Moskvy?

  16. Poplach pro české Gripeny. Letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině

  17. Polsko vyslalo letadla k ochraně vzdušného prostoru poblíž hranic s Ukrajinou

  18. Východní soused vytáhl na člena NATO a EU nečekanou zbraň hybridní války, proti níž je obrana velmi těžká

  19. Ruský dron v Rumunsku zasáhl dům a zranil dva lidi. Země žádá alianci o prostředky proti dronům

  20. Rusko něco chystá, NATO muselo ukázat svaly. Jak číst vlnu útoků na zbrojní továrny v Evropě a cestu šéfa CIA do Moskvy?

  21. Poplach pro české Gripeny. Letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině

  22. Polsko vyslalo letadla k ochraně vzdušného prostoru poblíž hranic s Ukrajinou

Nejnovější
Jan Jireš varuje před eskalací ruských hybridních útoků v Evropě v příštích měsících
06. 10. 2026: V nejbližších měsících hrozí významné zvýšení hybridních útoků Ruska na evropské země, které však podle odborníka ustojí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Ruská federace

Rozhodnutí Ruska zrušit moratorium a nasazení raket Orešnik a dronů zvyšuje vojenské napětí v Evropě a přímo zvyšuje riziko incidentů na území členů NATO.

Rusko-běloruské vojenské vedení (Moskva a Minsk)

Plánování a cvičení Západ-2025 v Bělorusku s rozmístěním taktických jaderných zbraní a procvičováním úderů zvyšuje bezprostřední riziko vojenské eskalace u hranic NATO.

Polsko (vláda a ozbrojené síly)

Polsko čelí opakovaným narušením vzdušného prostoru, útokům dronů a sabotážím, což zvyšuje náklady na obranu, vyžaduje přesuny sil a narušuje běžný provoz (letiště, doprava).

Severoatlantická aliance (NATO)

Opakované ruské provokace a nasazení dronů a stíhaček nad členy NATO zatěžuje alianci, nutí ji posilovat protivzdušnou obranu a řešit riziko přímé konfrontace.

Pobaltské státy (Estonsko, Litva, Lotyšsko)

Čelí kontinuálním hybridním útokům (drony, narušování vzdušného prostoru, sabotáže a dezinformace) a musí značně navyšovat obranu a investice do odolnosti.

Ukrajina

Ruské rozšíření zbraní a cvičení zvyšuje tlak na Ukrajinu; přitom Ukrajina je zdrojem zkušeností (dronová válka) a zároveň terčem a propojeným aktérem konfliktního prostředí.

Evropské státy – vlády a obranné instituce

Musí zvyšovat výdaje a kapacity (protivzdušná a protidronová obrana, kyber) a koordinovat odpověď; zároveň čelí politickým a právním omezením v reakci na hybridní hrozby.

Obyvatelstvo členských států NATO (spotřebitelé, cestující)

Hybridní útoky (uzavření letišť, přerušení dopravy, požáry) přímo omezují mobilitu, bezpečnost a každodenní život občanů v postižených regionech.

Kontext
Dříve jsme psali...
Šéf BND varuje před zatažením Německa do konfliktu s Ruskem
Německá zpravodajská služba upozorňuje na hrozbu přímých i nízko intenzitních útoků Ruska proti Německu a varuje před nevyhlášenou stínovou válkou.  odhalit tajné hrozby
Evropské země sílí přípravy na konflikt, experti radí chránit úspory
Zatímco evropské státy reagují na rostoucí bezpečnostní hrozby, investoři by měli včas rozložit svá aktiva a připravit se na krizové scénáře.  Zjistit, jak přežít krizi
České Gripeny vzlétly kvůli dronům na Ukrajině k ochraně Polska v NATO
Gripeny vzlétly z Pardubic monitorovat a chránit polský vzdušný prostor před hrozbou ruských dronů, zasahovat však nemusely.  Proč zasahovaly stíhačky
Profesor Frans Osinga varuje před ruskou hrozbou a oslabováním NATO
Nizozemci napříč politickým spektrem podporují zvýšení obranných výdajů na 3,5 procenta kvůli rostoucí ruské hrozbě a nejistému spojenectví s USA.  Proč Evropa zbrojí
Podle Martina Ehla zvažuje Evropa odvetu proti ruským útokům i úderem na infrastrukturu
Evropská komise nemá v obraně dost pravomocí, klíčovou roli v odvetě proti ruským sabotážím tak hraje NATO a jednotlivé státy.  Poznejte možnou odvetu
Fakta
📊

6 hlavic

Počet hlavic střely Orešnik
(4. 8. 2025)

📊

13 000 km/h

Rychlost rakety Orešnik
(4. 8. 2025)

📅

září 2025

Termín cvičení Západ‑2025
(13. 8. 2025)

📊

34 000

Účast vojáků v manévrech Iron Defender
(13. 8. 2025)

📊

5 % HDP

Estonské výdaje na obranu
(6. 4. 2026)

📊

4× nárůst

Nárůst hybridních incidentů (2023–2024)
(2. 10. 2025)

Události
Co a kdy?
2024
Poprvé použití ruské hypersonické rakety Orešnik při útoku na Dnipro
konec roku 2024
Sergej Lavrov veřejně varoval, že Rusko bude muset od moratoria na rozmístění střel středního a krátkého doletu upustit
2019
USA odstoupily od Smlouvy INF z roku 1987
2025
Oficiální ukončení ruského jednostranného moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu (oznámeno ruským ministerstvem zahraničí)
září 2025
Plánované strategické cvičení Západ‑2025 v Bělorusku, včetně cvičení úderů jadernými zbraněmi a raket Orešnik
2025
Ruský prezident Putin oznámil zahájení sériové výroby raket Orešnik
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Dron je letadlo bez pilota, které se ovládá na dálku nebo letí samo podle naprogramovaných pokynů. Může to být malý kvadrokoptéra, ale také větší vojenský stroj. Drony se používají v armádě pro průzkum i útoky, ale také v civilních oblastech, například při monitorování požárů nebo natáčení z výšky.

⚙️
Jak to funguje

Dron letí díky vrtulím nebo motorům, které ho drží ve vzduchu. Pilot ho může ovládat přes dálkové ovládání nebo se dron řídí sám podle navržené trasy. Moderní drony mají například systém, který je nepustí do zakázaných oblastí. Mohou mít kamery, senzory a někdy i zbraně.

🎯
Proč je to důležité

Drony přinášejí velkou změnu v boji i v běžném životě. V armádě dokážou zbytečně neohrozit piloty a za levno ničit drahou techniku protivníka. Pro civilní uživatele umožňují pořizovat fotografii a video z nových úhlů a pomáhají v přírodě, například hašením požárů nebo pátráním.

💡
Co to je

Vzdušný prostor státu je část atmosféry nad jeho územím a vnitřními vodami, kde stát uplatňuje pravidla a kontrolu. Horní hranice není přesně mezinárodně stanovena (často se bere hranice kosmu ~100 km). Nad mezinárodními vodami je vzdušný prostor mezinárodní.

⚙️
Jak to funguje

Vzdušný prostor se dělí podle pravidel létání na řízený a neřízený a dál na třídy (A–G). V řízeném prostoru řídí letový provoz (ŘLP) pohyb letadel a zajišťuje rozestupy; v neřízeném pilot rozhoduje sám. Kolem letišť, vojenských aktivit nebo citlivých objektů se vytvářejí zvláštní zóny (CTR, TMA, zakázané, omezené, nebezpečné, TRA/TSA apod.), kde platí dodatečná omezení nebo povolení.

🎯
Proč je to důležité

Hlavní význam spočívá v zajištění bezpečnosti letového provozu, protože řízený prostor zabraňuje srážkám letadel. Dále umožňuje státu regulovat, kdo, kde a za jakých podmínek smí létat (např. v třídách A–G). Speciální prostory (jako zakázané zóny) slouží k ochraně citlivých pozemních objektů (např. jaderných elektráren) a k vyhrazení míst pro vojenské aktivity.

Rusko

stát v Evropě a Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Flag_of_Russia.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)

Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)

Populace: 146.12 mil. (leden 2025)

Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)

HDP: 2.24 bil. RUB (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Růst ruských hybridních hrozeb a reakce Evropy
Rumunsko

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Flag_of_Romania.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Bukurešť

Rozloha: 238.4 tis. km²

Populace: 19.05 mil. (2022)

Měna: rumunský lei (22. dubna 1867 - dosud)

HDP: 301.26 mld. RON (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 8:22:52