Kybernetický útok je úmyslné zasažení do počítačových systémů nebo sítí s cílem poškodit, ukrást data nebo je zneužít. Může ho provést jednotlivec, skupina hackerů nebo cizí stát a často spoléhá na chyby lidí nebo slabá místa v softwaru.
Čínská a ruská kybernetická a hybridní hrozba vůči Evropě
Drsnější akce ruských agentů potvrzují pokračující válku proti Západu v roce 2025
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že aktivity ruských a čínských tajných služeb a jejich propojení pokračují v roce 2025 jako součást dlouhodobé hybridní kampaně proti Západu; ruské operace zahrnují i přímé akce agentů a subverzní operace na území sousedních států, které bezpečnostní analytici vnímají jako pokračování války proti Západu [7].[
] Současně experti a oficiální instituce nadále hlásí kybernetické útoky, špionáž a sdílení zpravodajských kapacit mezi Čínou a Ruskem: v říjnu 2025 byla veřejně zmíněna čínská podpora Rusku zpravodajskými údaji ze satelitů a další vojenská a hybridní asistence vůči evropským cílům[5], a dřívější vyšetřování ukázalo dlouhodobou kybernetickou špionáž čínské skupiny APT31 vůči českému ministerstvu zahraničí[1].[
] Vedle čínských aktivit zůstávají aktivní ruské kybernetické a agenturní operace: prezident Pavel varoval, že hrozby z Číny jsou stejně závažné jako ty z Ruska[2], Microsoft publikoval zjištění o hackerech napojených na ruskou FSB, kteří infikovali zařízení diplomatů v Moskvě[4], a nově zveřejněný článek popisuje, že ruská SVR organizovala nebo maskovala provokace ve prospěch hybridních misí (např. inscenovanou provokaci v Polsku), což analytici vyhodnocují jako součást pokračující války proti Západu[7].[
] Politické důsledky zahrnují diplomatické konfrontace a cílení kritiků: Rusko sestavilo seznam „rusofobních“ politiků včetně českých představitelů, což odráží nárůst protiopatření a politického tlaku na kritiky ruských a čínských aktivit[3].
Zdroje:
Drsnější akce ruských agentů potvrzují pokračující válku proti Západu v roce 2025
Kdo si polepší, kdo tratí?
Čínská lidová republika / čínské státní aktéry (MSS / APT31)
Byla vládou ČR označena jako odpovědná za škodlivou kybernetickou kampaň (APT31) namířenou na českou kritickou infrastrukturu, což vede k diplomatickému a reputačnímu napětí.
Ministerstvo zahraničí ČR
Bylo terčem dlouhodobé kybernetické kampaně (APT31) kompromitující komunikační síť kritické infrastruktury; muselo zavést nový zabezpečený komunikační systém a řešit diplomatické důsledky.
České instituce a provozovatelé kritické infrastruktury
Jsou vystaveny zvýšenému riziku kybernetických útoků (kritická infrastruktura byla kompromitována), což vyžaduje investice do modernizace a zabezpečení sítí.
Bezpečnostní informační služba (BIS)
Spolu s dalšími zpravodajskými složkami vedla vyšetřování a identifikovala s vysokou jistotou původ útoku; její analýzy a varování posilují schopnost reagovat na hybridní hrozby.
Jan Lipavský
Jako ministr zahraničí byl přímo zasažen útokem (cílení na ministerstvo) a musel jednat diplomaticky (předvolání čínského velvyslance) a zavést nová opatření pro komunikaci.
České zpravodajské a bezpečnostní instituce (NÚKIB, Vojenské zpravodajství, ÚZSI)
Podílely se na vyšetřování, zjišťování attribution a posilování kybernetické ochrany kritické infrastruktury; incident zvyšuje jejich význam a nutnost dalšího posílení kapacit.
NATO a Evropská unie
Vyjádřily solidaritu a politickou podporu Česku; incident posiluje koordinaci a pozornost aliance/UE na čínské kybernetické aktivity v Evropě.
Prezident Petr Pavel
Ve veřejném diskurzu zvyšuje povědomí o srovnatelné kybernetické hrozbě ze strany Číny a Ruska, čímž formuje strategické vnímání v EU; současně jeho zařazení na ruský seznam zvyšuje osobní rizika geopolitického napětí.
Analytická komunita a experti (Sinopsis, univerzitní experti)
Poskytují odborné hodnocení a srovnání hrozeb (Čína vs. Rusko), čímž pomáhají tvůrcům politik a veřejnosti správně kalibrovat reakce na kybernetické hrozby.
Dříve jsme psali...
Carlo Masala představuje scénář rozkladu NATO povstáním slabé Moskvy
Evropa varuje před čínskou podporou ruské agrese na Ukrajině i hybridní válkou doma
Microsoft zveřejnil informace o hackerech napojených na ruskou FSB, kteří špehovali zahraniční ambasády v Moskvě.
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo seznam západních politiků, včetně prezidenta Pavla a ministra Lipavského, které označuje za \"rusofobní\".
Prezident Pavel varoval před kybernetickými hrozbami z Číny a Ruska
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Útočníci používají různé metody: škodlivé programy (malware), šifrovací viry (ransomware), odposlech, falešné e-maily (phishing) nebo útoky z mnoha počítačů najednou (botnety). Někdy jen zneužijí neaktualizovaný software nebo chybu zaměstnance, jindy dlouho připravují útok, než zasáhnou. Vyšetřování viníků bývá složité, útočníci se často skrývají a útoky mohou probíhat skrytě.
Proč je to důležité
Kybernetické útoky mohou zablokovat služby, ukrást citlivá data nebo způsobit finanční ztráty a narušit fungování firem či nemocnic. Pro veřejnost to znamená riziko ztráty soukromí, výpadky služeb nebo vyšší náklady na zabezpečení; pro firmy a stát jde o bezpečnostní i právní odpovědnost.
Co to je
APT 31 je kyberšpionážní jednotka spadající pod čínské Ministerstvo státní bezpečnosti. Podle dostupných informací má tato organizace základnu v provincii Hubei. Jedná se o skupinu zaměřenou na kybernetickou špionáž v rámci čínských kybernetických aktivit.
Jak to funguje
Jako kyberšpionážní jednotka se APT 31 pravděpodobně zabývá získáváním informací prostřednictvím kybernetických operací. Spadá pod čínské Ministerstvo státní bezpečnosti, což naznačuje státem řízenou činnost. Konkrétní metody a cíle této skupiny nejsou ve zdrojovém materiálu blíže specifikovány.
Proč je to důležité
Existence jednotek jako APT 31 ukazuje na rostoucí význam kybernetického prostoru v mezinárodních vztazích a špionáži. Pochopení struktury a organizace těchto jednotek pomáhá v oblasti kybernetické bezpečnosti. Znalost o těchto skupinách je důležitá pro ochranu citlivých informací a kritické infrastruktury.
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Čínské a ruské hybridní aktivity vůči Česku a Západu (2025)
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:57:50