Dron je letadlo bez pilota, které se ovládá na dálku nebo letí samo podle naprogramovaných pokynů. Může to být malý kvadrokoptéra, ale také větší vojenský stroj. Drony se používají v armádě pro průzkum i útoky, ale také v civilních oblastech, například při monitorování požárů nebo natáčení z výšky.
Narušení vzdušného prostoru Ruskem a hybridní hrozby ve východní Evropě
Jan Jireš varuje před eskalací ruských hybridních útoků v Evropě v příštích měsících
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji odborník Jan Jireš varuje před očekávaným nárůstem ruských hybridních útoků v nadcházejících měsících, přičemž zároveň konstatuje, že evropské státy by měly tyto vlny útoků ustát.
Německá zpravodajská služba (BND) dlouhodobě varuje před rizikem přímých i nízko intenzitních útoků Ruska proti Německu a před „stínovou válkou“, která může zahrnovat cílené sabotáže, kyberútoky a jiné nízkoúrovňové aktivity; BND upozorňuje také na možnost zatažení partnerských zemí do konfliktu, pokud se útoky rozšíří.
Regionální vývoj zahrnuje opakovaná narušení vzdušného prostoru (např. tři MiG‑31 v estonském vzdušném prostoru na 12 minut[5]) a řadu incidentů s ruskými drony včetně sestřelů nad Polskem a Rumunskem (např. sestřely dronů Polskem a španělská mise nad Rumunskem[4][17][15]); spojenci zvyšují operační aktivitu — nasazují stíhačky, rozšiřují cvičení a posilují sdílení zpravodajských informací k ochraně spojeneckého vzdušného prostoru[5][3][8].[5][4][17][15][8]
Analýzy a reakce ukazují, že Kreml systematicky využívá hybridní taktiky — drony, sabotáže, kyberútoky a algoritmické ovlivňování — k testování reakce NATO bez přímé konvenční eskalace; odpovědí jsou investice do odolnosti kritické infrastruktury, protivzdušné a proti‑dronové kapacity a debaty o možných odvetných opatřeních na úrovni NATO i jednotlivých států[9][12][16][19][6].[9][12][16][19][6]
Zdroje:
Ruský dron v Rumunsku zasáhl dům a zranil dva lidi. Země žádá alianci o prostředky proti dronům
Poplach pro české Gripeny. Letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině
Polsko vyslalo letadla k ochraně vzdušného prostoru poblíž hranic s Ukrajinou
Ruský dron v Rumunsku zasáhl dům a zranil dva lidi. Země žádá alianci o prostředky proti dronům
Poplach pro české Gripeny. Letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině
Polsko vyslalo letadla k ochraně vzdušného prostoru poblíž hranic s Ukrajinou
Jan Jireš varuje před eskalací ruských hybridních útoků v Evropě v příštích měsících
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruská federace
Rozhodnutí Ruska zrušit moratorium a nasazení raket Orešnik a dronů zvyšuje vojenské napětí v Evropě a přímo zvyšuje riziko incidentů na území členů NATO.
Rusko-běloruské vojenské vedení (Moskva a Minsk)
Plánování a cvičení Západ-2025 v Bělorusku s rozmístěním taktických jaderných zbraní a procvičováním úderů zvyšuje bezprostřední riziko vojenské eskalace u hranic NATO.
Polsko (vláda a ozbrojené síly)
Polsko čelí opakovaným narušením vzdušného prostoru, útokům dronů a sabotážím, což zvyšuje náklady na obranu, vyžaduje přesuny sil a narušuje běžný provoz (letiště, doprava).
Severoatlantická aliance (NATO)
Opakované ruské provokace a nasazení dronů a stíhaček nad členy NATO zatěžuje alianci, nutí ji posilovat protivzdušnou obranu a řešit riziko přímé konfrontace.
Pobaltské státy (Estonsko, Litva, Lotyšsko)
Čelí kontinuálním hybridním útokům (drony, narušování vzdušného prostoru, sabotáže a dezinformace) a musí značně navyšovat obranu a investice do odolnosti.
Ukrajina
Ruské rozšíření zbraní a cvičení zvyšuje tlak na Ukrajinu; přitom Ukrajina je zdrojem zkušeností (dronová válka) a zároveň terčem a propojeným aktérem konfliktního prostředí.
Evropské státy – vlády a obranné instituce
Musí zvyšovat výdaje a kapacity (protivzdušná a protidronová obrana, kyber) a koordinovat odpověď; zároveň čelí politickým a právním omezením v reakci na hybridní hrozby.
Obyvatelstvo členských států NATO (spotřebitelé, cestující)
Hybridní útoky (uzavření letišť, přerušení dopravy, požáry) přímo omezují mobilitu, bezpečnost a každodenní život občanů v postižených regionech.
Dříve jsme psali...
Šéf BND varuje před zatažením Německa do konfliktu s Ruskem
Evropské země sílí přípravy na konflikt, experti radí chránit úspory
České Gripeny vzlétly kvůli dronům na Ukrajině k ochraně Polska v NATO
Profesor Frans Osinga varuje před ruskou hrozbou a oslabováním NATO
Podle Martina Ehla zvažuje Evropa odvetu proti ruským útokům i úderem na infrastrukturu
6 hlavic
Počet hlavic střely Orešnik
(4. 8. 2025)
13 000 km/h
Rychlost rakety Orešnik
(4. 8. 2025)
září 2025
Termín cvičení Západ‑2025
(13. 8. 2025)
34 000
Účast vojáků v manévrech Iron Defender
(13. 8. 2025)
5 % HDP
Estonské výdaje na obranu
(6. 4. 2026)
4× nárůst
Nárůst hybridních incidentů (2023–2024)
(2. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
- Inspekce Družby a eskalace útoků na energetickou infrastrukturu
- Polsko čelí skandálu s dotacemi a bezpečnostní hrozby v Evropě
- Pokrok ve vojenském vývoji, evropská protiraketová obrana a výrobní změny v Rusku
- Okupace a vyhlídky na návrat území Ukrajiny
- Ukrajinské útoky na ruskou námořní infrastrukturu
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dron letí díky vrtulím nebo motorům, které ho drží ve vzduchu. Pilot ho může ovládat přes dálkové ovládání nebo se dron řídí sám podle navržené trasy. Moderní drony mají například systém, který je nepustí do zakázaných oblastí. Mohou mít kamery, senzory a někdy i zbraně.
Proč je to důležité
Drony přinášejí velkou změnu v boji i v běžném životě. V armádě dokážou zbytečně neohrozit piloty a za levno ničit drahou techniku protivníka. Pro civilní uživatele umožňují pořizovat fotografii a video z nových úhlů a pomáhají v přírodě, například hašením požárů nebo pátráním.
Co to je
Vzdušný prostor státu je část atmosféry nad jeho územím a vnitřními vodami, kde stát uplatňuje pravidla a kontrolu. Horní hranice není přesně mezinárodně stanovena (často se bere hranice kosmu ~100 km). Nad mezinárodními vodami je vzdušný prostor mezinárodní.
Jak to funguje
Vzdušný prostor se dělí podle pravidel létání na řízený a neřízený a dál na třídy (A–G). V řízeném prostoru řídí letový provoz (ŘLP) pohyb letadel a zajišťuje rozestupy; v neřízeném pilot rozhoduje sám. Kolem letišť, vojenských aktivit nebo citlivých objektů se vytvářejí zvláštní zóny (CTR, TMA, zakázané, omezené, nebezpečné, TRA/TSA apod.), kde platí dodatečná omezení nebo povolení.
Proč je to důležité
Hlavní význam spočívá v zajištění bezpečnosti letového provozu, protože řízený prostor zabraňuje srážkám letadel. Dále umožňuje státu regulovat, kdo, kde a za jakých podmínek smí létat (např. v třídách A–G). Speciální prostory (jako zakázané zóny) slouží k ochraně citlivých pozemních objektů (např. jaderných elektráren) a k vyhrazení míst pro vojenské aktivity.
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Růst ruských hybridních hrozeb a reakce Evropy
Rumunsko
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Bukurešť
Rozloha: 238.4 tis. km²
Populace: 19.05 mil. (2022)
Měna: rumunský lei (22. dubna 1867 - dosud)
HDP: 301.26 mld. RON (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 8:22:52